Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Tímto otevírám bod

22.
Návrh poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 883/ - druhé čtení

Než přečtu následující náležitosti, tak dám slovo k hlasování paní poslankyni Babišové. Prosím.

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji. Já bych chtěla jenom uvést k hlasování číslo 100, že jsem hlasovala proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My jsme projednávání tohoto bodu přerušili ve středu 5. března 2025 na 131. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do úterý 11. března tohoto roku. Bod byl přerušen po vystoupení navrhovatele a zpravodaje před otevřením obecné rozpravy.

Připomínám, že ten návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 883/2 a 3.

Nyní poděkuji, že už svá místa u stolku zpravodajů zaujali pan zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Roman Kubíček, a za navrhovatele tady vnímám pana poslance Ivana Adamce. (Poslanec Adamec se hlásí o slovo.)

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené, čili nemohu dát slovo, když není s přednostním právem - ale poznamenávám si, že chcete vystoupit, pane poslanče - ale bude to tedy v pořadí až po všech přihlášených. Poznamenávám. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž jsou přihlášeni poslanci: jako první pan poslanec Róbert Teleky, jako druhý pan poslanec Jiří Horák. Pan poslanec Teleky není v sále, ztrácí tedy pořadí. Prosím pana poslance Horáka, aby přednesl svůj příspěvek. Prosím.

Poslanec Jiří Horák: Děkuji moc, paní předsedající, dámy a pánové, vážené dámy, vážení pánové, já bych rád odůvodnil svůj pozměňovací návrh týkající se povolování a výstavby staveb pro bydlení jako veřejný zájem, který je nahrán v systém pod číslem 6285. Konkrétně se jedná o změnu stavebního zákona č. 283/2021 Sb., kdy v § 1 se doplňuje nový odst. 4, který zní: "Povolování a výstavba staveb pro bydlení nebo souvisejících staveb veřejné infrastruktury, které se nachází v zastavitelném území a jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, je veřejným zájmem."

Prohlubující se krize v dostupnosti bydlení v České republice, která je způsobena mimo jiné nedostatečnou a zdlouhavou výstavbou, je mnohdy důsledkem konfliktu různých veřejných a soukromých zájmů v rámci složitých povolovacích procesů, navazujících přezkumných a soudních řízení a tak podobně. Tímto návrhem se povyšuje zájem na výstavbě a zajišťování dostupnosti bydlení na zájem veřejný, pokud je k takové výstavbě v obci určena příslušná plocha územně plánovací dokumentací. Podobně je tomu i v řadě jiných případů, které se týkají zajišťování veřejných nebo veřejně potřebných služeb, přenosové nebo distribuční soustavy, dodávky tepla, výroby elektřiny, plynu a tak dále. Věřím, že definice povolování a výstavby staveb pro bydlení pomůže v boji s bytovou krizí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, poté se připraví pan poslanec Tomáš Müller. Prosím.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. My za Piráty vnímáme důležitost toho, připravit energetiku na přechod na zdroje s nižšími emisemi. Bohužel jsme v tom zaspali, nemáme v tuhle chvíli dostatečně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, ostatně teprve minulý týden se posunula akumulace i flexibilita i přesto, že jsme pro to měli mít zákonný rámec už od roku 2020. Proto je teď určitě potřeba připravit se i na zrychlenou výstavbu přechodných plynových zdrojů.

Co se týče dalších součástí tohoto poslaneckého návrhu, tak velmi diskutovaný je ten bezpečnostní mechanismus, tedy proces nařízení pokračování provozu uhelné elektrárny, pokud jeho odstavení úřady vyhodnotí jako ohrožení energetické bezpečnosti. My za Piráty chápeme, že jde o pojistku, která je v době přechodu na jiné zdroje nutná, přesto ale nechceme, aby stát dal takto majitelům uhelných elektráren bianko šek, který pomůže umožnit stát vydírat odstavením elektráren a následně čerpat dotace na provoz na základě rozhodnutí úředníků, kteří jsou navíc pod stavem potřebných lidských kapacit. Proto považuji za zásadní otázku, jaké bude mít Energetický regulační úřad instrumenty, aby dokázal ověřit prokazatelnou ztrátu.

Zároveň uhelné elektrárny jsou v Česku součástí holdingových struktur, takže jedna firma v holdingu provozuje elektrárnu, druhá firma provozuje důl, třetí firma podpůrné služby a v rámci těchto firem lze náklady částečně přesouvat a tím, že holding zvýší prodejní cenu uhlí z dolu pro elektrárnu nebo zvýší ceny podpůrných služeb, zvýší ztrátu, a tím pádem by si zvýšil i dotaci od státu. Energetický regulační úřad toto bude ověřovat znaleckým posudkem a my bychom tady považovali za vhodné, aby se na takovém posudku podílelo i Ministerstvo financí, protože já bych to považovala za pojistku toho, že posouzení ztrát proběhne s péčí řádného hospodáře.

