Autorizováno.
(10.40 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Věděli včas a nekonali a to je vlastně důvod, proč ty otázky, které jsme tady jako Piráti začali klást jako první, ten minulý pátek, proč ty otázky jsou natolik relevantní stále, že část z nich připomenu, protože bych si opravdu velmi přála, aby na to premiér této země odpověděl. Nebudu přehnaně dlouhá, ale pokusím se prostě ty otázky lidsky odůvodnit.
Ta první věc je, že pan premiér Fiala i pan ministr Stanjura věděli, že má dostat stát miliardový dar. Teď, za prvé, to se ještě nikdy nestalo v historii této země. Ještě nikdy nevyšel člověk odsouzený za zpronevěru, prodej drog, nedovolené držení zbraní a neřekl: Milý státe, já jsem tady teď několik let seděl ve vězení a daruju ti ty další peníze, co mi buď zbyly, anebo co mi ten stát umožnil k nim přijít. To je teď ta první obrovská otázka: Jak se to vůbec stalo, že v této kauze byla vydána ta elektronická zařízení umožňující přístup k té bitcoinové peněžence? Takže máme tady nejvyšší činitele našeho státu, lidi, kteří mají v gesci boj proti praní špinavých peněz - to je Ministerstvo financí - máme tady situaci, kdy běžný člověk by v životě nemohl jít do banky ani třeba s deseti miliony, kdyby neprokázal, jaký je jejich původ. Finanční instituce v Česku, u běžných lidí, u běžných firem samozřejmě řeší původ peněz, řeší, zda větší částky mohl člověk nabýt legálně, a najednou, když jsme u toho, aby se řešila opatření proti praní špinavých peněz tak, aby platila na úplně všechny a na částky v řádech miliard, tak najednou to platit nemá? Tohle nedává smysl.
To byla ta první věc, co jsem říkala minulý pátek. To Ministerstvo financí, to premiéra této země nenapadlo, že přesně takovýmto způsobem se dají ty zbývající peníze legalizovat? Je na to termín, říká se tomu whitewashing - vyprání do čista - a to je právě podstata toho praní špinavých peněz, že potom už to vypadá, jako by se k nim člověk dostal legálně. Přitom - a to také v průběhu těch posledních dní bylo jednoznačně připomínáno - soudci řekli, že ten původ legální být nemohl, jenom nevědí, z jaké přesně trestné činnosti to pochází. Já tedy v situaci, kdy víme toto všecko, chci od ministra financí i od premiéra Petra Fialy odpovědi, proč nekonali a nekontaktovali policii, potažmo Národní centrálu pro boj proti organizovanému zločinu? Proč neprověřili, jaký postup by jim doporučovala policie a obdobné orgány? Zdá se totiž, že o celé věci různé druhy státních úřadů museli mít poměrně podrobné informace.
Nejenom, že byl zapojen ten Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových čili úřad, který je pod Ministerstvem financí, ale existuje také - začíná se o tom mluvit v médiích a já se ptám, co o tom vědí pan premiér a pan ministr financí - dopis právě od advokáta Kárima Titze zastupujícího pana Jiřikovského. Zajímalo by mě, jakým způsobem se nakládalo s dopisem, co 13. prosince zaslal advokát Kárim Titz na Ministerstvo spravedlnosti? Zajímalo by mě, proč se neroztočila normální kola normálních úředních postupů? Tohle jsou informace, které zaznívají různě veřejně, tak mě k tomu zajímají detaily, já je samozřejmě absolutně neznám.
Co se týče toho, že tedy nebyl uplatněn žádný logický, žádný zákonný postup, aby se nelegalizovaly špinavé peníze, tak mě ještě zajímá, proč prostě normálně nebyly uplatněny principy, které jsou schválené v oblasti boje proti praní špinavých peněz? Je to zejména zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a sice, že u neobvykle velkých transakcí nebo darů je povinností příjemce a často i zprostředkovatele prověřit původ prostředků. Tohle jsou obrovské otazníky z jedné, řekněme, z jednoho balíčku.
Ale potom tam máme tu podivnou záležitost, jak soudy měnily názor právě na ten počítač a na ten přístup k bitcoinům. Já jenom zdůrazním, že krajský soud v květnu 2022 - je to věc, co se táhla - rozhodl, že policie má zničit veškerá data v zajištěné elektronice. Soudkyně, paní Dagmar Bordovská, napsala: "Je třeba opakovaně zmínit, že obžalovaný nebyl schopen doložit původ bitcoinů." Tohle bylo dáno jako stížnost k Vrchnímu soudu v Olomouci, ale ten stížnost zamítl. Potvrdil názor krajského soudu a řekl, že ano, počítač i data má policie zničit. Já jenom zase ocituju, protože to je velmi důležité: "Zajištěná elektronika byla použita ke spáchání předmětné trestné činnosti, neboť byly nalezeny zdrojové kódy, databáze tržiště Sheep Marketplace, e-mailové komunikace a další skutečnosti svědčící pro závěr, že uvedené věci nemohou být vráceny, aniž by byla zničena data obsažená v elektronice." Takže krajský soud i vrchní soud potvrdily tento přístup, protože opravdu - a to je velmi důležité - prostě hesla odmítli vydat jak pan Jiřikovský, tak případně jeho advokát. To znamená, že v situaci, kdy tam nebyla součinnost, soudy potvrdily, že ty věci mají být zničeny. Je naprosto nade vši pochybnost, že to bylo proto, že prostě věděli, že to nemůže pocházet z legálního výdělku. Toto rozhodnutí pak zvrátil Nejvyšší soud a to je přesně moment, kde nás má všechny zajímat, jak to, že se k této změně došlo, a jestli tam nebyl jakýkoliv druh intervence ze strany lidí kolem ministra Pavla Blažka? Tak to je druhý okruh otázek. Jak to, že Nejvyšší soud nařídil tu elektroniku vrátit?
No a co se týče třetího okruhu, tam je opravdu velice podivná i ta souvislost, že den před vypuknutím tohoto bitcoinového skandálu pan ministr Stanjura jako ministr financí načetl pozměňovací návrh, který ruší čtyřicetimilionový limit a znamená, že se takovéto převody, takovéto miliardové převody z bitcoinů vyhnou dani. Je to návrh, který zavádí nulovou daň pro bitcoinové miliardáře. Přitom ministr Stanjura o tom daru věděl, on věděl o této kauze, a přesto - nebo právě proto, to je otazník - ten návrh podal. Jenom připomenu, že každý by měl si to srovnat se skutečností, že když jste zaměstnanec s minimální mzdou, tak na pojistném, na odvodech platíte zhruba 35 procent toho svého výdělku, na daních, na těch odvodech, a z průměrné mzdy 40 procent, takže z práce je to zatížení daněmi a odvody 40 procent u průměrné mzdy a tady u těch kapitálových zisků, u toho zdanění bitcoinových miliardářů, pro letošní rok platí u takhle velkých částek 23 procent. ***
