Neautorizováno!

Některé teze tady opět připomenu, protože tento koncept svobody je opět ohrožen, má-li být jeden z nás za svůj veřejně projevený politický názor stíhán a trestán.

Jeden z nejvýznamnějších filozofů skutečného, původního, klasického liberalismu anglický myslitel a ekonom John Stuart Mill se tématem klíčové důležitosti existence skutečné svobody slova a svobody projevu zabýval ve svém díle O svobodě. Toto dílo je dodnes jedním ze základních myšlenkových pilířů konceptu svobodné a demokratické společnosti západního typu.

"V kapitole o svobodě smýšlení a svobodě diskuse Mill zastává stanovisko, že člověk ve skutečně svobodné společnosti by měl mít právo vyjádřit jakýkoli názor a každému takovému názoru by měl být dán prostor na rovnou diskusi. Mill tuto myšlenku obhajuje mimo jiné následujícími argumenty: Za prvé, pokud bychom nepřipustili k debatě nějaký názor, je možné, že bychom tím umlčeli pravdivou myšlenku. Vzhledem k našim přirozeně omezeným rozumovým schopnostem si nemůžeme být stoprocentně jisti pravdivostí pouze svých vlastních názorů. ‚Nikdy nemůžeme s jistotou vědět, že názor, který se snažíme potlačit, je nepravdivý.‘ Za druhé, i kdyby umlčený názor byl nepravdivý jako celek, mohl by, jak se ostatně často stává, obsahovat alespoň zrnko pravdy. Vzhledem k tomu, že převládající mainstreamové názory skoro nikdy nejsou úplně pravdivé, tak jedinou možností, jak docílit toho, aby pravda vyšla najevo, je podrobit tento většinový názor diskusi s názorem protichůdným. Za třetí, i pokud by přijatý názor byl pravdivý, tak dokud není napadán a podrobován diskusi, tak hrozí, že bude jeho zastánci přijímán jen jako předsudek nebo dogma."

Přesně toto platí pro naši novodobou diskusi o nelegální masové migraci do Evropy. Před deseti lety ve veřejném prostoru zcela převládala myšlenka, že organizovaná masová migrace do Evropy je ztělesněné dobro a každý, kdo migranty nevítá a nechce je přijmout do svých států, je zlý člověk, který nemá místo ve slušné společnosti. Připravovaly se první migrační kvóty a přijímání dalších migrantů. Každý kritik tohoto postupu byl pomalu označován za fašistu.

Až to, když byl na základě konkrétních argumentů tento mainstreamový pohled na migraci podroben kritice, začalo se hovořit o rizicích a negativech migrace a bylo mu nastaveno zrcadlo reflexe, začal se měnit i postoj politických elit a evropských vlád k tomuto fenoménu a dnes již jsme úplně jinde. Západní Evropa si pomalu přiznává, že zvolený přístup byl zásadně chybný a že možná nevratně poškodil bezpečnost občanů těchto států, jejich ekonomiku i společenskou soudržnost. Ve zkoušce času se ukázalo, že pravdu měli kritici bezbřehé masové migrace do Evropy, nikoli její zastánci, i proto, že o svých názorech mohli veřejně hovořit a veřejně je šířit, když to ještě šlo a když za to nebyli cenzurováni nebo trestně stíháni.

Mill k tomu píše, že "společnost může mít tendenci ostrakizovat názorové menšiny a odrazovat je od jejich vlastního rozvoje, protože jen tak většinové dogma získá sílu něčeho již prověřeného, a tedy neomylného, což pak vede k tomu, že společnost nebude zohledňovat potenciální slabiny daného názoru." Toto vše platí o to víc ve chvíli, kdy nějaký nepohodlný názor nejen cenzurujeme, ale kdy ho dokonce chceme trestně sankcionovat.

Kolegyně a kolegové, o svobodě - včetně svobody slova - nestačí pouze čas od času teoretizovat. Je třeba se za ni postavit v konkrétních případech, v situacích, kdy o ni skutečně jde a kdy jde o svobodu konkrétních lidí, v tomto případě mého kolegy, našeho předsedy Tomia Okamury. Proto má Tomio Okamura mou podporu a proto budu jasně hlasovat proti jeho vydání. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Radovan Vích, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, snaha o stíhání Tomia Okamury, předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie, je jen dalším z prostředků politického boje vládních představitelů a jejich kolegů proti legitimní, demokratické opozici.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie a jeho předseda Tomio Okamura dlouhodobě varují před nebezpečím nekontrolované migrace, islamizace a diktátu Bruselu. SPD je jednou z mála politických stran, respektive hnutí, v České republice, která si dovoluje otevřeně říkat pravdu o tom, co se děje v Evropě.

