Také mají ty všecky stříbrné mince, kteréž podle nařízení o mincech léta padesátého prvního v svaté říši dělány a mincovány jsou, jakožto tolský groš po sedmdesáti dvou krejcařích, polovičný po třidceti šesti krejcařích, a tak jiné mince, ježto jsou je podle téhož říšského svolení a nařízení stavové říšští mincovati a dělati dali, podle této naší nové mince, dokudž trvati bude, v té míře za hodny brány býti; však aby dále žádné více dělány nebyly, než tyto níže pořád psané tolary, jakožto:

Albrechta hraběte z Mansfeldu, kteréž jest toliko pod svým jménem sám dal mincovati, na kterýchž po jedné straně svatý Jiří na koni a nápis okolo něho takový: MON. ARG. CO. DO. ALBERT. DE MANSFELD a na druhé straně mansfeldský erb a opět okolo text: ALBERTVS. CO. ET DO. IN. MANSFELD.

Knížete Albrechta mekelburského, na kterémž po jedné straně jsou tři helmové a pod nimi cedule s tímto textem neb nápisem: MON. NOVA CADEBVSS a na druhé straně pět mekelburských štítuov v kříži a nad nimi cedule taková: A. H. Z. M.; potom poloutolaři mekelburských knížat mají týmž způsobem rázy a ve všem nadepsaném celým tolaruom rovní.

Potom mekelburské čtvrtníky tolaruov, na kterýchž po jedné straně jest po pás obraz knížecí s nepřikrytou hlavou a okolo něho text takový: ALBERT. G. DVX. B. MEGA. H. POLEG, na druhé pak straně čtyři štíty v kříži a v prostředku toho kříže štít bez textu.

Virtemberské tolary mají na jedné straně puol obrazu knížecího a okolo text: D. C. L. DVX. VVIRT. ET. TECK. CO. MON. BELL., a na druhé straně virtemberský štít a text: DA GLORIAM DEO OMNIPOTENTI.

Lutyšské tolary mají na jedné straně svatého Jiří na koni v kyrysu, drží v pravé ruce kopí aneb meč a na druhé straně rakouský a habšpurský štíty na čtvero rozdělené s textem: GEORGIVS AB. AVSTRIA DEI GRATIA EPIS. LEODI. DVX. BVLL. CO. LOSS.

Města Hyldeshayna tolary, na kterýchž jest na jedné straně obraz panny Marie stojící v slunci na půlměsíci a text okolo: MARIA MATER DOMINI, a na druhé straně štít napříč rozdělený, dolejší strana na zpuosob čtvernatého a v hořejším poli puol orla s jednou hlavou a rozpatými křídly, přes štít H a text: DA PACEM DOMINE CIVITATI HILDESE.

Brandenburské a marecké čtvrtníky neb orty mají na jedné straně puol muže s berlou a s textem: OAG. PRINC. ELECT. MARCH. BRANDE, a na druhé straně brandenburské štíty, nápis okolo: MONE. NOV. ARG. PRIN. ELECTO. BR.

Takové všechny nadepsané tolary a mince nemají dále v žádném placení brány býti.

Však aby skrze to chudí lidé tak velice ztíženi nebyli a ke škodě nepřišli, protož každá vrchnost od svých poddaných je vyměniti a ujíti mají a zase mincmejstrům našim vyměníce jich dodávati, aby na zpuosob této naší nové mince nařízené předělány a přemincovány byly:

A jmenovitě mansfeldský tolar za padesáte devět krejcaruov.

Mechelburské celé tolary po třech a padesáti krejcařích, poloviční po šesti a dvaceti krejcařích.

Ortové po puol desátu krejcaru.

Virtemberské po dvou a šedesáti krejcařích.

Luticské po šedesáti třech krejcařích.

Města Hyldeshaimu po padesáti devíti krejcařích.

Brandenburské marecké čtvrtníky po čtrnácti krejcařích.

Také ustanovujem a tomu konečně chceme, aby již dále jiné stříbrné mince, kteréž jsou až dosavád v Německých zemích a říši se mincovaly, po vyhlášení mandátu našeho, vedle této naší nové říšské mince jináč vajše brány ani vydávány nebyly nežli v té hodnosti, na jaké která táž mince zrno mincována jest.

