Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ono je to samozřejmě těžké. Opozice ve chvíli, kdy bychom se tím nezabývali, tak nás bude kritizovat za to, že se tím nezabýváme, že to necháváme na novou vládu, což si myslím, že by bylo velmi nebezpečné, anebo když se tím zabýváme, tak nás pro změnu kritizuje za to, že se tím zabýváme před volbami a máme to jako píár. Nemáme to jako píár, je to něco, co Česká republika potřebuje, potřebujeme zpřísnit migrační politiku a jsem rád, že jsme se dnes dostali do druhého čtení a pevně doufám, že se nám v tomto volebním období povede dotáhnout tento zákon do konce. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lang. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Nechci brát čas kolegům, kteří už čekají na své vystoupení. Já tady nesouhlasím s panem zpravodajem. Prosím vás, jestli jste si chtěli během vašeho funkčního období zpřísnit azylový zákon, tak jste to mohli udělat bez toho, aniž byste prostě čekali na schválení v Evropském parlamentu, pakt víz a migrace. Prosím vás, je to náš národní zákon o azylu, který tady je roky prostě, a nic nebránilo, aby vy, kteří jste u moci a máte rezort Ministerstva vnitra, máte celý ten aparát, abyste si prostě tam určité zpřísňující věci udělali, protože od doby našeho předsednictví se rámcově vědělo, kam to bude směřovat. Prosím vás, nevymlouvejte se tady na to, že jste čekali na to, až se schválí pakt víz a migrace a potom že to musíte provázat prostě s tím. A co jste čekali? Že tady pořád říkáte, že všechny země v okolí začínají toto jaksi zpřísňovat.

To se přece dalo čekat, protože jsme evidentně prostě ani po těch devíti letech, všichni víme, že to, co se schválilo, ten pakt víz a migrace, ke kterému vy jste tady výrazně přispěli, tím, že jste se vůči tomu nevymezili, a pak jste se zdrželi, takže vlastně víme už dneska dopředu, že to nebude fungovat, proto vlastně všechny ty země okolo nás začínají prostě najednou svoje národní, národní zákony zpřísňovat a zákon o azylu 325 je i naše národní legislativa. Tam nikde není napsáno, že to musí být prostě provázaný s tím paktem a víz migrace té Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne, vyměnili jsme se v řízení schůze, budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Letocha, připraví se pan poslanec Michal Zuna, faktické poznámky. Prosím.

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. A tak my jsme hlavně chtěli nějaké společné evropské řešení, to je třeba si uvědomit, protože pokud bychom my změnili naši legislativu, ostatní státy si ji také změnily po svém, asi by to nemuselo tak fungovat, protože ty migranti by si v tu danou chvíli, nebo ti pašeráci by si v tu chvíli mohli vybírat ten stát, kde by měli jako jednodušší ty podmínky. Proto jsme čekali na tohleto společné řešení. A já jsem rád, že to společné řešení je a je teďko na nás, abychom si na základě toho, co nám umožňuje migrační pakt, skutečně zpřísnili naši legislativu. Takže za mě to, že jsme čekali na společné evropské řešení, je správně, a krom toho, že samozřejmě implikujeme migrační pakt, tak jsou tam některé věci, které jsou v tuto chvíli i nad rámec toho migračního paktu. Mimochodem, budeme se tady bavit i o pozměňovacích návrzích jak opozice, tak našich pozměňovacích návrzích, které budou teprve načteny. Takže je to o tom, že se o tom bavíme, já jsem za to rád, a pokud máme stejný cíl, a to je zpřísnit migrační politiku, tak to dělejme, pokud by to mělo být celoevropské řešení, tak já jsem za to jenom rád, protože budeme tyto podmínky mít velmi podobné po celé Evropské unii. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Michal Zuna s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já taky na pana kolegu Langa, který tvrdí, že bychom mohli tu zpřísňující legislativu připravit již dříve než po schválení migračního paktu. Ale sám jste v té své řeči uvedl částečně nebo nějak určitě, ale nikoliv komplexně. A tohle je komplexní úprava a komplexní změna azylového zákona. A tvrdíte, že je to náš zákon azylový, to je pravda, ale zároveň ty úpravy, které my děláme, tak přece musí být v souladu s evropskou legislativou, a pokud ten právní rámec Evropské unie nebyl připraven, tak bychom si tam mohli dát cokoliv, ale nebylo by to v souladu. A to, že to můžeme dělat až teď, tak přece není náhoda, že i další země, zejména okolní země, ať už to je Německo, Polsko, ale i další Belgie a Nizozemí, tak že připravují tu legislativu současně i s námi. To asi není náhoda, že nikdo čtyři nebo pět let nic nedělal, myslím v rámci ostatních zemí Evropské unie a najednou všichni připravují zpřísňující legislativu. No, je to právě proto, protože to navazuje na ten migrační pakt a nemohlo se to dělat předtím tak, aby to bylo komplexní a účinné.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nevidím, v tom případě budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako první vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ano, k panu Michalu Zunovi, vaším prostřednictvím, skutečně je to proto, že to navazuje na migrační pakt, ale na migrační pakt to navazuje proto, že migrační pakt vlastně obrazně zdvihl stavidla k možnosti využití kvót, k využití možností výpalného. A odstartoval to, co si všechny státy najednou uvědomily. V současné době probíhají (Potlesk poslanců hnutí ANO.) kontroly na hranicích, asi také ne bezdůvodně, a ty státy všechny si uvědomily, že proklamované fráze o hlídání Schengenského prostoru, schengenské hranice, o navracení uprchlíků, vždyť už víme, jaké jsou konkrétní výsledky. Oni prostě nejsou. Před sedmi lety ve Varšavě s panem kolegou Žáčkem a dalšími při návštěvě výboru pro bezpečnost a výboru pro obranu, obou výborů ve Varšavě jsme viděli na obrazovkách Frontexu, jak jednotlivé lodičky připlouvají. A oni řekli nic s tím dělat nemůžeme, to v podstatě jenom monitorujeme, ten stav trvá dosud, my to neumíme dosud, a protože se Česká republika, prostřednictvím pana Víta Rakušana, znovu říkám, bez schválení parlamentu, v podstatě bez vědomí vlády, přihlásila k migračnímu paktu, tak teďka sklízí ty důsledky a musí ty věci řešit.

