Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dneska máme na programu zákon o České televizi. Mým záměrem skutečně není prodlužovat projednání tohoto bodu. Domnívám se, že bychom měli tento bod projednat. My jako Piráti hájíme nezávislá média, podporujeme valorizaci v případě České televize a nebudeme se účastnit obstrukcí tohoto bodu. Ale současně říkáme, že navržené nové poplatky za mobilní telefony a pro firmy jsou problematické a s těmi nesouhlasíme. Současně navrhujeme, aby byla konečně zavedena nezávislá kontrola nad hospodařením České televize a Českého rozhlasu, nad těmi více jak 10 miliardami korun. Vláda totiž slíbila občanům v programovém prohlášení vlády, že rozšíří působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas, a dosud nevyvinula vůbec žádné úsilí k tomu, aby se tak stalo.
Pouze se navyšují poplatky bez toho, aniž by se zavedly mechanismy pro kontrolu hospodaření s těmito penězi. Ti, kteří sledují fungování České televize, dobře ví, jak bolavé místo toto je, protože Dozorčí komise České televize, která měla kontrolovat hospodaření České televize, byla odvolána ze své funkce a následně běžely soudy, které skončily tím, že Česká televize musí nahradit více jak 6 milionů škodu právě členům této dozorčí komise, kteří měli kontrolovat hospodaření, protože Rada České televize je podle soudu odvolala nezákonným způsobem. Tato škoda není po zodpovědných osobách v Radě České televize vymáhána, a naopak Česká televize žádá o to, aby získala více peněz na ty poplatky.
Takže domnívám se, že toto dohromady by nás mělo vést k tomu, abychom projednali rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, aby konečně měl každý člověk, který platí ty poplatky, které se teď ještě navíc budou navyšovat na více jak 2 400 korun ročně, tak aby měl jistotu, že s těmi penězi se hospodaří efektivně, protože ty mechanismy kontroly jsou dneska nefunkční.
Proto navrhuji zařadit jako první bod dnešního programu - a nemyslím si, že by to mělo trvat déle jak deset nebo patnáct minut, bod 149, sněmovní tisk 879, což je novela ústavy rozšiřující působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, abychom skutečně mohli schválit valorizaci. Jak se ukázalo na minulém hlasování, všechny opoziční strany podpořily tento bod nezávislé kontroly České televize a Českého rozhlasu ze strany NKÚ a vláda, ta si to sama napsala do programového prohlášení vlády. Přesto nevidíme v podstatě žádnou iniciativu vlády, nepředložili sami žádný návrh, který by to řešil.
Jak se kasali, 93 procent, tak tohle je slib, který je zcela evidentně nesplněný, žádný takový tisk tady není. Je tady pouze návrh Pirátů, který má neutrální stanovisko vlády. Jakmile to vyřešíme za těch deset nebo patnáct minut tím, že vláda je pro, má to v programovém prohlášení, tím, že opozice pro to hlasovala na program, tak to opravdu nemusí být dlouhé, můžeme to schválit a příští pátek můžeme doklepnout tu Českou televizi. Pravděpodobně tam bude teda asi nutné stanovit nějaké limity pro časová vystoupení, když neprošel náš návrh na to, aby byly limity pro vystoupení řečníků s přednostními právy, jinak se asi hlasování nedobereme. Ale domnívám se, že už opravdu je potřeba, abychom tuto záležitost ukončili, a to z toho jednoduchého důvodu, aby Česká televize skutečně mohla nezávisle pracovat a nemuseli se pořád dívat tady k politikům s toužebným pohledem, jestli jim zvýší, nebo nezvýší poplatky. Česká televize má být nezávislá a to, jakým způsobem se tento bod vleče a vytváří v podstatě skrytou závislost na těchto veřejnoprávních médiích, na politicích, jestli jim zvýší, nebo nezvýší poplatky, je zcela nežádoucí a nepřijatelné.