Než tyto pořád jmenované stříbrné mince, kteréž také v říši, v krajinách Německých dělány jsou, kteréž jsme obzvláště jedny proti druhým probovati a usaditi dali, mají na zpuosob nížepsaný brány a zase vydávány býti:

Mansfeldské špicgroše po čtyřech krejcařích.

Marecké groše po jednom a třech čtvrtech krejcaru.

Pomorské a sundské vitty po puol krejcaru.

Sundské šilinky po jednom krejcaru.

Rostocké nové šilinky po jednom krejcaru.

Lubišské groše, které se markštuky jmenují, za šest a čtyřidceti krejcaruov.

Hamelské groše s pannou Marií po dvou krejcařích.

Hoxerské groše s pannou Marií po dvou krejcařích a čtvrt krejcaru.

Northaimské groše s Marií po dvou krejcařích.

Města Braunšvíku groše s Marií po dvou krejcařích a čtvrti krejcaru.

Goslarské groše s Marií po půltřetím krejcaru.

Hyldesheimské groše s Marií po dvou krejcařích a čtvrti.

Knížete Erycha z Braunšvejku groše s Marií po dvou krejcařích.

Hanoverské groše s Marií po dvou krejcařích a čtvrti.

Gottinské groše s Marií po dvou krejcařích.

Dortmunderské veliké groše po puol šestu krejcaru.

Dortmunderské groše s Marií po dvou krejcařích.

Neiserské groše po dvou krejcařích.

Herfurderské groše s Marií po dvou krejcařích.

Biskupa Cornelia z Lutich groše, kteříž se čtyři štybry jmenují, po puol devátu krejcaru.

Gulichské šnaphony po jedenácti krejcařích.

Gelderské šnaphony s GELD po třinácti krejcařích.

Luetichské šnaphony se psem po třinácti krejcařích.

Čtvrt Luetichského šnaphonu za tři krejcary.

Braunšvické šilinky s velikým lvem po čtyřech krejcařích a čtvrti krejcaru.

Goslarské nové matheisery po jednom krejcaru.

Mindišské groše po jednom krejcaru a třech čtvrtech krejcaru.

Mecplanky po pěti krejcařích.

Mecblenkly nebo řečené bingen po puol druhém krejcaru.

Bisantské mincle po puol druhém krejcaru.

Goetinské malé grošíky po třech čtvrtech jednoho krejcaru.

Fulderské malé grošiky za pět osm díluov jednoho krejcaru.

Jestliže by pak jiné mince v Německých zemích zdělané, zvláště pak tolské groše, kteréž od padesátého prvního léta mincovány jsú a vedle jiných dobrých tolaruov, kteréž tehdáž za hodné byly uznány a až posavad se přijímaly, avšak ještě zprobovány nejsou, proti této naší nové říšské minci něco lehčejší uznány byly: protož ty a takové tolary a mince na těch sjezdích, kteréž brzo po tomto mandátu po krajích uložiti a rozepsati ráčíme, probovány a jak by ty a takové tolary i jiné německé mince, kteréž se těchto časuov, jakž dotčeno, v říši mincují, od stavuov říšských proti této naší nové minci v jedné každé hodnosti uznány a valvovány byly, o tom nám stavové z každého kraje bez prodlévání oznámiti mají, abychom věděti ráčili, kterým by z těch mincí podle zuostání a snešení, které se v Špeyru stalo, místo dáno býti mohlo. Pakli by které z těch tolaruov a mincí ještě lehčejší, nežli to zuostání v Špeyru ukazuje, nalezeny byly, tehdy o těch a takových mincech skrze mandát náš do říše a do království a zemí našich dědičných znáti dáti ráčíme, tak aby vyměněny a do naší říšské mince k přemincování dodány byly, tak jakož o takových a k těm podobných mincech napřed oznámeno jest.

