V. Třetí majestát daný zemi a království všemu a obzvláštně taky Pražanům. Ten obsahuje artikulův deset. Přední, podkomoří měst královských má býti měštěnínem Pražským a pod obojí. Druhý, mniši, byli-li by v Praze neb tu okolo, aby kněžím u far nepřekáželi posluhováním svátostmi, ani pochováváním mrtvých. Třetí, preláti hradu Pražského a oltářníci aby nekaceřovali těch, jenž jsou pod obojí, čtvrtý, Vyšehrad v přijímání pod obojí, který jsou Pražané dobyli, aby se srovnal. Pátý, zboží špitálské u mostu aby ouředníky Pražského města spravováno bylo. Šestý, zboží kollegiatská aby zase byla navrácena, a jenž jsou pod jednou, aby těch pod obojí nehaněli. Sedmý, aby subunač, pod jednou, konšelem, ani úředníkem v Praze nebýval. Osmý, neobyčejné berně aby dávány nebyly. Devátý, kostelové farní a káply aby byli svobodni a platové kněžští na domích kněžských aby sešli. Desátý, právo duchovní vysazené za Konráda arcibiskupa a pečetí dáním potvrzené, aby v týchž místech zachováno bylo. Dán v Brně léta božího 1435 den šestý měsíce července, království našich Uherského 50, Římského 26, Českého 16, a císařství 4. Výpis jeho stojí poznamenán literou B.

VI. Výpisové z starých sněmův a z kněh konsistoře Pražské pod obojí, kteří vydáni byli JMtem stavům k té potřebě. JMCské měli ukazovati vidimus hodnověrný pod velikou pečetí. Léta Páně 1421. po upálení Mistra Jana Husa sedmého dne července sněm valný byl držán v Praze v kolleji Veliké; na něm přijat jest k straně pod obojí a za oud jeden mezi stavy vyhlášen důstojný a velebný v Kristu pánu otec a pán, pan Conradus arcibiskup Pražský. Na témž sněmě vyznání víry a artikulové jsou sepsáni u přítomnosti téhož pana arcibiskupa, a voleni jsou za administrátory a správce vnově nařízené konsistoře od stavův, rytířstva, Pražanův a měst tyto osoby: Mistr Jan Příbram, farář a kazatel kostela svatého Jiljí, Mistr Prokop z Plzně, profesor z akademie, Mistr Jakub Jacobellus Misenus z Stříbra, praedicator v Betlémě, ctihodný kněz Jan, kazatel v klášteře matky boží sněžné v Novém městě Pražském.

Léta Páně 1437 dvadcátého osmého dne měsíce dubna sněm byl v Praze na hradě držán o zemské věci, a tu po smrti kněze Václava z Chocny [sic], sufragana zvoleného, stavové, páni, rytířstvo a Pražané na jeho místo jsou zvolili ctihodného Mistra Kristiána, rektora učení pražského, hvězdáře a matematika, a jeho Rokycanovi za pomocníka a administrátora přidali, radu jimi obnovivše; čehož jest císař Zikmund potvrdil, a povolav před sebe Mistrův universitatis a kněžstva, před nimi výmluvnou řeč jest měl a ozdobnou o svornosti a o pokoji, a privilegia akademie potvrdil.

Léta Páně 1439 za kralování Alberta krále sněm byl v Praze v sobotu na den svatého Linharta [6. listopadu]. Tu stavové s Pražany, vyřídivše zemské věci, na tom jsou zůstali s povolením JMti královské a to zavřeli, aby mniši ani kanovníci podle listu a majestátu císaře Zikmunda v městech Pražských, kdež se náboženství pod obojí řídí, pod jednou nepodávali. A tu k straně pod obojí jsou přijati urození páni: pan Zdeněk Holický z Šternberka a na Pardubicích, pan Pertolt Černohorský, maršálek království českého z Moravy. Jest také tu konsistoř od stavův a Pražan dosazena, a některé odpornosti strany ornátův mezi kněžstvem srovnány jsou; neb Táboři a města jich se přidržející jich neužívali při posluhování církevním.

