Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(12.00 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)

Omlouvám se. Navrhuji vyřazení sněmovního tisku 878 z programu této schůze. Dovoluji si tedy navrhnout, abychom sněmovní tisk číslo 878, tedy vládní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, vyřadili z pořadu této schůze.

Důvody, které mě k tomuto návrhu vedou, jsou, myslím, po dvou dnech projednávání zcela zjevné a podle mého názoru také zcela oprávněné. Za hnutí ANO jsme zde deklarovali při projednávání v prvním čtení a v části projednávání druhého čtení zákona zásadní nesouhlas s částí toho zákona, a to je s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko.

Tento tisk, ač je formálně tedy komplexní, věnuje se několika tématům, ať už je to nějaká redefinice pojmů, ochrana opylovačů a světelného znečištění, společensko ekologických funkcí dřevin, poplatky za kácení dřevin, ochraně zvláštních chráněných druhů, věnuje se oblasti záchranných stanic, pravomoci orgánů ochrany přírody, pak nějakým povolováním a výjimkám a dalším informačním systémům, které za hnutí ANO nejsou pro nás nějakým způsobem kritické, a kdyby ten zákon přišel do Sněmovny tak, jak měl přijít, tedy bez toho, aniž by obsahoval vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko, tak by byl pro nás bezproblémový. Nicméně s touto částí zákona zásadně nesouhlasíme.

Ten důvod proč říkali mí kolegové. Ochrana přírody na Křivoklátsku probíhá. Je zde CHKO. Máme zde bezzásahová území. A není důvod - za nás - vytvářet nový národní park jenom proto, aby si vláda mohla odškrtnout ve svém programovém prohlášení tu položku v programovém prohlášení. Za nás to není výsledek společenské dohody, ale spíše výsledek politického tlaku a ambicí úzké skupiny osob.

Druhým důvodem, proč chci odůvodnit návrh na vyřazení bodu z programu této schůze, je bezprecedentní počet načtených pozměňovacích návrhů. Extrémní množství pozměňovacích návrhů se nám objevilo v úterý odpoledne, které byly k tomuto tisku načteny. K dnešnímu dni jich evidujeme několik desítek. A nejde o marginálie. Jsou to věci, které nejenže zásadním způsobem mění vůbec smysl zákona, ale vlamují se do věcí, které zde fungují nějakou dobu.

Řada z těchto návrhů zasahuje tedy nejen do základní konstrukce zákona, ale mění způsob fungování národních parků, upravuje kompetence obcí, mění rozhodovací procesy, snaží se definovat nové režimy hospodaření, mění systém výjimek a pokut. Jsou to věci, které za nás oslabují systémovou ochranu přírody, jak jsme ji během vlád hnutí ANO formovali, především tedy pod vedením Richarda Brabce, ministra životního prostředí, který stál za modernizací a vyvážením vztahů mezi přírodou, obcemi a státem.

A z toho důvodu, že jsou tam v tomto tisku načteny pozměňovací návrhy, o kterých nevíme, jestli mají podporu koalice a které by byly destruktivní pro ochranu přírody a krajiny a které potřebujeme důkladně zanalyzovat, případně na ně připravit nějaké odpovědi, tak z toho důvodu si dovoluji načíst vyřazení sněmovního tisku 878 z programu schůze.

Neříkám tím, že tento návrh zákona chceme nějakým způsobem smést ze stolu. Určitě jsme ochotni a připraveni jednat o tom jak s panem ministrem, tak s kolegy poslanci z výboru pro životní prostředí, abychom se dozvěděli jejich stanoviska k tomu, jestli jsou ty pozměňovací návrhy, které vnímáme jako nežádoucí, jestli mají šanci na podporu. A z tohoto důvodu tedy dávám návrh na vyřazení sněmovního tisku 878 z programu této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji taktéž. My jsme se vystřídali v řízení této schůze. Rozumím tomu - vyřadit z pořadu schůze zákon o ochraně krajiny a přírody. Kdo má další návrh na pořad schůze, tak je pan poslanec Lubomír Brož a poté dále v tomto pořadí: pan poslanec Radek Rozvoral, Oldřich Černý a Martin Kukla. Vašich pět minut, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji nový bod do programu jednání s názvem Prodej zámku Štiřín. O tomhletom tématu jsme tady už mluvili několikrát. Nicméně minulý týden proběhla další, již šestá dražba, již šestý pokus, tedy o dražbu tohoto zámku, za cenu 982 milionů korun. Nikdo se nepřihlásil. Připomenu, že první pokus o prodej tohoto zámku byl za 3,3 miliardy korun. To je naprosto alarmující situace, protože kam až ta cena půjde? Majetek, který si stát hodnotí na někde okolo 3 miliard korun, tak prodá za kolik nakonec? Za 500? Za 300? Nebo to někomu dá za korunu?

My si musíme odpovědět na tyhlety strategické otázky. A nyní je tím příkladem zámek Štiřín, na kterém je to úplně evidentní a jasné. Ale ve hře jsou další věci: zámek Veleslavín, Národní dům na Vinohradech, který se nepodařilo prodat také minulý týden za 760 milionů korun. Měli bychom si napsat nějaký krizový scénář.

Já jsem tady interpeloval ministra financí v téhleté oblasti a on mi vysvětlil, že ten postup je naprosto zákonný, že je naprosto všechno v pořádku. Holt těch památek máme hodně. Ale já si myslím, že k památkám nejde takhle přistupovat. V určitou chvíli bychom si měli dát otázku, jestli nezohlednit veřejnou prospěšnost prodeje a jeho využití před tím zákonným postupem?

My tady jsme to místo, kde se zákony v případě nějakých nedokonalostí a věcí mohou upravovat a měnit. Já si myslím, že tohleto je přesně ta situace, kdy bychom se k tomu nějakým způsobem měli postavit. To znamená, jde tam o to vůbec, za kolik ho tedy prodáme. Takže proto navrhuji tenhleten bod Prodej zámku Štiřín a navrhuji ho jako první bod po schváleném pořadu dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já také děkuji. Máme zaznamenáno. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuju předřadit bod číslo 70, sněmovní tisk 22, a to jako první bod dnešní schůze. Jedná se o novelu zákona o daních z příjmů, kterou jsme jako hnutí SPD předložili z důvodu toho, abychom motivovali mladé české páry ke zvyšování populace, což by v budoucnu pomohlo s vyplácením důchodů. V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmů několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené, pracující a tak dál.

Cílem naší navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže, zvýšení disponabilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím a složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního a propopulačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením či zkvalitněním a posílením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky.

Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek a dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb, a to i v širším smyslu slova včetně financování zdravotní péče, školství a dalších důležitých veřejných politik. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP