MS. v českém archivu zemském s nápisem: "Červení sněmové od 1541 do 1582."

Jakož jest J. M. C., pán náš nejmilostivější, na sněmu tomto nynějším obecním všem třem stavuom království Českého, též posluom od stavuov markrabství Moravského, knížetství Slezských, markrabství Horních i Dolních Lužic s plnou mocí vyslaným, jakožto ouduom k tomuto království vtěleným příslušejícím, v středu po svaté Lucii léta 69. již pominulého, milostivé předložení oustně učiniti, také v spisu stavuom podati ráčil, z jakých velikých, znamenitých a duoležitých příčin, předkem na pomoc osazování mezí a hranic v království Uherském proti nepříteli Turku víry svaté křesťanské, potom i na vychování J. M. osoby i dvoru J. M., též splacení a pomožení J. M. z některých dlužných závad, a i pro některé jiné duoležité obecní království tohoto a dotčených zemí k království tomuto a týmž zemím náležité a všeho křesťanstva se dotýkající potřeby ... [Není v původním zápisu vypsáno.] na kteréžto J. M. C. milostivé předložení a žádost všichni tři stavové království Českého, poslové ode všech čtyř stavuov markrabství Moravského, knížetství Slezských, též markrabství Horních i Dolních Lužic vyslaní jsou se jednomyslně snesli a srovnali, aby J. M. C. suma jistá jmenovaná a i z jedné každé země na časy jisté vydána byla, tak aby J. M. vědouc nač by se jistotně a konečně ubezpečiti moci ráčil, ty zámky a místa pomezní, zvláště pak ty, kteréž proti nahoře psaným zemím jsou, osazovati a před nepřítelem Turkem dostatečněji opatřiti moci ráčil.

Předkem stavové království Českého svolili jsú se J. M. C. každého roku sedmdesáte pět tisíc kop grošuov českých vydávati, od času suchých dní letničných léta tohoto sedmdesátého počínajíc až za dvě letě pořád zběhlé, však rozdílně, třidceti puol osma tisíce kop grošuov českých na sv. Bartoloměje nejprve příštího a druhých třidceti puol osma tisíce kop grošuov českých na vánoce nejprve příští aneb dvě neděle potom. A tak potom druhého roku týmž zpuosobem, na ty jisté termíny J. M. od berníkuov, od stavuov k tomu tímto sněmem zřízených, vydáno a vyčteno každého času má býti, kterážto suma ode všech tří stavuov takto shledána a vybírána a týmž berníkuom v ruce na hrad Pražský dodávána býti má.

Předkem J. M. C. skrze hejtmany, ouředníky neb purkrabí na panstvích svých naříditi míti ráčí, též jedna každá vrchnost, páni, rytířstvo i všecky osoby duchovní i manové, kteříž lidi osedlé mají, cožkoli v městech, předměstích, v městečkách, vesnicích aneb jinde na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají: z jednoho každého domu neb chalupy, buď veliké neb malé, v kterýchž lidé bydlí, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí a lázní ve vsech, na kterýchž by lidé hospodáři osedlí nebyli, aby do týchž dvou let pořád zběhlých, počnouce při času sv. Bartoloměje nejprve příštího první díl, totiž deset grošův českých, a druhý díl na vánoce nejprve příští též deset grošův českých dali; tolikéž také druhého roku když se psáti bude léta sedmdesátého prvního při času sv. Bartoloměje a též při času vánoc dáti a vyplniti mají, tak jakž nahoře psáno stojí.

Předkem, jedna každá vrchnost ta má beze všeho fortele s pilností vyhledati jaký počet lidí osedlých, tak jakž napřed dotčeno, na panství aneb statku svém má, což se koli týchž poddaných a jaký počet najde, rozvrhnouce to spravedlivě, aby bohatší chudým na pomoc byli, tak aby z jednoho každého domu zouplna ta berně vyšla a větším a těžším ukládáním mimo to, aby od vrchnosti své obtěžováni nebyli, tu sumu peněz podle listu svého pod pečetí svou, že jest to na panství svém spravedlivě vyhledal anebo vyhledati poručil, s tím doložením, že více na panství neb statku svém lidí osedlých nemá, pánuom berníkuom i s tou berní na hrad Pražský odeslati má.

Tolikéž města J. M. C. i Její M. císařové, kteráž městečka nebo vsi buďto k obci, osoby k duchovenství, neb jakžkoli na pozemských statcích by co držela neb drží; nic méně též z panství Hrádeckého, Chomutovského, hrabství Kladského, kraje Loketského a Chebského též se zachovati povinni jsou.

Než Pražané a jiná města J. M. C. i Její M. císařové, kteráž třetího stavu užívají, to každé město z domuov, kteréž v městě neb v předměstí mají, velikých neb malých, žádných nevymiňujíc, pro uvarování nerovnosti, jakž se posavad dálo, z jednoho každého domu každého roku po puol druhé kopě grošů českých dávati mají, však rozdílně na roky a terminy, jakž nahoře psáno stojí, totiž počnouc a sv. Bartoloměje nejprve příštího čtyřidceti pět grošů českých, a potom ihned na vánoce druhou polovici, též čtyřidceti pět grošů českých; však lidé poddaní jich, kteříž na jakýchkoli statcích pozemských, buď k obci, k záduší, k špitálům, neb osobám městským náležícím, mají, ti se v to nepotahují, než s jinými poddanými z stavu panského neb rytířského též rovně berni dávati mají; a druhý rok, když se psáti bude léta sedmdesátého prvního při času sv. Bartoloměje a vánoc, též na ty terminy a roky dáti a vyplniti povinni jsú. Nic méněji všichni farářové ve všech městech, městečkách i vesnicích, kteřížkoli kdekoli na farách jsou, ten každého roku jednu kopu gr. českých z jedné každé fary při jednom každém času a termínu polovici toho každého, téhdáž když pán týchž poddaných anebo město svou berni pošle, odsílati a od sebe vydávati povinen jest. A též nápravníci, svobodnici po jedné kopě dvadcíti gr. českých při jednom každém času a terminu též dávati povinni jsou, tak jakž J. M. C. o tom toliko strany nápravníkuov, dědiníkuov a svobodníkuov, dvořákuov naříditi poručiti ráčí, aby bohatší s chudšími srovnáni byli, a též ty berně nejvyšším berníkuom království tohoto, jakž jiní všichni tři stavové, na hrad Pražský dodávali, aby ta sbírka od jednoho každého zouplna vyjíti mohla.

Než což se pak panských, rytířských i také duchovních domuov, buď v městech, na předměstích anebo šosuom riáležitých v městech Pražských a v jiných městech královských i v Její M. císařové v království Českém ležících, v kterýchž by se žádné živnosti městské nevedly, dotýče: ten každý pán, rytířský člověk i duchovní osoby má z toho každého domu puol druhé kopy gr. českých, tak jakž Pražané z svých domuov dávati budou, nejvyšším pánuom berníkuom na hrad Pražský podle berně od poddaných svých i s listem přiznávacím dáti; než kteříž by páni domy své k provozování živnosti hospodářuom neb nájemníkuom propuojčili, tehdy ti hospodáři neb nájemníci povinni jsou pánuom svým takovou berni z jich domuov vydávati, tak aby každý pán, rytířský člověk i duchovní osoba, jakž svrchu dotčeno, pánuom berníkuom na hrad Pražský do těch dvou let dával a vyplňoval.

A listové přiznávací v tato slova býti mají: "Já N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož sem podle svolení sněmovního, kteréž se stalo na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském při přítomnosti J. M. C. léta 69. v pondělí po moudrosti boží, všechny lidi poddané své vyhledati a sčísti dal, kterýchž se nachází N., a že více poddaných lidí, z kterýchž by se té berně dostati mělo, nemám než N., to přijímám k svému svědomí. Toho na svědomí."