Léta Páně 1451 sněm byl držán obzvláštní strany korunování Ladislava krále, který přijat jest podle závazku a kompaktát s císařem Zikmundem nařízených. A tu, jsa patnácte let stáří, jest v neděli po památce svatých Šimona a Judy [31. října] korunován. Téhož také času Mistru Janovi Rokycanovi, arcibiskupu Pražskému, konsistoř obnovená od stavův království jest k správě poručena. Byl tehdáž seděním na faře při kostele panny Marie před Tejnem.

Léta Páně 1465 stavové všickni tři, společně sjezd majíce v kolleji Veliké v Praze, obnovili konsistoř pro smrt některých osob, a panu arcibiskupu Mistru Janovi Rokycanovi k správě ji poručili. Přidáni pak jsou ku pánům Mistrům Veliké kolleje senátorové z Pražan: Samuel Zahrádka, senátor Starého města Pražského, Bohuslav od černé růže, senátor v Novém městě Pražském, Mistr Johannes Albus a Stellis in Antiqua urbe, Mistr Johannes de Gradu in Nova urbe.

Léta Páně 1478 za krále Kazimíra při času svatého Václava 24. Septembris stavové pod obojí spolu všickni sněm drželi. Nařídili pak to, aby od náboženství svého pod obojí na žádost JMKské nic neupouštěli. A tu konsistoř od nich v kolleji Veliké starobylým způsobem nařízena a obnovena jest, a práva jí i statuta přednesena Conradi archiepiscopi i sněm tehdáž za něho sepsaný.

Léta Páně 1483 objednán jest radou stavův a Pražan biskup dominus Augustinus Lucinus de Bessariis, Dei gratia episcopus Sanctuariensis, aby na kněžstvo podžáky ordinoval; což jest tak učinil, a posluhování církevní slouže mši vykonával na Staroměstském rynku, a tu rozdával každému, kdož toho žádali, i dítkám, neb k straně naší pod obojí byl přijat a vyznání víry její obhajovati připověděl.

Léta Páně 1485 páni stavové všickni sněm drželi na Horách Kutnách z Čech i z Moravy 8 povolením krále Vladislava o pokoj a svornost. I tu jsou všickni tři stavové i Pražané s jinými městy obnovili mezi sebou starobylé smlúvy a kompaktáta, to jest závazky, kterak strana pod jednou a kněží její k straně pod obojí a zase kterak strana pod obojí k straně pod jednou se chovati má; a kdo by ty smlouvy přerušil, aby byl z země vyhnán.

Léta Páně 1489 v pátek po památce svatého Ambrože [10. dubna] páni stavové a Pražané obnovili konsistoř v kolleji Veliké, a ji panu biskupu Augustinovi k správě poručili. I posazeni jsou na radě: Mistr Václav, kazatel v Betlémě, Mistr Václav Táborský, profesor v akademii, Mistr Jan z Vopočina [sic], též profesor v akademii, Mistr Jan v Vlašimě, profesor theologiae sacrae a jiní.

Léta Páně 1497 páni Pražané vedle snesení s pány stavy volili za administrátora pana Mistra Václava Columba, faráře v Slovanech. A tu pan biskup Augustin složiv pečeť arcibiskupství Pražského pánům Pražanům od konsistoře správy odpuštění vzal. Stalo se v pátek před památkou svatého Mikuláše [1. prosince].

Léta Páně 1515 v pátek před památkou svatého Antonína [12. ledna] páni Pražané obojího města Pražského podle poručení všech tří stavův obnovili konsistoř; a tu volen jest za administrátora Mistr Matěj Corambus, a přidáni k němu Mistr Vavřinec Třeboňský, rector universitatis, Mistr Václav Litomyšlský, děkan kostela svatého Apolinářiše na Větrném vrchu, Mistr Václav Rožďalovský, medicus, kněz Jakub, farář kostela panny Marie před Tejnem, kněz Václav Popel, farář kostela svatého Jiljí a jiní.

