79. Mandát císaře Rudolfa Il., kterýmž nařizuje se, aby cizí, nehodná mince podle usnesení sněmovního vybyta byla, domácí stará i nová mince aby za jinou směněna a ze země vyvozována nebyla, stříbro aby nebylo prodáváno, těžší mince aby nebyly zlehčovány, více ustanovuje se, po čem cizí mince brány býti mají. Přiložen seznam tolarů berných, dobrých i neberných, grošů, dukátů, korun.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1577, 25. dubna. — Tisk v knih. kníž. Jiřího z Lobkovic v Praze.

JMti císaře římského, uherského a českého krále etc. mandát a nařízení strany mince, která v království Českém a zemích k němu přináležejících, podle sněmovního v pondělí po hromnicích léta tohoto 1577 na hradě Pražském vyhlášeného snesení, jíti a která podle vyměřeného času a terminu, totiž po svatém Martinu, brána býti nemá.

My Rudolf Druhý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, a uherský, český, dalmatský, charvatský etc král etc, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže, lužický markrabě etc. Osvíceným, vysoce urozeným, urozeným a statečným, slovutným, poctivým a opatrným, knížatům, pánům, rytířům, vladykám, Pražanům, horníkům a městům, i jiným všem oby-vateluom a poddaným království našeho Českého a zemí k němu náležejících, duchovním a světským, věrným našim milým, milost naši císařsků a všecko dobré vzkazujíc, milostivě věděti dáváme: jakož tom všickni vůbec dobru vědomost máte, kterak někdy císař Ferdinand etc, pan děd náš, potom císař Maximilian etc, pan otec náš najmilejší, slavných pamětí, skrze zřízení mincovní a mandáty otevřené dostatečně a pod jistými pokutami všecky zlé, lehké a nehodné mince po všem království Českém a zemích k němu náležejících vyzdvihnuti a přísně zapověděti ráčili; však přes to všecko zprávy nás docházejí, že se dosti dlouhý čas a až posavad netoliko ty prvé zejména zapověděné, ale také i jiné nové, zlé, lehké a nehodné mince do nadepsaného království Českého a zemí, k našemu a věrných poddaných našich k velikému ublížení a škodě i záhubě zhusta, vtrusují, proti tomu pak zase naše a jiné povolené a dopuštěné dobré mince ven z země vynášejí. Což jest nám příčinu dalo, že jsme k přetržení takové zemím i lidem škodlivé věci nemohli pominouti předně všecky dobré mince, kteréž jsou na stříž a zrno dotčených někdy císaře Ferdinanda etc. a císaře Maximiliana etc bité a brány býti mají, totiž celý tolar za třiceti grošuov bílých, půl za patnácte grošuov bílých a čtvrt za půl osma groše bílého, potom také říšské celé a polou zlaté groše po desíti krejcařích, kteréž prvé v království Českém bité jsou, nicméně i saské groše po desíti krejcařích s obrazem anděla, též také staré české a rakouské groše, kteréž se s českými groši srovnávají, za devět peněz bílých, jakž jsou se o to všickni stavové předepsaného království Českého na dvou sněmích obecních, kteříž jeden minulého sedmdesátého třetího a drahý tohoto sedmdesátého sedmého léta držáni byli, jednomyslně srovnali, a proti tomu také i ty jiné cizí zlé, nehodné, lehké a neberné mince zase znovu valvovati, co neb po čem jedna každá platiti a brána býti má, do dvou rozdílných poznamenání uvésti a aby se tím jeden každý spraviti mohl a spravil, vedle tohoto mandátu našeho císařského přibíti rozkázati ráčili. Avšak aby se takové zapověděné zlé mince tím snáze vybýti, a zase naše a jiné berné dobré mince do země neseny býti a v zemi zuostati mohly, a žádný sobě neměl a nemohl, žeby na něho ukvapeno bylo, slušně co ztěžovati: protož k vybývání, vyvexlování a prohandlování často psaných zapověděných zlých a nehodných mincí čas a lhůtu, jmenovitě do svatého Martina nejprve příštího, dávati a při tom všem vuobec i jednomu každému obzvláštně, pod ztracením též zlé mince, poroučeti ráčíme, abyste ty všecky zlé, lehké, nehodné a zapověděné mince v oznámeném času ven z země dokonce vybyli, vyplenili a od sebe odvedli, a dále žádných takových lehkých a zlých mincí do země nevozili, nenosili, nepřijímali ani nevydávali. Pakliby komu mimo a přes ten čas co té cizí, zlé, nehodné a zapověděné mince přebývalo, že by ji v tom čase bezelstně vyvexlovati a prohandlovati nemohl: taková má do měst našich, kdež mince své míti a držeti ráčíme, totiž do Prahy, na Hory Kutny, Joachymstalu a Budějovic dodávána a jednomu každému za ni podle svrchu dotčené valvací zaplaceno býti. A jakož také při nadepsaném a nedávno minulém sněmu na tom zuostáno i od nás" k tomu milostivě dovoleno jest, že již potomně český a uherský dukát sto a osm krejcaruov platiti a po čemby jiné cizí zlaté, totiž dukáty, rejnské zlaté, koruny a jiné zlaté mince jíti měly, valvovány býti mají, ráčili jsme to též milostivě naříditi takové cizí zlaté mince zvalvovati a na obzvláštním poznamenání pro zprávu jednomu každému a vědomost, jak a po čemby každá brána býti měla, vedle tohoto mandátu našeho přibíti poručiti. Napomínajíc všech vůbec i jednoho každého obzvláštně, abyste se podle tohoto našeho milostivého nařízení poslušně a poddaně chovali; zlých, nehodných a zapověděných mincí do často psaného království českého a zemí našich dále zjevně ani tejně, nad to pak dobré mince ven z země nevozili a nenosili; neb jestliby se kdo toho dopustil a v tom postižen byl, ten nebo ti mají netoliko o tu všecku minci přijíti, ale i k tomu a nad to výš podle provinění a přestoupení bez sanování skutečně přísně trestáni býti. Ty pak pokuty a mince nám do komory naší připadnouti a třetí díl tomu, kdožby o takových přestupcích oznámil, dán býti má.