A jakož jest znamenitě mnoho cizích a lehkých mincí do království našeho Českého a zemí k němu náležitých vneseno a proti tomu dobré stříbrné mince ven z země se vyvozovaly a v jiné lehčejší a horší předělávaly: i aby poddaní naši věrní takovými cizími lehkými mincemi dále obtěžováni nebyli, protož ustanovujeme a chceme, jakž brzo tento mandát náš po všem království a zemích vuobec vyhlášen bude, aby ty všecky cizí mince stříbrné, kteréž mimo minci naši a jiné mince vedle ní dopuštěné jinde dělány jsou, tím zpuosobem, jak nyní se berou a vydávají a před tímto mandátem naším vuobec šly, ještě do vyjití tohoto roku šedesátého prvního a dále nic platily, brány a zase vydávány byly. Než po vyjití tohoto roku nemají více a dále takové mince v království našem Českém ani v zemích k němu připojených jináč brány býti nežli podle usazení a valvací, kterouž před vyjitím tohoto roku šedesátého prvního dvě neděle napřed skrze mandáty vyhlásiti ráčíme, a dále nic, nežli za dva měsíce pořád zběhlá, totiž do posledního dne měsíce února léta šedesátého druhého, a potom po vyjíti těch dvou měsícuov nemají docela více a dále brány býti, ale jakž v hodnosti své nalezeny a valvovány budou, mají se do měn a mincí našich, kdež je ustanoviti ráčíme, k přemincování dodávati a to pod pokutou ztracení té mince, kteréž každá vrchnost v každém kraji a místě nám k ruce vzíti bude moci a za to nic neztratí.

A aby tato naše zápověď a nařízení tím podstatněji a lépeji držáno bylo a ty stříbrné cizí mince tím spíše z království Českého a z zemí k němu připojených vybyty býti mohly, protož ustanovujeme a poroučíme, aby žádný pod zpuosobem každého kupectví aneb jináč takových stříbrných cizích mincí tajně neb zjevně do téhož království a zemí nikoli nevozil a nenosil: byl-li by pak který v tom (že takovou zapověděnou minci do téhož království a zemí nosí neb veze) postižen, ti a takoví netoliko ty vnesené peníze, ale hrdlo i statek ztratiti a propadnouti mají.

Také nemá žádný v tom času až do posledního dne měsíce února žádné domácí i říšské a jiných zemí našich mince ven z země voziti; než jestliže by kdo v handli svém ven z země jaké peníze poslati neb vézti chtěl, má minci domácí za cizí vyměniti a tu cizí ven vyslati neb vynésti.

Pakli by kdo jináč učinil a v tom postižen byl, má takovou sumu propadnouti a k tomu ještě skutečně trestán býti; jakož pak tímto naším rozepsáním a mandátem všem poddaným našim, aby se před škodami uvarovali a tak se strany těch cizích mincí, jak poroučeti ráčíme, chovali, milostivou vajstrahu dávati ráčíme.

A jmenovitě toto jsou ty cizí lehké mince:

Švédské, denmarské, polské, celé a polovičné stříbrné tolary nebo groše, kteréž ve velikosti k tolaruom podobné jsou, a jiné stříbrné mince.

Item, ury-švejcarské, undervaldské, cyrychské, šafhauské, svatohavelské, bazilejské a soloturské tolary a jiné všecky stříbrné švejcarské mince, všecky lotarynské stříbrné mince, všecky benátské, bononienské, paulínské, juliánské, ferrarské, mantuanské, mirandulanské, mediolanské, florenské i jiné všecky vlašské stříbrné mince.

Item, všecky hispaňské a francouzské stříbrné mince.

Všecky stříbrné mince, kteréž v Hispanii, v Niderlandských a jiných krále Hispaňského dědičných zemích a panství se dělají a mincují.

Všecky pruské stříbrné mince.

Všecky anglické stříbrné mince.

Však chceme, aby toto svrchu oznámení o těch cizích mincech svaté římské říši a jednomu každému jeho spravedlivosti a vrchnosti bez ujmy a ublížení bylo.

Dále, co se pak zlatých mincí dotýče, poněvadž čtyř kurfirštův při Rejnu a jiných kurfirštův, knížat a stavuov říšských, kteříž na svuoj způsob zlaté rejnské mincovati a dělati dadí, dobří a stálí v hodnosti své jsou, a to jest také věc jistá a zřetedlná, že od mnoha dávních let mnoho smluv a trhuov a jednání na zlaté rejnské, kurfirštské a k nim podobné, kteréž se s jejich zlatými na váze i v hodnosti a dobrotě srovnávají, mezi lidmi zděláno a utvrzeno jest: a protož takoví zlatí při tom, jakž i prvé, v svém zpuosobu a váze bez zjinačení zuostati mají, a od těch, kteříž právo a svobodu k mincování zlatých mají, aby děláni byli jmenovitě tak a tím zpuosobem, aby vždycky těch zlatých rejnských, dva a sedmdesáte zlatých, pěkně vypravených na jednu kolínskou hřivnu vcházelo, a fejnu zlata aby drželi osmnácte karátuov a šest grenuov, to jest dvanácte lotuov a šest grenuov. Takových zlatých rejnských vchází na pražskou hřivnu 77⁷⁷/₈₀ dobře a pěkně vypravených.

