Neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Věra Adámková)
Takže já žádám o načtení bodu a to je Definovaná péče zdravotnictví v České republice, prosím jako první bod ve čtvrtek při řádné schůzi, nebo potom v řádné schůzi kdykoliv. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, je mimořádná schůze. (Poslankyně Adámková: Nebo potom v řádné schůzi.) V řádné schůzi tedy v pátek. V pátek je řádná schůze, pokud vím. (Poslankyně Adámková hovoří mimo mikrofon, souhlasí.) Dobře, takže v pátek, jo? V pátek. Ano, děkuji vám.
Nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, poté pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Opět před vás předstupuju s prosbou o předřazení bodu číslo 152 této schůze, tedy 139. Jedná se o návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona o zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského. Je to sněmovní tisk číslo 915, prvé čtení podle § 90 odst. 2. Cílem návrhu je založení Vysoké školy Karlovarského kraje jako veřejné vysoké školy orientované na profesní vzdělávání, které bude reagovat na specifické potřeby trhu práce v regionu.
Karlovarský kraj je opravdu dlouhodobě strukturálně postiženým krajem. V mnoha ukazatelích jsme bohužel na tom nejhůř v České republice. Absence vysoké školy vytváří nerovnosti v přístupu ke vzdělání, přispívá k odlivu mladých lidí a prohlubuje socioekonomické problémy regionu. Tím, že máme mnoho nízkopříjmových obyvatel, tak vlastně ti mladí lidé ani nemůžou odjet někam na vysokou školu, protože prostě na to nemají finanční prostředky. Jak už jsem řekla, náš region v mnoha ohledech vykazuje opravdu znaky toho, že nemáme to jednoduché a opravdu potřebujeme pomoci. Mě velice i nepříjemně překvapilo, že ta Debata Live, Teď jde o všechno!, s kterou vlastně objíždí pan premiér Českou republiku, tak jediný region, kam nezavítá, je Karlovarský kraj.
My bychom opravdu potřebovali pomoct, protože nám jde opravdu už o všechno, proto bych vás chtěla poprosit, zda... Jak jsem řekla, opravdu je to už u nás hodně náročné, tak abychom tento bod navrhli na pořad této schůze jako první bod před vlastně zařazenými z grémia. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Takže to znamená úplně první bod jednání, tak abych to specifikovala.
Tak hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Nyní vystoupí pan poslanec Janulík, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych rád zařadil úplně nový bod, pokud možno v pátek jako bod číslo jedna, kdyby to šlo, a měl by se jmenovat Současná situace ve zdravotnictví.
Já bych vám tady něco odcitoval. Voliče to asi bude zajímat, vás jistě méně, ale nicméně: "Námi politiky definovaná objednávka zdravotní péče je odtržená od ekonomické reality a zdravotníci jsou odsouzeni bezmocně sledovat probíhající kolaps." Já jako aktivní zdravotník to můžu potvrdit, že opravdu situace se vrátila tam, kde byla někdy v devadesátých letech. "České zdravotnictví je totiž dlouhodobě ovlivňováno zásadním nepoměrem mezi objednaným rozsahem zdravotní péče" - čili tím, co chceme - "a reálně dostupnými finančními prostředky," byť tedy tyto parametry narůstají v letech, protože já sám, už to bude čtyřicet let, co vykonávám v praxi. "Oba tyto parametry vlastně ovlivňujou jenom politici, politická reprezentace. Zdravotní pojišťovny, které fungují v tom systému, mají povinnost vyvažovat úhrady a výdaje." To znamená, jejich bilance by měla být v podstatě nulová. "V praxi na to však nemají ani skutečnou sílu, ani odvahu to veřejně přiznat." Protože ten management samozřejmě je... Jsou to jenom lidi a ty nepříjemné věci prostě nikdo moc slyšet nechce, že? "V některých regionech a socioekonomických skupinách obyvatel je kolaps už zcela evidentní.
Na první pohled by se mohlo zdát, že zdravotnictví disponuje velmi dostatečným finančním zázemím. Podle odhadů Ministerstva zdravotnictví mají příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2025" - čili letos - "dosáhnout 524 miliard korun, což představuje proti roku 2024 nárůst o 5,21 procenta. Přesto je ale úhradová vyhláška pro rok 2025 nastavena velmi restriktivně, s průměrným navýšením úhrad o pouhých 1,3 procenta napříč segmenty." Už toto je takový zvláštní nepoměr.
