Neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
To znamená, aby mohl bůhvíkdo ze zahraničí, například z Bruselu, nasypat peníze politické straně, která má prounijní program, a úplně legálně, aby to zlegalizovali, nebo nějaký podnikatel typu Sorose, aby mohl legálně nasypat peníze třeba STANu, SPOLU, Pirátům a dalším politickým stranám.
Takže nám se tohleto samozřejmě, tenhle ten návrh, si myslím, to je špatně, a my za nás říkáme, že pokud Fialova vláda tuto změnu prosadí a pakliže po volbách bude SPD součástí vládní konstelace, tak my bychom iniciovali okamžitě zrušení tohoto bodu, protože není možné - a současně bychom navrhli zákon, a navrhujeme ho, máme to předpřipraveno, zákon na jehož základě chceme navrhnout, budou muset všechny politické, vlivové a nátlakové skupiny, které se označují jako takzvané neziskové organizace, okamžitě zveřejňovat veškeré finanční dary ze zahraničí, jako je tomu například v USA a v Izraeli, demokratických zemích.
Samozřejmě nám v SPD vůbec nevadí neziskové organizace, naopak ty podporujeme, které se starají o seniory, zdravotně postižené občany, dělají třeba programy pro volnočasové aktivity pro děti a tak dále, s tím přece nikdo problém nemá, nebo se starají třeba o opuštěná zvířata. Ale ty, které mají politický program, které tady prosazují například migraci - jo, už taky kvičí teďka tyhlety organizace, jak jsem se dočetl, protože Trump jim chce utnout peníze, tak už kvičí, a další organizace - tak samozřejmě by měly transparentně zveřejňovat, odkud ty peníze mají. To je všechno. A ony to nechtějí, ony to chtějí schovávat, a to je špatně. A to je špatně.
Takže to je bod číslo 3 a to je za mě dneska všechno, děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jakub Michálek - toho tady nevidím. Dále přichází na řadu s přednostním právem pan místopředseda Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když dochází věrohodné argumenty a když schází fakta, musí neúspěšná vládní garnitura s pomocí ohromujících plakátů a za velké peníze přikrývat velké neúspěchy. Teď staví voliče do situace, že přišel rok rozhodnutí: buď tedy půjdeme na Západ, nebo na Východ. Skoro mi to připomíná volební kampaň ODS a jiného předsedy vlády z devadesátých let s heslem "Doleva, nebo s Klausem". Tehdy měl Václav Klaus dost odvahy, aby občanům sdělil, že reprezentuje pravicovou politiku a že přináší něco lepšího než levice. Mohl si to dovolit. I přes šrámy po sarajevském atentátu měl Václav Klaus větší důvěru voličů, než má dnes Petr Fiala.
Může si obléci bílou košili i klidně modré montérky nebo oranžovou vestu, může začít vystupovat na TikToku, ale stále zůstane premiérem, kterému nikdo nevěří. Tedy skoro nikdo, pokud tedy mě poslouchá a pokud sleduje různá srovnání. A nikdo neuvěří ani jeho burcování na Západ nebo na Východ. Většina lidí je z Fialova vládnutí tak znechucena, že by jim bylo bližší heslo "Na Západ, nebo bez Fialy"?
Předseda vlády Petr Fiala se svými ministry nám svou každodenní politikou ukazuje, jak má blízko k minulosti - k totalitním praktikám, k omezování svobody občanů, sledování, sebepropagaci, potlačování nepohodlných a kritických názorů. On a jeho kabinet nás vedou do minulosti, kterou už jsme zažili před rokem 1989 a před rokem 1990, kdy se po desítkách let uskutečnili skutečné svobodné volby s možností volit tajně.
Ukážu to totiž teď hned na několika příkladech. Za prvé, omezování svobody projevu, když došlo k vypínání nepohodlných internetových stránek před třemi roky. Články o tom přinesly iRozhlas a Seznam Zprávy. Stát, přesněji řečeno vládou Petra Fialy řízené Vojenské zpravodajství, poslalo dopis správci českých internetových domén k provedení preventivního opatření, tedy blokády asi dvaceti webů v souladu s usnesením vlády České republiky. "Preventivní opatření" mi v uších zní, jako by vypadlo ze slovníku Miloše Jakeše nebo nějakého socialistického ministra vnitra a náčelníků Státní bezpečnosti, kteří také preventivně přerušovali telefonická spojení, dopravu nebo ji odkláněli, aby se občané nemohli zúčastnit režimem nepodporovaných koncertů a akcí v rozporu s komunistickým pohledem na svět.
