Neautorizováno!

Takže nám odchází obrovské množství vojáků, nikdo nepřichází. Máme obrovskou odchodovost v Policii České republiky, kde současnému panu ministrovi vnitra se nepodařilo zastabilizovat ten sbor. Je tam pořád odchodovost kolem sto, sto dvaceti lidí každý měsíc, takže to je velké číslo. Pokud nebudeme schopni jako stát, jako tady Sněmovna nebo jako společnost říci, že opravdu musíme tyto lidi zaplatit, musíme jim dát jasnou perspektivu, musíme se o ně celoživotně starat, tak to nebude lepší.

Jsme dneska ve společnosti, kdy mladí lidé jsou na tom velice špatně zdravotně. Z balíčku lidí, kterým je osmnáct plus a jsou ochotni z těch současných generací někam nastoupit - ať už k policii, k armádě, k celníkům, do justiční stráže nebo k hasičům - tak je to jenom omezený počet lidí a bereme prostě z jednoho balíčku. To tady také mnohokrát zaznělo.

Jestliže já budu tedy personalista u Vězeňské služby anebo budu personalista u armády a budu mít nějakého nadřízeného, který mě jako personalistu hodnotí podle toho, jaký udělám nábor, tak jak dopadne ten personalista u cla nebo u Vězeňské služby vůči personalistovi u armády, když tam mu řeknou: Hele, když nastoupíš k armádě, musíš být zdravý, tam musí být taky zdravý, dostaneš tady, já nevím, 45 000, plus dostaneš 8 000 na bydlení a tak dále a tak dále. Ano, je tam trošku jiný charakter práce, možná lidé si to vybírají podle toho, jaké mají svoje zájmy - někdo má zájem o military, někdo má zájem o hasiče, někdo třeba chce jít pomáhat a chránit nebo tam třeba někde bydlí v tom regionu a už třeba někdo z rodiny byl třeba u policie a většinou to tak je, že se to dědí - no ale my musíme ty vstupní podmínky sladit a sjednotit. Všichni tady máme plná ústa bezpečnosti a v takto zásadní věci prostě nejsme schopni najít nějaký soulad. Já jsem neviděl od nikoho tady z vládní koalice, že by připravil nějaký návrh zákona - všichni o tom pouze hovoří - nějaký návrh, který by prostě řekl: Ano, vstupní podmínky do těchto sborů budou takové, bude tam jednotný náborový příspěvek, bude tam nějaká určitá perspektiva. Potom až když ten člověk už tam je a nějakým způsobem se rozběhne v té svojí profesní dráze, tak už se to může částečně lišit podle nějaké specializace nebo podle nějakých dalších příplatků, ale ta startovací linie pro personalisty jednotlivých bezpečnostních sborů musí být stejná.

Stejně tak jestliže chceme tedy pro naše občany - pro normální, běžné občany - bezpečnost, kteří platí vlastně ze svých daní příslušníky ze všech bezpečnostních sborů, tak bychom měli jako zákonodárný sbor taky těm běžným občanům garantovat, že zákony, které tady budou přijímány, budou přijaty rychle, budou myslet na lidi, a pro lidi zase, kteří nastoupí do sborů, že to budou mít jako celoživotní zaměstnání.

Je velice špatně, když ten člověk po nějaké době začne přemýšlet... Bohužel třeba u Policie České republiky nastoupí ti policisté a největší vlna odchodovosti je do čtyř let služby. To znamená, my toho člověka vezmeme, proženeme ho policejní školou, začne sloužit, je vystrojen, vybaven a on nám po čtyřech letech, kdy je dalek prvního výsluhového stupně - někdo říká, pracuješ pro stát, po patnácti letech máš první výsluhový stupeň - ti lidé prostě odchází po čtyřech letech, protože v tom nevidí... Možná v tom vidí smysl svého života, ale nedokážou se na tom trhu uživit, chtějí založit rodinu a zjistí, že když budou žít ve větším městě, tak to nedají. To se prostě dát nedá. Možná v nějakých okrajových částech republiky, kde třeba je vyšší míra nezaměstnanosti. To vždycky ta statistika taková byla. Kde máme největší problém sehnat policisty? V hlavním městě Praze, v těch velkých městech Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ale když potom jdete do příhraničních regionů, tak tam už to třeba takový problém není, protože tam na tu... Je tam velká míra nezaměstnanosti, a když tam pracujete pro ten stát a máte nějaký stabilní příjem, byť tedy není zrovna excelentní, tak je to pro ty lidi zajímavé.

Věc, která mě taky mrzí - a my jsme na to mnohokrát upozorňovali po vypuknutí válečného konfliktu Rusko-Ukrajina nebo Ukrajina-Rusko, Rusko-Ukrajina, když Rusko napadlo Ukrajinu, tak začali přicházet ti váleční běženci a uprchlíci. Já jsem tady x-krát pana ministra vnitra upozorňoval, že vlastně nejenom že přijdou ty ženy, děti, starší lidé, kterým jsme otevřeli naši náruč a poskytli jsme jim všechny humanitární dávky a další věci, ale že přijde a vrátí se nám zpátky ten organizovaný zločin, ten ukrajinský, poměrně sofistikovaný organizovaný zločin, který jsme v devadesátých letech velice těžko tady odsud dostávali pryč.

