Neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Šlo o případ jednoho našeho spoluobčana, který se musel skrývat třináct let v zahraničí. Byl na něj vydán i evropský zatýkací rozkaz, což je logické, protože byl odsouzený pravomocně k výkonu trestu odnětí svobody v délce čtyř let. On namísto toho uprchl za hranice, protože se obával, že opravdu nikdy by se mu tady nepodařilo prokázat jeho nevinu.
To vylíčení, protože on se dostavil osobně na ten seminář, my jsme o tom nevěděli, ale po zhlédnutí toho filmu nás požádal o vystoupení a my jsme mu ho umožnili. Říkal nám nebo vysvětlil nám celý ten svůj životní příběh asi v rámci časové dotace dvaceti minut. Normálně jsme měli deset minut, ale samozřejmě to bylo takové, že jsme ho nepřerušili, respektive jsme ho přerušili až po dvaceti minutách. To je nepodstatné.
Výsledkem bylo, že se začala média o tuto věc více zajímat. On byl odsouzený na základě nespolehlivých a v zahraničí už nepoužívaných důkazů, jako jsou pachové stopy. Další svědectví bylo od úřednice banky, kterou měl ozbrojen - byla to bankovní loupež - vyloupit v roce 2010, a ta úřednice špatně viděla, nosila brýle a sama řekla v té výpovědi, kterou on tam, myslím, citoval nebo minimálně na ni upozornil, že ten muž pravděpodobně neměl brýle, čemuž odporoval videozáznam. On si v zahraničí za statisíce eur sehnal znalecké posudky německého známého forenzního antropologa Rauschera a také ještě jednoho profesora, myslím, že Rösinga, kteří potvrdili oba dva, že vůbec neodpovídá ani postavou, ani tvarem obličeje, ani výškou postavy tomu, co je k dispozici jako důkaz, a pak dokonce v tom znaleckém posudku vyjádřili údiv nad tím, že na to nepřišli znalci z našeho kriminalistického ústavu. Ty pachové stopy, ty vůbec byly vyhodnoceny jako velmi nespolehlivé.
Stejná soudkyně - a proto to tady také trochu říkám - která v Praze toho pana Žerebáka odsoudila, tak nepovolila zpočátku obnovu řízení, což není nic překvapujícího, protože se obnova řízení povoluje bohužel tak jedna za rok, pokud vůbec. Až poté, co jí v podstatě nařídil městský soud, aby se tím důkladněji zabývala, ji povolila. Koncem roku 2023, někdy koncem roku anebo v polovině roku 2023, také je to vedlejší, konečně byla v rámci obnoveného řízení prokázána nevina a pan Žerebák - teď řeknu jeho jméno na mikrofon, protože zaznělo už v médiích - byl zcela zproštěn viny.
Za to nezákonné odsouzení a vlastně za to, co musel zaplatit - ta obhajoba ho opravdu vyšla také na stovky tisíc eur - tak mu vyplatilo Ministerstvo spravedlnosti 253 000, takže 253 000, počítám-li dobře, tak je zhruba 10 000 eur. On dostal 253 000 českých korun a za nemajetkovou újmu dostal - a proto říkal, že se rozhodl, že vystoupí a upozorní nás na tento případ - 45 000 s tím, že uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti nebo ten úředník v podstatě konstatoval, že je to způsob jeho života, že se skrýval - zřejmě měl nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody, i když neuděla tu bankovní loupež, nespáchal - a proto ta nemajetková újma je jenom v takové minimální výši.
Já o tom hovořím proto, že bych byla ráda - a když jsem přišla o tu možnost té písemné interpelace - aby jako poslední bod za pevně zařazené body v pátek byl zařazen tento bod s tím, že zejména pan ministr Blažek, který tady bude, asi budeme projednávat ty trestní kodexy, takže se to bude hodit, vystoupil a řekl, jak se k tomu postavil jako ministr spravedlnosti, protože určitě jsme si s tím jako Česká republika nezvýšili renomé - česká justice rozhodně ne - a je to takový odstrašující případ, když se dostane člověk do rukou soudkyně nebo soudce, který je přesvědčen o své pravdě, nevidí důkazy, respektive ty důkazy špatně vyhodnotí a opakovaně trvá na svém.
