Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Když se podíváme na to, jakým způsobem se implementace toho zákona vyvíjela - a já se teď vrátím do období ještě vlády minulé - ten zákon se skládá z některých částí, které bylo potřeba naplnit, abychom se dostali až k tomu, co všichni očekávají, tedy služba na Portálu a chytrý formulář. Všechny služby státní správy by tedy měly být vyplněné v takzvaném Katalogu služeb, kde by měly mít jasný a dostupný popis. Často je to problémy současných portálů, že sice tam je nějaký formulář, ale nikdo přesně neví, co se kam ukládá, jak se data využívají, jaká je za ním logika.

Druhá část tedy byla, že se zveřejní interaktivní formuláře, které eliminují chyby - samozřejmě se k nim člověk přihlásí jedním standardním způsobem. Jsem rád, že toto za minulého volebního období i za tohoto široce využívá, ať už je to klíč k eGovernmentu, bankovní identita a další služby, a pak už skutečně, pokud ta data stát má, tak se žádným způsobem nevyplňuje.

Samozřejmě zákon předvídá i to, že když si občan zvolí digitální cestu, tak by zde měla být uplatněna nějaká sleva na poplatcích. Samozřejmě vyřídit věc digitálně nebo automaticky nestojí tolik, jako je práce úřední, kdy se někam dávají - byť elektronická - razítka, kdy je skutečně potřeba si v rámci zákona o poplatcích prostě zaplatit službu, která je adekvátní složitosti procesu tohoto zpracování.

Ten zákon měl začít platit plně od 1. 2. 2025, kdy tedy přichází v účinnost poslední část zákona. Co by to mělo znamenat? Skutečně, pokud bych si chtěl jako občan vyřídit jakoukoliv agendu se státem, pokud tato agenda umožňuje digitální vyřízení - a já jsem rád, teď jsem zaznamenal někde, že už snad by se věci týkající se řidičských průkazů, že už by tam mohlo být posílání poštou - nicméně některé úkony, třeba vyžadující biometrické údaje, nelze vyřídit skutečně na dálku, je potřeba ještě jít na úřad vyřídit si věc u okýnka. Ale od 1. 2. 2025 by tedy ten stav měl být již plně naplněn, po pěti letech, co jsme tento zákon tady spolu schvalovali - tenkrát byly vládní strany stranami opozičními.

A když se podíváme na to, jaký je stav dnes - myslím si, že to je velmi důležité - u Katalogu služeb má popis služeb - to je ta úroveň 1 - má popis služeb z třiceti povinných úředních správních úřadů pouze devět z nich splněno na 100 procent, šest úřadů je v plnění na 90 až 99 procent, sedm úřadů má splněno 80 až 90 procent, čtyři úřady 70 až 79 procent a jeden na 69. A nejhorší jsou tedy ÚOOÚ se 4 procenty, ČNB s 2 procenty a Národní sportovní agentura má splněno přesně 0 procent těchto povinností.

Proč jsem se zaměřil tady na tu část? Protože tady ta nepotřebuje architekty, softwarové inženýry, public procurement, zakázky, budovat systém, budovat portál. Tato část je jenom o tom, aby si instituce sedly, jejich věcní odborníci, a ty služby do katalogu popsali - služby a jejich popis. A jak jsem zde četl, ani vlastně v této, řekněme, sice odborné, ale úřední části úřady a jednotlivá ministerstva nesplnila tu část.

A ještě horší je to v tuto chvíli na úrovni jednotlivých rezortů s publikováním elektronických formulářů - nejlépe na tom jsou Úřad průmyslového vlastnictví, Český báňský úřad, DIA, MMR, MPSV a na druhém konci je třeba Ministerstvo dopravy, to má v tuto chvíli 9 procent formulářů publikovaných, životní prostředí má 5 procent, kultura má pouhé 2 procenta formulářů, MŠMT a Ministerstvo vnitra s 1 procentem. Deset ústředních správních úřadů je v nulovém plnění. A já nemůžu vyloučit - a chci, aby to tady zaznělo - je docela možné, že některé úřady právě teď dokončují portálové řešení, kde elektronické formuláře budou zveřejněné. Ta ale taky z toho nízkého aktuálního plnění se můžou dostat do výrazného zlepšení, já v to pevně doufám a věřím, akorát ta situace bude patrně jiná. Proč se to domnívám? Protože pan poslanec Marian Jurečka, Marek Benda, pan Jakob, pan Josef Cogan předkládají pozměňovací návrh, o kterém se tady zmiňoval už kolega Michálek, který nejenom, že se tedy netýká projednávaného zákona, ale Sněmovna o nich může rozhodnout, ale upravuje právě právo občana (na) digitální službu, a klíčový moment, který se tam děje, posouvá termín účinnosti o další dva roky. Takže původně jsme byli na dvou letech, pak na pět v tomto volebním období - a přibírají se k tomu tedy další dva roky.