Léta Páně 1520 při času svatého Jiří obnovena jest od stavův konsistoř. Učiněn administrátorem Mistr Václav Litomyšlský, děkan kostela svatého Apolinářiše, a zase voleni jsou předešlí Mistři a farářové.

Léta Páně 1523 při času svatého Václava obnovena jest od stavův konsistoř, od pánů, rytířstva a Pražan i poslův z jiných měst, a voleni čtyři administrátorové: Mistr Pavel Žatecký, děkan svatého Apolinářiše, Mistr Jan Přeštický Kulatá, rektor akademie, Mistr Jindřich Dvorský, farář kostela svatého Jindřicha, kněz Jan, farář Tejnský; k nim přidáni jiní farářové.

Léta Páně 1526 páni Pražané obojích měst s radou pánův defensorův obnovili konsistoř, neb mezi pány Mistry i faráři proměna se stala a málo jich v konsistoři zůstalo. I volen jest za administrátora Mistr Havel Cahera Žatecký a přidáni k němu Mistr Vavřinec Třeboňský, kazatel v Betlémě, Mistr Tomáš Vlašímský, kněz Jan Macer před Tejnem a jiní.

Léta Páně 1528 feria 3. post rogationes s povolením JMKské krále Ferdinanda sněm drželi JJMti páni stavové pod obojí v kolleji Veliké povolavše kněžstva všeho z Čech i z Moravy. Defensores byli přední: pan Jan z Pernštejna a pan Jan z Vartmberka, purkrabě Pražský a mnoho panstva jiného, a tu z každého stavu 12 osob vydáno i z kněžstva, a ti odšedše do pokoje facultatis volili administrátora a konsistoriany. A tu Mistr Havel Cazera [sic] žádán jest, aby déle na sobě ouřad administrátorský držel. Potom v pátek post ascensionem Domini jsou vyhlášeni skrze pány Pražany, neb jiní stavové odjevše domů to jim poručili. I přidáni jsou Mistru Havlovi Mistr Vavřinec Třeboňský, kazatel káply v Betlémě, Mistr Jan Choceňský, profesor akademie, Mistr Tomáš Vlašímský, profesor, kněz Jan Macer, farář kostela Tejnského a jiní.

Léta Páně 1529 v pondělí po památce blahoslavené Trojice svaté [24. května] s povolením JMKské sněm od stavů pod obojí držán byl v kolleji Veliké, ale málo se pánův sjelo, protož odložili sněmu až do svatého Václava, a konsistoř poručili dvanácti konsistorianům předešle voleným. Tu jsou k straně naší přijati podle smluv a zápisův i svobody své měšťané města Kodaně, a vedle strany naší státi jsou slíbili; kdež také s svými sousedy o duchovenství a platy učinili smlouvu, kteráž od JMKské jest potvrzena.

Léta téhož v neděli po památce svatého Jeronýma [3. října] podle odkladu někteří z stavů vyšších pod obojí s Pražany sjeli se do kolleje Veliké, a tu administrátory volili a konsistoř obnovili. Administratores dva: Mistra Vavřince Třebeňského [sic], kazatele v Betlémě, a kněze Václava, faráře v Litoměřicích; a přidáni k nim Mistr Jan Přeštický, rector universitatis, Mistr Jan Choceňský, vicerector, Mistr Jiřík Písecký, probošt nejprv kolleje Veliké a potom Všech svatých, kněz Mikuláš, farář kostela panny Marie v Laku [sic] a jiní.

Léta Páně 1531 s povolením JMKské sněm držán jest od stavův u velikém počtu v kolleji Veliké, a tu artikulové jsou sneseni a stojí v knihách v konsistoři, i také u pánů Pražan v Starém městě Pražském. Konsistoř také jest obnovena skrze pány Pražany. Administrátorem učiněn jest kněz Václav Ounhoštský, děkan kostela svatého Apolinářiše, a přidáni k němu za konsistoriany v pátek po památce svatého mistra Jana Husi [7. července] tyto osoby: Mistr Jan Přeštický, profesor akademie, Mistr Jiřík Písecký, probošt kolleje Omnium sanctorum, Mistr Jan Choceňský z Veliké kolleje, kněz Jan Čejka, kazatel v Betlémě.

Léta Páně 1534 v neděli po památce svat. Gorgonia [13. září] JJMti stavové pod obojí obeslavše děkany a faráře krajské s pány Pražany a s kněžstvem Pražským sešli se do kolleje Veliké, a že osob se málo sjelo, odložili jiných jednání, toliko o konsistoře obnovení rozmlouvali. I dožádali se na panu administrátorovi, aby ten ouřad za další čas na sobě zdržel; a potom v pátek po památce povýšení svatého kříže [18. září] od pánův Pražan do konsistoře jsou tito posazeni: Mistr Václav Písecký, probošt kolleje Omnium sanctorum, Mistr Martin Klatovský, probošt kolleje Veliké, kněz Jan, kazatel káply Betlémské a jiní.

Léta Páně 1539 sněm byl v Praze držán s povolením JMKské od všeko kněžstva z Čech i z Moravy u Veliké kolleji; a sjeli se tu také páni stavové s pány Pražany, vykonavše pak rozjímání o artikulích svaté víry pod obojí, a těch za jistými příčinami odloživše do jiného času, neb Mistři Pražští na nich se zastavovali v některých kusech. I tu v přítomnosti tak velikého množství obnovili jsou konsistoř skrze JMt pána, pana Jana z Pernštejna a na Helflštejně [sic] a Pardubicích, JMt pana Diviše Slavatu z Chlumu a Košmberku, pana Viléma Šťastného z Valdštejna na Rychmburce, pana Smiřického z Smiřic, pana Jana z Vartmberka, volence předního. Za administrátora posadili Mistra Martina Klatovského, kazatele káply Betlémské, a konsistorianové jsou jemu přidáni tito: Mistr Jindřich Dvorský z Helfenburku, profesor, Mistr Jan Zahrádka, mathematicus, doctor Gregorius Orinus a Chocemic, doctor Johannes Gunstadius, juris consultus a jiní.

Léta Páně 1541 páni stavové a Pražané s povolením JMKské sešli se do kolleje Veliké obeslavši k tomu děkany a faráře z krajův, a obnovili konsistoř, poněvadž administrátor nemohl pracovati. I zvolili jsou dva administrátory: Mistra Jana Zahrádku a jemu pečeti odevzdali, a kněze Jana Mistopola, faráře kostela svatého Mikuláše v Starém městě Pražském, a přidáni k nim konsistorianové: doctor Gregorius Orinus a Chocenic [sic], doctor Venceslaus, praedicator Laetae curiae, kněz Jan Chotěbořenus, farář Tejnský, kněz Bohuslav Starý, farář kostela svatého kříže, kněz Jan, farář kostela svatého Jiljí a jiní.

Léta Páně 1548 den svaté panny Barbory [4. prosince] z poručení a obeslání JMKské držán jest sněm od stavův pod obojí i od kněžstva Pražského s panem administrátorem a faráři i děkany krajskými na hradě Pražském v soudné světnici. Podáni byli do konsistoře nějací artikulové od JMKské sepsaní skrze doktora Kochlea a biskupa Nausia Vídeňského, k těm ač administrátor a někteří z kněžstva přistupovali, nedobře těm artikulům chytře sepsaným vyrozuměvše, však jsouce napomenuti od jiných kněží a od stavův těch artikulův přestali. A král toho do jiného času odložiti a nechaje mezi kněžstvem těch roztržitostí a mnoho závisti pryč odjeti ráčil. A byly toho dne vidiny tři slunce na východu ráno, nač se i král JMt dívati ráčil, a v noci přes měsíc byl kříž.

