Neautorizováno!
(11.00 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Já si myslím, že to znásobí - tento zákon - naopak obchod s chudobou: obec nebude rozhodovat, kdo může a nemůže poskytovat službu, jen centrálně ministerstvo udělí licenci, která bude nároková, například i pro osobu provádějící živnost v realitním zprostředkování, pokud bude mít delšího trvání, než jsou tři roky, chápu to dobře? Vše se odehraje za podpory přesně definovaných příspěvků směrem k poskytovateli bydlení, aniž by bylo zřejmé, kdo konkrétně příspěvek obdrží.
To znamená, já se pořád bavím o těch obcích, kterých se zastávám. Je to příspěvek na správu, a hlavně na asistenci až 92 000 za rok s možností navýšení o 20 procent tak, jak je tam napsáno. Například předpokládaný výkon jednoho úvazku asistenta na deset bytů znamená 920 000 korun ročně nikoliv jako plat asistenta, ale jako příjem toho poskytovatele. Asistent totiž není vázán dlouhodobým pracovněprávním vztahem, může být placen minimální mzdou, například formou dohody o pracovní činnosti.
Díky státním subvencím se bude organizovaně přesouvat sociálně slabé obyvatelstvo do regionů s volnými byty a propad vyloučených regionů a lokalit - a my to vidíme i u Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského kraje - se dramaticky zhorší. Jedinou brzdou je tedy podmínka dvou let působení v daném ORP, což bude prokazovat žadatel i ve spolupráci s poskytovatelem. Není tedy jasné, jak bude kontaktní místo samozřejmě tyto smlouvy prověřovat.
Prostě a jednoduše, ten zákon o podpoře bydlení je opravdu velmi, velmi špatně napsaný a vůbec - i včetně toho pozměňovacího návrhu, který tady předkládají opět vládní poslanci - nedokáže pojmout všechny konsekvence, které se týkají přednesené působnosti státní správy, to znamená na samotná oerpéčka, a nám se tady snaží vládní koalice namluvit, že to bude zlepšení v rámci dostupnosti bydlení, v rámci sociálního bydlení, a přitom nás to bude stát 1,5 miliardy, kdy my nepostavíme za to nic, ani 1 metr čtvereční základové desky. My nevytvoříme jeden jediný nový byt, nepostavíme ani jednu cihlu na místo. My prostě toto dáváme jenom do nějaké pofiderní služby, kontaktního místa, kdy každý lucidní člověk, který aspoň pět minut pracoval s internetem, si dokáže najít nějaký volný byt přes třeba Sreality.cz anebo zajít na obec, na sociální odbor, a tam se zeptat: Máte nějaké tady byty, já jsem tady v této nouzi a tak dále, a v rámci síťování sociálních služeb, což víme, ho může on nasměrovat na nějakou sociální službu. Ne, my opět tady tímto zákonem děláme z některých lidí malé děti, vedeme je za ručičku. Potom ta sociální služba jim řekne, jak mají nakupovat v obchodech, jak mají se starat o děti, že je mají ráno budit a vodit do školy, že jim mají dávat svačinu a ráno že to dítě by nemělo odejít do školy bez snídaně a tak dále. Toto všechno my opravdu budeme v tuto chvíli platit zase znovu a znovu a znovu, když už v tuto chvíli víme, že ta sociální služba funguje, že fungují charity, že fungují diakonie, že u nás máme fantastickou Charitu Českou republiku, například v Ostravě, ve Vesničce vzájemného soužití, která tady tyto věci dělá, ale my opět budeme tady tvořit za 1,5 miliardy nějakou státní realitku a nových 300 pracovních míst.
Nesmyslná a absurdní je třeba taky představa, že kontaktní místo bude vykonávat činnost svými lidmi a prostředky pro jinou obec či celý jiný obvod ORP a zastupitelstvo oerpéčka s oním kontaktním místem s tím bude souhlasit při schvalování rozpočtu. Tak to je samozřejmě skvělé, jo? To jsem fakt zvědavý na ta zastupitelstva, tam se přijdu na to moc rád podívat. Jde naopak totiž o nehospodárnost a možnost trestního stíhání právě těchto členů zastupitelstva. Hrozí, že ORP proto odmítnou výkon těchto zákonem daných povinností v rámci svých dosavadních kapacit a bude hrozit kolaps systému v případě, že tak v rámci kraje budou postupovat všechna ORP. Zákon předpokládá, že informační systém evidence bude plně funkční až v roce 2030, až v roce 2030!
