Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)
Já nebudu opakovat to, co tady říkal pan překladatel, jenom stručně řeknu, že ten navržený zákon zavádí skutečně povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do 3. Kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek přispívat těmto zaměstnancům ve výši 3 procenta, pokud odpracují v rozhodném období tří až jedenácti směn, a 4 procenta, pokud odpracují v rozhodném období více než jedenáct směn.
Možná stojí za to připomenout, co pan předkladatel neřekl, co to znamená pro ty zaměstnavatele a zaměstnance daňově. Příspěvky zaměstnavatele představují na straně zaměstnavatele náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a proto mu snižují základ daně z příjmů, a na straně zaměstnance jsou do úhrnné výše 50 000 korun ročně tyto příspěvky na všechny produkty daňově podporované na spoření na stáří osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob, čímž to snižují vyměřovací základ jak zaměstnance, tak ale i zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní zde mám mám přihlášku s přednostním právem před otevřením rozpravy a do té se hlásí pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, návrh zákona vládních poslanců o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří je klasický bezcharakterní a nesystémový paskvil, typický pro vládní koalici. Zákon se zaměřuje na přibližně 100 000 zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci ve 3. kategorii náročných profesí, konkrétně s vybranými rizikovými faktory, jako je vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Fialova vláda tyto zaměstnance na konci loňského roku v souvislosti s předčasnými důchody obelhala a podvedla - a všichni si to pamatují. Tento váš dnešní návrh zákona neprošel standardním připomínkovým řízením, návrh samozřejmě nebyl konzultován ani s odbory, ani se zaměstnavateli, no a logicky, protože obě strany tripartity by vládu poslaly tam, kam slunce nesvítí.
Takže dnes tu máme na stole paskvil, který samozřejmě a nepochybně příští vláda i s naší pomocí, doufám, zruší. Máme tu tedy nadbytečný, špatný a k smrti odsouzený paskvil. Netuším, co si tím chce vláda či vládní koalice dokázat. Že umí ještě před svým ostudným koncem škodit? To přece víme. Celé čtyři roky nám tu vláda ukazuje, že umí prosadit jednu hloupost větší než druhou, že umí likvidovat české firmy, ožebračovat domácnosti, že umí porušit každý slib, co dala, a že umí bezprecedentně lhát nebo hloupě blekotat a vysílat pomatené fialové signály.
Dovolte mi shrnout námitky i těch, kterých se to bude týkat, tedy zaměstnanců a jejich odborů. Na základě vládou předkládaného návrhu u pracujících ve 3. kategorii náročných profesí by bylo nutné pro předčasný odchod do důchodu o pět let naspořit cca 810 000 korun. Při výši mzdy 60 000 a splnění podmínky odpracování více než 11 směn v kalendářním měsíci by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 korun, ročně 28 800 korun. K výše uvedenému naspoření, řekl bych v uvozovkách naspoření cca 810 000 korun, by došlo za cca dvacet osm let. Toto ovšem za předpokladu, že by tu nevládla tragická současná koalice, která dokázala veškeré úspory občanů snížit během pár let o 30 procent. Tak jako tak, jak si tedy mají na předdůchod naspořit například lidé po padesátce, když to na základě vládního návrhu nemůžou nikdy reálně stihnout?
Ano, vážené dámy a pánové, nejlepším argumentem proti vašemu návrhu jste vy sami. Pokud by se nešťastnou náhodou dostali k moci znovu stejní neumětelové jako vy, tak vám stačí pár chvil, abyste veškeré úspory zaměstnanců na důchod zlikvidovali.
Hnutí SPD navrhuje, aby měli i pracovníci v náročných profesích ve 3. kategorii nárok na dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu.
A co se týče dalších částí tohoto vládního návrhu, také další navržené řešení pro zaměstnance pracující ve 3. kategorii náročných profesí považujeme za nedostatečné. V praxi totiž v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde. Zaměstnavatelé budou povinni přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Příspěvek bude odstupňován podle počtu odpracovaných směn v rizikové práci za kalendářní měsíc: tři až deset směn 3 procenta z hrubé mzdy zaměstnance, jedenáct a více směn 4 procenta z hrubé mzdy zaměstnance.
Ale již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4 procenta na produkty spoření ve stáří pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů. Navíc navržené řešení je administrativně velmi náročné. Současně chybí jakákoliv provazba na zákoník práce, což v praxi zejména v oblasti pracovní doby přinese praktické problémy.
Pokud se týká porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve 4. kategorii a navrhovaného řešení pro 3. kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve 4. kategorii mohou odejít do takzvaného předčasného důchodu při splnění podmínek odpracování 4 400 směn o pět let dříve. To SPD samozřejmě podporuje. V praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu cca deseti let.
Na základě výše uvedených argumentů hnutí SPD tento zákon nebude podporovat a po volbách, po výměně Fialovy vlády, předložíme náš návrh pro náročné profese a jejich odchod do nekráceného dřívějšího starobního důchodu. A vaší vládě doporučuji jediné - už nevymýšlejte žádné hlouposti a nesmysly, které ničí naše občany a firmy. Moc vás prosíme, nic už nedělejte. Co váš krok, to naše zkáza.
A samozřejmě za hnutí SPD říkám, že vy to tady chcete tlačit podle § 90, ale to my rozhodně nepřipustíme a bude na to veto. Děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, pokud chcete navrhnout veto... (Poslanec Okamura a poslankyně Schillerová odpovídají z lavic, že jsou domluvení a teprve se navrhne.) Jste domluvení? V pořádku, děkuji. Mám zde... Nemám už žádnou faktickou. Děkuji, pane poslanče, děkuji vám.
Prosím, s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová, poté pan místopředseda Juchelka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, celá anabáze, která předcházela tomuto předloženému zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, není ničím jiným než špatně maskovanou snahou o privatizaci sociálního zabezpečení v České republice.
Poté, co Fialova vláda v čele se svým ministrem bank Zbyňkem Stanjurou prosadila zavedení pokut za předčasné splacení či refinancování hypotéky, povinné ručení na zahradní traktůrky nebo zpackanou windfall tax, které se banky zcela vyhnuly, jim připravila tento dárek na rozloučenou, který má vynést bratru 2 miliardy korun ročně, 20 miliard korun za deset let. Řečeno s klasikem: korunu vám dá každý, deset korun skoro každý, sto korun vám dá přítel, tisíc korun dobrý přítel, ale dvě miliardy korun ročně, to vám dá jedině ministr bank. Dvě miliardy korun ročně s výhledem do nekonečna, to už je slušný balík peněz. To už by snad mohlo být trapné i samotným bankéřům. Viďte, paní poradkyně Horská? Viďte, pane poradče Křečku? ***
