34.

Nález obecný o pokutě za newydání čeledi neb lidí zběhlých.

W Praze, 14 Mart. 1487. (Ze starých desk zemských.)

W knihách památných. K. XVII.

Páni a wládyky na plném saudu, s powolením a wuolí wšech pánuow a wládyk i wší obce na sněmu obecním, kázali tento artikul we dsky zemské wložiti: Což se čeledi dotýče neb lidí zběhlých z dědin, kdožbykoliwěk je přechowáwal, a mocí u sebe držel, a gleitem jej zastíraje, žeby mu gleit dal i ten jistý, číž jest čeledín byl, má bez omluwy wšeliké jemu jej wydati, jeho nikam newysílaje. Pakliby ho newydal, neb jej preč wyslal, tehdy aby jej mohl pohnati od desíti až do dwadcíti hřiwen stříbra, buďto z pánuow, z rytířstwa, nebolito z měšťan. Na to poslowé ke dskám byli jsú Puota z Ryzmberka a z Šwihowa najwyšší sudí králowstwí Českého, Jan z Raupowa najwýšší písař králowstwí Českého a hofmistr dworu krále JM^ti. Anno MCCCC^oLXXXVII^o f. IIII ante Benedicti.