Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(21.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Pokud se podíváme na složenou daňovou kvótu, tak ji odhadujeme na 32,7 roce 2026 a 32,6 (procenta) v roce 2027. V roce 2021, když jsme přebírali na konci roku vládní zodpovědnost, tak daňová kvóta byla 32,7. Takže když si vezmete na jednu stranu silná slova opozice o bezprecedentním zvýšení daní a současně zůstává složená daňová kvóta na stejné úrovni, tak si hned každý udělá obrázek, kdo má v této debatě pravdu.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku jsou rozpočtovány ve výši 855 miliard v roce 2026 a 896 miliard v roce 2027. Vlastně to odpovídá odhadovanému růstu objemu platů a mezd. To znamená, je to zhruba o 5,7 procenta pro rok 2026 proti roku 2025.
Pokud se podíváme na hlavní části výdajů střednědobého výhledu pro rok 2026 a 2027, tak největší položkou jsou výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti. Pro rok 2026 je to 1 120 miliard. Bude to celkem 51,1 procenta celkových výdajů státu bez peněz EU a v roce 2027 to už bude 1 145 miliard, což bude představovat 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez evropských peněz.
Výdaje na důchody se rozpočtují v těchto letech na 735 miliard a 750 miliard. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Pro rok 2026 se navrhují výdaje 52 miliard a pro rok 2027 54,6 miliardy. Protože jsme schválili valorizační vzorec pro platby za státní pojištěnce, tak pro rok 2026 jsou rozpočtovány prostředky v objemu 162 miliard, což je o 7,4 miliardy více než v roce 2025, a pro rok 2027 to jsou prostředky ve výši 168,4 miliardy korun.
Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši necelých 64 miliard korun v roce 2026, což je nárůst meziročně o 2,5 miliardy, a další nárůst o půl miliardy je rozpočtován v roce 2027. A příspěvek na péči je navržen v přespříštím roce 46 miliard korun, což je zhruba o necelou miliardu více než v roce 2025.
Další zásadní výdaje státního rozpočtu jsou výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci. Jsou rozpočtovány ve výši 285 miliard bez příslušenství, k tomu příslušenství takřka 100 miliard, takže celkové výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci se očekávají v roce 2026 384 miliard a v roce 2027 388 miliard.
Výdaje na obranu státu by měly dosáhnout v té minimální podobě 2 procent HDP 168 miliard v roce 2026, což je asi o 7 miliard více než v roce 2025, a v roce 2027 175 miliard, což je další nárůst. Jak jsem avizoval v předchozím vystoupení k státnímu rozpočtu, považuju to za poměrně vysoké riziko, pokud rozpočtujeme přesně 2 procenta. Budu navrhovat, abychom v těch konkrétních letech měli zhruba 2,2 procenta jako minimum tak, abychom si byli jisti, že i při některých komplikacích administrativního charakteru budeme schopni plnit naše spojenecké závazky.
Možná bych ještě zmínil tak oblíbenou kapitolu, kterou jsme viděli v mnoha pozměňovacích návrzích, to je obsluha státního dluhu. Pro rok 2026 je navržen objem takřka 110 miliard a pro rok 2027 takřka 118 miliard. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Jenom poznamenám, že tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 806/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard, a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velice krátce doplním pana ministra. Dovolím si vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru, který projednal tento materiál dne 13. listopadu tohoto roku na své 53. schůzi: "Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny
(I.) projednal střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2026 a 2027 a bere jej na vědomí;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna parlamentu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2026 a 2027." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tímto zahajuji všeobecnou rozpravu. Nevidím nikoho, kdo by se hlásil do všeobecné rozpravy... Tady, pardon, paní předsedkyně.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, jako místopředsedkyně rozpočtového výboru, kde jsme o tom převážně diskutovali, se musím zastavit u střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na následující léta, protože si myslím, že tento dokument je z mého pohledu mimořádně zajímavý. On totiž již není jen tak ani o informaci o tom, co plánuje kabinet Petra Fialy, jde primárně o informaci o tom, co čeká následující vládu.
A jedním ze základních ukazatelů státního rozpočtu je výše strukturálního salda. To je ukazatel, který nám ukazuje stav veřejných financí očištěný o fázi hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na příslušný rozpočtový rok. Zajímavé je, že strukturální deficit v predikci odhaduje Ministerstvo financí pro rok 2024 na 2,1 procenta HDP, v příštím roce by mělo stagnovat na 2,0 procentu HDP, tedy v žádném případě nedochází k meziroční konsolidaci, ale já se musím zastavit u fiskálního výhledu v letech 2026 a 2027. Zde je právě u střednědobého výhledu strukturální saldo plánováno pro oba roky ve stejné výši, a to 1,7 procenta. To by možná nebyla až tak zajímavá informace, kdybych vám současně s tímto číslem neprozradila výši strukturálního salda plánovaného pro roky 2027 a 2028 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kde maximální výše strukturálního salda v roce 2027 je možná ve výši 1,25 procenta, a následující rok dokonce ve výši 1 procenta. A to je právě to zajímavé, protože pokud jste mě pozorně poslouchali, tak ta čísla nesedí. Nesedí čísla ve střednědobém výhledu na čísla podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To znamená, že ten střednědobý výhled není sestaven v souladu s aktuálně platnou legislativou, kterou si navíc schválil samotný kabinet Petra Fialy.
Co je tedy hlavní informace, kterou nám dává ten aktuálně projednávaný střednědobý výhled? Tak já vám to řeknu. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesouvá, jenom přesouvá problém a skutečnou konsolidaci na další vládu. Je to zřejmé z komparace těchto dvou čísel, která jsem tu teď uváděla. Takže nejpozději v roce 2027 musí dojít ke konsolidaci veřejných financí ve výši dodatečného půl procentního bodu HDP na strukturálním saldu, tedy přes 40 miliard. ***
