50.
Král Wladislaw potwrzuje stawům markrabstwí Morawského spůsob při příjímání nowého pána země.
W Brně, 21 Febr. 1497. (Kopie arch. zemsk. Moraw.)
My Wladislaw z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Chorwatský, etc. král a markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabě: Oznamujem tiemto listem wšem, že přistúpili jsau před nás páni, preláti a rytířstwo i města markrabstwie našeho Morawského, a ukázali jsau nám pamět od starodáwna sepsanú a znamenanau toho wšeho spuosobu a obyčeje, kterak jsau předky naše a pány swé zemské předkowé jich do země Morawské přijímali, a jaký spuosob při takowém přijímánie pána země té zachowán býwal jest a býti má; kterýžto spuosob takowýto jest.
Najprwé, když země osiří a bez pána jest, páni, preláti, rytířstwo a města napřed tu, kdež pán jich budaucí jest, w zemi Morawské neb jinde, dědičný neb wolený k letóm zpráwy přišlý, mají ze wšech stawuow z sebe wyslati, totiž z pánuow, z prelátuow, z rytířstwa a z měst k JMti a poslati o wšecky potřeby zemské a o swobody starodáwní a dobré obyčeje i o jiné země potřeby srownati s JMtí, aby chudý i bohatý každý, jakž na koho sluší, při práwě swém a řádu zachowán byl; a to zjednajíc a přiřčení od JMti wezmúc, mají ode wší země prositi, aby ráčil na den určitý přijeti o sobě do města některého w zemi, a zwláště do Olomúce nebo do Brna. K tomu dni určitému do toho města smluweného wšickni páni, preláti a rytířstwo a poslowé z měst mají se sjeti, a s poctiwostí tak jako o míli nebo wíce proti JMti wyjeti, a tak powzdál wšickni s koní ssesti a proti JMti jíti, a JMt také ssesti má a ruky jim podati; potom pak slušnú a krátkú řečí některý z pánuow JMt přiwítati má; a potom wsedúc zase na koně, mají s JMtí jeti až ku procesí kněžské, kteráž má býti wyprawena wedle starodáwnieho obyčeje, což s najwětší poctiwostí býti muože; a přijdauce ku processí, mají opět páni s koní ssesti a wedle JMti pěšky jíti. A pan hejtman téhož markrabstwie má pod JMtí kuoň wésti, a wšickni JMt až do kostela prowoditi, a z kostela JMt zase na kuoň wseda, má od pánuow i od nich ode wšech až do hospody prowozen býti. Na zajtří pak sejdauce se, mají s JMtí namluwiti, kde a který čas wedle obyčeje starodáwnieho slib ode pánuow, prelátuow a rytířstwa přijíti; a napřed wedle starodáwnieho obyčeje má JMt zemi potwrzení listem pod swým majestátem dáti, a ten tu má býti pohotowě; a pan kancléř jej wezma, má prwé čísti, a pán země jej z ruky pana kancléře wzíti a z ruky swé w ruku pana hejtmana dáti; a hned potom na čtení swatém ruce polože, přísahu duolepsanú JMt učiniti má w tato slowa: Já král N. slibuji a přisahám na tomto swatém čtení, že wšecky obywatele země této markrabstwie Morawského, pány, preláty, rytieřstwo a města, bohaté a chudé, duchowní i swětské, wšeckny spolu i každého zwláště mám a chci při jich swobodách a řádiech a dobrých starožitných obyčejích zachowati a w ničemž mimo sprawedliwost neobtěžowati, a při práwu jich a sprawedlnosti je zachowati jako jich pán milostiwý a sprawedliwý. Tak mi pomáhej pán buoh i wšickni swatí etc. Když se ta wěc dokoná, má pan hejtman hejtmanstwie JMti wzdáti a podlé jiných pánuow zemských JMti slíbiti. Pán pak země hned při tom řéci má: Jižli se wám od nás stalo wšecko, což se jest státi mělo? Také abyste wy nám a dědicóm našim také poddanost, wěrnost a prawé poslušenstwie slíbili, jako naši wěrní a poddaní. Tu wšickni řéci hlasem mají, že rádi chtí a k JMti k ruce přistupowati a tak každý slíbiti; a kteříby ruky JMti dojíti nemohli, mají každý dwa prsty zdwihnúti a hlasem řéci, že slibují JMti podlé jiných etc. Potom když se JMti zdáti bude a líbiti, má a muož JMt z pánuow, z rytieřstwa, kteréž ráčí, lidi hodné k radě a do rady přijíti a zemské dobré opatřiti má JMt; kterýchžto osob přísaha takowá jest.
