Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Za deváté. Zachování křivoklátské přírody v duchu desetiletí fungujícího lesnického parku Křivoklátsko jako území pro přírodu i pro lidi.
Na základě výše uvedených argumentů žádáme, aby vláda České republiky neusilovala o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zachovala ochranu celého území v současné kategorii Chráněná krajinná oblast."
Za petiční výbor se podepsali Jakub Majer, Marian Beke, Iveta Kohoutová, Libuše Vokounová a Tomáš Hradečný.
Další průběh byl, že Svazek obcí Křivoklátska, který vznikl dne 27. března v roce 2024 napsal připomínky svazu obcí s názvem Návrh zákona, kterým se mění zákon 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon. Obecně, k návrhu cituji: Navrhovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, dále jen zákon, která je nyní předložena do vnějšího připomínkového řízení, absentuje především v otázce posílení postavení místních samospráv v rámci rozhodování v jejich území. Návrh novely zákona neprošel žádným dialogem mezi samosprávami a resortem. Velkou novelou zákona v roce 2017 byly obce prakticky úmyslně deeliminovány v mnoha ohledech, zejména při vydávání podzákonných předpisů.
Za prvé. Připomínkách k novelizačnímu bodu 1 § 15 odst. 4. Novelizované ustanovení považujeme za nedostatečné, s nejasně definovanými právními pojmy, neboť se jedná pouze o novelizaci jednoho odstavce bez nastavení dalších konkrétních práv a povinností dotčených stran.
Toto ustanovení dává správám Národního parku, potažmo Ministerstvu životního prostředí, do rukou neomezenou moc nad územím tím, že obsahuje nejasné, právně nedefinovatelné pojmy, které se použitím různých metodik v čase mění. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zásadní dokumenty ochrany přírody nejsou přijímány na základě skutečně zjištěného stavu věci a nejsou soudně přezkoumatelné, čímž je porušeno právo občanů a místních samospráv na spravedlivý proces. Je nezbytné, aby samotná správa Národního parku byla reálně pod větší zpětnou vazbou samospráv daného území. Všechny důležité problémy spojené s existencí Národního parku, respektive i dalších chráněných území, musí tak či tak řešit obce, případně krajské samosprávy. Je to třeba požární zabezpečení, zásahy, návštěvnost, odpady, infrastruktura, veřejná doprava a parkoviště a podobně. Orgánem ochrany obyvatelstva je samospráva a s ohledem na požární bezpečnost vyplývá správcům území zákonná povinnost i ve vztahu k lesu. Odpovědnost za požáry mají tedy obce, nikoliv správa Národního parku.
Je proto nezbytné posílit postavení obcí, a to formou zákonných ustanovení. Ústavní základ spočívá v zaručeném právu obce na samosprávu v čl. 101 odst. 4 ústavy, podle něhož může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Dle platného znění zákona je tak činěno na základě opatření obecné povahy, které je ale nepřezkoumatelné. Je nezbytné, aby dokumenty národního parku umožňovaly uplatnění opravných prostředků. Proto navrhujeme, novela by měla být vrácena Ministerstvu životního prostředí s cílem zahájit dialog se všemi samosprávami všech národních parků jako celku, posílit postavení samospráv, umožnit možnost přezkumu rozhodnutí národního parku a tím žádáme vládu České republiky, aby se usnesla na základních principech, na kterých má právní úprava být založena. Tedy definovat cíle ochrany tak, aby byly kontrolovatelné a bylo možné stanovit odpovědnost státní správy. Tato připomínka je zásadní.
Za druhé. Připomínka k novelizačnímu bodu 1 § 15e, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Území Křivoklátska nesplňuje požadavky kladené na území národních parků tak, jak je definuje zákon. Jedná se především o požadavek na převažující výskyt přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, odst. 1 § 15. Nesplnění požadavku je potvrzováno i závěrečnou zprávou zhodnocení dopadů a regulace Ministerstva životního prostředí z roku 2024, dále RIA, která na straně 42, 43 doslovně uvádí: Při vzniku národního parku se počítá zhruba s 15 procenty území, které bude v režimu, kde je cílem zachovat a umožnit nerušený průběh přírodních procesů. Zbývajících zhruba 85 procent území národního parku bude zařazeno do zóny soustředěné péče o přírodu. V případě vzniku Národního parku Křivoklátsko bude tedy na významné části jeho území probíhat dlouhodobý management lesních ekosystémů, který bude přinášet i nadále a dlouhodobě finanční zisk z těchto činností, to je zejména z prodeje dříví, a stejně tak nabídka prací a činností s tím spojených, zůstane obdobná jako nyní.
Záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, stejně jako všechny doprovodné dokumenty, vykazuje další procesní vady, zcela například postrádá komplexní vyhodnocení předmětného území. Odborné námitky stávajících hospodářských správců nebyly odborně vyhodnoceny. Námitky místních samospráv sice dle správního řádu formálně vypořádány byly, nicméně nedošlo k zodpovězení a odbornému zodpovězení otázky vhodnosti způsobu ochrany formou národního parku pro oblast Křivoklátska, což mnoho obcí povede k podání správních žalob jako opravných prostředků. Proti vyhlášení se rovněž staví výrazná většina obyvatel v regionu.
Navrhujeme. V kontextu všech těchto informací navrhujeme vypustit odstavec § 15e a v souladu s RIA využitím variantu 0 strana 25 a zachovat současný stav velkoplošné ochrany přírody formou Chráněné krajinné oblasti. Tato připomínka je opět zásadní.
Za třetí. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 § 16e. Požadujeme do § 16e doplnit nový odst. 3 ve znění: "Místem vyhrazeným orgánem ochrany přírody pro splouvání je na území Národního parku Křivoklátsko významný vodní tok Berounka. Odůvodnění. Rekreační splouvání řeky Berounky je třeba vnímat jako kulturní fenomén přesahující region Křivoklátska. Její splouvání nemá být závislé na vydání či nevydání opatření obecné povahy, ale má být součástí bližších ochranných podmínek Národního parku Křivoklátsko v zákoně. Požadujeme do § 16e doplnit nový odst. 4 v tomto znění: Místem vyhrazeným orgánem ochrany přírody pro rekreační cyklistiku na území Národního parku Křivoklátsko jsou všechny účelové komunikace v zóně soustředěné péče a v zóně kulturní krajiny. Odůvodnění. Rekreační cyklistiku je v kontextu středních a západních Čech třeba vnímat jako sportovně kulturní fenomén přesahující region Křivoklátska. S ohledem na plánované zařazení 85 procent národního parku do zóny soustředěné péče RIA stránky 42, 43 kde, bude probíhat dlouhodobý management lesních ekosystémů, není důvod neumožnit rovněž cyklistické využití účelových komunikací, to znamená lesních cest, které budou nutné udržovat pro potřeby dlouhodobého lesního managementu. Jejich využívání širokou veřejností nemá být závislé na vydání či nevydání opatření obecné povahy, ale má být součástí bližších ochranných podmínek Národního parku Křivoklátsko. Tato připomínka je opět zásadní. ***
