Neautorizováno!
(19.40 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Dále v článku: "Nerušeně a původně i bez zájmu úřadů se Praha stala centrem výnosného byznysu, o kterém policisté mluví jako o cynické výrobě a prodeji dětí. Za poslední tři roky přišlo v pražských nemocnicích na svět nejméně 30 novorozenců, kteří pak - a to bylo miminku jenom několik dní - pokračovali do celého světa. Všechny případy se týkají takzvaného náhradního mateřství: cizí žena odnosí embryo skutečných biologických rodičů, děti se rodí v Praze a tady se také úředně přepíší na otce, předem dohodnutého kupce, který si dítě odveze.
Dále se v článku uvádí, cituji: "Ví se například o tom, že jedno dítě narozené v Praze se později ztratilo kdesi ve Spojených státech a dodnes se pátrá, co s ním je. S dalšími usazenými do takzvaných vajíček pro převážení kojenců zase z Prahy odlétají lidé, které nikdo neprověřil, zda se vůbec dokáží o dítě náležitě postarat, nebo zda nejde o pedofily." Kolegové, kolegyně, to bylo 1. 6. 2022. Seznam Zprávy oslavil výročí tohoto článku 1. 6. 2023, přesně o rok později. Článek zněl: "V Praze se prodávaly děti na zakázku, politici nevědí, jak tomu zabránit." Promiňte mi, název článku velmi výstižný, neudělalo se vůbec nic.
A přejděme do letošního roku. V letošním roce 29. ledna na iRozhlase, název článku: "Děti na zakázku: Číňan si objednal novorozence na Ukrajině, vyzvedl si ho v Praze, zaplatil miliony." 31. ledna letošního roku, opět iRozhlas: "Pár z Německa chtěl dítě tmavé pleti, ukrajinská klinika jim nabídla ,afrobalíček‘ za příplatek." Cituji z tohoto článku: "Vyšetřovatelé rozkryli třicítku případů, kdy si muži žijící single nebo homosexuální páry objednávali novorozence na Ukrajině. Odnosila jim je náhradní matka, kterou klinika následně přemístila do Prahy, aby zde porodila. Když se dítě narodilo, předstírala náhradní matka s biologickým otcem, že jsou pár, a na matrice prohlásil jeho otcovství. Poté žena svěřila dítě do péče biologickému otci, kterého viděla poprvé v životě. Ten s ním mohl kamkoliv odcestovat. K zahájení trestního stíhání v Česku nedošlo, protože klinika využívala mezery v zákoně. Policie ale případ předala na Ukrajinu, kde stojí čtyři lidé z vedení kliniky před soudem, a za obchod s lidmi jim hrozí 15 let vězení." Dámy a pánové, u nás nic, u nás je obchodování s dětmi normální.
Já se vrátím k tomu, co udělala vládní koalice od roku 2022: nic. Koalice si udělala pracovní skupinu, která se měla obecně zabývat náhradním mateřstvím, ale pozapomněli na to, že je třeba vyřešit možná rychleji to samotné obchodování, protože problematika náhradního mateřství je velmi složitá a samozřejmě je na ni hodně názorů. Takže proto sice se udělal různý soupis toho, co by bylo vhodné, především, že by bylo vhodné prolomit starou římskou zásadu "matkou je žena, která porodila". Pro mě je to nedotknutelné, pro někoho nikoliv, ale nicméně je jedno, jaké máme názory na náhradní mateřství, ale to, že bychom měli zamezit tomu, aby na našem území bylo obchodováno s lidmi, notabene s dětmi, to si myslím, že je dosti závažné. Touto problematikou bychom se měli zabývat. Každý křičí o tom, jak chce ochraňovat naše děti, ale ochraňujme i ty cizí, které se u nás pouze narodí a někdo s nimi obchoduje. Zkusme připravit naše zákony, nejenom říkat: My s tím něco uděláme. Od roku 2022 se s tím neudělalo nic.