Ačkoli jsou pak svrchu psaní někdy, slavné paměti, císař Ferdinand etc a císař Maximilian etc. mezi jiným také i to v mandátích svých přísně zapovědíti ráčili, aby žádný předně dobrých a starých mincí neměnil, stříbra nekupoval, ven z země nevozil, nepálil, nepřeháněl, nepagamentoval, těžších mincí nevystřeloval, neostřihoval, neupilovával ani nezrnil; však přes to se nachází, že někteří křesťané a zvláště pak židé proti tomu činiti, starých předně dobrých a vážných mincí měniti, lámati, páliti, pagamentovati, ostřihovati, stříbra kupovati, ven z země voziti a v tom nenáležitých kontrabantuov a škodlivých forteluov a obmysluov provozovati nepřestávají, což na znamenitou škodu a ublížení nám, království, zemím a věrným poddaným našim (jakž jsou toho i stavové království našeho českého nemalé ztížnosti před nás předstírali) jest: i poněvadž jsme se na tom ustanovili, abychom nad těmi předešlými císaře Ferdinanda a císaře Maximiliana oc vydaným mincovním zřízením a vuobec vyhlášenými mandáty milostivu ruku držeti ráčili a proti tomu činiti nikoli nedopouštěli, protož vás všech vuobec i jednoho každého obzvláštně napomínati, vystříhati a přísně přikazovati ráčíme, abyste naše a říšské, též i české staré i nové mince nevexlovali, stříbra nekupovali, neprodávali, nepálili, nepřeháněli, těžších mincí nevystřelovali, neostřihovali, neupilovávali, nepagamentovali, ven z země nevozili a v tom škodlivých forteluov a obmysluov, zvláště pak falší při mincech, neužívali a se nedopouštěli. Jakož pak při tom všem, kteříž panství a statky své máte, též v městech a v městečkách všem vrchnostem od nás, neb na místě našem, i od jiných ustanoveným poroučeti ráčíme, abyste nad těmi vyšlými mandáty a zřízením mincovním skutečnu ruku drželi, kteřížby pak přes toto milostivé napomenutí a výstrahu naši takových věcí se dopouštěli a postiženi aneb usvědčeni byli, k těm nebo k tomu každému pod kterýmžkoli právem, neb na čím zboží, kdo takové zapověděné věci činíce, postiženi budou, podle provinění a vyměřené pokuty odnětím statku a spálením ohněm aby se přistupovalo a žádnému takovému nic nepromíjelo, ani jeden mimo druhého v tom šetřín a sanován nebyl. Na tom jistou a konečnou vuoli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek den sv. Marka,První sněm S. února 1577. evangelisty Páně, léta etc sedmdesátého sedmého, království našich římského druhého, uherského pátého a českého též druhého.

