Neautorizováno!

Je to zákon bez konkrétní pomoci, a hlavně bez bytů. Základní mylná domněnka, na které zákon stojí, je, že dostupnost bydlení lze řešit bez jediné nové výstavby. Žádný nový byt tento návrh nepřináší. Vše stojí a padá s hypotézou, že lidé a obce dobrovolně poskytnou své byty do systému. Jinými slovy, stát nic nepostaví, nic nezajistí, ale doufá, že se byty tak nějak objeví, pokud je tedy současná koalice nemá již připravené jako obchod s chudobou.

Co se týče kontaktních míst: kdo je zaplatí, kdo tam bude pracovat a kde budou sídlit? Původní plán pokrýt všechny obce s rozšířenou působností kontaktními místy byl zúžen na 115 vybraných obcí. Tím pádem vypadly desítky obcí, které budou sice povinny poskytovat služby svým občanům, ale bez odpovídající kompenzace. Kontaktní místa mají zajišťovat odborné poradenství, evidenci, terénní šetření, přístup k datům i technické zajištění, ale na všechno bude často jen jeden pracovník. Ten má vyhodnocovat i zdravotní stav, rizika ztráty bydlení, přístup k internetu, schopnost čerpat dávky a třeba i kontrolovat stav nabízených bytů. Odbornost, čas, kapacita? Nula. Navíc stát těmto obcím nedává ani jistotu financování. Jde o přenesenou působnost, na kterou už teď obce doplácí. Vzniká tudíž otázka, kdo zaplatí prostor, nábytek, počítač, klidné a přívětivé prostředí? No, můžeme si odpovědět sami: nejspíš nikdo. A pak se budeme divit, že klienti nechodí, nebo přijdou, ale neodejdou s ničím.

A další: máme nový mezičlánek pro zisk z chudoby - garanta. Je to druhý pilíř, takzvaný garant, zcela nový prostředek mezi státem, vlastníkem bytu a osobou v bytové nouzi. Zákon počítá s tím, že soukromí vlastníci své byty nedají do systému sami, takže musí najít garanta, a tady začíná skutečný byznys. Garantem se totiž může stát třeba realitka nebo neziskovka, která už dnes působí v oblasti bydlení, včetně těch, které jsou napojeny na takzvané obchodníky s chudobou, a stát jim ještě zaplatí za to, že budou hledat byty, z veřejných peněz. Navíc garant přebírá kompletní odpovědnost. Majitelé se tak zbaví starostí i za problémy, které v bytě nastanou. Nájemník neplatí? Nevadí. Byt je zničený? Garant to spraví - ze státní kapsy. Takže se ptáme, proč bychom měli soukromníkům garantovat výnos z nájmu i bez rizika? Neztrácí tím bydlení i poslední rysy férového vztahu mezi nájemníkem a pronajímatelem?

A pak máme další pilíř - asistence. Správná myšlenka, byť špatně uchopená. Třetí pilíř asistence je snad jedinou částí, která má potenciál pomoci, ale i tady se zákon a prostor rozchází s realitou. Místo aby asistence byla začleněna do systému registrovaných sociálních služeb, kde už fungují kapacity a pravidla, zavádí se paralelní systém. A co to bude znamenat v praxi? Že ti samí lidé, kteří teď pracují ve službách, budou dopoledne dělat evidenci, odpoledne asistenci a dvakrát budou vykazovat tu samou práci. Chybí sociální pracovníci, chybí metodiky a chybí kontrola, ale přidáváme nový úkol.

Zákon tudíž neřeší nic, ale tváří se jako spása. Celý návrh působí jako marketingová nálepka - tři pilíře, spousta ideálů, ale realita je plná děr, chaosu a nedotažených nápadů. Místo komplexního řešení dostupnosti bydlení nebo růstu nájemného (bydlení) nabízíte jen víru (?), že systém se naplní sám - ale žádné nové byty, žádná výstavba, žádná reálná pomoc obcím.

Za hnutí SPD jsme proti tomuto návrhu, přestože některé pozměňovací návrhy dávají smysl, ale samotné jádro zákona je neudržitelné, byrokraticky přetížené, a především neřeší podstatu problému.

Tudíž ještě bych se chtěla dotknout nezvladatelné (nezvládnuté?) digitalizace, která připravila o tržby třetinu stavebních firem. "Její nepovedené spuštění připravila o část příjmů 36 procent oslovených podniků. V průměru přišli o 18 procent tržeb, objem zakázek se jim snížil o 19 procent. Do průzkumu se zapojily velké, střední i menší společnosti. Z těchto dat lze odvodit, že hrozí značné ztráty napříč stavebním sektorem, který si za poslední léta prošel sám o sobě těžkým obdobím." ... "Firma neuvádí finanční hodnotu škod, odhadem ale může jít o miliardové sumy. Pro představu, celkový objem nových stavebních zakázek činil loni podle dat Českého statistického úřadu 387 miliard korun. Dopady navíc mohly být ještě citelnější, pokud by část firem loni z opatrnosti nepodávala své projekty raději ještě v červnu podle starého stavebního zákona. Celkově digitalizace vedla k prodlení v oblasti schvalování projektů, realizaci staveb i odsunu kolaudačního řízení. Mělo to tedy významný dopad představující zpoždění v související administrativě." ... "Pro stavebníky je mimo jiné problém, že se kvůli digitalizaci zdržela výběrová řízení na veřejné zakázky. Tento efekt pocítila více než polovina společností." Samozřejmě se zmiňují potíže firmám. Způsobilo to i nejistotu, zda při podávání žádosti postupují správně. "Kvůli prodlení jim také mohou vznikat dodatečné náklady a potíže přetrvávají. Nepovedená digitalizace samozřejmě stála místo ve vládě tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše." Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se samozřejmě v úterý teď omluvil. "Bartošův nástupce pan Kulhánek nyní znejistěný stavební sektor uklidňuje, že se nejhorší problémy daří řešit." Tvrdí, že nejsme ideálním stavu, ale jsme na správné cestě. "Dnes jsme ve stavu, kdy drtivá většina stavebních úřadů funguje. Další se napojí příští týden," tvrdí. Jenomže: "Některé firmy si ale stěžují, že potíže přetrvávají. Například podle Ondřeje Budíka, generálního ředitele a jednatele společnosti HBH Projekt, bývá stále problém s posíláním dokumentů a příloh stavebním úřadům. Někdy je musí nahrávat opakovaně, než se odeslání zdaří, a ministerstvo samo minulý týden přiznalo, že ne vše ještě funguje bezchybně. Potíže se objevují hlavně u napojení na různě nastavené lokální spisové služby," které "si vyžádalo speciální přístup dodavatele téměř ke každému jednotlivému úřadu." To sama řekla ředitelka IT sekce ministerstva Eva Pavlíková. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Než přijde k pultíku, omlouvám Margitu Balaštíkovou od 10.30 z pracovních důvodů, David Pražák se omlouvá od 15 hodin z pracovních důvodů, Michaela Šebelová taktéž od 15 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem si připravila velmi krátké vystoupení, mám tu pár poznámek, ale nevešla bych se do faktické dvouminutové připomínky.

Dneska už tu rezonovalo, že je k dispozici na internetovém prostředí auditní zpráva ke stavu přípravy digitalizace stavebního řízení České republiky. Proč o tom mluvím u tohoto tisku? Mluvím o tom proto, protože to s tím souvisí. Souvisí to s tím, že hlavním aktérem je tady v obou dvou případech Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato zpráva byla odevzdána 4. dubna 2025 a my tady už nějakou dobu říkáme, že bychom rádi stavěli raději nové byty. Víte, co ze zprávy vyplývá? Že možná ty škody budou přes 40 miliard.

Tady na to, aby se lépe přerozdělovaly byty - ne aby se postavily nové, aby se lépe přerozdělovaly byty - chcete vynakládat podle důvodové zprávy - otázka je, jestli to bude opravdu jenom 1,5 miliardy? Ale Ministerstvo pro místní rozvoj má takovou tendenci spíš čerpat ze státního rozpočtu, neudělat věci správně. Potom se musí vypracovávat takovéto zprávy.

Já bych chtěla uvést jenom drobnosti z této zprávy. Já se přiznám, že těch 270 stránek jsem všechny nestihla přečíst, protože tu zprávu mám k dispozici teprve chvilku, ale nicméně domnívám se, že je dobré si připomenout, co se tam nachází.

Projekt digitalizace stavebního řízení je v plném rozsahu financován z Národního plánu obnovy, který získává prostředky z nástroje pro oživení a odolnost, a teď cituji přímo, co tam je napsáno: "Bez ohledu na funkčnost systému nebude pravděpodobně možné celkovou částku proplatit. Důvodem nemožnosti proplacení je porušení zákonných pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek." No, zákon o zadávání veřejných zakázek, které ministerstvo to má v gesci? No, MMR. Takže oni porušují zákon, který sami napsali, vydali a jsou jeho gestorem. Jak máme vědět, že ministerstvo tento přístup k řešení problému nepoužívá i u další legislativy? A já se domnívám, že používá. Po tom množství pozměňovacích návrhů ani nevím, jak bude vypadat výsledný návrh tohoto zákona. Nicméně pokud si pamatuji, v původním návrhu bylo, že potřebnou skupinou budou i lidé v insolvenci, a uvedu: svobodný muž, bezdětný, který měl dluhy, dostal se do insolvence na dluhy v bydlení, by dosáhl na podporu bydlení. To jsou opravdu dobré věci. To je člověk potřebný k tomu, aby se mu v bytové nouzi pomohlo, když už někde dluží. ***