(pokračuje Igor Hendrych)
Myslím si, že tohleto je velký úkol do budoucna, jak tu Probační a mediační službu postavit na nohy a posílit. Za mě při těch 500 úřednících, které momentálně ta Probační a mediační služba má, si myslím, že by jich měl být minimálně dvojnásobek. Tomu státu by se to vrátilo, vrátilo by se to v tom, že by měl daleko menší náklady na v podstatě výkon trestu, ať už toho nepodmíněného, nebo těch alternativních. Řeknu příklad, velice často dochází k tomu, že i v současné době, kdy ty alternativní tresty fungují - obecně prospěšné práce, ty jsou tady dlouho, trest domácího vězení, ale to je specifická kategorie - tak velice často ty obecně prospěšné práce se neplní. Dokonce v době, kdy tady byla amnestie, v roce 2013, tak těch lidí bylo podle mých informací zhruba 4 000 a oni byli také amnestováni společně s těmi, kteří byli v tom nepodmíněném výkonu trestu. Nemůžeme tedy říct, že v podstatě nikdy tady nefungoval nějaký systém nějakých alternativ, ale zároveň musíme konstatovat, že velice často dochází k tomu, že lidé, kteří ten alternativní trest dostanou, tak v podstatě té příležitosti, kterou jim ta společnost dá, tak nevyužijí a my nevíme proč. Nevíme proč a to je zase další bílé místo na mapě tady téhleté problematiky, kterou tady také řešíme, byť z jiného úhlu pohledu. Měli bychom se i na tuhletu věc zaměřit, protože můžeme teďka tyto lidi v podstatě trestat jinak, než jim dávat nepodmíněné tresty, ale pokud nebudou plnit ty alternativní tresty, pokud nebudou plnit dohled u probačního úředníka, tak v podstatě nakonec s nějakým zpožděním budou nakonec v tom vězení stejně končit.
Už to asi zkrátím, já jsem podstatnou část toho svého projevu nebo těch argumentů, které jsem chtěl říct, řekl už v prvním čtení. Ještě se asi přihlásím do třetího. Principiálně mi šlo o to, abychom tady tímhletím neskončili, abychom novelou trestního zákoníku si nemysleli, že ten problém je vyřešen. Určitě ne, je třeba se zaměřit na ty další faktory, co se děje ve vězení - ale tam si myslím, že kromě toho nízkého počtu těch odborných zaměstnanců problematické není - ale zejména na tu takzvanou postpenitenciární péči nebo také institucionální podporu sociální inkluze, jak se říká dneska moderně, abychom tam v podstatě našli kontinuální řešení, které by se spojilo v jeden velký celek. Skutečně, až tohle bude fungovat na těch třech nohách, tak jsem přesvědčený o tom, že těch odsouzených ve výkonu trestu bude skutečně méně a ty tresty obecně jakékoli budou mnohem efektivnější. Děkuju vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan předseda Dufek, následuje paní poslankyně Šebelová. Prosím, Máte slovo.
Poslanec Aleš Dufek: Dámy a pánové, omlouvám se, že předkládám pozměňovací návrh ještě vlastně po jednání ústavně-právního výboru, nicméně považuji tuto věc za tak závažnou, že se domnívám, že bychom se jí měli minimálně zabývat. Nevím, s jakým výsledkem, ale určitě bychom se měli pokusit tento problém aspoň nějak analyzovat a možná i díky tomuto pozměňovacímu návrhu vyřešit.
O co jde? Jde v podstatě o to, že Policie České republiky často na pokyn státního zastupitelství, případně soudů, provádí domovní prohlídky a osobní prohlídky a při těchto úkonech je třeba vždy takzvaná nezúčastněná osoba, která je vybírána někdy z řad často nějakých úředníků, ale v případě třeba menších a středních obcí v podstatě z řad starostů či místostarostů. Tato činnost není tak úplně bezpečná, té nezúčastněné osoby, a došlo k několika excesům, kdy skutečně i při těchto akcích došlo třeba ke zranění nebo k nějakému zdravotnímu poškození této nezkušené nezúčastněné osoby, protože když si představíme třeba nějakou vesnici řádově o... která má několik set obyvatel, taková domovní prohlídka tam samozřejmě není častý jev a teď v podstatě ten vystrašený starosta je poprvé a často i samozřejmě naposledy ve svém životě k něčemu takovému přizván, tak se osobně domnívám, že ta věc mu zcela jistě neprospívá a do jisté míry ho může ohrožovat.