A my posouváme vlastně tu účinnost pořád dál a dál například i díky té superdávce, protože nám zmizel doplatek na bydlení, zmizel nám příspěvek na bydlení, všechno se tady toto rozplynulo v superdávce, a jak říkám, my nevíme, jaké dopady to bude mít. Tady můj ctěný kolega Ivan Bartoš říkal sám, že to může mít možná dopady na některé skupiny obyvatel, jako jsou samoživitelky, jednotlivci, senioři a tak dále, rodiny s dětmi... Samozřejmě ani on sám to neví, to jsou jenom nějaké bych řekl domněnky, protože jak říkám, ani předkladatel u superdávky neví, jaký to bude mít na to vliv, natož když je to napojeno ještě tady na tento zákon.
No, po zkušenostech s digitalizací stavebního řízení prostě považujeme tento projekt za stejně nepřipravený a nerealizovatelný způsobem uvedeným v návrhu zákona s předpokladem fungování informačního systému, který se bude budovat za pochodu - informační systém za pochodu - čtyři roky.
Takže za mě, já mám úplně jinou vizi, která se týká samozřejmě dostupného bydlení, podpory bydlení, tento zákon to v žádném případě není. Když to opravdu shrnu, tak se jedná o státní realitku za 1,5 miliardy, která vytvoří nových 300 pracovních míst, ale vlastně těm lidem to nic nového nepřinese. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní bych poprosil paní poslankyni Lenku Knechtovou.
Mezitím využiji čas a přečtu omluvu pana poslance Pavla Kašníka od 15 hodin z pracovních důvodů.
Máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já už bych jenom velmi krátce za sebe shrnula celou situaci, protože si myslím, že jsem minule k tomuto zákonu obsáhle vystoupila, a to nejdůležitější, co mi leželo na srdci, najdete v mém minulém projevu. Za mě původní návrh doznal velmi zásadních změn, a to je to, že se tady potom míjíme v těch názorech a vyjádřeních, protože si myslím, že mnohdy už nevíme, co byl ten původní návrh a co projednáváme aktuálně. A ještě chci upozornit, že k tomu máme další pozměňovací návrhy, které tento zákon posouvají ještě do jiného světla.
Ty změny nebyly dle mého názoru dobře konzultovány. Výsledkem je přepracování, které stojí na komplexním pozměňovacím návrhu, ale k tomu už potom nemáme ani RIA, ani žádná další odborná stanoviska. Posouváme se podle mě zde k otázce sociálního bydlení a to jsou vlastně dvě rozdílné kategorie. Co se týká sociálního bydlení, tam si myslím, že by měl fungovat stát, měla by být pevně stanovena kritéria a všichni by měli mít jasno, kdo spadá do této kategorie. Co se týká v současné době předloženého zákona, tam se teprve domníváme, kdo bude v rámci nově zbudovaných center ten, kdo si bude žádat, jak to vlastně celé bude fungovat, a za mě jedna věc je to, co se ověřilo v evropských financích, jak tady o tom mluvil i pan poslanec Bartoš, ale je otázka, co to udělá v současné době v praxi po zavedení tohoto zákona.
Současná verze návrhu zákona bohužel podle mě postrádá pro určité skupiny motivační prvek být ekonomicky aktivní, kdy při překročení limitu určitého příjmu domácnosti nebo jednotlivce nebude mít daná rodina či osoba na získání bydlení podle tohoto zákona nárok. Musím říct, že to znám z praxe, když mám matku samoživitelku, která má dvě děti, které už začínají být dospělé a mohly by pracovat, tak vlastně je to obrovský stres pro takovouto domácnost, kdy se potom opravdu počítají dávky, a radši takovýto rodič motivuje dítě k tomu, aby spíš nepracovalo, než aby došlo k té podpoře a tito mladí lidé vstupovali na pracovní trh, protože samozřejmě bydlení je jedna ze základních životních potřeb. Tam se tyto cílové skupiny cítí velmi ohroženy, ovlivňuje je to potom při jednání a rozhodování a za mě to má potom vliv i na mladé generace. ***