Ad mandátům dorn, electi imperatoria proprium.






Berné tolary, kteréž v království Českém a zemích k němu přináležejících jíti a brány býti mají.

1. Císaře Maximiliana Prvního tolary, trojího rázu.

2. Císařské tolary, dvojího rázu.

3. Císaře Karla V. tolary po 72 kr., jednoho rázu.

4. Císaře Ferdinanda tolary, 11. rázu.

5. Císaře Maximiliana Druhého, dvojího rázu.

6. Krále Hispánského tolary s Burgundským křížem, trojího rázu.

7. Staré Joachymstalské tolary, trojího rázu.

8. Jana krále Švédského tolary, jednoho rázu.

9. Kurfiršta Mohutského [sic] tolary, jednoho rázu.

10. Mohutský tolar, trojího rázu.

11. Kurfiršta Trierského tolary, dvojího rázu.

12. Kurfiršta Kolínského tolary, patera rázu.

13. Čtyř kurfirštuov na Rejně tolary, jednoho rázu.

14. Falckrabské tolary, jednoho rázu.

15. Kurfirštuov Saských tolary staré i nové, jednoho rázu.

16. Saské tolary, dvaadvaceterého rázu.

17. Kurfiršt z Brandenburku, jednoho rázu.

18. Administr. v Magdeburku, markrabě Joachym, jednoho rázu.

19. Biskup Salcburský, čtverého rázu.

20. Biskup Wircburský, jednoho rázu.

21. Administrator Minsterský, jednoho rázu.

22. Biskup Minsterský, jednoho rázu.

23. Biskup z Kammerichu, jednoho rázu.

24. Biskup z Lutichu, trojího rázu.

25. Biskup Řezenský, jednoho rázu.

26. Falckrabě Fridrich na Kynu, jednoho rázu.

27. Falckrabě Rejchart, jednoho rázu.

28. Kníže Hanuš Fridrich Sasky starší, jednoho rázu.

29. Kníže Hanuš Fridrich Sasky prostřední, jednoho rázu.

30. Kníže Hanuš Fridrich a Jan Vilím, knížata Saska, jednoho rázu.

31. Knížete Hanuše Fridricha Saského synové, jednoho rázu.

32. Knížete Hanuše Vilíma Saského synové, jednoho rázu.

33. Markrabě z Brandenburku, jednoho rázu.

34. Brandenburský tolar, trojího rázu.

35. Markrabě Hanuš z Bystrýnu, jednoho rázu.

36. Kníže Hendrych z Braunšvejgu, čtver. rázu.

37. Kníže Erich z Braunšvejgu, patera rázu.

38. Knížete Juliusa Braunšvického, dvojího rázu.

39. Braunšvejcký tolar, dvojího rázu.

40. Knížata z Graubenhagu a Braunšvejgu, jednoho rázu.

41. Knížata z Julichu, jednoho rázu.

42. Julišský tolar, trojího rázu.

43. Landkrabové Hesští, trojího rázu.

44. Knížata z Meckelburgu, jednoho rázu.

45. Meckelburský tolar, trojího rázu.

46.Knížata z Anhaltu, jednoho rázu.

47. Anhaltský tolar, dvojího rázu.

48. Hrabata z Šenneperku, jednoho rázu.

49. Šenneperský tolar, dvojího rázu.

50. Opat z Fuldy, jednoho rázu.

51. Opat z Korveku, jednoho rázu.

52. Opat z Stabelu, dvojího rázu.

53. Opat z Morpachu, jednoho rázu,

54. Tornské abatyše tolar, jednoho rázu.

55. Hrabě z Šernberku, jednoho rázu.

56. Hrabě z Oldenburku, jednoho rázu.

57. Hrabata z Švarcenburku, čtver. rázu.

58. Hrabata z Mansfeldu, jednoho rázu.

59. Mansfeldský tolar, patera rázu.

60. Hrabata z Štolperku a Kinigšteinu, jednoho rázu.

61. Štolperský tolar, čtvera rázu.

