Lutychské, má na jedné straně biskupa s tímto textem vuokol: S. LAMPERTVS; na druhé straně štít, v něm kříž, v prostředku jeho také štít, v něm Hornišských erb, text vuokol: IOHS. DE HORN. EPS. LEOD.

Lutychský postulát, na jedné straně biskup, text vuokol: SANCTVS LAMPERTVS; na druhé straně štít, v něm erb hrabství Mareckého v kříži, text vuokol: ERHARD DE MARCHA EPS. LEOD.

Lutychské, na jedné straně biskup, text vuokol: SANCTVS LAMPERTVS; na druhé straně štít v kříži, Hornišský erb, text vuokol: IOHIS. DE HORN. EPS. LEODIEN.

Klevský postulát, na jedné straně přímo stojící biskup, text vuokol: S. MARTIN. PATRON. EMRI; na druhé straně klevské a julichské erby čtyrhranné, text vuokol: IOHS. DVX CLEVE. ET COM. MA. 1503.

Bergský postulát, na jedné straně stojící biskup, držící knihy, na nich jelen, text vuokol; MONE AVRE MVLH. 1503.; na druhé straně štít, v něm čtyři lvové kvartýrování, v prostředku takového kvartýrování Ravenšpurských erb, text vuokol: WILHEL. DVX IVLLE ET MO.

Lutychské zlaté, na jedné straně jest biskup, nápis okolo: SANCTVS LAMPERTVS, a na druhé straně štít a v tom štítu menší štítek a v něm Sebenburtský erb; vuokol nápis: CORNEL. D. BERGE. EPS. LEODIEN.

Embderský postulát, na jedné straně stojí biskup, okolo něho nápis: SANCT. LVDERVS, a na druhé straně štít v kříži, v kterémž jest Ostfryzský erb, nápis okolo ENNO, CO. ET DN. PHRIE.

Embderský postulát, na kterémž na jedné straně jest Salvator s jablkem a nápis okolo: VERBVM DOMINI MANET IN VETER., a na druhé straně štítek, v kterémž jest orel se dvěma hlavami, nápis okolo: ENNO. CO. ET DNS. PHRISIIE ORI.

Dále také ustanovovati a poroučeti ráčíme, co se cizích zlatých mincí dotýče, jakožto dukátuov, korun i jiných k těm podobných: aby ty a takové zlaté mince po vyhlášení tohoto našeho mandátu a vajpovědi dále v království našem Českém brány a vydávány nebyly nežli do posledního dne měsíce února. A potom tyto níže psané zlaté, kteréž se váhou i hodností s dukáty našimi srovnávají a na hřivnu kolínskou týchž dukátuov 67 a korun 70 vchází; a tak má na pražskou hřivnu dukátuov vcházeti 72 dukáty, tři sta padesáte jeden, šest set a čtyřidceti díluov jednoho dukátu, a korun na touž hřivnu pražskou 75, padesáte jeden, šedesáte čtyři díluov jedné koruny, kteréž jsme proti našim dukátuom a rejnským zlatým dobrým v hodnosti jejich sprobovati a valvovati dali.

Než mezi tím časem výš oznámeným mohou netoliko ty zlaté, kteréž se zejména dole jmenují, ale i ty cizí zlaté, tak jakž prvé platily i nyní platí, brány a zase vydávány býti; než po vyjití jmenovaného času, totiž posledního dne měsíce února, mají ty cizí zlatí zapověděni býti a více bráni nebudou než toliko tyto níže zejména položené.

Také ty mince zlaté cizí, kteréž se v říši, v království našem Českém a v jiných zemích našich vedle našich mincí dopouštějí, výše bráti ani vydávati se nemají nežli tak, jakž se níže píše; však tak aby na zlatě i na váze pravé byly, a lehčejší mají se vystřelovati a ven z země vybývati.

Jmenovitě a předkem dupltdukáty.

Totiž všecky hišpaňské duplodukáty, kastilické, arragonské, valencké, navarské, sicilské, mediolánské, francouzské: po dvou stech a čtyřech krejcařích.

