(pokračuje Hubert Lang)
Najednou jste tedy ta konstruktivní, lepší opozice, než jsme my, tak já vás vyzývám, pane Michálku, prostřednictvím paní předsedající: podejte trestní oznámení a jasně identifikujte ty mafiány, ty struktury, které se někde vlamují do těchto zákonů, kde všichni víme, že samozřejmě v rámci digitalizací a těchto věcí je hromada peněz. Takže prostě buď mlčte, anebo podejte trestní oznámení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek, následuje pan poslanec Dufek. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já to, ač neznalec digitalizace, poslouchám z jiného, spíše lékařského pohledu. Mně to připadá, že dneska tady proběhla taková psychoterapeutická seance, takové to skupinové sezení, kdy si to všechno mezi sebou vyříkáváme. Ale přátelé z pětikoalice - dneska čtyřkoalice, ale mluvím k vám, tedy čtyřkoalici a k vašim bývalým kolegům Pirátům - tyhlety seance jste si měli dělat vy při vašich sezeních, měli jste si to srovnat. Já si myslím, že pro občany České republiky a samozřejmě pro nás jako pro opozici je to osvěžující, je to zajímavé, a pokud přijdeme k jinému tématu, kde se ukáže něco podobného, měli bychom to opakovat. Jistě to bude pro všechny přínosné a snad to bude přínosné i pro vás a pro vládnutí v této zemi. Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Dufek a pan ministr Vlček - faktické. Prosím, máte slovo.
Poslanec Aleš Dufek: Já bych si jenom dovolil říct tady k panu poslanci Langovi, prostřednictvím paní předsedkyně, že to je přesně ten argumentační faul, který už tady zmiňoval pan Bělobrádek. Pan poslanec Carbol tady jednoznačně řekl, že nás ta digitalizace stavebního řízení poškodila jako celou koalici. To není tak, že bychom se k tomu nehlásili. Však to víme, jak to bylo, že to bylo součástí. To znamená, fakt už to není pěkné, že takhle jako tvrdíte, pan poslanec Kohoutek taky, prostřednictvím paní předsedkyně, že se k tomu nehlásíme nebo že nepřijímáme tu odpovědnost. Samozřejmě že to přijímáme, samozřejmě že to k tomu patří. Takže nám nepodsouvejte něco, co jsme neřekli, a co navíc jako pan poslanec Carbol výslovně odmítl.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Vlček s faktickou poznámkou. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Hezké dopoledne. Já budu velmi stručný a budu apelovat na všechny zúčastněné, abychom se vrátili k projednávání té normy. Já plně tady vnímám i ty důvody nebo připomínky, které tady byly řečeny, jestli to je nebo není přílepek, jestli to souvisí nebo nesouvisí to nějakým způsobem, ještě bude dále vysvětlováno ze strany mého kolegy, ale každopádně apeluji na to, abychom možná některé debaty, které s touto normou opravdu nesouvisí, abychom posunuli do nějakých jiných kolbišť.
Taktéž, jak řekl můj předřečník, já osobně si myslím, nebo můj názor je takový, že se nezříkáme určité spoluodpovědnosti. Jsou samozřejmě věci, které si musíme přiznat, že jsou součástí celé vlády. Ale zároveň odmítám argumentaci, že by se vláda nějakým způsobem neposouvala ve svých digitalizačních snahách nebo procesech, že by měly nějakým způsobem skončit. V mnoha ohledech jsme se posunuli opravdu o velký kus dopředu. Věřím, že nejenom já, ale i ostatní ministři ty věci nějakým způsobem prezentují a dále prezentovat budou, takže tohleto bych osobně vylučoval.
Trochu obdivuji tu urputnou snahu neustále využívat každou jednotlivou příležitost, jak se možná sám vyvinit z některých věcí, to si osobně myslím, že není úplně fér, ale to je možná asi na jinou debatu. Já apeluji na to, pojďme se vrátit k samotné debatě o podstatě tohoto zákona.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vracíme se do obecné rozpravy, s přednostním právem konečně přichází na řadu pan zpravodaj Novák a následuje pan ministr Jurečka. Prosím.
Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo, paní předsedkyně, a hlavně panu ministrovi děkuju za super úvod, protože víceméně o tomhle chci teď mluvit i já. V první řadě chci poděkovat všem zhruba pěti poslancům, kteří v rámci těch dvou dnů rozpravy vystoupili k zákonu o elektronických komunikacích, a ne k zákonu o právu na digitální služby, kterého se tento bod vlastně vůbec, ale vůbec netýká. To, že jste si tady někteří vyříkali své účty - možná ještě nevyříkali, nevím, uvidíme - ale to také nebylo předmětem toho, o čem jsme se dnes chtěli bavit. My jsme vlastně do začátku druhého čtení víceméně napříč Sněmovnou spolu komunikovali, byli jsme dohodnuti, řešili jsme navzájem pozměňovací návrhy jak na podvýboru pro ICT, tak na hospodářském výboru, a měli jsme to skutečně vydebatované, co v tom zákoně chceme, jaké jsme schopni udělat si navzájem ústupky a tak dál, napříč jsme se tady domluvili. Potom přišel nějaký zásadní krok, vložení přílepku, a ten tady spustil tu vlnu, a vlastně i díky tomuto přílepku je mimořádná schůze. Já jsem měl do dnešního rána statistiku 90 procent ku 10: u zákona o elektronických komunikacích se 90 procent času mluvilo o úplně jiném zákonu. Teď jsem na statistice: 97 procent času se tady věnujeme úplně jinému zákonu, než jaký je předložený, a je to úplně špatně.
A já si dovolím, protože asi je to nutné, takovou malou edukaci, co je předmětem zákona o elektronických komunikacích. Je to stanovení podmínek podnikání a hospodářské soutěže, regulace trhu, ochrana spotřebitele a marketing.
A teď vám přečtu, co vlastně upravuje a čemu se věnuje zákon o právu na digitální služby. V první řadě je to právo na digitální služby. Občané mají právo požadovat, aby jim orgány veřejné moci poskytovaly své služby elektronicky. Právo činit digitální úkony: fyzické a právnické osoby mohou činit digitální úkony vůči orgánům veřejné moci, které jsou povinny tyto úkony přijímat. Další: osvědčení digitálního úkonu. Další: využívání údajů - orgány veřejné moci jsou povinny využívat již dostupné údaje a nepožadovat je opakovaně od občanů. A další - elektronická identifikace; zákon podporuje využívání elektronické identifikace při komunikaci s úřady. Mě trošku přerušil kolega Munzar, tak jenom doplním: Kolego, je to malá edukace, o tom, co obsahuje a čemu se věnuje zákon o elektronických komunikacích, a proti tomu, čemu se věnuje zákon o digitální ekonomice - abyste mě potom mohl poslouchat dál a věděl, o čem hovořím. Co se týká zákona o právu na digitální služby, pro implementaci těchto práv byl vytvořen Katalog služeb veřejné správy, který eviduje digitální služby poskytované orgány veřejné moci. Zákon také zřizuje Digitální a informační agenturu, která koordinuje a podporuje digitalizaci veřejné správy.
Když jsem vám teď řekl, co ty jednotlivé zákony obsahují a čemu se ty jednotlivé zákony věnují, tak vám musí být jasné, že tam není vůbec, ale vůbec žádný věcný průnik.
A teď vám přečtu část nálezu Ústavního soudu, je to nález číslo 77/06 ze dne 15. 2. 2007. Cituji: "Pozměňovací návrh, který mění projednávaný návrh zákona nejen ve formálním, ale i materiálním smyslu, musí skutečně toliko pozměňovat předkládaný návrh zákona. To znamená, musí se týkat téhož předmětu návrhu, jehož základní účel musí mít úzký vztah k základnímu účelu projednávaného návrhu zákona, a nesmí extenzivně vybočit z takto omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům. Schválení zákona s pozměňovacím návrhem nesplňujícím tyto podmínky" - a teď dobře poslouchejte - "porušuje principy demokratického právního státu, čl. 1 odst. 1 ústavy, a to zejména princip dělby moci, demokratičnosti, legislativního procesu, předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti." A dále podle čl. 41 může také docházet k porušování práva vyjádřit se k návrhu zákona. ***