A dále Pražané i jiná města nemají a moci nebudou na takové domy panské, rytířské a duchovní o nic víceji a výšeji nastupovati a sobě z týchž domuov jakou jinou pomocí berní jejich dotahovati. A tito berníci k tomu voleni jsou, kteříž povinni budou při vybírání pomoci proti Turku i také jiných daní, tak jak se jim tímto sněmem vyměří, beze všeho ušetření osob tak a ne jinak se zachovati, a z toho stavuom království Českého při vyjití roku jednoho každého ti jedni každí berníci řádný počet učiniti beze všeho prodlévání mají, co kterého roku té berně se sejde a kam se obrátí, kterýžto počet od nich bez odtahuov přijat býti má; a k přijímání takových počtuov po vyjití jedněch každých těch berníkuov roku soud zemský, kterému se tímto sněmem moc dává, osoby z stavu panského, rytířského a z Pražan voliti mají, kteréž by hned beze všeho odtahování takové počty přijaly, a když by již berníci takový počet pořádně vykonali a od sebe odvedli, na schváleni soudu zemského a těch osob k tomu obzvláštně zřízených dskami zemskými na místě všech stavuov vykvitováni býti mají.

A tito berníci voleni jsou: z stavu panského prvního roku Jan z Lobkovic a na Nových Hradech, z stavu rytířského Hendrych Štampach z Štampachu a na Hostivici, z Pražan Mistr Nikodém z Paumberka, měštěnín Starého města Pražského; druhého roku z stavu panského, Jan z Říčan na Kosově Hoře, J. M. C. rada, a z stavu rytířského Pavel Korka z Korkyně v Suchém dole, na Ostrově, z Pražan Jiřík Hradecký z Kosmačova, měštěnín Nového města Pražského; kterýmžto berníkuom za práci jich z též berně dáno býti má osobě z stavu panského puol třetího sta kop gr. českých, osobě z stavu rytířského dvě stě kop gr. českých, osobě z stavu městského jedno sto kop gr. českých.

A což se písařuov při berni dotýče, co kterému služby dáváno býti má, s vědomím soudu zemského páni berníci o to s nimi se urovnati mají, a oni berníci takový každý list i s tou berní mají přijíti a všecku tu sumu, což jednoho každého času a terminu jí se zběhne, J. M. C. proti pořádné kvitancí ročně do sumy sedmdesáti pěti tisíc kop gr. českých v moc uvésti anebo tomu, komuž od J. M. C. o tom poručeno bude. Než což by pak výše buď do roka neb každého terminu polovici té sbírky přebíhalo, to za, sebou zanechati a zuostaviti mají a při tom se zachovati, jakž o tom níže vyměřeno jest, než listy přiznávací, kteréž od jedné každé osoby podle berně odeslány budou, ty mají při sobě zachovati a ihned, nemeškajíc, zejména pánuom hejtmanuom krajským do každého kraje, kážíc do registr jednu každú osobu vytáhnouti, co který se přiznává, že poddaných svých má, odeslati. A poněvadž města Pražská za jeden kraj se počítají a v tom kraji žádných hejtmanuov krajských nemají, to aby páni hejtmané J. M. C. v týchž městech vyříditi povinni byli, tak aby oni páni hejtmané v jednom každém kraji, tak li jest se jeden každý podle tohoto sněmovního svolení zachoval, na to se s pilností vyptali, a jestli by se za kýmkoliv našlo, že jest kdo tak zouplna poddaných svých, což jich osedlých má, anebo domuov v nich bydlících nesepsal a berně z nich neodeslal, tehdy ten každý od těch pánuov hejtmanuov krajských má nejvyšším berníkuom oznámen býti. A poněvadž tento artikul a svolení této berně a pomoci J. M. C. ode všech tří stavuov svolené proto se děje, aby v tom rovnost spravedlivá zachována byla a z těch nerovností, kteréž jsou prvé mezi stavy strany šacuňkuov byly, berní nepřiznání i také mnohých berní aby zdržování nepřišlo: protož jestliže by při stavích neb osobách duchovních, maních, v městech královských, svobodnících, dvořácích neb při komžkoliv z světských neb duchovních se to naň našlo a dostatečně ukázáno bylo, že jest se v tom tak vědomě a zoumyslně podle tohoto vyměření, buď v mále neb v mnoze, nezachoval a napřed se listem nepřiznal a dotčené sbírky z lidí svých neudělal, aneb, od lidí poddaných svých vyberouc, berníkuom na hrad Pražský na ty časy a termíny zouplna nedodal a od sebe neodvedl, ten jeden každý zůstaň a buď v té ve vší, pokutě, kteráž se obsahuje artikulem svoleným tímto sněmem třidcátého peníze pro nedosti činění témuž artikuli v čem kolivěk.

