Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
A ještě je dobré zmínit, že také firmě Jiřího Bergera e-FRACTAL bylo v roce 2009 pražským magistrátem svěřeno posouzení velice podivného, velice sporného pražského IT projektu Opencard. Takže to bylo za primátora ODS Pavla Béma a Bergerova firma, jak upozornila média tehdy, měla sídlit na stejné adrese na Vinohradské třídě jako jedna z tehdy těch prověřovaných společností Grand Princ navázaná na podnikatele Michala Voráčka. Já to jenom shrnu, že se tehdy Jiří Berger bránil osočování ze střetu zájmů tím, že se o firmě Grand Princ dozvěděl až poté, co se tam nastěhovala, ale ten závěr byl, že u tehdy velmi kritizované i námi Piráty městské karty Opencard právě Jiří Berger nenašel prohřešky. Nic. Takže Opencard byla asi stejně křišťálově čistá, jako byly křišťálově čisté ty peníze z bitcoinů. Aspoň tak to tedy působí na mě.
A my se vrátíme opět k odpovědnosti Ministerstva financí. Ministerstvo financí se hájí, konkrétně ministr Zbyněk Stanjura: Blažkovi jsem to zakázat nemohl. To řekl pro server Publico. Jenom připomenu, co tady už popisoval Jakub Michálek před chvílí, co tady popisovali i jiní. Samozřejmě že vláda se na zásadních věcech usnáší a samozřejmě, že může svému členovi nebo člence řadu věcí zakázat. Ale nejen to. Zbyněk Stanjura je první místopředseda ODS. Mluví se o něm jako o faktickém premiérovi. Jen nemyslitelné, že by nemohl Pavlovi Blažkovi něco takového zakázat. A co se stalo? V té věci daru bitcoinu od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru, obchod s drogami, nedovolené ozbrojování, v téhle věci Ministerstvo financí dostalo dopis s podklady už 30. ledna tohoto roku. Byl to dopis adresovaný ministru Stanjurovi, kde byla žádost o schůzku a podklady. Nu, a co je velice zásadní, byl tam prý také v příloze ten dopis advokáta Jiřikovského, ten dopis s nabídkou 30procentního dealu.
Co k tomu řekl Zbyněk Stanjura? Úplně to smetl ze stolu, úplně se vyhýbá odpovědnosti. Dopis ministra Blažka z ledna obsahoval pouze žádost o společnou schůzku a tři přílohy. Detaily jsem ale neznal. Takže on dostal podklady a tváří se, že detaily neznal? On má bojovat proti praní špinavých peněz jako ministr financí a tváří se, že miliardu prověřovat nebude? On má být ten, kdo za náš stát hájí opravdu to, aby se tady nepraly peníze z trestné činnosti, a řekne, že nemohl vůbec nic zakázat? Tohle opravdu nesedí.
Jestli chce ministr financí, ať tomuhle věříme, tak sem musí přinejmenším přijít na tyto otázky odpovědět. A to neudělal. Na nic z toho tady neodpověděl. Přitom vláda je odpovědná parlamentu, protože my jsme zvolení zástupci veřejnosti a veřejnost se ptá a na tyhle otázky odpovědi chce.
Já proto navrhuji osmý bod, bod s názvem Lednový dopis na Ministerstvo financí informoval o záměru bitcoinového daru. Jaké byly následné kroky ministra financí? Chci vědět, co Zbyněk Stanjura udělal, když tohle všechno věděl, když tam měl i ten dopis s nabídkou 30procentního dealu, dopis s nabídkou z podsvětí, z peněz z prodeje drog, zbraní, bůhvíčeho ještě dalšího.