Řešení by bylo dle mého názoru samozřejmě v tom, že by takovou nezúčastněnou osobou mohl být buď příslušník třeba Policie České republiky z nějakého jiného oboru nebo z jiného okrsku než z toho, který provádí tento úkon, a případně se domnívám, že by to mohl být i třeba příslušník nějakých neozbrojených sborů, třeba hasičů, kteří vlastně jsou podřízení státu, ale domnívám se, že by to určitě stálo na pováženou.
Teď se dostanu, teď jsem to měl... Přes tady ten svůj obecný úvod se dostanu k tomu samozřejmě formálnímu nahrání toho pozměňovacího návrhu, takže nad rámec novely této, kterou projednáváme, chci tedy apelovat na změnu ustanovení § 85 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, a taky samozřejmě ustanovení § 14 ve spojení s § 40 odst. 4 a § 47 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zakotvujícího přítomnost nezúčastněné osoby v případech stanovených zákonem vycházející z povinnosti součinnosti zakotvené právě v § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 (Sb.), která se promítá do dalšího ustanovení tohoto zákona a lze na jejím základě dovodit, že obec jako veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, spadá do kategorie právnických osob, kterým svědčí povinnost součinnosti s orgány činnými v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Jedním z úkolů orgánů činných v trestním řízení je povinnost přibrat k domovní a osobní prohlídce osobu, která není na věci zúčastněna dle § 85 odst. 2 zákona č. 140/1961 (Sb.), trestního řádu. To je to, o čem jsem mluvil, že to je vlastně povinnost té obce někoho takového nominovat.
Toto ustanovení se tedy skutečně výrazně dotýká bezpečnosti představitelů obcí, kdy úkony trestního řízení jsou často prováděny například ve varnách plných nebezpečných látek, v prostorech, kde se objevují výbušniny či pěstírny halucinogenních látek, nehledě samozřejmě na stupňující se agresivitu osob podezřelých, neřku-li obviněných ze spáchání trestného činu. Skutečně nelze vyloučit - a už se to několikrát stalo - že při domovní či osobní prohlídce pak dojde z jejich strany k projevům násilí právě vůči té nezúčastněné osobě a je nutné, aby tato osoba měla k dispozici ochranné prostředky a zvláště byla vycvičena, jak na násilí v těchto situacích reagovat, což se právě u těch starostů menších a středních obcí neděje a oni často neví, jak se chovat.
Z toho důvodu si tedy dovoluji dát tento pozměňovací návrh, který dostal číslo sněmovního (dokumentu) 6601, ke kterému se ještě přihlásím pak v podrobné diskusi. Ten pozměňovací návrh je takový, že navrhuji změnit zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, tak, že v § 85 odst. 2 se za větu "k výkonu domovní osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna" vkládá věta, která zní: "pokud při domovní a osobní prohlídce nelze vyloučit násilí, je nezúčastněnou osobou osoba ve služebním poměru k Policii České republiky, je-li přidělena k jinému útvaru, než je útvar, který prohlídku vykonává, případně příslušník jiného bezpečnostního sboru České republiky". Zároveň změní zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a to tak, že v § 40 odst. 4 věta "nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby" by se nahradila větou, která zní: "není-li možné při úkonu vyloučit násilí, je nezúčastněnou osobou osoba ve služebním poměru k Policii České republiky, je-li přidělena k jinému útvaru, než je útvar, který prohlídku vykonává, případně příslušník jiného bezpečnostního sboru České republiky". Poslední - už nebudu zdržovat - v § 47 odst. 2 se za větu "při provádění úkonů souvisejících s vykázáním policista zajistí přítomnost nezúčastněné osoby, to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení" vkládá věta: "pokud není možné při úkonu vyloučit násilí, je nezúčastněnou osobou osoba ve služebním poměru k Policii České republiky, je-li přidělena k jinému útvaru, než je útvar, který prohlídku vykonává, případně příslušník jiného bezpečnostního sboru České republiky". ***
