Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.00 hodin)
(pokračuje Jiří Havránek)
Proč to tu celé říkám? Poslední měsíc řešíme české a německé platy. Někdo se tomu směje, jiný počítá, jaká je reálnost toho celého příběhu. Ale právě to, co tu dnes řešíme a proč mluvím o tom, že v tomto jsme opravdu špičkou vlastně v celé Evropě, je právě ten důvod, že moderní technologie a jejich podpora jsou věcí, která má smysl a která právě má nám pomoci dohánět ten rozdíl, ať už s Německem či s dalšími státy. Klíčové je vytvářet optimální podmínky pro nová odvětví. Virtuální aktiva jsou jednoznačně tímhle prostorem a i z toho důvodu, že opravdu je to naší českou ne prioritou, ale opravdu zlaté české ručičky v tomto odvětví velmi dobře fungují. A těší mě, že i zde na galerii hostů mnozí z těchto lidí v tuhle chvíli sedí.
Poslední věc. Nastavením příznivé regulace rychlým licenčním řízením nejenže udržíme aktuální kryptofirmy v České republice, ale můžeme taky motivovat další společnosti k přesunu do České republiky. Jsou to kroky pro to, aby počet držitelů kryptoměn, kterých je aktuálně cirka čtyři sta až pět set tisíc, rostl. Jsou to taky klíčové kroky a to je pro mě osobně přiznám se ještě důležitější, aby výkon tohoto segmentu ekonomiky, který je na cirka třiceti miliardách ročně, i nadále rostl.
Důležitá věc - můžeme přilákat i další firmy ze světa. To je jasná cesta k tomu, jak z České republiky udělat neoddiskutovatelnou evropskou jedničku v oblasti kryptoměn. Dneska bezesporu děláme, co je třeba pro budoucnost České republiky. A já děkuju za to, že tu jste, děkuju všem, kteří tomu pomáhají, a děkuju i za to, že podpoříte oba dva tyto tisky a jednotlivé pozměňovací návrhy při následných hlasováních. (Velký potlesk, ministři Baxa a Kupka tleskají vestoje.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Nyní vystoupí další přihlášený v obecné rozpravě, a tím je pan poslanec Hrnčíř.
Prosím vás o ztišení, kolegyně a kolegové, a vám dávám slovo. Prosím.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k tomuto projednávanému tisku. Nařízení MiCA, které dramaticky mění pravidla hry na trhu s kryptoaktivy, si vynutilo přijetí právě projednávaného zákona o digitalizaci finančního trhu a přidruženého adaptačního zákona. Tyto právní předpisy, jež vstoupí v platnost 30. prosince 2024, představují nejpřísnější mezinárodní standardy pro obchodování s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé v Evropské unii se budou muset registrovat a sbírat údaje o prodávajících a kupujících, aby zamezili praní špinavých peněz a ztížili obcházení unijních sankcí. Úřady pak díky těmto pravidlům získají přístup k některým transakčním údajům. Tento zákon má za úkol regulovat trh s kryptoaktivy pod dohledem České národní banky a posílit ochranu spotřebitelů v této oblasti. Stanovuje požadavky na odbornou způsobilost včetně schopnosti srozumitelně vysvětlit zákazníkům povahu kryptoaktiv, poskytovat relevantní informace a doporučení.
Vášně vzbudily především pozměňovací návrhy k adaptačnímu zákonu. Jeden z nich, který by umožnil licencovaným obchodníkům s kryptoaktivy otevírat účty v bankách, vedl k bouřlivým debatám i na rozpočtovém výboru. Zástupce České národní banky vyjádřil obavy, že by to narušilo smluvní volnost bank, které by pak nemohly odmítnout obchodníka jako klienta.
Další návrh předpokládá tříletý časový test pro daňové osvobození přímo z prodeje kryptoaktiv, přičemž osvobozeny budou příjmy do 100 000 korun za zdaňovací období, tak jak ostatně tomu je u dalších finančních instrumentů. Nařízení MiCA definuje 10 klíčových služeb v oblasti kryptoaktiv, jako jsou úschova, správa, provoz burz, směnáren, management portfolia nebo poradenství. Tyto služby mohou být nabízeny pouze na základě povolení podle čl. 63 nařízení MiCA. Adaptační zákon zavádí novou kategorii povolení pro služby spojené s virtuálními aktivy. Služby, které nařízení nepokrývá, budou nyní vyžadovat speciální povolení udělované finančním analytickým úřadem. Žadatelé musí mimo jiné prokázat spolehlivost, bezdlužnost a složit jistotu ve výši 250 000 korun.
