(pokračuje Jana Hanzlíková)
Podle návrhu zákona totiž bude pracovník Úřadu práce v podpůrném plánu stanovovat jednotlivé cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální situace klientů při jejich aktivním přístupu. Úřad práce v tom může spolupracovat i se sociálními pracovníky obcí v přenesené nebo samostatné působnosti, s neziskovým sektorem nebo se sociálními službami a podobnými organizacemi. Je proto nutné, aby zákon stanovil, že osoby či instituce poskytující poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci, které úřad vyzve k té spolupráci, tak že mají povinnost poskytnout Úřadu práce potřebnou součinnost. On tady o tom krátce již hovořil pan poslanec Juchelka, kdy vlastně upozorňoval na to, že je velmi důležitá ta spolupráce, opravdu někdy pomoc té rodině bude fungovat jenom za předpokladu, že se spojí vlastně ty jednotlivé organizace, které nějakým způsobem přichází tedy s tím klientem do kontaktu, a je potřeba, aby ten Úřad práce měl v ruce nějaké nástroje k tomu, aby tu pomoc správně zacílil a aby byla efektivní.
Třetí pozměňovací návrh, číslo 6127, který podáváme, se týká výpočtu dávky v oblasti bydlení především u energií u lidí se zdravotním postižením. V § 26 se za slova "jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami..." vkládají slova "nebo je alespoň jeden člen domácnosti zranitelnou osobou podle § 7 písm. c)., nebo poživatel příspěvku na péči ve stupni závislosti III a IV". Potom do § 32 se doplňuje podobná věta, jenom se to týká "alespoň jedna osoba starší 68 let nebo osoba invalidní ve III. stupni nebo osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve III. nebo IV. stupni" a v § 36 se za slova "u nezaopatřeného dítěte" vkládají slova "nebo u zranitelné osoby podle § 7 odst. 1 písmena c) a g)". To odůvodnění je takové, že co se týká § 26, kde se jedná o příspěvek vlastně a zápočet některých nákladů na bydlení, nájemné a energie, tak u osob invalidních ve II. a III. stupni nebo u osob závislých na pomoci jiné osoby v těch vysokých stupních, takže třetím nebo čtvrtém, bývá toto zdravotní postižení velmi často spojené s potřebou vyšší teploty, a to s sebou nese samozřejmě zvýšené náklady na energie.
To samé se potom týká to energetického paušálu, tam to odůvodnění je v podstatě stejné a poslední ten § 36 se týká výše složky na živobytí. Tam vlastně se navrhuje rozšíření toho okruhu a opět se jedná o osoby, které mají nějaké zvýšené potřeby vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.
Tolik k představování mých pozměňovacích návrhů, k těm se přihlásím potom samozřejmě v podrobné rozpravě.
A jenom bych se chtěla připojit k návrhu na přerušení tohoto bodu, a jestli si mohu dovolit, dávám návrh na přerušení do 5. března, samozřejmě po dokončení rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se ještě ujistím paní poslankyně, takže dáváte nový návrh na přerušení do 5. března a připojujete se k tomu předchozímu návrhu na přerušení 15. března? (Poslankyně Hanzlíková: Ano.) Zároveň jenom se ujišťuji, že se to vztahuje tedy na přerušení obou tisků, protože jsme sloučené.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Obou tisků, ale po dokončení rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Děkuji, si to poznamenám.
A může se již připravit další vystupující a tím je pan poslanec Igor Hendrych, poté paní poslankyně a zpravodajka Lucie Šafránková. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já jsem tady přišel především s tím, abych pohovořil chvíli o svém pozměňovacím návrhu, který je evidován jako sněmovní dokument 6039 a ke kterému se poté formálně přihlásím v podrobné rozpravě.
O co jde? Jde o to, že se domnívám se svými kolegy, se kterými tento pozměňovací návrh podávám, že je vhodné rozšířit okruh zranitelných osob o lidi, kteří jsou ve věku 55 plus, a jedná se o lidi, kteří jsou nezaměstnaní v tomto věku a kteří v podstatě splňují dobu důchodového pojištění v minimální délce 35 let, a to včetně náhradních dob, a také vlastně i včetně řádně ukončené soustavné přípravy na budoucí povolání na vyšších odborných či vysokých školách v prezenční formě.
