Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(23.30 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Výslovně se zakotvuje skutečnost, že školská poradenská zařízení poskytují jejich činnosti individuální nebo skupinovou formou. Tato úprava navazuje na změnu financování školských poradenských zařízení. Navrhuje se zavést nové celostátní normativy za účelem financování pedagogické práce ve školských poradenských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí jako roční výši nákladů státního rozpočtu připadající na stanovenou jednotku výkonu. Bude tady nastaveno konkrétně pět celostátních normativů.
Dále jsem nahrál dokument číslo 6064, který upravuje zejména pravidla pro nostrifikace. Já vyberu opět jenom to nejdůležitější. Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky. Platné právní předpisy uznání nostrifikační zkoušky nebo její části neumožňují a v opakovaném řízení je tak v současnosti nutné nařídit nostrifikační zkoušku z totožných předmětů úplně novou, tedy z předmětů, které byly nařízeny v předchozím řízení, a to i v případě podání žádosti u jiného krajského úřadu.
Uznání dílčích výsledků z předchozího řízení přinese finanční úsporu a sníží samozřejmě i administrativní a organizační zátěž na straně úřadů a škol a zároveň bude vstřícné k žadatelům o uznání zahraničního vzdělávání. Obdobně totiž platí u české maturitní zkoušky, že koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal, přičemž maturitní zkoušku může vykonat nejpozději do pěti let od data, kdy přestal být žákem školy.
A konečně jsem předložil pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6065, jehož cílem je zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, soukromých a církevních zřizovatelů. V případě poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným tedy registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se postupuje podle § 14 a následných zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. A nově se tedy stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž ale se využije postupu podle § 41 zákona 500/2004 Sb., tedy správního řádu. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému nebude možné podat odvolání.
Poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se řídí zejména zákonem 306/1999 Sb. a i zde se umožňuje prominout lhůty za stejných podmínek, které upravuje § 41 správního řádu. Stejně jako v případě úpravy školského zákona, tak i zde se o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje usnesením, proti kterému se nelze odvolat.
V podrobné rozpravě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další přihlášený je pan poslanec Jan Berki. Připraví se paní poslankyně Zajíčková.
Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, původně jsem vám to chtěl ozvláštnit v této hodině, abychom se tak nenudili tancem, ale protože jsem od několika předsedů dostal za úkol se zkusit vejít do tří minut, tak to zkusím.
První pozměňovací návrh, o kterém chci mluvit, jsou krátké programy pro vyšší odborné školy. Ve stručnosti, podáváme tedy ve skupině poslanců a poslankyň. Má-li škola akreditovaný standardní tříletý studijní program zakončený titulem DiS, tak může si sama autorizovat jednoleté nebo dvouleté studijní programy v tomtéž oboru, které tedy nebudou zakončovány žádným titulem, a důvodem je, aby mohly tímto reagovat na požadavky zaměstnavatelů v tom daném území trošku, řekněme, pružněji a zároveň tam, kde není vyžadováno právě to vyšší vzdělání.
Další pozměňovací návrh se týká školské právnické osoby, kterou aktualizujeme, a to především proto, aby bylo jednodušší zřídit společná ředitelství, ale při zachování identity těch jednotlivých jednotek. Tedy jde o to, že si bude školská právnická osoba moci zřizovat právě organizační jednotky, kterým v případě základních a mateřských škol bude moci vymezit i samostatný spádový obvod nebo zachovat jejich název. I tento pozměňovací návrh podáváme ve skupině poslanců a poslankyň.
Dalším pozměňovacím návrhem je úprava ve školských radách, protože jednu třetinu zástupců tam jmenuje zřizovatel, jednu třetinu zástupců si tam volí zástupci pedagogického sboru nebo pedagogický sbor a tu jednu třetinu tam mají zástupci žáků, žákyň, respektive v tuto chvíli zastoupení svými zákonnými zástupci, tak ten pozměňovací návrh, který je opět podáván ve skupině, zavádí to, že ti žáci a žákyně volí společně se svými zákonnými zástupci toho svého zástupce, respektive tu jednu třetinu školské rady. Zase důvodem je větší zapojení žáků a žákyň přímo právě do procesů, které s tou školou souvisí.
Dalším pozměňovacím návrhem je úprava úrovně vyžadovaného jazyka u učitelů cizinců. Novelou z roku 2023 jsme zpřísnili požadavky na úroveň jazyka na C1. U mateřské školy a prvního stupně toto opatření dává smysl, protože to je období, kdy děti právě získávají ty jazykové návyky, upevňují si je. Tam navrhujeme, aby tato podmínka pořád zůstala, ale u druhého a třetího stupně navrhujeme snížení té úrovně z C1 na B2. Když si přečtete profil toho referenčního rámce, tak byste měli stejně jako my dojít k závěru, že je dostačující. Dává to možnost řediteli, nikoliv povinnost, ale možnost řediteli v případě, že sezná, že to je pro danou situaci vhodné, právě zaměstnat učitele-cizince. Znovu připomínám, je tam vyžadována B2, která v tomto smyslu je dostačující. A zároveň benefitem je také pomoc při integraci cizinců, a to nejenom toho cizince-učitele, ale i cizince-žáka. Tento pozměňovací návrh jsme opět předkládali ve skupině poslanců a poslankyň.
Stejně jako další. Tam je to pozměňovací návrh, který vychází z pozměňovacího návrhu, který bude představovat a načítat pan poslanec Balaš za skupinu. My ho upravujeme technicky, variantně. To znamená, nebudu již dále říkat úplně podrobnosti. Důležité je, že dojde k zakotvení právě sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících, a také tento návrh navrhuje, aby mohl být financován z takzvaného PHPmaxu, o kterém mluvil již pan ministr.
Poslední pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Cogan, ale já ho ve stručnosti představím, je úprava výborového návrhu, který se týká právě převodu financování podpůrných nebo provozních zaměstnanců, a to je taková úprava, aby bylo možné napočítávat i děti ve střediscích volného času, což byl jeden z podnětů, které jsme v rámci projednávání dostali a který jsme reflektovali. Děkuji. Doufám, že jsem se do těch tří minut vešel.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Berkovcová.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Tak skoro hezkou skoropůlnoc. Já představím dva pozměňovací návrhy. Jeden je pod číslem 6091. Jsou pod ním podepsáni poslanci Jan Berki, Matěj Ondřej Havel, Nina Nováková a já, a je to pozměňovací návrh k vládnímu zákonu č. 561/2004 Sb. a usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pod číslem 259.
Tento pozměňovací návrh se týká podpůrné profese, takzvaný další učitel. Ten vládní návrh, o kterém jsem hovořila, vypouští možnost využít kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a pozměňovací návrh zachovává jeden z typů tohoto podpůrného opatření. Vedle psychologa a speciálního pedagoga se bude moci nově využít typ tedy podpůrného opatření takzvaný další učitel. ***