Všecky hišpaňské, totižto kastilické, valencké, arragonské, neapolitánské, minstrberské, polské, genuenské, benátské, papežské, bononienské, vratislavského biskupa, Vratislavě města, lehnické, vaydské, kladské, florencské, mediolánské: po jednom stu a po dvou krejcařích; než salcpurské mají toliko brány býti po jednom stu a jednom krejcaru.

Dukáty: augšpurské, kanfpaurské, hamburské, lubecské po sto krejcařích toliko.

Item, portugalské zlaté s krátkým křížem po devatesáti šesti krejcařích; item, druhé portugalské s vysokým křížem po 9 krejcařích.

Koruny slunečné, burgundské, niederlandské, francouzské po 93 krejcařích.

Jiné koruny: totižto všecky hišpaňské, kastilické, valentské, navarské, mediolánské, sicilské, genuenské, papežské po 91 krejcařích.

Kdož by pak toto naše nařízení přestoupil a takové nahoře jmenované dukáty a koruny, kteréž jsme vedle jiných našich domácích a zemských zlatých mincí bráti dopustili, výše a dráže, než se nadpisuje, bral, vydával neb jakkoli jináč pod jakýmžkoli obmyslem, zpuosobem a obyčejem odbýval, ten nebo ti mají v pokutě býti a takové zlaté i stříbrné mince nám k ruce propadnouti; protož se každý, věda o tom, před škodou bude moci varovati.

I poněvadž nám, jakožto králi českému, náleží, abychom nad tímto ustanovením a zřízením mincovním, uváživše je prvé s radami našimi dostatečně, pro věrných poddaných našich dobré a užitečné, ruku drželi, a to všecko, což se svrchu píše, aby cele a neporušitelně od každého držáno bylo: protož to v království Českém a zemích k němu připojených naříditi ráčíme, aby v jistých místech, jakž by kdy toho potřeba ukazovala, mince království našeho Českého ohledávány a probovány byly, jakož pak o takovém probování zvláštní psané zřízení udělati a nad tím ruku držeti ráčíme.

I ačkoli takové probování, zvláště pak pro uvarování falše a podvodův, potřebné bude, však proto se to přihází, že při mincování i jináč všelijací obmyslové, fortelové a oklamání jedni druhých se dějí, by pak i toho probování se neužívalo, jako že někteří zlatých a stříbrných mincí ujímají, lehčí, ostřihují, přelívají, vyvažují, překontrfetují a jináč nenáležitě s tím nakládají i z země ven, hledajíce v tom svého zisku, vozí: protož ustanovujeme a tomu konečně chceme, aby takoví lidé, ježto mince lehčí, ostřihují, přepalují, šmelcují, přelívají, vyvažují, na zisk mění aneb jakžkoli falšují, na hrdle i statku podle jednoho každého provinění bez milosti a odpuštění trestáni byli a žádný aby v té věci šanován nebyl; jakož pak všem vrchnostem ve všem království našem Českém, aby na takové falešníky a osoby podezřelé, ježto minci falšují, přepalují a kazí, zvláštní pozor měly, a kteréhož by postihly, ku právu daly, poroučeti ráčíme. Pakli by se to našlo, že by komu co takového přehlídly a o tom neoznámily, tehdy ten nebo ti nám pokuty dvě hřivny čistého zlata skrze to propadnouti mají.

Také když by který takový člověk s jistotou postižen a ku právu dán byl, má na hrdle i na statku trestán býti, anebo toliko na hrdle anebo toliko na statku, jakž kterého provinění větší bude. A bude-li který na statku trestán, tomu, kterýž o něm zprávu dá nebo který ho postihne, pokuty třetí díl se dáti a jiné dva díly do komory naší náležeti mají; kteroužto pokutu nám k ruce každá vrchnost v království našem Českém a zemích k němu náležitých povinna bude vyupomínati a z toho ten třetí díl, komuž bude náležeti, vydati. Jestliže by pak někdo, takovou faleš a podvod zvěda, vrchnosti své nejdéle v jednom měsíci, to jest ve čtyřech nedělích pořád zběhlých, neoznámil, a to se na něho vyhledalo a proneslo, ten tu pokutu oznámenou dvě hřivně čistého zlata nám propadne a dáti povinen bude; z kteréžto pokuty tomu, kdož jest takovou faleš a podvod vyhledal, aneb o tom, že jest to před vrchností svou zamlčel, oznámil, třetí díl dán býti a ostatní dva díly aby do komory naší propadeny a dány byly.