Pokud máme před sebou ještě jeden rok současné vlády, jeden rok do nových voleb, myslím si, že by nemělo být stylem odsouvat, ale spíše akcelerovat a skutečně nedávat si tyto velkorysé termíny. Já jsem tady uvedl u 10 úředních správních úřadů, že je to plnění nulové, a i přesto, co všechno bylo nastaveno proto, aby se to dalo zvládnout nebo výrazně posunout, tak se tam nic neděje. A myslím si, že pokud se tady nastaví, řekněme, benevolentní období další dva roky, tak po dva roky se tam zase nic dít nemusí, nevím, jestli podmínky pro to to splnit budou lepší, nicméně nic se tam za poslední tři roky nestalo - přes urgence, školení, workshopy, digitální zmocněnce. Pro nás je posun o dva roky nepřípustný, musíme na něj nějakým způsobem reagovat, a proto tedy Piráti podávají pozměňovací návrh, který upravuje lhůty, které jsou skutečně nepřiměřeně dlouhé, a dostávají tak plnění povinnosti zákona o právu na digitální službu mimo odpovědnost stávající vlády, která se ve svém programovém prohlášení k tomu zavázala.

Pozměňovací návrh má dvě části. První část navrhuje doplnění zákona o možnost vybrat služby, které uživatelé využijí v jednotkách případů ročně, a zároveň tedy ani není jisté, zda by tento úkon vůbec informační systém veřejné správy využily. Digitalizace takové služby by byla zbytečně drahá, neefektivní, orgán veřejné moci sám může vybrat tyto služby a požádat Digitální a informační agenturu o výjimku z povinnosti - to je dle § 4 odst. 1. písm. d) zákona č. 12/2020 - svoji žádost řádně zdůvodní, včetně vyčíslení nákladů na digitalizaci. A v případě souhlasu tedy Digitální a informační agentury bude tato skutečnost vyznačena v Katalogu služeb, v případě nesouhlasu o oprávněnosti požadavku orgánu veřejné moci rozhoduje vláda.

Tato část našeho pozměňovacího návrhu je shodná s pozměňovacím návrhem 5048 (správně 5648), který předkládají páni poslanci Jurečka, Benda, Jakob a Cogan. Skutečně není hospodárné - nebo není hospodárné digitalizovat služby, které jsou používány v řádu jednotek nebo nižších desítek uživatelů. Samozřejmě je tam jistý prostor pro jakousi benevolenci a subjektivní výklad toho, které služby do tohoto gardu spadají a které ne.

Druhá část pozměňovacího návrhu - a já bych vás poprosil o jeho podporu - se zaměřuje na termín účinnosti zákona, který tedy je stanoven v návrhu od 1. 2. 2005 (2025?), a my jsme přesvědčeni, že skutečně odkládání o dva roky není znak toho, že by zde byla snaha digitalizaci akcelerovat, digitalizaci rychleji posunout. S tímto odkladem na dva roky tedy zásadně nesouhlasíme, neboť čtvrtka volebního období je ještě před námi - a myslím si, že ta by měla být ne v zajetí politických kampaní na volby v následujícím roce, ale spíše v akceleraci a finiši.

Jinak já jsem v této věci interpeloval i premiéra Petra Fialu, protože těch pět let od vzniku toho zákona skutečně byla dlouhá doba, která přesahuje přes dvě volební období, tedy dvě různé vlády, a dotazoval jsem se ho, kde vidí vlastně problém, že jednotlivé rezorty toto nedotáhly. Já bych si dovolil krátce citovat odpověď pana premiéra: souhlasím s vámi, že v případě některých systémů se digitalizace odkládá. Ty důvody jsou různé - jedním z důvodů je systém, pokrývá agendu, která nedává smysl z ekonomického hlediska - to je ta část, s kterou i souhlasíme a náš pozměňovací návrh ji obsahuje - případně z důvodu, že dotčená agenda prochází zásadní legislativní změnou a nemá smysl digitalizovat současný stav. To také dává poměrně smysl, nicméně zákony jsou otevírány ve Sněmovně poměrně často. Kdybychom neměli žádný freeze (?), v kterém chceme zdigitalizovat, tak by tato výhrada mohla být téměř univerzální, ale důležité je - a to je napsáno úplně v závěru - a je také pravdou, že některé rezorty nevyvinuly dostatečné úsilí, aby zákon řádně naplnily. ***