Zákony 325 z roku 1999, to je zákon o azylu, a 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, byly mimochodem přijímány jako součást obrovského balíku zákonů podmiňujících vstup České republiky do Evropské unie. Zákony byly tehdy připravovány špičkovými odborníky Ministerstva vnitra za pomoci expertů ze Spolkové republiky Německo, konkrétně bavorského Ministerstva vnitra. Tyhlety věci byly připravovány špičkovými odborníky a jsou kvalitní. Jistěže lze nalézt ustanovení, která po letech zkušeností lze upřesnit nebo zpřísnit, a v tomto smyslu jsou předkládány s potřebným odůvodněním i pozměňovací návrhy k návrhu tisku 931. Ale rozhodně nelze říci, že novelizace těchto nebo dalších v tisku 931 dotčených zákonů bude mít významný vliv na bezpečnost či jiné sféry života v České republice.

Skutečnost, že tisk 931 není předlohou vládní, ale poslaneckou, napovídá, že v popředí stojí předvolební sebeprezentace předkladatelů a odvedení pozornosti od skutečného rizika pro Českou republiku, kterým je podrobení se takzvanému migračnímu paktu. Je třeba si uvědomit, že narušení demografické struktury České republiky populací s diametrálně odlišným hodnotovým žebříčkem a odmítajícím naše hodnoty by mělo trvalý a nevratný dopad na naši společnost nejen v oblasti bezpečnosti, ale i zdravotnictví, sociální, ekonomické i kulturní oblasti. Je třeba připomenout, že vláda Andreje Babiše dokázala uhájit demografickou strukturu naší země v době dosud největší migrační krize po roce 2015 reálně cíleného importu populace s diametrálně odlišnými hodnotovými žebříčky, zatímco naše současná vláda podpisem Víta Rakušana si podepsala importérům této populace do České republiky vlastně jakýsi bianco šek. Pokud dojde v důsledku tohoto podpisu k narušení této demografické struktury České republiky, nebude otázkou, zda v naší republice dojde ke střetu nekompatibilních civilizací, ale pouze, kdy se to stane. A my už to na západ od nás vidíme, kdo byl před 30 lety ve Francii a pojede tam dnes, kdo byl v Belgii, Holandsku a podobně. Česká republika má stále ještě šanci. Je třeba připomenout, že nyní došlo ke zničení Sýrie jako státu a předání jeho území různorodým uskupením, ne nepodobným Islámskému státu. To pochopitelně může kdykoliv iniciovat další exodus z této oblasti světa jak skutečných uprchlíků, tak ekonomických migrantů, ale i teroristů a zločinců. Česká republika nemůže být v pozici, kdy výše uvedenou směs populace dostane v rámci onoho takzvaného migračního paktu přidělenu jako kvótu, ani nesmí být obětí, kdy bude za odmítnuté migranty platit výpalné. ***