Také ustanovujeme, poroučíme a tak konečně míti chceme, aby hned po vyhlášení vuobec tohoto našeho zřízení rejnští a jiní k nim podobní v hodnosti se srovnávající zlatí, kteříž se v říši a v Německých zemích mincují a k tomu že vážní a dobří jsou, od žádného kteréhožkoli stavu vyšších i nižších osob z mincí vekslování, ani v prodaji a kupování ani jiným zpuosobem vejše vydáváni býti nemají nežli za pět a sedmdesáte krejcarův. Než kdož by je laciněji míti neb vydávati mohl, toho se každému dopouští a v tom sobě volni býti mají.

Kdož by pak proti tomu učinil a takové zlaté vajše a dráže nad sedmdesáte a pět krejcarův přijímal neb vydával, anebo jiným zpuosobem pod kterýmkoli obmyslem odbýval, ten neb ti, kdož by tak to zlato vydávali nebo za stříbro měnili, mají ty zlaté i stříbro do komory naší propadnouti a jim pobrány býti.

Dále, jakož někteří stavové v říši, v svých zemích a na gruntích lepší a těžší zlato vyššího grádu mají, jakož pak předešle za tou příčinou jsou v říši i dukáty mincovali: a protož takoví dukátové v svaté říši, tolikéž v království našem Českém ještě mincováni býti mohou; však aby jich šedesáte a sedm dobře a na čisto vypravených na jednu kolínskou hřivnu vcházelo, a na pražskou hřivnu kusuov 72³⁵¹/₆₄₀ díluov jednoho dukátu, a fejnu zlata aby drželi dvadceti a tři karáty a osm grenuov. A žádný člověk jakéhožkoli stavu nebo povolání by byl, nemá v koupi nebo v prodaji dukátu z mince neb jináč vekslovati, přijímati nebo vydávati, než jeden za sto a čtyři krejcary; než laciněji každý vuoli má je vydávati neb zase přijímati.

Co se pak dotýče těch dukátuov, kteréž jsme předešle před tímto novým mincováním a zřízením v království našich Uherském a Českém i zemích našich dědičných Rakouských dělati dali, ty tolikéž vedle těchto nových dukátuov jináč a vajše brány býti nemají, nežli též po stu a čtyřech krejcařích.

Kdož by pak proti tomu učinil a dukáty vajše nežli po stu a čtyřech krejcařích bral, aneb za jinými příčinami neb obmysly, jakž by to vymyšleno býti mohlo, přijímal neb zase vydával, tehdy mají to zlato i stříbro do komory naší v pokutě propadnouti.

Než jiné mince zlaté, kteréž v říši, v zemích Německých se dělají, však s zlatými rejnskými se nesrovnávají, ty v té hodnosti, jakž nyní platí a až posavad platily, po vyhlášení tohoto mandátu našeho císařského v království Českém a zemích k němu připojených nic dále než do posledního dne měsíce února brány a zase vydávány býti mají. Než po vyjití toho času posledního dne měsíce února nemají tyto pořád psané zlaté mince v království našem více platiti, ale zapověděny býti a se nepřijímati ani vydávati pod ztracením těch zlatých i stříbrných mincí, kteréž každá vrchnost, pod kterouž by se to stalo, k ruce naší do komory vzíti moc míti bude a na tom nic neslušného a nenáležitého neučiní.

I aby takové lehčejší zapověděné mince zlaté pominouti a z království našeho Českého a zemí k němu připojených vybyty mohly býti, protož takové pozuostalé lehké zlaté od poddaných svých, pokudž býti muože, s najmenší jejich škodou, žádného zisku svého v tom nehledajíc, tím způsobem, jakž v předešlém našem mandátu o tom nařízeno jest, vyměniti a v jinou novou minci zlatou předělati a přemincovati dáti poručiti ráčíme.