Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, já vám děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tomto bodě vám u sněmovnímu tisku označeného s označením 909 předkládám tedy návrh zákona, který mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, tedy zákon o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Obsahem předkládané novely je minimalistická varianta, která vyplynula z analýzy stávající právní úpravy, tedy zákona o poštovních službách, který byl naposledy zásadním způsobem novelizován v roce 2012 v souvislosti s dokončením liberalizace evropského poštovního trhu. Poštovní trh od té doby, jak víme, prošel a prochází celkem významnými změnami s ohledem na nové služby, respektive výrazným poklesem tradičních listovních zásilek spojených tedy s procesem digitalizace, a růstem balíkových zásilek a rozvojem elektronického obchodu. Tyto a další změny, připomínám opětovně, že ten zákon byl naposledy novelizován v roce 2012 s sebou nesou určité negativní finanční záležitosti týkající se finanční udržitelnosti poskytování základních poštovních služeb.
Proto klíčovou navrhovanou změnou tohoto zákona nebo tohoto tisku je zvýšení maximálního limitu roční úhrady čistých nákladů spojených s poskytováním základních poštovních služeb držiteli poštovní licence ze státního rozpočtu, a to ze stávajících jedna a půl miliardy na miliardy dvě. Rovněž tento tisk upravuje možnost čerpání takzvaných předběžných čistých nákladů a ze stávající tedy pololetní na čtvrtletní frekvenci. Tolik asi možná základní vstup do této debaty.
Možná ještě zmíním, že důležitou oblastí tohoto tisku, který je tedy novelizován, jsou tedy procesy s udělováním, přechodem a změnou poštovní licence a tyto úpravy mají garantovat, aby i v době změn, které na trhu poštovních služeb probíhají, z hlediska subjektů, které na něm působí, byla zajištěna kontinuita poskytování základních poštovních služeb. Tolik za mě velmi stručná základní úvodní informace a já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den ode mě. Základní parametry toho návrhu představil pan ministr, já na začátku řeknu, že návrh vláda schválila 20. ledna tohoto roku a nám byl doručen do Poslanecké sněmovny 6. února, taktéž tohoto roku.
Zákon, jak zde bylo řečeno, upravuje za prvé procesy spojené s případnou změnou poštovní licence tak, aby bylo zajištěno poskytování základních poštovních služeb. Ale také, a to zde také zmínil pan ministr, řeší úpravu limitu na financování základních služeb ze státního rozpočtu, tedy výši úhradu nákladů na služby, které stát poptává. Dlouhodobě se Česká pošta potýká s tím, že náklady na tyto poskytované služby jsou vyšší než zákonný limit, který se několik let nezměnil a který dnes máme v zákoně, ve výši 1 a půl miliardy korun. Nad tento limit musela, jak jsem se seznámil s těmi materiály, musela Česká pošta například v letech 2013 až 2023 z vlastních zdrojů pokrýt čisté náklady na poskytování základních služeb v celkové výši 6,6 miliardy korun. Nejvíce pak v letech 2018, kdy rozdíl nad limit 1 a půl miliardy činil 1,2 miliardy korun a roce 2019, kdy rozdíl dosáhl 1,3 miliardy korun.
V posledních letech se rozdíl snížil na zhruba 300 milionů korun za rok a rozdíl mezi těmito pravidelnými náklady není možné dlouhodobě sanovat z ostatních příjmů České pošty, například provozní náklady sanovat z jednorázových příjmů z prodeje majetku. To je ten důvod, proč vláda navrhuje zvýšit limit na 2 miliardy korun, který, jak jsem řekl, se po mnoho let nezměnil. V ekonomických výsledcích České pošty se odráží výrazné změny v chování společnosti, například s rozvojem elektronické komunikace se snižuje počet listovních zásilek, a to dramaticky, ale zachování sítě pro její distribuci představuje de facto fixní náklad.