Podstatnější však je, že vládní zpravodajci ujišťovali, že blokací poskytovatelé internetu neporuší evropské nařízení o síťové neutralitě. "Stát má právo bránit svou integritu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni jeho obyvatelé," psalo Vojenské zpravodajství v dopise. Přesto správce českých domén požadoval po vládě, aby tvrzení zpravodajců potvrdila. Reakce přišla od ministrů ze STAN Jozefa Síkely a Víta Rakušana. Oba dopisy jsou shodné a tvrdí, že blokace webu pravidla síťové neutrality neporuší.
Co to vlastně je ta síťová neutralita? Síťová nebo také internetová neutralita je princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům internetu zvýhodňování nebo naopak zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky nebo k vybranému obsahu. Neutralita znamená v tomto kontextu i rovné ceny za přenos dat, nehledě na jejich obsah, typ, zdroj či příjemce dat. Síťovou neutralitu definuje evropské nařízení z roku 2015.
A teď pojďme k dopisům novodobých milicionářů z hnutí STAN. Cituji: "Samotné nařízení o síťové neutralitě obsahuje výjimky, které jsou aplikovatelné na tuto mimořádnou situaci. Jednou z těchto výjimek je i možnost blokovat přístup ke konkrétnímu obsahu, aplikacím nebo službám v případě, že se opatření týká veřejné bezpečnosti a je v souladu s právními předpisy na národní i mezinárodní úrovni. Osobně považuji Vojenským zpravodajstvím vyžádané opatření za výjimečné a mimořádné, nicméně v dané situaci za plně oprávněné a nutné," napsali ministři, a to shodně v dopisech. I když v dopise nebylo ani slovo o zákonnosti nebo o souladu se zákonem, oslovené subjekty přistoupily k preventivnímu vypnutí dvou desítek webů.
Jeden z provozovatelů to dal nakonec k soudu, nenechal si to líbit a obrátil se na něj. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že taková interpretace nařízení byla podle soudkyň, které věc rozhodovaly, chybná. Cituji: "Nejde o případ zachování integrity a bezpečnosti sítě služeb poskytovaných prostřednictvím této sítě a koncových zařízení koncových uživatelů" - takto se píše v rozhodnutí - "neboť nařízení se vztahuje pouze na bránění hackerským útokům, a nikoliv na faktickou cenzuru obsahu stránek." Jinými slovy, nařízení se vztahuje na případy, kdy dochází k útoku na chod internetu, internetových stránek, například jejich zahlcováním, přetěžováním a tak dále.
Přirovnal bych to ke stanici technické kontroly, která podle technického stavu pustí nebo nepustí do dalšího provozu automobil bez ohledu na to, zda budou mít v kufru čtyři balíky knih Petra Fialy nebo Andreje Babiše.
Ano, možná vám ten příklad připadá přitažený za vlasy, ale stejný byl i onen dopis. Já přečtu z něj dvě věty, cituji: "V aktuální krizové situaci je Česká republika vystavena šíření informací potenciálně naplňujících podstatu podpory nezákonného jednání postižitelného i v trestněprávní rovině. Subjekty na seznamu se dlouhodobě účastní aktivity podpory hybridního působení ruských bezpečnostních entit, potažmo ruského státu proti zájmům České republiky a jeho partnerům v EU a NATO, a zmíněné hybridní působení je de facto povýšeno na úroveň agrese." A poukázal bych právě na slovní spojení "de facto". Pokud žijeme v právním státě, a já chci věřit, že ano, že Fialova vláda neopustila půdorys právního státu a neinspirovala se nedemokratickými režimy v Bělorusku, Číně, Íránu nebo Rusku, pak by tam mělo stát "de iure". Ale to tam být samozřejmě v tom dopise nemohlo, neboť jak konstatoval i soud, jednalo se o zásah mimo zákonný právní rámec. ***