Než co se podruhuov a čeledi přístavní dotýče, ten každý tomu hospodáři, při kterémž jest, ku pomoci jeho berně dání při každém času jeden každý podruh od osoby své po dvou gr. českých a ti, kteříž služby berou a na mzdách zjednáni jsou, mužského i ženského pohlaví, ten jeden každý pánu a hospodáři svému z služby, na kteréž zjednán jest, z jedné kopy gr. českých jeden groš český dáti povinen jest.

Než toto se při tom vymiňuje, jestliže by kterým osobám z stavuov, anebo poddaným jich, ohněm, povodněmi, krupobitím aneb jinak z dopuštění božího škody se staly, anebo kteří by od pánuov svých ještě pro předešlé škody lhůtu měli, že by platu jim nedávali: to když jeden každý nejvyšším berníkuom listem pod pečetí svou, přijma to k svému svědomí, co jest se mu škody neb poddaným jeho stalo, ukáže, při tom zůstaven býti a to sobě z berně, což by jí dáti měl, sníti každý může.

Což se pak osob, kteréžkoli, buďto z stavu světského neb duchovního, peníze na úrocích mají, dotýče: ty všechny každého roku do těch dvou let pořád zběhlých mají a povinny jsou podle listův přiznávacích z jednoho tisíce kop grošuov pět kop gr. českých, však též rozdílně po půl třetí kopě gr. českých na ty roky a terminy, totiž na sv. Bartoloměje a na vánoce, jakž nahoře psáno stojí, dávati a vyplniti berníkuom dotčeným, každého času od sebe odvozovati. A jestli by která z těch lidí osoba, buď se z toho, což by tak na úroce měl, se nepřiznal, neb přiznajíc na ty jisté časy a terminy, jakž dotčeno, nedal, anebo jistoty pod jakým srozuměním bez úrokuov na kteréžkoli sumy k sobě přijímal, jakoby jich jistci svému bez úrokuov půjčil a přes to z nich úrok bral, aneb ourok sobě k sumě připsati dal, a jakžkoliv jinak jakéhokoliv obmyslu naproti vydávání spravedlivé rovnosti jedné každé sumy se toho čeho dopustil, ten jeden každý aby, což by mu se z té sumy berně dáti dostalo, dvojnásobně dáti povinen byl, a nic méně v pokutě napřed dotčené vyměřené zuostal.

Čož se pak židuov v království Českém dotýče: ti, kdekoliv jací v městech Pražských, neb jinde v městech v království tomto, aneb pod kterým pánem koliv jsou, kterémužto koli židu jest nad dvaceti let, aneb že by ženatý byl, ten jeden každý žid z hlavy každého roku do těch dvou let pořád zběhlých dávati povinen jest po dvou zlatých uherských, aneb po půl druhé kopě gr. českých, a ten, kterému by dvadceti let nebylo a do desíti let stáří byl toliko jeden uherský zlatý neb 45 grošuov českých dávati povinen jest. Však židé starší v městech Pražských to naříditi mají a opatřiti na přísahu svou, kterou jsou učinili J. M. C. k ouřaduom svým, aby napřed v městech Pražských a potom ve všem království Českém všichni židé, kteříž jsou napřed do dvadcíti a potom do desíti let stáří, zejména popsáni a poznamenáni byli; a takové poznamenání nejvyšším pánuom berníkům ihned na den svatého Bartoloměje nejprve příštího na hrad Pražský podali, a podle toho poznamenání, což se té berně zběhne, vyberouc to sami, pánuom berníkuom od sebe zouplna vydali. A pakli by ti židé starší podle takového nařízení a tohoto zemského svolení předkem takového dotčeného popsání nevykonali aneb berníkům nepodali, kteréhokoliv dílu na ty časy a terminy nevyplňovali, aneb které ty židy přehlídali, jakýmkoli zpuosobem let jim ujímajíc, nebo jinak jakkoliv toho příčina byla, aby v tom jaká najmenší lest, fortel neb obmysl naproti tomuto svolení obmýšlena neb zpuosobena byla, a to se na ně vyhledalo a našlo: tehdy páni berníci ihned ty starší židy dostatečně vězením opatřiti dáti mají a soudu zemského týmž vězením dodržeti. A pokudžby pánuom berníkuom od soudu zemského poručeno a naučení dáno bylo, jakou pokutou i trestáním ti židé by pokutováni býti měli, to při tom zuostaň.