Proto si vás dovoluji požádat, abychom splnili slib, který dala vláda občanům v programovém prohlášení vlády, a zařadili ten bod 149, sněmovní tisk 879 Novela ústavy rozšiřující působnost Nejvyššího kontrolního úřadu, buďto na dnešek jako první bod, anebo alternativně na pátek jako první bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. To znamená, já to zopakuji, navrhujete, pane předsedo, číslo bodu 149, sněmovní tisk 879, novela Ústavy České republiky rozšiřující působnost NKÚ, jako první bod dnes a s alternativou v pátek jako první bod. (Poslanec Michálek souhlasí.)
V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Lubomír Brož se zařazením nového bodu nebo se změnou programu. Prosím, pane poslanče, máte pět minut.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, představte si, že vám někdo brání v cestě do práce, v cestě k lékaři nebo do obchodu, a to jenom proto, že jste odkázáni na pomoc psa. Přesně to se v České republice stále děje stovkám lidí se zdravotním postižením. My máme šanci to změnit a to souvisí s tím, že já vás dnes žádám o předřazení sněmovního tisku 250 na pořad dnešní schůze jako první bod po pevně zařazených bodech. Jde o návrh zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.
Dovolte mi nyní vysvětlit, proč je projednávání tohoto bodu tak naléhavé. Jestli si někteří z vás vzpomenete, už tady o tom mluvíme od začátku volebního období, probíhaly interpelace, odpovědi na interpelace, informace o tom, jak je vše připravené, jak vše bude, ale není stále nic. V České republice žije víc než milion osob se zdravotním postižením, přičemž víc než polovina z nich jsou senioři nad 65 let, a podle údajů Českého statistického úřadu přibližně 600 000 těchto osob potřebuje při každodenních aktivitách pomoc jiné osoby. Pro značnou část těchto lidí představují speciálně vycvičení psi, ať jsou to vodící, asistenční či signální psi, nenahraditelnou pomoc pro vedení samostatného života.
Současná právní úprava v této oblasti je roztříštěná a naprosto nedostatečná. Zatímco některé oblasti, jako jsou stravovací zařízení či zdravotnická zařízení, mají přístup psů se speciálním výcvikem jasně upraven, v mnoha dalších případech panuje značná nejistota. Například v oblasti veřejné dopravy je ta situace naprosto nejednotná, například České dráhy umožňují přepravu těchto psů bez omezení, u autobusových dopravců či letecké přepravy často záleží na individuálním rozhodnutí třeba řidiče nebo kapitána. Tahleta nejednotnost vytváří obrovské překážky a zbytečné překážky pro osoby se zdravotním postižením a rozhodně jim komplikuje přístup k běžným službám a aktivitám.
Další závažný problém představuje absence jednotného systému hodnocení kvality výcviku nebo přezkoušení dovedností těchto psů, což je velmi důležitý aspekt, proč bychom měli návrh tohoto zákona podpořit a začít ho projednávat. V praxi se setkáváme se stížnostmi na různou, někdy až nedostatečnou kvalitu výcviku. V České republice dosud neexistuje žádný systém nastavení odborně kvalifikačních či materiálně technických požadavků a kritérií pro provádění výcviku psů se speciálním postižením. Předkládaný návrh zákona řeší i tuhletu otázku tím, že stanovuje jasné standardy a požadavky na subjekty provádějící výcvik, a to prostřednictvím uznávaných mezinárodních organizací, které mají propracované a expertně ověřené standardy.
Je třeba si uvědomit, že pes se speciálním výcvikem není běžným domácím zvířetem. Není to prostě ten domácí mazlíček. Je nedílnou součástí osoby se zdravotním postižením a tímto způsobem bychom k tomu měli přistupovat. Je to pes speciálně vybraný a vycvičený tak, aby se vyznačoval speciálními povahovými vlastnostmi a chováním. Jeho výcvik minimalizuje bezpečnostní rizika a další aspekty chování, které by jinak mohly odůvodňovat omezení jejich přístupu do veřejných prostor nebo prostředků veřejné dopravy. ***