Léta Páně 1558 JJMt stavové pod obojí, panský, rytířský stav a Pražané s vyslanými z měst g povolením JMKské do kolleje Veliké císaře Karla se sjeli, a povolavše kněžstva Pražského a obeslavše děkany krajské, obnovili jsou konsistoř. Volence řídil urozený pán, pan Jan starší z Valdštejna, nejvyšší sudí království Českého s panem Jindřichem bratrem svým, pan Říčanský z Říčan a na Kosově Hoře, pán z Talmberka, pan Jan Leskovec z Leskovce. I zvoleni jsou za administrátory Mistr Jan Kolínský, archidiaconus v Králové Hradci a Mistr Matěj Dvorský z Hajku, rector academiae, a konsistorianové jsou k nim přidáni tito: Mistr Šebestian Aerichalcus Přesticenus, profesor academiae, Mistr Johannes Artophidius, philosophus, kněz Jan Straka Sedlčanský, farář od svatého Jindřicha a jiní.

Léta Páně 1562 na den svatého Jeronýma [30. září] JJMt stavové pod obojí s povolením JMCské císaře Ferdinanda sjeli se do kolleje Veliké a starobylým řádem zvolili jsou administrátory i konsistoř: urozený pán, pan Jan starší z Valdštejna, nejvyšší komorník království Českého s pány bratry svými a urozený a statečný rytíř pan Burian Trčka z Lípy a na Světlé nad Sázavou, podkomoří království českého. Tu přijat jest k straně naší JMt pán, pan Petr Vok z Rožmberka, a vyhlášení osob zvolených se stalo v outerý po svatém Diviši [13. října] skrze pány Pražany. Administratores zvoleni: kněz Jan Mistopolus, kazatel v Betlémě, a kněz Martin Mělnický, farář na Malé straně; a přidáni k nim do konsistoře: Mistr Jan Kolínský, vicerektor academiae, Mistr Jindřich Dvorský, opat kláštera v Slovanech, doctor Jiřík Guttemberský z Sudetu, rector academiae, doctor Thomas Hussinecius, medicus, a jiní.