Však obzvláštně stavové království Českého toto sobě vymiňují: což by koli ze všech napřed dotčených věcí této sbírky mimo napřed psanou sumu sedmdesáte pět tisíc kop gr. českých každého roku, aneb kterého polouletního terminu, nad polovici též sumy, to jest třidceti puol osma tisíce kop gr. českých, co více se zběhlo, z toho suma jistá stavuom na některé jisté potřeby zemské v mocnosti zuostati má, a což by tak na potřeby zemské obráceno bylo, o tom se má J. M. C. z soudu zemského každého času oznámiti. Však jestliže by co té sumy mimo obecní potřeby zemské přebíhalo a zůstávalo, to na to, jakž níže poznamenáno bude, obráceno býti má.

Též také J. M. C. poslové od stavuov markrabství Moravského vyslaní tímto sněmem sou na dotčené osazení míst hraničných proti nepříteli Turku svolili za dvě letě pořád zběhlé z jednoho každého domu od poddaných svých v městech, v městečkách i ve vsech po 20 groších českých, z měst J. M. C: po půl druhé kopě gr. českých; od těch, kteří peníze na úrocích mají, z tisíce kop gr. českých pět kop gr. českých, z židů ženatých i s manželkami jejich po třech tolařích a z jiných neženatých, kteří by přes deset let stáří byli, z hlavy po dvadcíti gr. českých, mužského i ženského pohlaví, vybírati a vydávati. A což se koli té sumy podle tohoto svolení každého roku po ty dvě letě zběhne a dáti dostane, tu na sv. Bartoloměje nejprve příštího polovici a na vánoce nejprve příští druhou polovici, a tak potom druhého roku léta 71 na ty časy a terminy týmž zpuosobem dávati a J. M. C. od sebe odvésti a zouplna vyplniti, z tolika při každém těch čtyř nahoře jmenovaných termínuov na potřeby zemské puol druhého tisíce, puol třetího sta kop gr. českých při sobě zanechajíc, mají, tak jakž jsou se s J. M. C. o to snesli; a kdož by se koli z obyvatelův, buď osob duchovních neb světských tak nezachoval, jaká by pokuta na koho uložena býti měla, i tudíž, jaký by při tom vybírání řád zachován býti měl, mají se o to mezi sebou stavové markrabství Moravského ihned na sněmě jim v témž markrabství již položeném snésti.

Též také J. M. C. poslové od stavův knížetství Slezských tímto sněmem jsou na dotčené osazení míst hraničných proti nepříteli Turku svolili tolikéž za dvě letě pořád zběhlé vydávati každého roku sedmdesáte tisíc tolarův; a to sou připověděli na tomto sněmě svém nejprve příštím dostatečně opatřiti a naříditi, aby ta suma svrchu psaná na ty časy a roky, jakž v tomto království; totiž první díl třidceti pět tisíc tolaruov na sv. Bartoloměje nejprve příštího, a druhý díl tolikéž třidceti pět tisíc tolaruov na vánoce nejprve příští. A tak potom druhého roku léta 71 na ty časy a terminy tímž zpuosobem dávati a J. M. vyplniti a od sebe odvésti mají; načež že se J. M. C. tím bezpečněji a dostatečněji pro osazení mezí a hranic ujistiti a zbezpečiti moci ráčí.