A jakož také mnozí lidé z království našeho Českého a z zemí k němu náležitých tajně a pod rozličnými zpuosoby a obmysly zlato a stříbro nezdělané vozí, nosí a vysýlají na znamenitou naši a všech věrných poddaných našich škodu a záhubu: protož poroučeti ráčíme a tak konečně míti chceme, aby po dnešní den žádné nezmincované ani nezdělané zlato a stříbro, tolikéž ani stříbrné nádobí, leč by to pozlacené bylo, ani dukáti, kteří se v zemích našich mincovati a dělati dopouštějí, ani zlatí rejnští, z království našeho Českého do jiných cizích zemí, kromě svaté říše a zemí Německých, ani do Nydrlandu, dokudžby se s naším a svaté říše o minci nařízením nesrovnali a všelijak nesnesli, pod žádným zpuosobem ani skrze handle nevozili, neprodávali, nenosili ani ven nevysýlali; a bude to na pomezí Německých zemí k Vlašským i jiným zemím a krajinám skrze lidi opatřeno a zvláštní pozor a špeh na takové lidi držán, a bude-li kdo postižen, mají bez milosti na hrdle i na statku podle jednoho každého provinění tak a tím způsobem jako ti, kteříž by mince falšovali neb vekslovali, jakž svrchu dotčeno, skutečně trestáni býti. A proti tomu žádnému nemá postačiti ani pomoci žádný klejt, bezpečenství, obecní landfrýd ani nic jiného k tomu podobného. Pakli by ta osoba postižená tak chudá byla, že by se na statku nemohla trestati, anebo, prvé jsouc proto na statku trestána, dále by se toho dopustila, protož k těm a takovým osobám má se zachováno býti, jakž se svrchu píše.

Ušel-li by pak který, tehdy každému svobodně se dopouští, aby k hrdlu i statku jeho sáhnouti mohl, a tím proti řádu a právu ani žádnému klejtu nic neučiní.

Také, jestliže by se přihodilo a takový člověk že by postižen byl, tehda nemá jinde na něho saženo býti nežli v městě anebo v městečku, kdež by pořádné právo bylo, aniž také má přehledáván býti, leč s vědomím a v přítomnosti té vrchnosti anebo práva a potom k němu má přikročeno a přistoupeno býti, jakž svrchu dotčeno.

Pakli by ten, kterýž by o někom oznámil, omylnou zprávu dal, a někdo tím vinen nebyl a skrze to že by v škodu uveden byl, tehda ten, kterýž by tak koho svým oznámením k škodě připravil, podle rozeznání právního takovou škodu a náklad navrátiti a zaplatiti povinen bude, leč by slušné a hodné příčiny toho ukázal a předložil, tehdy takovými škodami a náklady povinovat nebude. Však proto všem vrchnostem tím zapovědíno ani zastříno býti nemá, jestliže by o kterých takových škodných a podezřelých lidech zvěděli, aby jich na svých gruntech skrze služebníky a lidi své vyzdvihovati a do měst nebo městeček ku právu podávati neměli.

Také měl-li by kdo proti tomuto našemu jistému nařízení jakou sobě danou milost, obdarování nebo dopuštění, aneb že by budoucně toho něco sobě objednal nebo obdržel, to všechno tímto naším ustanovením moříme, kazíme a v nic obracujeme, tak aby proti tomuto poručení našemu žádné moci ani platnosti nemělo.