Já to jenom znovu ocituji. Ten dopis zaslaný Kárimem Titzem, advokátem Tomáše Jiřikovského, říká úplně jednoznačně: V případě, že bude kladně rozhodnuto o vrácení zajištěných věcí, elektronických nosičů, jinými slovy v případě, že navzdory dvěma předchozím rozhodnutím soudů vy mně vrátíte tu elektroniku, která mi umožní přístup k bitcoinům, tak - a teďka zase cituji - klient je ochoten navrhnout státu převedení prostřednictvím darovací smlouvy 30 % hodnoty virtuálních měn. Tohle je prostě nabídka dealu, ne daru. Tohle mělo Ministerstvo spravedlnosti v podkladech a podle těch výpovědí ministrů to bylo předáno k informaci ministru financí Zbyňku Stanjurovi 30. ledna. Já se ho na to chci ptát, jestli tohle v tom podkladu bylo, ta informace o dealu; vypadá to, že ano podle všeho, a jestli mu takový deal s podsvětím připadá v pořádku. Mně tedy ne.
Už jsem tady podrobně objasňovala v úvodní části svého projevu, jak musí každá finanční instituce prověřovat peníze nad 375 000 korun, jak kryptoburza prověřuje částku přesahující 250 000 korun, a tady by ministerstva vůbec neřešila původ peněz čítající minimálně jednu miliardu? To všechno nehledě na to, že se pak ukázalo, že stát byl stejně i oproti tomuto dealu ošizen, že těch 30 procent by měly být miliardy aspoň čtyři, ne jedna. Ale to už nechme stranou, protože si nemyslím, že vůbec tyto peníze měl stát přijmout.
A když tohle všechno víme, když víme, že ten notář, co to zapisoval, byl spolužák Pavla Blažka z gymnázia, tak by nás měly zajímat i další brněnské vazby celé té kauzy. A to je bod devátý, předposlední z mých návrhů na nové body k projednání na této schůzi, a sice Jaký je postoj premiéra Fialy k souvislostem aféry k jeho domovské jihomoravské ODS, a to včetně offshorové firmy Pavla Blažka.
To je nová informace, kterou uvedl Deník N. Je to zase informace, za kterou můžeme poděkovat novinářům, a já si myslím, že je natolik závažná, že je potřeba ji tady opět osvětlit a nastínit. Jde o článek s titulkem Advokát, notář, náměstek a ministr. Jak se stalo, že se staří známí z Brna sešli v Praze nad bitcoiny? Taková nevinná schůzka. Schůzka, která ale podle názoru Pirátů musí vyústit nejméně i v rezignaci Zbyňka Stanjury, ministra, který má bojovat proti praní špinavých peněz, ne nad tím mhouřit oči.
V tom článku se popisuje ta časová osa, která je v médiích známá, ale kterou třeba nám zde žádný člen vlády nepředstavil. Já tedy jenom připomenu, protože to je důležité pro všechny ty souvislosti, že svou roli v té kauze z těch letitých brněnských známých hraje také Radomír Daňhel, ekonomický náměstek Pavla Blažka, potom jména Lubomír Mika a Kárim Titz. Kárim Titz je tedy právník odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Radomír Daňhel, ten byl potom přítomen za ministerstvo po tom otevírání bitcoinové peněženky, podepsal za rezort tu darovací smlouvu s Jiřikovským a po celou dobu, což je od roku 2023, kdy se Titz poprvé obrátil na Blažkovo ministerstvo, byl o té věci dobře informován.
A o co tady jde v téhle věci zejména? To jsou právě ty brněnské vazby. Jde o to, že ten bitcoinový příběh začíná právě u advokáta Kárima Titze, a ten před tím, než se vůbec obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s nabídkou toho dealu maskovaného za dar, tak jednak pomohl Jiřikovskému se dostat z vězení po polovině trestu, ale potom mu pomáhal v tom úsilí získat nazpět tu klíčovou věc, elektroniku poskytující přístup k bitcoinové peněžence.
Můj předřečník Jakub Michálek tady jasně mluvil o tom, jaké jsou tam otazníky ve vztahu ke změně rozhodnutí soudů. Jasně popisoval otazníky, co dělalo, respektive nedělalo Nejvyšší státní zastupitelství. ***