Též také J. M. C. poslové od stavuov markrabství Horních Lužic s plnou mocí vyslaní na pomoc osazení hranic a pomezí v království Uherském proti Turku do dvou let pořád zběhlých dáti svolili každého roku patnácte tisíc tolaruov, kteroužto sumu tím vším zpuosobem vybírati mají, tak jakž v království tomto svoleno jest, totižto z lidí poddaných svých v městech, v městečkách, vesnicích panských, rytířských, duchovních aneb která města J. M. C. lidi poddané by měla z každého domu po 20 groších českých, a z měst J. M. C. z každého domu po půl druhé kopě gr. českých a to rozdílně, jednu polovici při svatém, Bartoloměji nejprve příštím léta tohoto 70, a druhou polovici při vánocích téhož léta 71 nastávajícího dáti a složiti mají; též také z jedné každé fary jednu kopu gr. českých vybírati mají, tak jako i v království tomto. A což by přes sumu patnácte tisíc tolaruov z té sbírky přebývalo, to J. M. C. tolikéž, tím zpuosobem jako v království tomto, v moc uvedeno a dáno býti má. Berně pak posudní z každého věrtele piva bílého neb ječného po čtyřech gr. českých J. M. C. a Její M. císařové po jednom groši českém, tak jako stavové království tohoto, do dvou let dáti též jsou svolili; kterážto berně posudní ve dvou nedělích po dokonání sněmu, kterýž v Budešíně držán bude, dávati se začíti má. Což se pak vybírání třidcátého peníze na pomoc některých dlužných těžkostí J. M. C. dotýče, nadepsaní vyslaní poslové tolikéž jako i stavové království Českého dvě neděle po vykonání téhož sněmu Budešínského za jeden rok vybírati jsou svolili; a což by se ho tak až do vánoc nejprve příštích zběhlo a vybralo, to J. M. C. dáti a v moc uvésti mají. Ostatní pak suma, což se jí druhého polouletí do vyjití toho roku sběhne, při vejběrčích jejich až do dalšího snesení zuostati má.

Jestliže by pak v tom čase J. M. C. proti Turku nepříteli do pole táhnouti aneb lid válečný do království Uherského vyslati míti ráčil: o to se stavové Horních Lužic při nadepsaném sněmu svém Budešínském snésti mají jakou pomocí svú, tak jako stavové království Českého, J. M. C., jako věrni poddaní, opouštěti by neměli, aby J. M. C. věděti ráčil konečně, kdyby toho jaká potřeba nastala, nač se při nich ubezpečiti míti ráčí.

Tolikéž jsou vyslaní poslové z markrabství Dolních Lužic na pomoc vychovávání válečného lidu a osazení hranic J. M. C. deset tisíc tolaruov každého roku do dvou let pořád zběhlých dáti svolili, též rozdílně, počnouc platiti jednu polovici při svatém Bartoloměji nejprve příštím, a druhou polovici při vánocích též nejprve příštích; a tak druhého roku na již psané terminy J. M. C. touž sumu vydávati mají a takovou sumu z domův poddaných svých, též i z měst J. M. C., anebo podle šacuňkuov, jak by se při sněmě svém o to snesli, vybírati mají. Strany pak posudního dávání též i třidcátého peníze vybírání a když by toho potřeba nastala, do pole proti Turku podle J. M. C. tažení anebo vysílání, také jsou se snesli to tak vším tím zpuosobem dávati a vykonávati, jako stavové z markrabství Horních Lužic, a při sněmě svém to všechno pořádně naříditi.