Já bych chtěl říct, že za klub SPD tento zákon podporujeme, včetně pozměňovacích návrhů, protože se domníváme, že srovnání podmínek s ostatními finančními instrumenty pod dohledem České národní banky je správné. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní ještě vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Skopeček a pak následuje pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl podpořit legislativu, která v těch následujících bodech je obsažena. Chci podpořit i to, co přinesl Jirka Havránek, kolega Havránek, a to je to, že se doufejme ten časový test a že vznikne právo na to mít bankovní účet pro společnosti, investory a lidi pohybující se kolem kryptoměn.
Byly to koneckonců dvě hlavní překážky, které dlouhodobě lidé z tohoto odvětví a podnikatelé, investoři z tohoto odvětví považují za dvě hlavní překážky proto, aby mohli působit v České republice. Já jsem tady s touto komunitou uspořádal v minulosti myslím si že dva semináře, na kterých jsme právě tuto problematiku identifikovali jako ty největší překážky, které brzdí rozvoj bitcoinu, a respektive kryptoměn, abychom byli přesnější, v České republice.
A v tomto kontextu je třeba si připomenout a zdůraznit, že Česká republika, už to tady zaznělo, je místem, je zemí, ze které pochází celá řada velmi úspěšných lidí a velmi úspěšných firem, které často vyvíjejí velmi sofistikované zejména aplikace, IT produkty, které se týkají, které souvisejí s tématem kryptoměn. A je zřejmé, že z logiky fungování těchto kryptoaktiv jsou to firmy, jak se dneska moderně říká, s takzvanou vysokou přidanou hodnotou.
Ať se nám to líbí nebo ne, ať se to někomu líbí nebo ne, tak kryptoměny ze světa nezmizí. A nezmizí ze světa jenom proto, že se Česká republika bude tvářit, že neexistují, že s nimi nechce mít nic společného. Pokud bychom to dopustili, tak se stane pouze jediná věc. Ti lidé, kteří dneska podnikají v tomto oboru v České republice, ty firmy s vysokou přidanou hodnotou, které kolem kryptoměn v České republice působí, tak změní jurisdikci. Prostě přemístí se do zemí, které kryptoměny nebudou ignorovat, přesunou se do jurisdikcí, které pro ně budou přijatelnější a stabilnější, předvídatelnější a z České republiky odejdou. Myslím si, že by to byla velká škoda, zvlášť v dnešním světě, kdy poškozujeme tradiční průmysl, který vysokými cenami energií a dalšími regulacemi, který ztrácí svoji konkurenceschopnost. A těžce hledáme další ekonomická odvětví, která by nějakou přidanou hodnotu, ekonomický růst, mohla přinést. Ve chvíli, kdy se v České republice, nechci říct zničehonic, ale překvapivě je tu komunita, která je v tomto sektoru velmi úspěšná, tak je podle mého názoru ji potřeba především podpořit.
To, že stát, respektive že se státní instituce na kryptoměny dívají trošičku skrz prsty nebo se snaží nějakým způsobem o regulaci a snaží se je brzdit, ono je to trošku logické. Protože když se podíváme vlastně na smysl toho, proč ty jednotlivé kryptoměny vznikaly, tak ten důvod je často ten, že investoři, lidé, viděli, jak se některé centrální banky, jak se některé státy ke svým měnám chovají, jak začínají provádět měnovou politiku. Když se podíváme na to, jakým způsobem se začala měnová politika měnit po velké finanční krizi v roce 2008, tak bylo zřejmé, že tu prostě budou lidé, kteří se nebudou chtít spoléhat pouze na státní peníze, ke kterým se stát a centrální banky chovaly tak, že hrozilo a také se to ukázalo, že přijde po těch netradičních měnově politických nástrojích doba vysoké inflace. Tak jsou lidé prostě, kteří vyhledávají jiné příležitosti a jiné alternativy vůči státním penězům nebo penězům, které jsou emitovány a regulovány a řízeny ze strany centrálních autorit, nejčastěji centrálních bank. ***
