Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Přibyla nám tady faktická poznámka, a to pana předsedy Michálka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na tu problematiku výživného, protože to je záležitost, u které se samozřejmě všichni shodneme, že je důležitá a že bychom měli zajistit, aby výživné bylo vymahatelné. Zazněly tady i některé nástroje, které by k tomu měly sloužit, vedle standardních exekucí, třeba potenciálně nějaké další oprávnění znemožnit cestování do zahraničí. Já si myslím, že ta debata je velmi žádoucí, protože je pravda, že někde může dekriminalizace neplacení výživného v určité části vysílat negativní zprávu. Ale přesto si myslím, že výrazně převažuje zájem společnosti na tom, aby ti lidi nebyli zavíráni do vězení, aby pracovali a platili, a že bychom měli nastavit ten exekuční systém takovým způsobem, aby když někdo má majetek, aby se k tomu majetku exekutoři dostali, protože to je to, co způsobuje v praxi ty problémy, že i lidé, kteří majetek mají a v podstatě ho nějakým způsobem skrývají nebo odklánějí, tak ti exekutoři se k tomu majetku leckdy nedostanou. Takže to je asi širší otázka na Ministerstvo spravedlnosti, aby se věnovali této problematice.
A druhá záležitost, na kterou jsem chtěl reagovat, se týká toho dětského certifikátu, protože ten patrně, jak jsem to pochopil, bude předkládán jako pozměňovací návrh. Tak jsem se chtěl zeptat paní kolegyně Malé, jestli už mají teze tohoto pozměňovacího návrhu, protože to bylo opakovaně diskutováno i v rámci koalice, i v rámci opozice, jestli by nás mohla krátce seznámit jako předsedkyně podvýboru s tím, jakým směrem se ten dětský certifikát bude ubírat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času, ale prosím o oslovování prostřednictvím, a paní poslankyně Malá bude reagovat. Následuje pan ministr Blažek, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Taťána Malá: Co se týká dětského certifikátu, určitě odpoví pan ministr. Ty teze jsou známy, budeme tam ještě diskutovat o některých parametrech, ale já ho nechám.
Já jsem chtěla reagovat na jinou věc, a to je zanedbání povinné výživy a neplacení výživného. Já myslím, že je potřeba, aby tady zaznělo, a to jsem neřekla, že velmi často jediným instrumentem a nástrojem - a to hovořím z praxe - pro oprávněné, tedy často matky samoživitelky, je skutečně to, že ten povinný rodič je si vědom toho, že v okamžiku, kdy nebude platit výživné, ta žena půjde a podá na něj trestní oznámení. Je to skutečně... i proto je tak málo vězněných osob a odsouzených za neplacení výživného, protože prostě bohužel je to tak, ale je to jediný efektivní bič v současné době na řadu neplatičů. Souhlasím s tím, že vězení v tomto případě je velmi přísný trest a není to efektivní, na druhou stranu, dokud nebudeme umět výživné efektivně vymáhat, nemyslím si, že by postih, respektive hrozba trestu odnětí svobody za neplacení výživného měla být vyňata a že bychom měli na toto rezignovat.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Blažek, následuje pan předseda Michálek.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji, jenom stručná reakce. Ty teze byly představeny na tiskové konferenci za účasti i vaší kolegyně Kláry Kocmanové někdy snad v září, já už nevím, kdy to bylo - teze, na kterých jsme se shodli, a už je to napsané, ten pozměňovací návrh. Já to rozešlu všem zástupcům těch stran, které byly, ještě do konce týdne. Už to mám v mailu asi týden, já jsem si to ještě nestihl přečíst, což je dáno tím, že neustále zasedáme v Poslanecké sněmovně, což je v pořádku, ale já to rozešlu určitě. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda, předseda Michálek, pardon. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Vážená, paní předsedkyně, určitě děkuju za to, že dostaneme ty konkrétní teze, protože - nebo konkrétní návrh zákona - protože my jsme ty teze několikrát viděli, několikrát byly představeny, několikrát se o nich diskutovalo, ale nikdy jsem z toho neměl pocit, že to bude úplně takhle konečné, a samozřejmě se chceme podívat na to, jestli se to a jak se to promítá do toho legislativního textu, a chceme se zaměřit na to, jakou to bude mít administrativní náročnost i pro vedoucí oddílů a táborů, aby to skutečně nevytvářelo nějakou zbytečnou zátěž.
