59.
Zpráwcowé král. Českého králi Wladislawowi: žádají brzkého příjezdu jeho do Čech pro urownání rozepře počínající mezi stawy, a zwláště pány a rytíři s jedné a městy s druhé strany.
W Praze, 6 Oct. 1498. (Koncept arch. Třebon.)
Najjasnější králi a pane, pane náš najmilostiwější! Službu naši poddánu WKMti wzkazujem, dlúhého zdrawí w šťastném panowání WMti přejíce, jako pánu našemu najmilostiwějšiemu.
Milostiwý králi! WMti oznamujem, že při tomto času, při kterémž jsú práwa šly, i také sněm obecní držán byl, cedule nějaké welmi neslušné k ruoznici a k nepokoji podobné ty jsú metány i po domích přibíjeny; potom když jsú se páni a páni rytieřstwo sešli, tu páni Pražané a poslowé z měst žádali jsú slyšení. I mluwili jsú některé potřeby, kteréž by od pánuow a pánuow rytieřstwa chtěli jmíti, kterýchž to na tento čas WMti newypisujem. A tímto řeč swú jsú naposledy zawázali, nesčekawše od nás žádné odpowědi: jestližeby se jim pak to nestalo, oč jsú žádali, že by k práwu zemskému stáwati nechtěli, ani na sněmy jezditi, ani k obecnému dobrému pomáhati. Kdež my wšickni wespolek, páni a páni rytieřstwo, takowých řečí jsme newelmi rádi slyšeli. Odpowědi, kterúž jsme jim dali, WMti na tento čas newypisujem, než k tomu rozumu jest jim odpowěd dána: Předložili jsme jim WMti jakožto pána našeho milostiwého, a že se WMti tak mnoho dotýče a wíc než nás. Druhé jsme jim předložili zapsání dskami, kteréž se jest při přítomnosti WMti stalo pode ctí a pod wěrú, při kterémžto zapsání oni jsú byli a k němu swolili. A tímto jest jim pak zawázáno, chtíli nás z čeho winiti před WMtí, že jim ze wšeho práwi býti chcem; a uználi WMt, že bychom jim co winni byli, že po WMti jim wšecko naprawiti chcme, jakožto po králi a pánu našem wšech milostiwém a dědičném. A na tom jest tak již s pány Pražany a jinými městy zuostáno, aby WMt to mezi námi slyšeti ráčila, a oni jsú též nám od sebe přiřkli učiniti a po WMti nám naprawiti. Protož WKMti wšichni wespolek, páni a páni rytieřstwo, prosíme, znajíce takowú wěc, co by z toho přijíti mohlo, že WMt mezi nás přijeti ráčíte, napřed WMt sami po se, i také pro nás poddané WMti, aby mezi námi ta wěc WMtí k srownání přijíti mohla. A aby WMt tomu dokonce wěřiti ráčili, jestli žeby WMt příjezdem swým prodléwati ráčili, že bychom bez nesnází w této zemi nikterak býti nemohli, tak jakž jest to již zašlo. Kdež WMti wždy prosíme se wší pokorú, jako pána swého wšech milostiwého, že nic před se takowého bráti neráčíte, proč by ještě WMt přijeti neráčili, znajíce toho potřebu napřed WMti pro osobu swú, i také pro nás wšecky, poddané WMti, že to učiniti ráčíte a té práce pro dobré té koruny sobě neráčíte wážiti. Poněwadž WMt w panowání swém wždy tuto korunu pokojem jste obmýšleti ráčili, WMti wšickni prosíme, že toho zlého pro příjezd WMti dopustiti neráčíte; ale WMti prosíme, že WMt to po tomto našem psaní učiniti ráčíte, rozwážíc sobě WMt to sami, co příjezdem WMtí muož dobrého spuosobeno býti o WMti i o nás wšech poddaných WMti. A WMt toho nám do konce wěřiti račte, žeťbychme WMti tak náhle k hnutí nechtěli napomínati, kdyžby toho tak přílišně weliká potřeba nebyla. A tento jest záwazek wšeho: přijedeteli WMt mezi nás brzo, že jistú naději máme, že ke wšemu dobrému skrze WMt může přiwedeno býti; pakli WMt nepřijedete, těžce nesnáze ujdeme. Pak počneli sě co w tomto králowstwí, jak to WMti w Uhřích k dobrému slúžiti bude, to sobě račte rozwážiti. Neb milostiwý králi, o Horu i o některé jiné pilné artikule, kterýchž my nikterak bez zwláštního rozmluwení s WMtí zawříti ani zříditi nemuožem, ježto jsú WMti škodné i wší koruně, a tomu králowstwí příliš posměšné, s WMtí jsme rozmluwiti chtěli. Pak WKMt těch wěcí milostiwě powážiec, ne skrze odpowěd, ale skrze WKMti osobný příjezd do koruny této račte to milostiwě před se wzieti, tak jako král a pán náš milostiwý. Ex Praga, sabbato post S. Francisci anno etc. 98.