A jakož jest J. M. C. na všechny tři stavy království Českého a na posly markrabství Moravského, knížetství Slezských, Horních i Dolních Lužic vyslané milostivou žádost vzložiti ráčil, aby stavové vzhlédnouce na znamenité a veliké vydávání J. M. C. o posudní z jednoho každého věrtele na vychování J. M. C. osoby a dvoru do dalšího času se snesli a svolili, tak jakž J. M. C. ten artikul šíře se vztahuje: i ač stavové království Českého a poslové z vyslaných zemí strany toho artikule nemalé ztížnosti své J. M. jsou předkládali, však aby J. M. C. stavův poníženou poddanost a poněkud i přes možnost jich poznati ráčil, na tom sou se všichni stavové království Českého a poslové z dotčených zemí vyslaní snesli a svolili, aby J. M. C. z každého věrtele piva, buď bílého neb ječného, kteréž se zde v dotčených zemích od kohokoli, buď od stavu panského, rytířského, městského, neb lidí duchovních kterýchžkoliv, též svobodníkuov, nápravníkuov, neb obecních lidí těch, kteříž jaké výsady na vaření piva pořádné mají, na prodaj vaří, po čtyřech groších českých vybíráno, dáváno, placeno do dvou let pořád zběhlých bylo, a to rozdílně každého roku, ihned počnúc ode dne zavření sněmu tohoto, totiž od pátku nejprve příštího ve dvú nedělích pořád zběhlých první termín den suchých dní nejprve příštích, a tak potom na každé suché dni až do vyjití týchž dvou let pořád zběhlých dávati a každého času berníkuom od stavův k tomu po krajích tímto sněmem zřízeným s registry a listy přiznávacími dodávati a jeden každý od sebe odvozovati mají a povinen jest. K vybírání pak takového posudního tito výběrčí v jednom každém kraji od stavuov zřízeni jsou: v kraji Bechyňském Zikmund Malovec z Malovic a na Vejrči; v kraji Plzeňském Jan Kokořovec z Kokořova a na Prádle; v kraji Žateckém Šebestián z Vřesovic a na Touchovicích; v kraji Kouřimském Václav Cukr z Tamfeldu a na Stránce; v kraji Rakovnickém Jiřík z Násilí a na Krušovicích; v kraji Hradeckém Jiřík mladší Dobřenský z Dobřenic a na Barchově; v kraji Vltavském Vilém Malovec Kosoř z Malovic na Maršovicích; v kraji Boleslavském Joachym Prostiborský z Prostiboře; v kraji Prachenském Adam Baubinský z Oujezda; v kraji Slánském David Boreň ze Lhoty a na Míkovicích a Roztokách; v kraji Chrudimském Jetřich Lipanský z Lipan a na Veselí; v kraji Litoměřickém Kašpar Belvic z Nostvic a na Liběchově; v kraji Čáslavském Václav Chotouchovský z Nebovid na Vlačicích; v kraji Podbrdském Václav Běšín z Běšin.

Jestliže by pak kdo z osob svrchu psaných za výběrčí posudního volených z hodných příčin bezelstně v té práci býti a toho k sobě přijíti nemohl, má to časně nejvyšším pánuom berníkuom oznámiti a dostatečnou, slušnou příčinu ukázati, proč by v takové práci zůstati, aneb na sebe jí přijíti nemohl, a oni páni berníci to na J. M. C. rady, kteříž by za místodržící na hradě Pražském zůstaveni byli, aneb na soud zemský mají vznésti, aby jinou osobu k tomu obmysliti ráčili, a na kohož by to koli vzloženo bylo, bude povinen a má k sobě touž práci přijíti, tak jakoby tímto sněmem obecním k tomu volen byl. A ti dotčení výběrčí budou povinni jednoho každého dotčeného času a terminu v městech krajských totiž jeden týden pořád seděti a takové posudní od jednoho každého vybírati, s listy přiznávacími přijímati a se vší pilnou bedlivostí v jednom každém kraji vyhledávati, aby takové posudní od jednoho každého zouplna se vydávalo. A pakli by kdokoliv, osoba jakážkoliv, toho se dopustil a kdy kterého času, buď kteréhokoli terminu nedal, aneb se ani nepřiznal, ten každý aby dvénásobně dáti, což by tak za sebou zadržal, povinen byl, a dále na vznešení týchž pánuov berníkův od soudu zemského obeslán, tímž vším zpuosobem, jakž o tom v artikuli třidcátého peníze vyměřeno jest, býti má, a več by to dále Jich M. na soudu zemském té jedné každé osobě obrátili, to při tom zůstaň. Však jestliže by pak kdo kterého času piv vařiti na prodaj nedal, má to hned zřetedlně v listu svém přiznávacím doložiti, od kterého času té várky jest zanechal. A také při vydávání této berně posudního na tomto jsme se snesli, aby jeden každý ze všech stavův a všelikých lidí při věrtelech neb sudech měr spravedlivých, tak jakž v kterém kraji kde se od starodávna užívalo, užíval; a pakli by v tom jinak kdo shledán byl a mimo míry, kterých se kde v kterém kraji od starodávna užívalo, zdělal a jich užíval, a tudy svolené této berni, z každého sudu J. M. C. po čtyřech groších českých a J. M. císařové po jednom groši českém, na umenšení tudy co činil a kdo v tom skrz výběrčí neb koho jiného shledán byl, ten jeden každý aby nejvyšším berníkuom oznámen byl, a nejvyšší berníci před soud zemský toho každého obeslati mají; a več to tomu každému od soudu zemského obráceno a při čem to zůstaveno bude, to při tom zůstati má.