Je jasné, že náklady rostou, ale ty úhrady nám stagnují. Říkám, nemám to od redaktorů, mám to prostě z dennodenní praxe. "Takto mírný nárůst úhrad zdaleka nepokrývá náklady ordinací, zejména vzhledem k inflaci." Ta inflace byla velmi brutální. To, co tady teď slyšíme, a ty pohádky, ty báchorky fialové, prostě to jsou opravdu jenom báchorky. Každý, kdo se podívá do peněženky, tak přesně ví, jak na tom je. "Politická reprezentace navíc rozšířila pro rok 2025 nároky pacientů o nová screeningová vyšetření, pro rok 2026 připravuje novelizaci vyhlášky o preventivních prohlídkách. To jsou samozřejmě žádoucí změny, ale jsou vysoce nákladné a nebudou finančně neutrální. Tradičně vláda ignoruje skutečnost, že rozpočty zdravotních pojišťoven nejsou nekonečné a už dnes se nachází ve stavu neudržitelnosti.
Udržuje se takzvaná iluze stability. Obava managementu zdravotních pojišťoven z politického tlaku a snaha udržet status quo vede k aktivní spolupráci i na udržování iluze stability. Namísto jasného deklarování neudržitelnosti systému se snaží situaci takzvaně zachraňovat restrikcemi v úhradách, regulacemi poskytovatelů a přenášením finanční odpovědnosti na jednotlivé lékaře a zdravotnická zařízení." To jsme zažívali zejména v devadesátých letech, ale potom i v těch nultých, kdy různými regulacemi jsme byli připravováni, ti jednotliví soukromí lékaři, o nemalé částky. Vzpomínám si. Byli jsme trestáni za věci, které vůbec nemůžeme ovlivnit.
Já přece nemůžu pacientům odepřít nákladnou léčbu jen proto, že překročím takzvaný ten můj finanční limit, kdy pojišťovna sleduje, za kolik jsem toho předepsal, těch léků, a když to potom překročím a v tom segmentu dojde k překročení, tak mě za to potrestá a ty peníze mně prostě vezme. Ono to proběhne tak, jednoduše že když mně má poslat úhradu nebo tu zálohu, tak si z toho ty peníze stáhne a já prostě nemám naprosto žádnou možnost obrany. Těžko můžu pak volat paní XY, že jsem jí před dvěma měsíci napsal nějaký drahý lék, aby mně ty peníze vrátila. To je naprosto nesmyslné a iluzorní.
"Tento přístup samozřejmě neřeší příčiny problému, oddaluje plné propuknutí a jenom to zvyšuje frustraci poskytovatelů. Ti pak hledají cesty, jak to obcházet, včetně vytváření paralelních struktur," anebo mnoho kolegů v mém věku si řekne: Mně už to za to nestojí, já prostě končím, uzavřu to a půjdu do důchodu.
Tady se jako ultima ratio nebo poslední záchrana jeví morální integrita zdravotníků. To je poslední pilíř zdánlivé stability, protože máme profesionální etiku. To je to, co vám teď říkám. Prostě my to neodmítneme a uděláme to, přestože tím trpíme my, naši příbuzní nebo naše rodina. To je... Na tom to stojí, to je disciplína a altruismus lékařů a zdravotníků, protože každý řekne: Toto je něco jiného. V servisu to neplatí, že? Ale protože máte bílý plášť, tak každý vám řekne argumentaci: To je ale něco jiného. To samozřejmě potom s sebou vleče, jsme vystaveni rostoucí administrativní zátěži, ekonomickému tlaku, stále vyšším nárokům, překračují... máme strašně moc povinností. Protože ctíme etickou odpovědnost a zdraví pacientů, tak tím trpíme. "Tento profesionální postoj je pro politiky, pojišťovnami i veřejností je zneužíván." Samozřejmě, léta. Pamatuji si opravdu hodně. "Systém bez adekvátní podpory vede k syndromu vyhoření, odchodům z praxe, poklesu kvality péče."
Pak se divíme, že absolventi vystudují lékařskou fakultu a odchází, jak tady říkal pan Tomio Okamura, do zahraničí, že by za to měli někdy dokonce platit a takové iluzorní věci. No, proč by to mělo platit jenom tedy u zdravotníků? Však ať to platí u všech, u automechaniků, údržbářů, kteří jdou pracovat do Německa. Tam to nikoho ani nenapadne, že? Že by měli zaplatit za to, že tady vystudovali nebo se vyučili. ***