Samozřejmě v rámci obrovského přílivu lidí, kteří přišli, tak trestná činnost konkrétně Ukrajinců se nějakým způsobem zvyšuje. Pakliže bychom tedy šli do statistik, tak se pohybuje kolem třech a půl, čtyř, čtyř a půl procenta, takže když někdo bude čistě jenom jako chroust argumentačně mi říkat: Ale ono to není tak vysoké a je to... V tom poměru k trestným činům a přestupkům páchaným českými občany to není taková katastrofa.

Ale když se potom podíváme konkrétně už na ty věci a podíváme se do regionů, které jsou zatíženy přílivem této migrační vlny, tak... Já jsem z Plzeňského kraje, a protože tam máme velké průmyslové zóny a už v době před vypuknutím ukrajinsko-ruského konfliktu nebo rusko-ukrajinského konfliktu v České republice bylo kolem 200 000 Ukrajinců, kteří pracovali v různých pozicích v České republice, tak oni žijou v nějakých komunitách. žejo. A kam budou přicházet běženci? Půjdou tam, kde už mají nějaké svoje kamarády, známé, příbuzné, kteří jim poskytnou třeba na ten počátek nějaké zázemí a tak dále. No a Plzeňský kraj je jeden z těch krajů, který je nejvíce dotčen. Počet obyvatel vlastně příchodem Ukrajinců... Jak říkám, přicházely ženy, děti, starší lidé, ale přicházeli i ti mladí muži.

To je další takové jádro sporu našeho a současné vlády, kdy prostě nejsme schopni pochopit, jak je možné, že tady máme víc jak 100 000 bojeschopných mužů v odvodovém věku, jsou tady na víza dočasné ochrany, prostě přecházeli nelegálně v tom počátku, potom přes nějaká razítka. Víme, že tam je nějaká míra korupce. Já jsem se několikrát na to zeptal pana ministra vnitra, protože sama ukrajinská strana má zájem o vojáky - a byly tam nějaké záchyty, kdy někdo za velké úplatky 5 000, 10 000 dolarů do toho pasu razítko dal - jestli se nedělaly... že bychom měli asi... bychom mohli udělat nějakou prověrku takovýchto lidí a eliminovat takovéto lidi.

Když se vrátím k té úplné bezpečnosti, my v Plzni, prosím vás, na 180tisícové město máme více jak 40 000 Ukrajinců a věřte mi, že je to tam v tom městě znát. Ti lidé samozřejmě žijí v nějakých nájemních bytech a mají třeba problém od komunálního odpadu, který nemají kam vyhazovat, protože máme vesměs zamykané popelnice, přes trávení volného času svého po večerech. Když tam jsou ti mladí muži, tak potom to končí tak, že oni nám jezdí po náměstích. Byť se městská policie snaží, náš pan primátor apeloval i (na) pana ministra vnitra, snažil se o schůzky, když dával rozhovor do televize, tak byl demokraticky ustřihnut v půlce svého projevu. Končí to potom tím, že prostě nám tam bourají do historických budov, opíjejí se nám tam ti mladí lidé a ten pocit nebezpečí - to znamená ne bezpečí, jak tady všichni říkáme u té bezpečnosti - tak je prostě narušen. Nebudu mluvit třeba o místech, jako je třeba Tachov, které, já nevím, řádově osmitisícové město, kde jsou montovny, a je tam, prosím vás, 4 až 5 000 cizinců, jo? Dovedete si představit, že žijete ve městě, kde každý druhý je cizinec? Ten cizinec osm hodin spí, osm hodin pracuje, osm hodin dělá bordel. To se takhle obecně říká o těch lidech. Tomu se říká teplá postel. Ještě se střílí na těch ubytovnách. To je jenom jedna taková malá výseč.

My jsme tady upozorňovali tady na tu věc, že bude tady problém, že bychom měli prostě s tím něco dělat, ale já tady vznáším otázku, co s tím chcete dělat?

Narazím na personální situaci u Policie České republiky. Narážím na to, že složka Policie České republiky, která má na starosti cizinecký prvek v České republice, je cizinecká policie. Cizinecká, dříve se to jmenovalo Cizinecká a pohraniční policie. Po našem vstupu do schengenského prostoru jsme ten koncept pohraniční policie utlumili, udělali jsme cizineckou policii a poté, co jsme odešli ze státní hranice, přestalo se kontrolovat na hranicích, tak vlastně se udělaly jenom takové útvary v každém kraji, odbory cizinecké policie, a potom v Praze je větší útvar, který má na starosti mezinárodní policejní spolupráci a ochranu vnější schengenské hranice v České republice, což je šest mezinárodních letišť v České republice. ***