Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.00 hodin)
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl interpelovat ministra Válka a jde o pozměňovací návrh poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, podepsaný také Vlastimilem Válkem a dalšími. Jde o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, sněmovní tisk 849, pod číslem 6086. Tento návrh umožňuje, aby zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, další zdravotní služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb zdravotním pojištěním, byly v rozsahu překračující úhradu z veřejného zdravotního pojištění poskytnuty za přímou úhradu. Jde vlastně o zrušení takzvaného paragrafu Fischerové, kde všichni zasvěcenci ví, o co se jedná. To znamená, že zdravotní pojišťovny budou mít pravomoc vyjmenovat výkony, které budou hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a výkony, které nebudou hradit a na které si bude muset doplácet sám pacient.
Moje otázka zní, kdo určí dělení výkonu na hrazené a nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, které jsou ze zákona nuceni všichni občané platit? Kdo bude určovat zařazení nejmodernější, té nejluxusnější a nejúčinnější léčby ke hrazení ze zdravotního pojištění, eventuálně kdo bude určovat výši spoluúčasti pacientů, to znamená, kolik budou muset pacienti hradit z vlastní kapsy? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji, pane poslanče. Pan ministr je omluvený, čili taktéž odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A nyní předávám slovo panu poslanci Jakubu Michálkovi, ten byl vylosován jako druhý, a přednese ústní interpelaci taktéž na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, poté se připraví paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, obracím se na vás se závažným problémem, že jsme byli svědky další korupční kauzy v českém zdravotnictví. Po tom, co jsme viděli kauzy sněžení na Homolce, Bulovka, další kauzy v různých krajských nemocnicích, tak vypukla kauza Motol, kde je rekordní zátah policie, došlo k zatčení ředitele této nemocnice a jeho náměstka. A vzhledem k tomu, že ty kauzy se opakují a opakují, tak ať nám prosím nikdo nevykládá, že to je osobní selhání. Tuhletu pohádku už jsme slyšeli tolikrát a tolikrát dokolečka. Tady jde i o selhání systému, že ten systém je postavený tak, aby na něm vydělávaly zákulisní skupiny, aby tam tyhle věci byly možné. A jedna z věcí, které tomu opravdu nepomáhají, je, že kontrola a audit jsou vykonávány formalisticky.
Proto vás vyzývám, podnikněte audit nejenom hospodaření nemocnice Motol, ale zadejte i u renomované protikorupční organizace analýzu rizik ve zdravotnictví, ať už jde o různé ceny jednotkových léků, materiálu, zakázky, velké stavební zakázky, které jsou dneska zcela mimo kontrolu, jak ukázal audit v Motole, benchmarking. A potom se podrobněji zaměřte na ta největší rizika. Toto je kontrolní systém, za který vy jste jako ministr zdravotnictví, který dneska není nastaven dostatečně, a vy jste nás rozhodně jako Sněmovnu neujistil o tom, že postupujete kompetentně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Omluvený ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zašle v souladu s jednacím řádem odpověď do 30 dnů písemně. Nyní je přihlášená paní poslankyně Věra Adámková, nicméně ji nevidím v sále, takže tato přihláška propadá. A dostáváme se tím k interpelaci pana poslance Lubomíra Brože, a sice na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, opět sledujeme neúspěšný pokus o prodej státního majetku zámku Štiřín. Ani na pátý pokus se do aukce nikdo nepřihlásil, přestože cena klesla z původních 3,3 miliardy na 1,1 miliardy korun. Stejný scénář hrozí i u zámku Veleslavín, kde se minimální cena opět snižuje, nyní už na 357 milionů korun z původních 500 milionů korun - ta, myslím, že čtvrtá aukce poběží teď 24. března.
Mě by zajímalo, co bude následovat? Další slevy, když se tyhlety památky neprodají hluboko pod cenu? Nebo dokud se neprodají hluboko pod cenu? Má stát jasnou strategii, jak nakládat s těmito objekty z hlediska jejich ceny? Jaké jsou další kroky, pokud se kupci nenajdou? Proč se například u zámku Veleslavín nedomluvil stát se městem Prahou, která o ty objekty měla zájem?
Pane ministře, jak dlouho bude ještě stát tímto způsobem rozprodávat naše kulturní dědictví a snižovat jeho hodnotu? Má Ministerstvo financí plán, jak v této situaci postupovat, nebo budeme dál přihlížet jen postupnému výprodeji za stále nižší a nižší částky? A to dnes nemluvím o tom, co vše podezřelého se kolem prodeje a předchozí rekonstrukce zámku Štiřín děje. Všimli si toho již i další poslanci, dokonce z vládní koalice.
Pane ministře, má stát při prodeji památek podmínku toho, aby byla uchována jejich kulturní hodnota při dalším prodeji? Případně myslíte si, že by tam ta podmínka měla být? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já asi řeknu fakta. Mohl bych použít stejná silná slova - rozprodávání, podezřelé... Nic z toho není pravda. Postupujeme striktně podle zákona. Pokud se vám, pane poslanče, nelíbí, tento zákon, máte jako každý z nás zákonodárnou iniciativu a můžete navrhnout změnu zákona.
Tak já třeba začnu tím Veleslavínem, abych vám řekl fakta. Převzali jsme ho - ne Ministerstvo financí, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ano, je to v mém rezortu - od Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádná státní instituce o něj neprojevila zájem, takže je pro stát nepotřebný. My jsme chtěli a dlouhodobě jsme jednali s hlavním městem Prahou, že to zahrneme do připravovaných směn, hlavní město Praha nakonec neprojevilo zájem. Tak děkuju pěkně za radu, že se máme poradit s městem Prahou, ale my jsme o tom dlouhodobě jednali a finální rozhodnutí stávající politické reprezentace hlavního města Prahy bylo, že nemají zájem o tento majetek.
My v této chvíli úzce spolupracujeme s Městskou částí Praha 6, která to má ve výpůjčce, a postupujeme přesně podle zákona. To znamená, na začátku je odhadní cena, je to transparentní výběrové řízení, pokud se někdo nepřihlásí, tak se cena snižuje. A takhle se postupuje až do okamžiku, kdy se najde majitel. V tomto případě jsme udělali výjimku a hlavní město Praha i Městská část Praha 6 mají možnost dorovnat, pokud se najde nějaký zájemce, kupní cenu a pak by tento majetek získali oni, buď hlavní město Praha, nebo Praha 6. A mohu vás ubezpečit, že v tomto případě úzce komunikuje Úřad pro zastupování státu s vedením a s radnicí Prahy 6.
Co se týká zámku Štiřín, tak byl provozován jako luxusní hotel s wellness, restaurací a golfovým hřištěm. Převzali jsme ho do našeho rezortu v roce 2023 a už byl uzavřen tento areál. A teď jenom porovnejme si. V posledních letech provoz dotovalo Ministerstvo zahraničních věcí částkou 30 milionů ročně, někdy i více, a za posledních 10 let tam bylo uspořádáno sedm akcí. Ne ročně, sedm akcí za 10 let při dotaci více než 30 milionů korun ročně. Areál je tím pádem nepotřebný.
Žádná ze státních institucí o nemovitost neprojevila zájem, a to ani po konci tříměsíční vnitrostátní nabídky, ani doposud. Přitom Úřad pro zastupování státu nad rámec zákonných povinností oslovil všechny členy vládní a regionální dislokační komise a také napřímo všechny instituce uvedené v usnesení kontrolního a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Pouze Národní památkový ústav požádal o převod 1 665 položek movitého majetku a ty mu byly převedeny.
Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. To se taky děje. Pro odchýlení od tohoto postupu nebyly shledány důvody.
Máte pravdu, proběhlo doposud pět kol, původní cena byla 3,3 miliardy a kleslo to v posledním kole na 1,154 miliardy korun. ***