A tak z průvodův těchto, předně z majestátův JMCské Zikmunda, kteřížto na větším díle obsahují kompaktáta, to jest smlouvy a závazky mezi ním a stavy tohoto království nařízené a učiněné, na které jest za krále do země přijat, a na které jiní po něm králové čeští přijímáni bývají a povinnosti stavům a zemi vykonávají, a potom z pořádného bez přetrhův řízení a dosazování též konsistoře zřejmá a patrná věc jest, že v moci a v opatrování VMti jak akademie tak také konsistoř zůstává, a býti i zůstávati má. Ač pak ti majestátové spečetění nejsou před rukama, však poněvadž jsou zemští a zemi dáni, a na žádost snažnou toliko některým stavům vydáni obzvláštně, a jakž nikdá žádný král ani císař v to se VMtem nevkládal, jakž naděje jistá jest, když se společně opravdově a stále při svém právě a své spravedlnosti, totiž o dosažení a nařízení konsistoře (a toho, který jest dán na potvrzení biskupa, jako i jiných výpisů může vzaté býti vidimus od pánův Pražan aneb z konsistořských kněh [In margine připsáno při slovech v závorce: "Tato slova podtržená nejsou autorova, ale jiného někoho, totiž vykladače."] ráčíte s pomocí boží zastávati, naděje jistá jest, že JMCská neráčí tomu odporovati a nebude moci. Kdež pak někteří z VMtí své zdání oznámili, aby po krajích mezi kněžstvem kromě konsistoře ustanoven byl řád a některá kázeň, že by někdy časem z těch podílů mohlo celé tělo spolčeno býti, zdá se poněkud, že by dobrá věc to byla, neb lépe jest něco míti nežli nic. Ale particularia a postranní ven z gruntu věci nebývají trvanlivé, rovně jako když rybníček dělají a nemají pramenu živého, aneb toku vody na gruntech svých: tak particularis a obzvláštní spravování kněžstva a náboženství pod jedním neb druhým pánem doněkud trvati může, třebas za jeden věk deset neb dvadceti let; když pak týž pán skrze smrt z světa vykročí a statek i dítky přijdou k opatrování lidem, kteříž bývají odporného náboženství, tehdy to nařízení zahyne a k zachování církve v celosti a zvláště při potomcích našich užitku nepřinese. A pokoutné schůzky kazatelův svatého evangelium nemají býti. Chce zajisté syn boží, aby církev jeho vidina byla (Mat. 5.) a chce před lidmi vzýván býti. (Luk. 2.) A také pokoutnost, roztržení raději nežli vzdělání činí; vidíme zajisté jaká v Rakousích ztížnost jest stavům pod obojí, kteří také particularia a obzvláštní na svých panstvích církve museli shromažďovati, nemohouce vyprositi a dosáhnouti u císaře a u biskupa ani kolleje ani kostela, a z těch domácích a postranních schůzek a církve shromažďování je pudí a vzniku jim nedají. My pak majíc své právo, nedbáme ho pro čest a slávu boží a zachování církve svaté užiti, ale raději míti chceme malý pokojík nežli celý dům, a z svobody dáti se v nesvobodu. Bývá také od některých pánův i to rozmlouváno, že ujmouce konsistoř, musíme papeženské řády v církvi zachovávati: ale znáti náleží, že od předkův, kteří se římského náboženství a papeže zcela odřekli, a proto do achtu byli dáni, jakž nahoře dostaveno, konsistoř Pražská není na to vysazena, aby k modlářství aneb k bezbožnosti vedla; ouřad pořádný a hodný není proto zlý, jestliže kdy člověk na něj posazený jest nepořádný a zle užívá jeho. Tak když ráčíte úřad duchovní konsistořský dosaditi pobožnými a hodnými mužmi, račte o nich, zvláště když je k tomu zavážete, držeti, že v něm se náležitě chovati budou. A že opatření konsistoře i akademie mnoho prospívá k zachování a rozmnožení církve svaté, račte pošetřiti okolních zemí, v nichžto se církev svatá skrz slovo boží a svaté evangelium shromažďuje. V pravdě zachování a spravování církve, zvláště v počtu hojném, nemůže býti bez vrchních správcův a starších, kteříž by nad nižšími a mladšími správu a kázeň drželi a soudy duchovní rozšafně a náležitě rozeznávali; neb bez vrchnosti žádná spravování co tělo bez duše býti nemůže. A straně naší jest hanba i posměch, když má v svých věcech duchovních od strany odporné souzena býti; jakož patrné jest VMtem, jak soud duchovní v straně naší pro osoby zlehčen jest. I znaje to strana odporní, že by v straně naší pravda slova božího rostla a církev boží se rozmáhala, jak u víře tak i v šlechetnosti skrze kázeň a řád konsistoře, za tou příčinou VMtem rozličné odpory, překážky a chytré odklady činí. Sama pak v tom čase rozmnožení bére a hledá příčin a rady, kterak by stranu naši podvrátila. Neb račte pošetřiti, jak brzy odpůrcové ti z tovaryšstva Jesuitův i strana odporní jsou vzrostli; přivezeni jsou do Prahy a někteří pěšky přišli léta Páně 1556, a dvadcátého čtvrtého dne měsíce července počali se ohlašovati a školu sobě ustavenou na místě vybraném zvelebovati, zlatou bulli sobě zjednali, bez vědomí a snad i dovolení VMtí do desk jim vklad se stal, páni pod jednou při nich zapsáni ve dskách stojí, a oni za obyvatele tohoto království bez stavův přijati jsou.