Domníváme se, že tahleta kategorie lidí si to zaslouží, protože pokud někdo pracuje celý svůj aktivní život, respektive se v průběhu svého aktivního života aktivně připravuje na své budoucí povolání, a tady bych zdůraznil, že je vlastně uveden důležitý pojem doby řádně ukončeného studia nebo řádně ukončené soustavné přípravy, to znamená, netýká se to lidí, kteří - takový fenomén tady bohužel vidíme, že se přihlásí lidé na vysokou školu, pak po roce skončí, na jinou vysokou školu nastoupí, pak třeba studují pět let, v podstatě své studium nikdy nedokončí a je to jakási strategie životní v daném období života, tak na takovéto myšleno není, proto je tam uvedeno "řádně ukončené soustavné přípravy na budoucí povolání". Tak se domnívám, že tato věková skupina s těmihle uvedenými parametry si zaslouží vyšší ochranu, a je to opravdu velký rozdíl. Pokud má někdo 55 let plus a v podstatě celý život se soustavně vyhýbá práci - pan ministr o tom tady mluvil, že prostě jsou lidé, kteří dokonce nepracují celý život - a dávat je na stejnou úroveň jako lidi, kteří se dostali ve věku 55 plus do stavu nedobrovolné nezaměstnanosti, tak si myslím, že je velkou chybou. Tohle si myslím, že bychom měli být schopni rozlišit, a zejména s ohledem na to, že vlastně velice často - když se podíváme do statistik nezaměstnanosti - jsou to lidé, kteří jsou, respektive tahleta skupina je v podstatě nejobsáhlejší, respektive často je ta nezaměstnanost u této skupiny až násobně vyšší než třeba v některých jiných věkových kohortách. Velice často jsou to lidé, kteří v podstatě velice těžko shání práci, na to je taky spousta studií a statistik a tak dál. Takže tohle to je meritum mého pozměňovacího návrhu.
Ještě v závěru bych chtěl se připojit k tomu, co tady říkala paní místopředsedkyně Richterová úplně na začátku, vaším prostřednictvím, a to je to, že neexistuje kalkulačka pořád. Pan ministr se to snažil tady nějakým způsobem vysvětlit. Když jsme se o tom bavili i na výboru pro sociální politiku, tam ty důvody padly trošku jiné. Já bych se k tomu jako nevracel. V každém případě si myslím, že tohle je opravdu poměrně zásadní věc, že pokud nemáme tu kalkulačku, pokud nejsme schopni si to spočítat, a upozorňuje na to řada organizací, řada občanů, kteří nám píšou, tak si myslím, že v danou chvíli ten zákon prostě nebo ve chvíli hlasování ten zákon nemůže mít potřebnou legitimitu. Nějaké objektivní důvody k tomu samozřejmě být mohou, nicméně si myslím, že jakmile ministerstvo jednou už předloží nějakou normu, tak ji prostě, aspoň nějakou provizorní kalkulačku, mít měla, byť se ty parametry v průběhu druhého čtení samozřejmě mohou změnit, ale ten argument úplně nepřijímám a z tohoto důvodu navrhuji přerušení tohoto bodu, ale nikoliv jako mí kolegové až po dokončení debaty, ale navrhuji to ukončení, tedy přerušení tohoto bodu do 15. 3, ale ihned. V tuhle chvíli navrhuji přerušení tohoto bodu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, vy tedy dáváte procedurální návrh na ...?
Poslanec Igor Hendrych: Procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do 15. 3 a chci o něm hlasovat teď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Protože jsme ve sloučené obecné rozpravě, tak tedy na přerušení obou bodů?
Poslanec Igor Hendrych: Ano, samozřejmě, to jsem opomněl říci.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom pro pořádek, vnímám další přihlášky k tomuto procedurálnímu návrhu. Nejprve pan předseda Dufek. Prosím.
Poslanec Aleš Dufek: Dávám protinávrh tady k tomuto návrhu a navrhuji přerušení tohoto bodu do 12.03 hodin dnešního dne.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Do 12.03, poznamenáno včetně těch 03. Potom jsem vnímala další přihlášku - pana poslance Navrátila. Prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Sloučili jsme rozpravu dvou bodů. Navrhuji protinávrh, abychom přerušili jednání sněmovního tisku 799 (Předsedající: Ten návrh, prosím.) a 800, a to do 11.30 hodin. Děkuji. ***