Teď už ale přejdu k pozměňovacímu návrhu, který jsem přišla načíst. Jde o návrh, který najdete pod číslem sněmovního dokumentu 6240, který podávám společně s kolegy Jakubem Michálkem, Ivanem Bartošem a Olgou Richterovou a který má potenciál významně posílit rozvoj větrné energie v České republice a zároveň přinést hmatatelné benefity našim obcím. My navrhujeme doplnit do zákona zavedení obecního poplatku z nových větrných elektráren. Tento poplatek ve výši nejvíce 100 korun za každý instalovaný kilowatt by obcím garantoval důstojný příjem ve výši přibližně 500 000 korun ročně z jedné 5megawattové turbíny.

Proč je tento krok důležitý? Za prvé zavedení poplatku zvýší právní jistotu jak pro obce, tak pro investory. Obce získají jasný a předvídatelný příjem, který jim umožní lépe plánovat rozvoj svých regionů. Investoři naopak získají transparentní prostředí, které usnadní vyjednávání a urychlí realizaci projektu. Za druhé, rychlejší výstavba větrných elektráren přinese významné ekonomické a environmentální benefity. Podle dostupných dat by rozvoj větrné energie mohl snížit cenu elektřiny v Česku o více než 500 korun za megawatthodinu, a to by mělo přímý pozitivní dopad na spotřebitele. Zároveň by to snížilo naši závislost na fosilních palivech, zejména na zemním plynu. Za třetí, Česká republika má obrovský nevyužitý potenciál větrné energie. Podle Akademie věd by mohly větrné elektrárny pokrýt 10 až 30 procent naší celkové spotřeby elektřiny a v současnosti dostávají jenom 1 procento.

Zavedení poplatku pro obce by také přineslo větší spravedlnost. V současné době jsou obce spíš odkázány na smluvní ujednání s investory, což často vede k nejistotě a neochotě povolovat výstavbu. Tento návrh by tu nerovnováhu vyrovnal a posílil postavení obcí v jednáních s investory. Já myslím, že pokud chceme být konkurenceschopní, chceme podpořit energetickou bezpečnost, musíme se inspirovat osvědčenými postupy a vytvořit podmínky, které podpoří rozvoj větrné energie i u nás. Jednodušší vyjednávání mezi obcemi a investory nám pomůže využít potenciál, který v České republice máme, a zároveň přinese konkrétní benefity obcím, investorům i občanům a průmyslovým firmám, které levnější elektřinu nutně potřebují. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V tuto chvíli se nacházíme v obecné rozpravě u druhého čtení tohoto zákona a další kdo je na řadě je pan... (Místopředsedkyně Richterová se hlásí o slovo.) Ne, s přednostním právem paní kolegyně Richterová. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, kolegové, chci jen velice stručně poděkovat svojí kolegyni Kláře Kocmanové za připravení toho pozměňovacího návrhu, který má dát možnost obcím si vybrat. Vybrat si, jakou potřebují motivaci, aby opravdu vnímaly určité zdroje energie, v tomto konkrétním případě ty větrníky, jako přínos a vybrat si, v jaké výši tedy ty poplatky pro ně budou motivační. To důležité je, že to může zcela přirozeným způsobem přispět k tomu, abychom se rozvíjeli v energetické soběstačnosti, a tím bychom i posilovali naši energetickou bezpečnost. Takže to je ta jedna klíčová věta, kterou tady k tomu chci říct. Je to cesta k energetické bezpečnosti Česka, proto to podáváme.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Král. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Václav Král: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že se tady z toho stala taková malá pirátská exhibice, tak jsem nechtěl k tomu vystupovat, ale budu muset asi se do toho trochu teď vložit. Tak možná bych tady požádal kolegy Piráty, kolegyni Kocmanovou, tady ústy pana předsedajícího, aby nám tedy vysvětlila svoje myšlenkové pochody, jak nám ta větrná energetika tedy pomůže v rámci České republiky, kdy nemáme moře a nemůžeme tady stavět offshorové kapacity. Jestli Pirátská strana zohlednila i negativní dopady, které má ta větrná energetika. To je hluk, vibrace - a podržte se - jsou to dokonce i emise. I větrná elektrárna produkuje emise. Jestli zhodnotili bezpečnostní rizika závislosti na našich údajných nepřátelích, kterým je údajně Čínská lidová republika. ***