Také ustanovujeme a tomu konečně chceme, aby každý; pod pokutou upálení, zrnění, sagrování, falšování a jiných podvoduov strany starých dobrých mincí (krom cizích a lehkých), tak jakž o tom svrchu oznámeno jest, se nedopouštěl. A kteříž v království našem Českém a zemích k němu připojených jaké sagrovní a šmelcovní huti mají, pod ztracením jednoho každého svobody k mincování a nad to ještě vajše pod propadením dvadcíti hřiven litého zlata do komory naší bez odpuštění, to dostatečně opatřiti mají, aby na budoucí časy žádné mědi v týchž sagrovnách a hutěch svých zrniti a toho, což stříbro drží, sagrovati a šmelcovati, přepalovati a přeháněti nedopouštěli, kromě stříbr těch, kteréž se z hor dobajvají a což jest prvé mince nebyla.

Než měl-li by kdo jaké staré neb jiné mince, ježto vůbec jednostajně se neberou a nevydávají, a chtěl by je dáti spustiti a zrniti, ten nebo ti mají je do našich mincí donésti a tu spustiti a zrniti dáti a potom v slušnosti prodati.

Také jestliže by zlatníci k založení svého řemesla a živnosti zlata neb stříbra potřebovali a skrze to minci zlámati a spustiti musili, nemají více té mince lámati a spouštěti, nežli což by k řemeslu svému potřebovali; ale prodávati nebo jinam vysýlati toho zlata ani stříbra nemají pod pokutou a trestáním svrchu oznámeným.

Také nemají dotčení zlatníci žádné mince lámati ani spouštěti, leč by se prvé vrchnosti své opověděli.

Dále mohlo by se také to přitrefiti, že by ti, kteříž právo a svobodu k mincování mají, svou spravedlnost a právo prodali, jinému odevzdali aneb propuojčili: protož ustanovujeme, poroučíme a konečně tomu chceme, aby všichni, kteříž k mincování svobodu a obdarování mají, žádných nenáležitostí se nedopouštěli a kromě služby nebo záplaty s mincmejstry žádných spolkuov a smluv postranních nemívali, ale každý svým vlastním nákladem a penězi svými aby zlatem i stříbrem minci svou zakládal, ač nechce-li od mincování přestati, a toho mincování aby upřímně a věrně jakž náleží užíval.

Pakli by kdo v jednom neb více artikulích proti tomu učinil, ten pro své provinění v těžkou nemilost naši upadne a k tomu o svou svobodu a spravedlivost k mincování přijde.

A jestliže by pak který mincmejstr od koho pro nějaký zisk minci najal, ten má nám pokuty deset hřiven čistého zlata propadnouti.

Také přihodilo-li by se kdy, že bychom někomu, kterýž prvé té svobody nemá, k mincování zlaté nebo stříbrné mince jaké nové obdarování dáti ráčili, aneb že by toho od našich dědicuov neb budoucích králuov českých dosáhl: tehda takové obdarování na jiný způsob a konec dáno býti nemá, než aby podle tohoto našeho nařízení a ustanovení a jináče nic se při tom mincování chovati povinen byl.

Pakli jest kdo kteréhokoli stavu anebo důstojenství od nás, nebo od slavných pamětí předkuov našich, jaké obdarování nebo svobodu, ježto by proti tomuto našemu nařízení bylo, dosáhl nebo sobě vyjednal, aneb ještě pod jakýmžkoli zpuosobem, objednati a dosáhnouti by mohl: takové obdarování žádnému proti tomuto našemu nařízení nemá a nebude moci postačiti ani platné býti.

A tak toto naše nařízení a ustanovení mincovní všem vuobec z mocnosti naší císařské, jakožto král český, vydáváme, přísně poroučejíce, aby v království našem Českém a zemích k němu připojených všudy vuobec vyhlášeno bylo, nad tím aby se ruka držela a konečně, což se v něm píše, řídí a poroučí, aby se tak a nejináč stalo. Kteří by pak proti tomu co učinili a tento rozkaz a nařízení naše přestoupili, k těm abyste se podle vyměřené pokuty zachovali a toho ovšem neobmeškávali a nepomíjeli, ač se chcete nemilosti naší a skutečného trestání našeho a pokuty svrchu oznámené uvarovati.

(Následuje vyobrazení nových zlatých i stříbrných mincí, kteréž v království Českém, v zemích k němu připojených a v Rakouských zemích dělány a mincovány býti mají.)