Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.50 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Teď do trošku vzdálenější historie, než je ta ze včerejška, protože zmíním Donalda Trumpa a jeho výrok: Fake news jsou nepřítelem lidu. A teď, ať už s tím souhlasíte nebo ne, tak tento výrok poukazuje právě na to, že pravda jako taková, a pravdu má svým způsobem každý, je skutečně často otázkou interpretace. Trump sám byl opakovaně umlčován na sociálních sítích, což vedlo k zásadní debatě o tom, zda technologické společnosti mají takovou moc. A nyní chceme dát podobnou moc do rukou státu či úřadu státu. To je cesta k tomu, abychom nejen umlčeli politické odpůrce, ale i běžné občany a nedejbože občany s vlastním názorem. Mám fakt pocit, že my tady občana s vlastním názorem vlastně ani nechceme. Ne, já ho tady chci a je mi jedno, jestli se mnou souhlasí nebo nesouhlasí. Má svůj názor, dokáže si ho obhájit, je rozumný a značka ideál, je slušný. Tato kombinace už v poslední době na sítích je docela vzácná, že jo.
A co Zuckerberg a regulace? Vlk hlídající stádo ovcí. Mark Zuckerberg, šéf Facebooku, v minulosti prohlásil, že podporuje rozumnou regulaci internetu. Ale co to vlastně znamená? Zuckerbergova firma již roky nastavuje pravidla, která rozhodují o tom, co můžeme vidět a sdílet, jen mu k tomu nikdo nemusel pomáhat, on to zvládl sám a jediná Jeho motivace vlastně byly peníze, ne vaše názory, které jste sdílely na sítích.
Jeho podpora regulaci totiž není altruistická. Jde o pokus zajistit, že jeho platformy budou mít nad konkurencí prostě monopol, je to obchodník. Cílem Marka Zuckerberga je prostě maximalizace zisku, to je naprosto v pořádku, to mu nemůžeme vyčítat. Jenže jakmile se státní regulace stane příliš přísnou, tak právě ty malé platformy, které se snaží konkurovat těm velkým, a v tomto případě dokonce i média, prostě nebudou schopné vyhovět, nebudou schopné konkurovat, budou dokonce díky nařízení DSA likvidovány, tak to je pecka. A přitom DSA vznikla proto, aby narovnala to tržní prostředí, aby dala možnost malým platformám růst, proto více reguluje velké platformy, ale ten efekt, který přijde, ten je naprosto opačný. A co Zuckerberg? Ten už dneska couvá. Nejdříve tvrdil, že nereguloval, aby nám potom teda s odstupem času řekl, že regulace už bylo moc, tak si odpovězme, jak to vlastně v té Metě bylo. To vlastně nikdo neví, protože nikdo neví, jak Meta regulovala, jak Meta omezovala nebo naopak pouštěla, nevíme to, protože do jejich algoritmu jednoduše nevidíme. A to je tečka.
Jaké je řešení? Já osobně neříkám, a ani si nemyslím, že internet nepotřebuje pravidla, potřebuje. Nenávistné projevy, podvody, těch vidíme často teď, ať už Daniel Beneš z ČEZu, ať už Andrej Babiš, zneužití k prodeji energií a podobně. Máme tam toho hodně. Prostě manipulace a podvody jsou reálné problémy sociálních sítí. Ale místo plošných regulací, které ohrožují svobodu, se musíme zaměřit na zcela skutečné problémy a ty můžu shrnout tak nějak do třech: mediální gramotnost, transparentnost algoritmů a diverzita. Podpora mediální gramotnosti je nutná. Musíme dělat všechno pro to, aby se lidi učili rozeznávat pravdivé informace od nepravdivých, ne jim říkat, co je pravda a co není, ale nechat na nich, ať oni se rozhodnou, to je ten cíl. Nedělejme prosím z lidí tupce, kteří nemají právo na svůj názor, mají.
Za další zajistit právě tu transparentnost algoritmů. To je přece alfa a omega. Můžu si tady nařizovat, co chci, ale v rámci té regulace, dokud nevím, jak fungují algoritmy - Mety třeba - nemám šanci. Meta si se mnou prostě... Dobře, nechtěl jsem to tak úplně říct, prostě si ze mě udělá srandu, OK. My skutečně musíme tlačit na to, aby právě ty velké technologické společnosti vysvětlovaly, jak fungují jejich systémy, aby ty algoritmy, které používají, byly transparentní, abychom věděli, kdy a proč a co bylo zastaveno.
A v neposlední řadě podpořit tu diverzitu digitálního prostoru. Musíme podporovat ty malé hráče a jsme v České republice, nemáme tady moc velkých hráčů. Starejme se o ty naše malé hráče. Podpořme firmy, podpořme digitální pískoviště, ale ne prostřednictvím dotací, prosím, protože je pro ně podstatné, aby byl trh, na kterém podnikají, předvídatelný a jediné, v čem jim my jako stát můžeme pomoct, je jednoduchý vstup do odvětví. V tom jim pomůžeme, nesypejme do toho prachy, protože to nikdy k ničemu nebude.
Co dodat na závěr? Svoboda je křehká. Víte milé kolegyně, milí kolegové, svoboda slova není samozřejmostí a možná už je to dlouho, co se zvonilo klíči, možná už je to dlouho, co byly demonstrace, možná už je to dlouho, co se v ulicích střílelo. Možná už je dlouho úplně všechno, co se v moderní historii této republiky stalo a mnozí z nás vlastně spoustu těch situací a těch stavů, kdy ta republika skutečně plakala, nezažila, ale všichni jsme tady od toho, abychom byli schopni vyhodnotit historii, abychom na základě toho, co historie jasně prokázala, nedovolili jakýmkoliv způsobem omezovat svobodu slova, omezovat demokracii. Jsme tady od toho, abychom tyto hodnoty chránili a ne, abychom si řekli, to přišlo z Unie, s tím nic neuděláme. Tak jako od toho tady vážně nejsme. ***