Item má řéci ten, ktož se do rady přijímá: slibuji a přísahám pánu bohu, Matce boží i wšem swatým, a najjasnějšiemu kniežeti N. pánu mému milostiwému, že chci k dobrému raditi, sprawedliwost welebiti, křiwdu tupiti a pokudž najdál muoj rozom stačiti muože, radu swá wěrnú JMti prawiti a tajnost zachowati. Tak mi pomáhaj pán buoh i wšickni swětí! Potom pak po těch wšech wěcech má napřed o pana hejtmana jednáno býti, aby jím země opatřena byla, a on pan hejtman aby také opatřen byl, aby měl w čem tu zemi zprawowati; a když JMt sobě s radú země pána zemského z té země za hejtmana zwoliti ráčí, ten před JMtí a wšemi má k úřadu swému přísahu JMti a zemi učiniti takowúto: Já N. slibuji a přísahám pánu bohu, Matce božie i wšem swatým a najjasnějšímu knížeti a pánu, N., že chci a mám a powinen jsem úřad hejtmanstwie sprawedliwě wésti, chudému i bohatému sprawedliwě činiti, prawdu welebiti a křiwdu tupiti, jednomu w tom mimo druhého se nechtě slíbiti, a swým úřadem k JMti a k zemi se wěrně jmíti, tak jakž ten úřad od starodáwna za práwo má. Tak mi pán buoh pomáhaj i wšickni swětí! Item pán země má wšem přikázati, aby pana hejtmana od JMti usazeného wšickni poslušni byli, kteříž k jeho úřadu příslušejí, a oni tak učiniti mají a řéci, že to rádi naplniti a podlé toho se zachowati chtie etc. Také JMt má panu hejtmanu dáti list mocný pod pečetí neb pod swým majestátem, a zwláště pro spolky a jiné potřebné wěci; potom také kdyžby pak JMt w zemi nebyl a přijat od zemi byl, muože a práwo má s radú panskú téhož markrabstwie bez swé přítomnosti hejtmana w témž markrabstwie ustanowiti a dáti wedle země a wuole JMti.
Při tom pak prosili jsú nás páni, preláti, rytieřstwo i města swrchu dotčeného markrabstwie Morawského, abychom jim i budúcím jich těch wšech swrchu dotčených artikuluow, spuosobuow a dobrých starodáwních zwyklostí a obyčejuow od starodáwna w tom markhrabstwie zachowáwaných potwrditi, upewniti, schwáliti a oblíbiti, a při nich je zuostawiti a jim moc dáti ráčili milostiwě. Při kteréžto prosbě wážíce i majíce před sebú ten starodáwní obyčej a zwyklosti, kteréhož jsau obywatelé téhož markrabstwie Morawského požiewali, i také pro služby jich mnohé a wěrné, kteréž jsau nám činili a okazowali: kterýchžto wěcí wděčni od nich jsauce, s dobrým rozmyslem a radú wěrných našich, mocí králowskú a jakožto markrabie Morawský těch wšech swrchu dotčených artikuluow, zwyklostí a dobrých starodáwních obyčejuow, kteříž jsau při přijímáme pána této země Morawské od starodáwna zachowáwáni byli, potwrdili a upewnili jsme a tímto naším listem potwrzujem a upewňujem, a ten wšecken spuosob a obyčej swrchu dotčený schwálili, oblíbili, za dobrý a užitečný přijali jsme a přijímáme, chtíce tomu a tiemto naším listem mocně ustanowujíce, aby se budaucí naši králowé a markrabie Morawští ku pánuom, prelátóm, rytieřstwu i městóm a k obywateluom swrchu dotčeného markrabstwie wedle těch nahoře psaných artikuluow, obyčejuow a zwyklostí starodáwních měli, a oni páni, preláti, rytieřstwo i města k JMti též se zase wedle toho beze wšeho zmatku, přerušení a wystupowání wšelikterakého se měli a zachowali, a to nyní i w časích budúcích bez naší, budaucích našich králuow a markrabí Morawských i wšech jiných lidí wšelijaké překážky a wystupowánie i změnění wšelikého.
Tomu na swědomie pečet naši králowskau kázali jsme přiwěsiti k tomuto listu: jenž jest psán a dán w Brně, ten úterý před stolowáním swatého Petra apoštola božieho letha páně tisícého čtyřstého dewadesátého sedmého, králowstwie našeho Uherského sedmého a Českého dwacátého šestého léta počítajíc.
Ad relationem magnifici domini Joannis de Sselnberk supremi cancellarii regni Boemie.