Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Brabce.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, já si myslím, že by neměla zapadnout poznámka, kterou tady říkal pan předseda Cogan. Ona byla vpravdě filozofická a myslím, že si zasloužíme, abychom si k tomu ještě něco řekli. Pan předseda Cogan vlastně řekl, že když se něco nestalo, tak je těžké, abychom tomu věřili, protože se to prostě ještě nestalo. No, pane předsedo, to je vlastně princip víry a naděje, že když se něco nestalo, tak věříme, že se to buď nestane, nebo stane. Já se hlásím jednoznačně k tomu, že věřím a doufám, že prezident Trump tuhle válku ukončí. Vím, že to nemusí být pravda, ale ta víra a naděje, kterou mám - a jsem přesvědčen, že i celá řada našich spoluobčanů - je hrozně silná, zvlášť teď před Vánoci, kdy bychom si měli přát hezké věci.
Obávám se ale, že vím, že je celá řada lidí, kteří neukončí tu válku. Nebudu je jmenovat, ale myslím, že vás také napadnou. Je tady pár lidí na světě, kteří nejenom že, řekněme, mají chuť to udělat, ale mají i moc to udělat. Jsem přesvědčen, že americký prezident je jeden z těch lidí. Když vy říkáte trošku žárlivě, mně úplně připadalo - no, tomu nemůžeme tak úplně věřit, protože jsme to ještě neviděli - tak myslím, že berete víru celé řadě dalších lidí, kteří v to skutečně věřit chtějí a věří a doufají, že se to nerozroste v ještě daleko horší konflikt. Tu víru bychom si měli uchovat nejenom před Vánoci. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Díky. Pan poslanec Samaš a paní poslankyně Knechtová. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Samaš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mám tady jedno číslo, což je nějakých 600 000 obyvatel Ukrajiny, kterým byl dočasně umožněn ochranný pobyt tady v České republice. Samozřejmě všichni ti lidé tady už nejsou, někteří už se vrátili zpátky na Ukrajinu. Ale mě, pane ministře, děsí jiné číslo, o kterém se asi nemluví, protože ho nikdo nezná. Já jsem se přes dvě desítky let profesně zabýval obranou a bezpečností tohoto státu a můžu vám říct, že určitě lidé, kteří mají kriminální minulost na Ukrajině a bohužel i přítomnost, nejsou mezi těmi lidmi, kteří požádali o dočasnou ochranu, určitě nejsou. Tohle se netýká jenom České republiky, ale bohužel tou děravou hranicí Schengenu, která tam dneska je, přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, k nám určitě přicházejí lidé, kteří mají horkou půdu na Ukrajině a naopak tu situaci, která teď nastala, využili k tomu, aby se infiltrovali do Schengenu. To mě děsí.
Vaše vláda měla skutečně řešit s Evropskou unií nebo s vládami států Evropské unie to, jak zamezit přílivu těchto lidí s touto minulostí sem. Nebavím se o lidech, kteří přišli o domovy, kteří jsou z válečných území, ale bavím se skutečně o lidech, kteří byli propuštěni v rámci amnestie, kteří využili situaci a prošli sem a bohužel tady budou s námi skrytě žít. Toho se děsím. Já bych potřeboval od vás vědět, jak budete tohle řešit s ostatními státy Evropské unie, jak tomuhle zabránit. Tomuhle se mělo zabránit už v minulosti, ale teď je otázka Sýrie a dalších států. To mě děsí.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Knechtovou.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych také ráda zareagovala na průběh rozpravy a na pana poslance Letochu, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, my jsme tady vůbec třeba neotevřeli oblast školství. Určitě víte, že je tam pozměňovací návrh, který se také školství dotýká, a přitom na školském výboru projednán nebyl. Jsme upozorňováni - myslím, že napříč Poslaneckou sněmovnou - že situace po přijetí toho zákona může vést ke zhoršenému přístupu ke vzdělání pro děti uprchlíků a k nerovnoměrnému rozložení dětí s odlišným mateřským jazykem na základních školách. Jsem přihlášena také mezi těmi dalšími kolegy a už na mě nedojde řada, tak vás chci i na tohleto upozornit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Lang.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Tak jsou to faktické, protože se nedostaneme k tomu projevu. Jedna z otázek, která tady padla, je, zda my jako Česká republika potřebujeme Ukrajince na našem území. Před vypuknutím toho válečného konfliktu tady pracovalo asi 180 000 lidí. Byli tady v nějakých formách pobytu. Když to takhle řeknu slangově, byli to "ti staří Ukrajinci", kteří tady byli na nějaké dlouhodobé, trvalé pobyty a podobně. Odváděli tady nějaké dávky, vesměs pracovali, nechtěli být tady problémoví. Cizinecká policie za ty roky ty "špatné Ukrajince", kteří tady páchali nějakou přestupkovou nebo nedejbože trestnou činnost, vyselektovala, dostali zákaz pobytu a odjeli.
