Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer, můj kolega Ruda Salvetr začal tím, že nechce to tady nějak řešit moc politicky a že bude mluvit o konkrétních věcech, já bych si zase naopak dovolila udělat takový exkurz do minulosti, protože si myslím, že je potřeba vnímat naše vzdělávání právě v těch souvislostech a v tom, jaký byl vývoj různých změn a co se vlastně v těch minulých dobách udělalo.
Když si vybavím minulé volební období minulé vlády, která měla vzdělávání na starosti od roku 2017 do roku 2021, tak se mi vybaví dvě věci, a to že uzavřela naše školy na rok, kdy naše děti nemohly chodit do škol učit se, byly uvězněny ve svých domovech, a důsledky toho vidíme do dneška. Děti trpí různými závislostmi na sociálních sítích, zvýšily se jim psychické problémy, ztratily socializaci, ztratily tempo, takže to, že se školy uzavřely a máme v tom prim, co se týče evropských škol, na celý jeden rok, považuju za takový symbol minulého volebního období, za takový negativní symbol minulého volebního období.
Druhá věc, která se mi vybaví, když se řekne rok 2017 až rok 2021, je, že se zrušila povinná maturita z matematiky. Shodou okolností po ní dneska pan exministr Robert Plaga volá, kde na svém tweetu používá větu "matematikou bohatne společnost", tak bych jenom chtěla připomenout, že za něj se právě povinnost té matematiky zrušila. Pak nastal rok 2019, pandemie covidu a v podstatě se minulá vláda zabývala už jenom covidem.
Takže teď to vezmu opravdu detailněji, jak šel rok s rokem, a budu mluvit výhradně o minulém volebním období. V roce 2018, už tady bylo řečeno, byla schválena reforma financování regionálního školství. Tady bych chtěla říct, že - a už jsem to tady jistě na mikrofon také říkala - že tahle reforma přinesla v podstatě do České republiky unikát, protože prostřednictvím PHmaxu, to znamená počtu odučených hodin, se nefinancuje nikde regionální školství. Já jsem si nechala udělat asi před rokem přehled vybraných evropských zemí o tom, jak jsou školy financované, a opravdu jsme v tomhletom unikát, v zemích, jako je Dánsko, Estonsko, Polsko, Rakousko, Švýcarsko, což jsou vzdělávací systémy, které můžeme považovat za velmi kvalitní, se jednoznačně ukazuje, že ta kritéria, která jsou využívána právě při stanovování rozpočtů, se jednoznačně týkají počtu žáků právě v té třídě, na tom stojí základní kritérium pro určování peněz do vzdělávání, ale jsou to třeba i kritéria jako kvalifikace učitelů, čili jak je kvalifikovaný pedagogický sbor, podle toho jsou také školy financovány, nebo například podle sociální nerovnosti žáků v regionu nebo například taky podle kvality vzdělávání, podle infrastruktury, výsledků žáků a podobně. Takže těch kritérií je celá řada, je to většinou kombinace více kritérií, nicméně kritérium počet odučených hodin nikde neexistuje. Ona totiž ani neexistuje žádná studie nebo analýza, která by potvrzovala, že čím menší počet žáků ve třídě, tím vyšší kvalita anebo jinak, ona se ta kvalita mírně zvyšuje, ale je to neúměrné ve vztahu k tomu, kolik to stojí, a ukazuje se - a taková studie existuje, byla zpracována ve Velké Británii - že je daleko výhodnější investovat peníze do vzdělávání pedagogů, aby se zlepšovaly jejich metody práce, než do toho, aby se snižovaly počty žáků ve třídách. Takže je to takový mýtus, který tady bohužel v českém prostoru existuje, že čím nižší počet žáků ve třídách, tím je kvalita vyšší, není to pravda. Neexistujou pro to žádná data.