Nejnovější kampaň proti hnutí Svoboda a přímá demokracie a Tomiu Okamurovi souvisí s plakátem, který s nadsázkou upozorňoval na rizika spojená s příchodem nelegálních migrantů. Tento plakát byl označen za rasistický a xenofobní, a předseda hnutí SPD je kvůli němu dokonce vyšetřován a dnes tady budeme hlasovat nebo vy budete hlasovat o jeho vydání k trestnímu stíhání.

Je to naprosto absurdní. Tomio Okamura a hnutí Svoboda a přímá demokracie nedělají nic jiného než to, co by měla dělat každá zodpovědná politická strana nebo hnutí: varují před nebezpečím a hájí bezpečnost svých občanů. Tato kritika migrační politiky vychází z faktů, nikoliv z nenávisti. Statistiky jasně ukazují, že nelegální migranti se v mnoha evropských zemích podílejí na vysoké míře kriminality.

Proč je tedy hnutí SPD napadáno? Ten důvod je jednoduchý. Hnutí SPD představuje skutečnou opozici a vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, donedávna i s Piráty, má z opozice strach. Bojí se, že SPD oslovuje stále více voličů, kteří vnímají, že současná vláda zrazuje české národní zájmy. Bojí se, že lidé přestanou věřit mainstreamovým médiím a začnou si informace hledat sami, a tak se proti hnutí SPD používají všechny možné metody: mediální útoky, cenzurování obsahu na sociálních sítích různými algoritmy anebo dokonce vypínáním webů. Mediální útoky jsou všem na očích. Například každý den čteme v novinách dehonestující články o SPD a Tomiu Okamurovi, v televizích to samé. Média ho vykreslují jako extremistu, populistu nebo šiřitele nenávisti. Je to potřeba jasně odmítnout.

Právní hrozby, ty vidíme i nyní. Tomio Okamura, a případně i jiní členové SPD, jsou stále častěji vyšetřováni za šíření nenávisti, přestože jen vyjadřují legitimní politické názory. Toto není normální demokratická soutěž, toto je politický boj, v němž establishment používá nedemokratické metody k likvidaci opozice. Snaha o soudní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury kvůli politické kampani, upozorňující na nebezpečí nelegální migrace a islamizace Evropy, není běžným korektivem trestně stíhatelného chování. Tento útok není jen útokem na jednoho politika nebo jedno politické hnutí, je to útok na samotnou podstatu demokratického systému, na právo svobodně vyjadřovat své názory a hájit zájmy občanů, kteří je volili.

Máme ústavně garantovanou svobodu slova. Svoboda slova je základním pilířem demokratické společnosti. Bez ní nemůže existovat skutečná demokracie, protože demokracie znamená otevřenou soutěž myšlenek. Svoboda slova může být i svoboda slova doprovázející obrazovou podobu.

Chtěl bych v této souvislosti zmínit i rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2012 v kauze spolku Stop genocidě, což byla opravdu ohavná kampaň. Že takové jednání není přestupkem, konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém odůvodnění, přičemž zmiňuje, že i drsná propagace názorů patří do demokratické společnosti a není přestupkem.

Naše společnost se technologicky překotně vyvíjí. Dnes už nestačí vnímat svobodu slova jako svobodu psaného a mluveného slova. Měli bychom tam řadit i svobodu vyjadřovat své názory obrazem, typicky fotografií nebo karikaturou, videem, zvukovým záznamem například podcastu a tak podobně. Demokratická společnost by měla být schopná vhodně pracovat i s těmito novými formami vyjádření, nikoli je okamžitě trestat, pokud vyjadřují jiné názory než ty, které se líbí vládě.

V posledních letech vidíme, že v Evropě i v České republice jsou určité názory systematicky potlačovány a cenzurovány. Nejčastějším terčem cenzury je dnes kritika nelegální migrace, islámu a politiky Evropské unie. Mnohé vlády v Evropské unii a také nadnárodní organizace se rozhodly, že o těchto tématech nesmí existovat svobodná diskuse. Kvůli Paktu o migraci a azylu nám už od příštího roku hrozí neradostná volba: buď nelegální migranty přerozdělované z EU přijmeme, nebo za odmítnutí pořádně zaplatíme. Jestli z toho principu budou možné výjimky, nebo náhradní plnění, to zjistíme také až příští rok, a tvrdit - jako premiér Fiala - že tady máme Ukrajince, a tudíž se nás to netýká, je lež. Ale potom bude pozdě konstatovat, že naše problémy "nevyřeší chirurgové z dovozu".

Hnutí SPD preventivně upozorňuje na hrozící problémy. Zneužívat trestní právo vůči předsedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi je zbabělé a jsem proti jeho vydání a jeho kriminalizaci. Žádám vás, abyste hnutí SPD svým hlasováním podpořili a hlasovali pro nevydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.) ***