62. Kníže Ludvík z Perlamontu, jednoho rázu.

63. Hrabata z Honštejnu, trojího rázu.

64. Hrabata z Ottinku, jednoho rázu.

65. Hrabě z Montfortu, dvojího rázu.

66. Hrabě z Ostfridlandu, jednoho rázu.

67. Hrabě z Regenštejnu, jednoho rázu.

68. Hrabě z Mersu, jednoho rázu.

69. Hrabství Glacské, jednoho rázu.

70. Město Kolín, dvojího rázu.

71. Město Ach, jednoho rázu.

72. Město Lubek, dvojího rázu.

73. Město Wurms, jednoho rázu.

74. Město Frankfurt, jednoho rázu.

75. Město Nornberk, jednoho rázu.

76. Město Řezno, dvojího rázu.

77. Město Ulm, jednoho rázu.

78. Město Goslar, jednoho rázu.

79. Město Eimbek, jednoho rázu.

80. Město Švábská Heil, jednoho rázu.

81. Město Išen, jednoho rázu.

82. Město Neumagen, jednoho rázu.

83. Město Erfurt, jednoho rázu.

84. Reicheimské tolary, jednoho rázu.

85. Města Kampen, Švoln a Deuenteru, šest:

86. Město Kampten, jednoho rázu.

87. Město Kostnic, jednoho rázu.

88. Město Tannen, jednoho rázu.

89. Město Premen, dvojího rázu.

90. Město Lunenburk, dvojího rázu.

91. Město Rostoky, jednoho rázu.

92. Město Magdeburk, jednoho rázu.

93. Město Braunšvejg, jednoho rázu.

94. Braunšvický tolar, dvojího rázu.

95.Město Kolmar, jednoho rázu.

96. Město Vratislav, dvojího rázu.

97. Město Nyssa, dvojího rázu.

Tyto tolary se k dobrým a berným tolaruom připojují.

1. Císaře Ferdinanda tolary, čtver: rázu.

2. Císaře Maximiliana tolary, jednoho rázu.

3. Arciknížete Ferdinanda tolary, jednoho rázu.

4. Arciknížete Karla tolary, jednoho rázu.

5. Kurfiršta Mohutského tolary, jednoho rázu.

6. Kurfiršta Trierského tolary, jednoho rázu.

7. Kurfiršta Kolínského tolary, patera rázu.

8. Kurfiršta Fridricha falckraběte při Rýnu tolary, jednoho rázu.

9. Kurfirštské Saské tolary, jednoho rázu.

10. Saské tolary, dvojího rázu.

11. Kurfirštské Brandenburské tolary, jednoho rázu.

12. Gustava krále Švédského tolary, jednoho rázu.

13. Biskup Vircburský, jednoho rázu.

14. Biskup Salcburský, jednoho rázu.

15. Biskupa Minsterského tolary, jednoho rázu.

16. Falckraběte Jiřího Hanuše z Feldensu tolar, jednoho rázu.

17. Trojích pánuov bratruov knížat Saských tolary, jednoho rázu.

18. Fridricha Viléma a Jana, obojích mladých knížat Saských tolary, jednoho rázu.

19. Jan Casimirus a Jan Arnošt, knížata Saska, jednoho rázu.

20. Hrabat Mansfeldských tolary, jednoho rázu.

21. Mansfeldské tolary, jednoho rázu.

22. Hraběte z Šemberku tolary, jednoho rázu.

23. Hraběte z Oldenburku tolary, jednoho rázu.

24. Opat z Stabelu, jednoho rázu.

25. Tornské abatyše tolar, jednoho rázu.

26. Hrabství Glacské, jednoho rázu.

27. Hraběte z Štolperku tolary, jednoho rázu.

28. Štolberkské tolary, jednoho rázu.

29. Hrabě z Moersu, jednoho rázu.

30. Město Kolín, jednoho rázu.

31. Město Ach, jednoho rázu.

32. Město Štrasburk, jednoho rázu.

33. Město Hamburk, jednoho rázu.

34. Město Embek, jednoho rázu.

35. Město Dortmundu, jednoho rázu.




Přihlásit/registrovat se do ISP