Tato změna byla schválená v roce 2018, prosím, vláda se ujala rezortu školství v roce 2017. Pak se dlouho nic nedělo, prosím, nic se nedělo, žádná novela, žádná změna jak ve vysokém školství, tak v regionálním školství nebyla připravena a ani předložena a pak přišel covid na konci roku 2019 a minulá vláda se už až do konce svého volebního období věnovala jenom pandemii covidu. Do roku 2020 ještě stihla tedy změnit nebo upravit maturitní zkoušku, o tom jsem už tady hovořila, kdy zrušila povinnou maturitní zkoušku z matematiky, na kterou měly školy nastoupit od roku 2020 a 2021 školního roku, a v dubnu byla zrušena maturitní zkouška. A pak, jak už jsem řekla, pak už se nedělo nic, všechno, co bylo předkládáno Sněmovně, souviselo s covidem, ať to bylo o pravidlech pro přijímání žáků k vzdělávání v době pandemie, nebo ať to bylo uzavření škol v roce 2020 - o kterém jsem tady hovořila, které trvalo nebývale dlouho, byl to celý jeden rok - nebo to byla novela školského zákona, která opět souvisela s covidem, a to byla možnost distančního vzdělávání a pak to byla novela zákona o vysokých školách, která také souvisela s covidem. Tak to jenom pro přehled, abyste při kritice, kterou tady máte, jak nedostatečně pracujeme, jak to nemáme projednané, jak to nemáme prodiskutované, jak novela školského zákona... jaké má nedostatky, jaké má chyby a podobně, tak abyste si připomněli, co jste vlastně vy přinesli v minulém volebním období za tak zásadního, co výrazně a kvalitativně posunulo naše vzdělávání. Z mého pohledu jste nepřinesli nic, přestože ve svém programovém prohlášení jste například měli, že provedete revizi rámcových vzdělávacích programů nebo zkvalitníte přípravu pedagogů, a žádný kompetenční rámec, který například připravila tato vláda, jste nevytvořili. Takže to jenom takový exkurz do roku 2017 až 2021. Znovu říkám, pro mě to jsou dva momenty: na rok uzavřené školy a zrušení povinnosti maturitní zkoušky z matematiky.
Tak a teď tedy, abych se dostala k našemu volebnímu období, připomenu, co jsme od nástupu všechno předložili. Ano, začali jsme taky velmi nelehce, protože na jaře nebo v zimních měsících roku 2022 začal ukrajinský konflikt, takže jsme tady téměř rok řešili válku na Ukrajině, integraci žáků do našich škol, připravovali jsme tedy lex Ukrajina, takže začátek nebyl jednoduchý, nicméně začlenění ukrajinských dětí do škol se nám, myslím, povedlo, to myslím, že na tom se shodují všichni. Pak jsme otevřeli zákon o pedagogických pracovnících, který jste také měli připravený, ale nezvládli jste ho, nepřipravili jste, nezakotvili jste podpůrné profese do zákona o pedagogických pracovnících, nám se to povede, zároveň jsme otevřeli školský zákon, kde jsme mimo jiné garantovali 130 procent průměrné mzdy pro učitele. Pak jsme otevřeli znovu novelu školského zákona, tentokrát ve vztahu k digitalizaci přijímacího řízení, věc, ke které jste se také zavázali, o které jste mluvili, mluvili jste o tom, jak je potřeba snižovat administrativu a podobně - nic jste pro to neudělali, s digitalizací přijímacího řízení, kterou si vesměs všichni pochvalují, jsme opět přišli my. Nedávno jsme schválili novelu vysokoškolského zákona a nyní tedy předkládáme novelu školského zákona, která má obsahovat změny, o kterých tady už bylo hovořeno. Do toho se dokončuje revize rámcových vzdělávacích programů a byl schválen dokument, který se vztahuje ke kompetenčnímu rámci absolventa učitelství a má zkvalitňovat přípravu našich učitelů.
To je jenom takový malý exkurz do toho, co se v minulých letech udělalo. Neustále tady hovoříte o tom, jak vláda pracuje nedostatečně, jak neví, co dělá, jak nemá věci projednané, tak bych jenom chtěla říct, že na této novele, kterou teď tady připravujeme, se pracovalo poměrně dlouho, poměrně široce se komunikovala i s veřejností, ale co je důležité si uvědomit, že tato novela školského zákona přináší především technické změny, technické parametry, které svým způsobem narovnávají nějaké nedostatky z minulých let, ať už je to institucionalizace speciálních pedagogů a školských psychologů... Ano, víme, že z evropských fondů už se v příštím roce na tyto pozice čerpat nebude moci, takže je potřeba tyto pozice institucionalizovat a zafixovat je ve státním rozpočtu. ***