K takovému začátku potom přikročilo vyhlášení pana arcibiskupa mandátem JMCské léta 1562 v pondělí po památce svatých Tří králův [12. ledna]. Tím pak obojím způsobem v těch nemnohých letech kterak jest odporní strana své hlavy pozdvihla, ráčíte na oko viděti. A jak snadně k penězům a velmi schytrale k zápisům a k statkům přichází, jest se obávati, aby potomně velkých v zemi statkův neskoupili, na ublížení nebyli znamenitým rodům. Zase račte povážiti, co s VMtí se děje. Léta 1567, kdež jste žádati ráčili, aby JMCská ráčila dovoliti VMtem schůzky do kolleje pro dosazení konsistoře, bylo VMtem podáno, abyste právo své strany konsistoře řízení ukázali. Když to bylo pohotově léta Páně 1569. a téhož jste ráčili žádati, bylo vnuknuto některým pánům, proč raději neráčíte státi o konfessí Augšpurskou. Ta potomně byla čtena i uvažována, a když ta se trefiti pro příčiny nemohla, dopuštění se stalo od JMCské, aby artikulové a vyznání víry sepsáno bylo. To jste ráčili vyříditi léta 1575. sedmnáctého dne měsíce máje, odloživše dosazení a nařízení konsistoře do jiného času. A v tom vyšli mandátové, kteří byli vytisknuti prvé nežli jste o artikulích a konfessí ráčili zavření učiniti, a těmi zápověd se stala schůzkám na slovo boží a kázání slova božího, i tomu, což konfessí obsahuje, a kněží přidržející se konfessí naší z Prahy musili se jinam obrátiti. O to když jste ráčili se dopisovati na JMCskou do Vídně, jakou VMtem na to ráčil dáti odpověď v středu den svatého Ondřeje [30. listopadu] léta 1575, zůstává VMtem v dobré paměti. A kdyby konsistoř nebyla tehdy od VMtí odložena, nepřišlo by k těm mandátům, a JMt bylby VMtem dal na tak opravdové psaní jinou odpověď. Na tento čas také ti odkladové k jinému se nevztahují, než aby z toho sešlo, oni aby se rozmohli, tak jakž již bude, i jiné sousedy zadlužilé, ba i žalářné penězi k své sektě vábí, ale strana naše v takovém roztrhání a zlehčení a potom těmi fortely, jimiž se odpůrcové pravdy honosí, vyprázdněna byla, čehož pán Bůh rač nás ostříhati. Protož VMtí se vší pokornou a uctivou žádostí srdečně prosím, poněvadž ráčíte v této vlasti naši od Boha přední ouřady zemské a vrchnosti, správu i ochranu nad církví svatou strany naší pod obojí přijímajících míti, že ráčíte sobě pána Boha a jeho svaté slovo před oči své předložiti, a na srdci svém v duchu a v pravdě upřímnou vírou a s dobrým svědomím cti a slávy boží a obecného dobrého církve svaté obecné křesťanské apoštolské, jížto strana naše částka jest, vyhledávajíce, dobrým příkladem slavné paměti předkův VMtí to před sebe po tolika již zmařilých odkladích vzíti a nad rozptýlením lidu božího a pod jhem Antikrista žalostivě úpějícího, jako nad ovcí Josefa (Amos 6.) lítost svou srdečnou míti i ukázati, aby pro budoucí dobré za živobytí VMtí skrze dosažení konsistoře a skrze pomoc akademie učiněnou strana naše hlavy své pozdvihnouti a kázeň v ní, jakž v kněžstvu tak v lidu, skrze kázaní slova božího a šlechetné správců církve příklady růsti a rozmáhati k spasení mnohých duší mohla. A památka toho u potomkův VMtí věčná zůstane, a syn boží také toho VMtem v tomto i v budoucím životě před anděly božími ráčí hojná odplata býti a dáti v den soudný přeutěšený a požehnaný hlas slyšeti: Pojďte požehnaní etc. (Mat. 25.) Dán v kolleji andělské Všech svatých v učení Pražském 10. Februarii léta 1582.