Potom vypukl ten válečný konflikt a tady se objevuje další obrovská skupina lidí. Náš pan předseda o tom tady hovořil. Je tam spousta lidí, kteří jsou státní pojištěnci. Já se musím dneska už ptát v souvislosti, kdy vy jako současná vláda tak výborně vládnete, že naši senioři propadají do chudoby a podobně. Je tady 60 000 seniorů z Ukrajiny. Ti lidé, přestože berou všechny ty sociální aspekty, opravdu naší společnosti už nic nepřinesou. Já se ptám, jestliže tedy dojde k podepsání nějakého příměří - to je moje základní otázka, na kterou pořád nedostávám odpověď - jestli tedy skončí Lex Ukrajina, zdali by tedy všichni tito lidé poté, co tam už nebude hrozit bezprostřední nebezpečí - ta země je obrovská na délku - se neměli vrátit domů a my jako stát, jestliže potřebujeme tady pracovníky, tak za nějakých jednodušších podmínek než těch byrokratických, korupčních a tak dále, jsme mohli požádat, aby se někteří lidé vrátili. Jestliže tady někdo chce pracovat, ať si tedy odjede domů, potom si tam požádá zjednodušeným způsobem na ambasádě o vízum a může se k nám vrátit. My ty lidi potřebujeme, máme pro ně pracovní příležitosti, ale budou tady prostě standardně jako každý jiný cizinec.
Opravdu nevím, jestli náš sociální systém unese dlouhodobě 60 000 Ukrajinců v seniorním věku, kteří budou pobírat nějaké dávky. Bohužel je to sice hloupě takto řečeno, ale my jsme nezavinili ten konflikt a měla by si to řešit primárně ta země. Ať se ti lidé vrátí domů, a kdo bude chtít u nás pracovat, ať se sem vrátí. (Přesedající: Čas.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně Válková, zatím poslední. Máte zde faktickou a poté jste jakoby první. Takže tu faktickou chcete vyčerpat, ano?
Poslankyně Helena Válková: Já se zeptám, pane předsedající, pane místopředsedo, jestli po mně už nikdo není - a nechci toho zneužít - tak bych se vzdala faktické a začala bych už bez toho...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: V pořádku, už není nikdo další s faktickou.
Poslankyně Helena Válková: 15 minut, jestli je to tedy možné. Jestli tedy už nikdo nechce po mně faktickou, abych někomu nevzala to právo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ne, nikdo zde není přihlášen, takže vám odpočítávám 15 minut, ano? Nejdříve deset a pak vám zmáčknu dalších pět minut.
Poslankyně Helena Válková: Ano, já se budu snažit být stručná, protože ty faktické poznámky byly právě vyvolány tím, že řada kolegů měla připravené projevy, kde se konkrétně věcně chtěli vyjadřovat, a je jim trošku líto, že tu možnost ztratili. Takže logicky využili faktických poznámek, což naprosto respektuji.
Nejdříve začnu tím, že je opravdu škoda, pane ministře, že jste tady nebyl, když v úvodním projevu velmi věcně a s argumenty, které byste měl slyšet v systematické podobě - říkáte mi teď, že jste všechno slyšel. Tak to jsem ráda. Tady bylo řečeno, proč hnutí ANO - předsedou hnutí ANO, panem poslancem Andrejem Babišem - nepodpoří váš návrh lex Ukrajina II (VII), ve zkratce. Protože už nemám čas se tím zabývat do podrobností, tak ten hlavní zákon ponechám stranou. Čili to je ten zákon, který legitimně teď projednáváme a který jsme opravdu projednávali v legislativním procesu - jak se říká, ať se nám to líbí, nebo ne - určitým standardem. Takže si myslím, že tam vyjádříme svoji vůli nebo nevůli ho přijmout hlasováním.
Připomínky v mém projevu tedy soustředím na ty dva přílepky. Tady s panem kolegou, předsedou ústavně-právního výboru, také právníkem, Radkem Vondráčkem, naprosto souhlasím, a tímto tedy polemizuji i s vaším závěrem, že to nejsou přílepky. Jsou to přílepky. ***