A k tomu neplacení výživného. Chci říct ještě - a omlouvám se za to, že jsem neoslovoval váženou paní kolegyni prostřednictvím předsedající - tak podle mě je ještě důležité vzít v potaz to, že nám tady opravdu chybí systém efektivního domácího vězení, protože to je instrument, který by se dal používat. A my tady máme celkem asi, pokud se nepletu, pan ministr mě když tak opraví, tak těch náramků je padesát! Takže deset let nám to tady nějak funguje, museli jsme vyhodit tu izraelskou firmu, která to nedodávala, která skončila s těmi dodávkami, a místo toho máme tedy nového dodavatele, který už by měl být solidnější, ale pořád jsme na úrovni padesát náramků za celou Českou republiku. A pak, když se podíváte do Francie, do Polska, tak tam těch náramků tam mají tisíce, tisíce náramků pro ty vězně.
A pak, pokud bude hrozba na pachatele neplacení výživného, že třeba si nebude moct dojít do hospody, ale bude opravdu muset chodit mezi prací a domovem a bude monitorován, tak to mně přijde ještě vlastně radikálnější a efektivnější krok, než když budeme zabavovat rybářské lístky a já nevím jaké další vstupenky nebo možnosti cestovat do zahraničí, když bude fungovat domácí vězení.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Hendrych a zdráhám se říci, že pak bude následovat paní poslankyně Lesenská, ale je další přihlášenou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych to možná dneska vzal, ten svůj projev, jako trošku nechci říct oklikou, ale s důležitým kontextem k tomu, co tady probíráme.
Já bych chtěl podotknout, že jsem velice rád, že se tady touhle normou zabýváme, protože v podstatě existují jakési tři zásadní faktory, které nám říkají, proč vlastně máme v České republice enormní počet vězňů. Proč máme vysokou recidivu, velmi vysokou recidivu, to už tady říkali někteří mí předřečníci. Proč máme v podstatě permanentně naplněné kapacitní stavy věznic, které jsou někdy na nějaké hraně v současné době, a nezřídka se dostávají i za tu hranu, a jeden z těch faktorů, proč vlastně těch vězňů máme tolik a proč ty problémy tady máme, tak o tom zrovna jednáme. Pokud je trestní zákon příliš restriktivní, z logiky věci přibývá těch, kteří vlastně v tom vězení nakonec v tom nepodmíněném trestu odnětí svobody pobývají. To je fakt.
Ovšem tak trošku zapomínáme, a myslím si, že bychom se tomu měli věnovat, následně tedy i na ty další faktory, které tuhletu věc způsobují, a ten druhý faktor je, jestli opravdu víme, co vlastně se v tom vězení samotném děje, do jaké míry je výkon trestu efektivní, jestli opravdu efektivně fungují programy zacházení, jestli má Vězeňská služba dostatečný počet odborného personálu na to, aby mohla zajišťovat svoji funkci, která vychází ze zákona.
Já si troufnu říct, že o tuhletu oblast se dlouhodobě zajímám, a vychází to v podstatě z toho, že jsem i ve Vězeňské službě svého času dlouho pracoval. Jsem pamětník a troufnu si říct taky, vím, jak to probíhalo někde začátkem devadesátých let, kontinuálně až do dnešních dní, a musím říct, že Vězeňská služba v tomhle udělala velký kus práce, co se týká programů zacházení, a ty programy zacházení jsou strašně důležité proto, protože ti lidé, skutečně musíme se pokusit v tom vězení využít čas k tomu, abychom změnili jejich chování, jejich žebříček hodnot tak, aby v podstatě v zájmu společnosti již po výkonu trestu tu trestnou činnost nepáchali a vedli život běžného občana. To je, si myslím, velmi důležitý úkol a to tady zatím nepadlo.
A já si troufnu říct, že Vězeňská služba se snaží, ty programy dneska jsou stanovovány na míru odsouzeným, jsou dle mého názoru určovány jednotlivým odsouzeným velmi profesionálně. Existuje na to dokonce již delší dobu, troufnu si říct, že už nějakých dvacet let, dokonce i počítačový program SARPO, prediktivní nástroj na hodnocení rizik a kriminogenních potřeb ve Vězeňské službě, který pomáhá odborným zaměstnancům v tom, jak zacházet s konkrétními odsouzenými. ***
