Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(13.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu místopředsedovi. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Romana Bělohlávková.
Já zase předám nazpátek řízení schůze.
Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mně je to strašně líto. Je mně to líto kvůli tomu, že se jedná o děti, navíc se jedná o děti opravdu maličké, to znamená, mluvíme o dětech do tří let věku. Ta diskuse samozřejmě probíhá nejenom tady na půdě Sněmovny, ale probíhá i mimo tyto zdi, hlavně na úrovni ministerstva, krajů a OSPODů.
Ta situace není úplně jednoduchá, není jednoznačná, ale bohužel my už legislativně stejně nejsme schopni oddálit účinnost zákona, který v platnost vchází 1. 1. 2025, protože musí proběhnout určité legislativní procesy, musí dojít ke schválení Senátem, a my toto nestíháme. To znamená, že pokud bychom tento pozměňovací návrh přijali, tak se vlastně dostáváme do dvouměsíčního vakua a to nikdy není úplně dobrá situace. Takže já jako opravdu člověk, který má děti neskutečně rád, bych moc prosila všechny ty, kdo mě ujišťují, že ani jediné dítě nezůstane bezprizorní, aby se to opravdu nestalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou paní poslankyně Renata Oulehlová. Potom se vracíme zpátky do obecné rozpravy, kde s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se také moc chtěla přimluvit za to, co říkal pan místopředseda Juchelka, vaším prostřednictvím, i moje předřečnice, paní doktorka, protože my tady opravdu, my tady rozhodujeme o životě těch nejmenších dětí.
Nezřídka se stává, že malé dítě třeba do čtyř let věku je u třetí pěstounské rodiny. Víte, co to může způsobit pro tu duši toho malého dítěte? Máme děti, které jsou na tom zdravotně tak jako špatně, tak těžce, těžce zdravotně postižené, že pěstoun to prostě nezvládne. U nás v kraji opravdu i máme děti, které teď musíme akutně řešit, které jsou takhle hodně bohužel nemocné. Nepřála bych vám zažít, jak celou republiku musí obvolávat pracovnice OSPODu, jak jsou zoufalé, jak třeba denně osloví třicet poskytovatelů, třicet prostě pěstounů, kraj. Je to mnohdy bezvýchodná situace a nejsou to, prosím vás, děti, o které se rodiče nemůžou postarat, protože jsou chudí. Vesměs jsou to rodiče, kteří se nechtějí postarat a rozhodnou se takhle ze dne na den. A my pak máme opravdu velké trápení.
Tak jenom se také přimlouvám, aby se nestalo v lednu, v únoru. Já jsem k tomu i vyzývala pana ministra, že pokud se něco takového stane, takže budeme volat přímo na ministerstvo, co máme s těmi dětmi dělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášená má ctěná kolegyně Lenka Knechtová. Prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych také chtěla podpořit návrh mého ctěného kolegy Aleše Juchelky, vaším prostřednictvím, a to zejména z toho důvodu, že ta situace v terénu opravdu není jednoduchá, není jednoduchá pro pracovníky OSPODu. Samozřejmě ideální je péče rodičů, péče pěstounů, ale musíme si taky uvědomit, že ta pěstounská péče má svoje hranice, má svoje rizika a je potřeba, abychom opravdu zestabilizovali tu situaci a vnímali to, jakým způsobem v terénu ty problémy běží, a byli ochotni a schopni je na téhleté naší nejvyšší úrovni řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy a s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já budu také, dámy a pánové, pane ministře, velice rychlá, protože rozhodně je potřeba, abychom to dnes stihli. Chci tady přednést stanovisko Pirátů, kdy my dlouhodobě se sociálním službám věnujeme, a je to velice důležitá novela. A také se na ní ukázalo, jak naše republika přešlapuje na místě. A říkám schválně republika, protože to není jen otázka toho, co my rozhodneme tady v parlamentu, ale i otázka toho, jak ty věci jsou připravené a přijímané v terénu napříč Českem.
Velice jsme rádi za ty změny, které míří na podporu péče doma, na podporu možnosti zůstat co nejdéle doma, a podpoříme všechny pozměňovací návrhy, které jdou tímhle směrem. Zjednoduší, aby lidé, kteří jsou ať už vážně nemocní, nebo třeba i v závěrečné fázi života, si mohli skutečně vybrat a mohli doma co nejdéle zůstat, pokud chtějí. To je velmi důležité a je tam i řada prvků zjednodušování. A za to jsme rádi.
Co naopak v těch pozměňovacích návrzích považujeme za rizikové, jsou věci, které budou potřeba v nějaké podobě udělat, ale nebyly úplně dodebatované. A já, protože nechci, aby se tady rozjela debata, tak jenom velice, velice stručně zdůrazním, my dnes nemáme žádné skutečně jasně stanovené ani personální, ani materiálně technické standardy v těch sociálních službách. Některé normy, standardy jsou stanovované, když se vypisují výzvy, když se vypisují různé možnosti čerpat peníze, tak k tomu jsou navázané podmínky, ale obecně ty personální, anebo tím odborným slovem materiálně technické standardy nemáme. A co to znamená? A to je poslední věc, kterou chci tady zdůraznit. Znamená to, že řada lidí žije i třeba skoro celý život, protože když jsou to lidi se zdravotním postižením a žijí v takzvaném domovu pro osoby se zdravotním postižením, tak někdy i celý život prožijí ve čtyřlůžkovém pokoji. V něčem, co by myslím nikdo z nás úplně nepovažoval za domov. Protože prostě čtyřlůžák není místo, kde si najdete aspoň svůj koutek, svoje soukromí. A tato novela měla být krok právě směrem k takovým standardům, směrem i k tomu, abychom postupně přešli, přinejmenším v případě takovýchto lidí, kteří žijí roky v nějakém zařízení, na standard vyšší. Aspoň tak já jsem tu debatu vnímala.
A teď je tam pozměňovací návrh, myslím, že to je písmeno G4, které tyto standardy vyjímá, ruší se takzvané zmocnění ty standardy vydávat, a já na tom chci ukázat, že navzdory tomu, že je mi jasné, že by to způsobovalo řadu potíží, tak by se hýbala ta cesta k tomu, v jaké zemi chceme žít a jaký život chceme nabídnout lidem, kteří to mají obtížné a o které se stát stará v sociálních službách. Na tom příkladu lidí s těžkým zdravotním handicapem jsem chtěla ukázat, že mě v těchto případech třeba ty vícelůžkové pokoje, které tam stále jsou, přijdou, že nejsou dobře a že bychom jako Česká republika měli být schopni zajistit lepší standard. Alespoň ty pokoje dvoulůžkové.
A tuhle debatu vynětím toho skrze ten pozměňovací návrh G4 podle mě zase rušíme, zase se několik let nepovede. Tak to je jeden příklad něčeho, co za nás je velká škoda a kvůli čemu budeme na konci zvažovat, zda tu novelu podpoříme, nebo nikoliv. Protože byť tam opravdu spousta věcí jde směrem k těm domácím službám, podpoře toho, aby člověk mohl zůstat doma, a ke zjednodušení fungování sociálních služeb, tak pak jsou tam jiné pozměňovací návrhy, kde se budeme zdržovat, nebo budeme proti, a podle toho, co přesně projde, učiníme na závěr rozhodnutí. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy řádné. Jan Síla je připraven se svým vystoupením. Prosím, pane poslanče. ***