Takže samozřejmě, že ten postup jeho asi bude si zasloužit samostatné filmové zpracování, protože když jsme to poslouchali a pak jsme si to ještě měli možnost ověřit, tak rozhodně ten život byl velmi dobrodružný, protože se musel skrývat, ale dosáhl svého. Bohužel - ta věta mně asi dlouho bude ještě znít v hlavě - když odcházel, tak říkal: Přijel jsem sem jenom se s vámi v podstatě rozloučit. Vracím se zpátky - tuším - do Švýcarska. Nejsem si jistá, ale myslím, že řekl do Švýcarska. Mám tam svou práci, své přátele, už nechci nikdy žít a vracet se do České republiky, která mě chtěla nespravedlivě zavřít na několik let do vězení.
Tak to bylo takové memento, kde jsem si řekla, že se na to zeptám, napíšu písemnou interpelaci, pak jsem se rozhodla pro ústní, no a vzhledem k tomu, že nám to odpadá, tak já bych poprosila, aby tento bod právě kvůli vyjádření reprezentujícímu postoj Ministerstva spravedlnosti. Může se to stát, v každé zemi se to občas stane, ale pak by bylo asi na místě vysvětlení, omluva, případně korekce toho, že to není pravda. Ale to tedy je ověřené, že toto pravda je. Tak proto poprosím o zařazení této problematiky pod názvem Justiční omyl a způsob jeho řešení ze strany české justice na pátek 30. května 2025 jako poslední bod za pevně zařazené body. Děkuju, paní předsedkyně.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní vystoupí s návrhem na změnu pořadu schůze pan poslanec Havel a připraví se pan poslanec Sadovský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji zařadit na pořad schůze sněmovní dokument 6783, což je tedy návrh na stanovení výše odměn členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2024. Jde o to, že Poslanecká sněmovna musí na plénu tyto odměny schválit a nemohou být vyplaceny, když se tak stane, ačkoliv to už školský výbor udělal. Je to velmi nekonfliktní bod, bude to rychlé. Sněmovní dokument 6783, návrh na stanovení výše odměn členů kontrolní rady Technologické agentury ČR za loňský rok. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A na kdy?
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Mně by stačilo bez pevného zařazení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, dobře. Děkuji.
Nyní tedy pan poslanec Sadovský a následuje paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, já bych vás rád požádal o zařazení nového bodu, který se bude jmenovat Stav České pošty po zásahu pana ministra Rakušana. Dovolte mi, abych tady vystoupil s naléhavou výzvou k diskusi o této problematice, která se týká našeho v podstatě národního podniku České pošty.
Plánovaný prodej Balíkovny, donedávna jediné výdělečné části České pošty, vzbuzuje v mnoha z nás velké obavy. Ta otázka si zasluhuje naši pozornost a myslím si, že si to zaslouží i diskusi na toto téma. Vezměte si, v jakém stavu je dneska Balíkovna. Co se stalo? Na malých městech se zrušily pošty. V podstatě za ty čtyři roky, co to měl pod prsty ministr Rakušan, tak tu poštu ještě víc zničil, než byla. Je nezbytné a důležité, abychom získali detailní představu o aktuálním stavu uvnitř České pošty, protože dřívější prohlášení o potřebné transformaci této státní instituce stále nenacházejí reálnou podobu. Nevidíme žádný pokrok v tom, co se děje. Namísto pokroku sledujeme, jak se pošta vzdaluje od svých základních funkcí a směřuje k pouhé administrativní roli. Každá doručovací služba, která je na našem území, ať to je domácí, ať to je zahraniční, tak funguje lépe než Česká pošta, respektive než Balíkovna. ***