Dalším příkladem mohou být důchody. Teď jsme tady část diskutovali. Přestože dochází ke změnám v jednání u v uvozovkách nových důchodců, zejména dřívější generace důchodců, stále využívá fyzickou výplatu důchodů prostřednictvím České pošty a stále se tak vyplácí cirka 500 000 důchodů každý měsíc. Ze strany vedení České pošty sice dochází k snahám o úsporná opatření, možnosti jsou ale ve stávajícím rozsahu poptávaných služeb velmi omezené. Já schválně zdůrazňuji ve své zpravodajské zprávě slovní spojení, stávající rozsah služeb, protože mě jako zpravodaje mrzí, že vedení ministerstva, ale spíše v tomto případě vedení Ministerstva vnitra, které je zřizovatelem České pošty, nevyužilo více příležitostí novely tohoto zákona k nějaké hlubší revizi poptávaných služeb, jejich rozsahu a objemu podle potřeb moderní společnosti. Pak by samozřejmě úspory na straně České pošty a potažmo státu mohly být výraznější. Pokud stát dlouhodobě poptává stále stejné služby jako před x lety, pak s tím, jak lidé stále více využívají jiných, moderních, rychlejších alternativ, ale náklady na tyto služby musí být uhrazeny, pak logickým vyústěním takové situace je platba, vyšší platba ze strany daňových poplatníků.
Určitě by pomohlo i snížení požadavků na zřízení takzvaných pošt Partner, aby bylo jednodušší a levnější je zřizovat a nahrazovat tak klasické a mnohdy neekonomické pobočky. Proto jsem přesvědčený, že zejména Ministerstvo vnitra mělo využít příležitosti a redefinovat poptávané služby, aby odpovídaly moderní společnosti a byly i ekonomicky efektivnější. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane zpravodaji.
Otevírám obecnou rozpravu, nejprve udělím přednostní právo panu poslanci Robertovi Králíčkovi. Prosím.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, já bych částečně navázal na pana zpravodaje. Já jsem čekal, že pokud vláda předloží tento návrh, že budeme diskutovat také o té pověstné transformaci České pošty, že se dozvíme, jak bude transformována, že se nejdříve dovíme ty zásadní kroky, a bylo to tu zmíněno. Zavřelo se 300 poboček, prodávají se, buduje, sanuje se nějaký zisk, ta pošta se propadá a neustále nám je řečeno, že bude Česká pošta transformována. Dneska se mluví o tom, že chcete prodat Balíkovnu, nevíme přesně, za jakých podmínek, a já bych čekal, že právě Ministerstvo vnitra a ministr Rakušan zde vystoupí před tím nebo po tom, co vystoupí pan Vlček, nebo že ta diskuse předtím bude následovat a následně budeme diskutovat o tomto zákonu.
Ale co my jsme se vlastně dozvěděli i ze slov pana zpravodaje? Že jediné, co se stalo, že navýšíme limit, abychom sanovali a prohlubovali ztrátu pošty. Tak to je ta transformace, to je ta reforma? Já postrádám tu diskusi o tom, jak tedy bude transformována Česká pošta, a zeptám se pana ministra, jaký je tedy kontext tohoto zákona k té velké transformaci, který slíbil jeho předseda. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nejprve faktická poznámka pana poslance Petra Letochy. Prosím.
Poslanec Petr Letocha: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád zareagoval na tuto otázku. Co se týče České pošty, její transformace je určitě téma, které je třeba řešit, je třeba pořádně prodiskutovat. V tomto týdnu proběhl kulatý stůl na toto téma, na transformaci České pošty. V tuto chvíli pan ministr sedí v Senátu na veřejném slyšení, od kterého i já jsem odběhl, abych tady mohl vystoupit. Takže opravdu téma transformace České pošty se aktivně řeší, je třeba ho řádně prodiskutovat, aby i vy jako opozice jste se do toho případně mohli zapojit, takže pokud máte zájem, právě teďka se o této věci veřejně debatuje v Senátu a já věřím, že tyto debaty a tyto besedy budou mít svůj význam, abychom našli případně společnou cestu v rámci transformace České pošty. Děkuju. ***