Dámy a pánové, na našem území se obchoduje s dětmi, a to je špatně. Proto jsem dala návrh a domnívám se, že tato problematika je tak závažná, že si zaslouží, aby byla prvním bodem dnešního jednání. Zopakuji název: Ochrana dětí - sliby versus realita. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za navržení bodu a poprosím paní poslankyním Berkovcovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já zde dnes nechci zařazovat bod do programu a naopak navrhnout vyřazení bodu z programu této schůze. Chci zde vystoupit a varovat před návrhem, který zásadním způsobem ohrožuje stabilitu našeho vzdělávacího systému a zatěžuje samosprávy odpovědností, kterou nejsou připraveny nést. Hovořím o navrhovaném převodu financování nepedagogických pracovníků ve školách z centrální úrovně na kraje a obce, který má vstoupit v platnost od 1. září 2025. Tento krok, který je součástí novely školského zákona a mění systém rozpočtového určení daní, představuje nejen neúměrné zatížení samospráv, ale zároveň ohrožuje pracovní podmínky tisíců zaměstnanců škol a v konečném důsledku i kvalitu vzdělávání našich dětí.
Jedním z nejzávažnějších problémů této změny je její dopad na finanční stabilitu škol a spravedlivé financování vzdělávacího systému. Doposud byl systém nastaven tak, že stát garantoval financování platů nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, kuchařky, účetní, administrativní pracovníci nebo IT specialisté. Převod této zodpovědnosti na zřizovatele, tedy kraje a obce, vytváří velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Menší obce s nízkými daňovými příjmy nebudou schopny zajistit dostatek finančních prostředků, zatímco větší města možná si budou moci dovolit financování v určité míře zachovat. To však povede k nerovnosti v kvalitě školních služeb, kdy děti v menších obcích mohou chodit do škol s omezeným personálem, méně udržovanými budovami, nebo dokonce s omezeným provozem školní jídelny. Navíc návrh neřeší, jak by měly kraje a obce tyto výdaje dlouhodobě financovat. Zatím pouze víme, že od 1. září 2025 dojde k úpravě podílu krajů a obcí na sdílených daních o prostředky v rozsahu jedné třetiny ročního rozpočtu na financování nepedagogické práce a ONIV - toho rozpočtu, který byl v roce 2024 ohledně nepedagogické práce a ONIV hluboce podfinancován.
K 1. září 2025 bude do RUD krajů převedeno 3,4 miliardy korun a do RUD obcí 7,6 miliardy korun, ale pouhé navýšení jejich podílu na sdílených daních však nestačí k pokrytí všech nákladů. Mnoho zřizovatelů již nyní doplácí na provoz škol ze svých rozpočtů, což je neudržitelné. Nepedagogičtí pracovníci jsou klíčoví pro fungování škol, to si musíme uvědomit. Bez nich není možné zajistit bezpečné a funkční prostředí pro vzdělávání. Uklízečky udržují školy v čistotě, školníci zajišťují provoz budov, kuchařky chystají obědy, administrativní pracovníci řeší běžný provoz školy. Pokud obce nebudou mít dostatek prostředků na jejich financování, může to vést k hromadnému propouštění nebo snižování platů, což výrazně ohrozí chod škol. Riziko je především v tom, že zřizovatelé budou nuceni outsourcovat tyto služby soukromým firmám, které nabídnou méně kvalitní nebo dražší řešení. To se již děje v některých městech, kde jsou úklidové nebo stravovací služby privatizovány, což zvyšuje náklady a často vede horší kvalitě.
Hrozí také odliv pracovníků z těchto pozic, protože za současných podmínek jsou platy nepedagogických pracovníků nízké a nestabilita financování jejich situaci ještě zhorší. V důsledku toho může docházet k problémům v každodenním provozu škol, což přímo ovlivní komfort vzdělávání dětí.
Dalším klíčovým problémem je způsob, jakým byla tato změna navržena. Rada Svazu měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky opakovaně upozorňují, že návrh nebyl podložen žádnými dopadovými studiemi, neproběhla žádná široká odborná diskuse, která by zahrnovala zástupce škol, obcí, krajů, odbory a další zainteresované subjekty. ***
