Nejvyšší berníci z stavův volení.

A tito nejvyšší berníci z stavuov voleni jsou: z stavu panského Mikuláš z Říčan a na Beztahově, z stavu rytířského Vilém starší z Malovic, z stavu městského Jaroslav z Mutěnína, měštěnín Starého města Pražského. Kterýmžto berníkuom za práci jich toho roku z též berně dáti se má: osobě stavu panského dvě stě kop grošuov českých, osobě stavu rytířského puol druhého sta kop grošů českých, osobě stavu městského jedno sto kop grošů českých.

Berně na tolařích aby jeden každý spravoval, a berníci jak a kým se spravovati mají.

Jakož také v království Uherském tolaři se vejšeji berou nežli zde v tomto království Českém, o to jeden každý z obyvateluov tohoto království s pilností se starati má, aby, pokudž nejvejšeji a nejvíceji možné, berni svou na tolařích a jiné veliké dobré minci spravil a dal, a berníci do kvitancí jednoho každého, na jaké minci jest berni spravil a dal, doložiti mají, a nikterakž toho nedopouštěti, aby jaké měnění mince státi se mělo, nýbrž s radou pánuov sobě přidaných, coby měli na minci k dobrému všem třem stavuom království tohoto, bud při placení lidu válečnému aneb jinače, zpuosobiti a získati, o to pilnost a péči míti mají.

Též také berníci nemají nižádným vymyšleným zpuosobem z berně žádné puojčky, bud" na mále aneb na mnoze, žádnému činiti, ani žádné zprávy, žádného oznámeni, nad to pak žádných vejpisův, bud přiznavacích listů aneb berní, vydávati, toliko osobami tímto sněmem nařízenými a volenými, totižto Vilémem z Rožmberka na Českém Krumlově, správčím a vladařem domu Rožmberského a nejvyšším purkrabí Pražským, Ladislavem starším z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyšším hofmistrem království českého a Bohuslavem Felixem Hasištejnským z Lobkovic na Líčkově a Chomutově, nejvyšším komorníkem téhož království českého, z pánuov, a Michalem Španovským z Lysova a na Pacově, nejvyšším písařem království Českého, Burianem Trčkou z Lípy a na Světlé nad Sázavou, podkomořím království českého a Janem Vchynským ze Vchynic na Nalžovech a Karlštejně, purkrabí Karlštejnským, z rytířstva, tak kdyby všickni společně, znajíc toho potřebu, něco toho požádali, jich radou se spravovati mají. A ti nejvyšší ouředníci zemští žádných poručení berníkuom činiti nemají bez přítomnosti, vědomosti a snesení jedněch bez druhých, léčby některý z nich v zemi toho času nebyl, aneb pro bezelstnou příčinu přítomen býti nemohl, o čemž jeden každý psaním svým na oznámení sobě učiněné jiným příčinu nepříjezdu svého oznámiti má; a též to opatřiti mají, aby písaři všickni stavuom přísahou zavázáni byli, tak aby se v věcech sobě poručených a svěřených věrně, tejně, upřímně a pilně chovali, žádných vejpisuov ani oustně žádné zprávy nevydávali, nečinili a nevyjevovali bez jistého nahoře psaných nejvyšších ouředníkuov všech společně jim učiněného poručení. A jestliže by co v tom od kohožkoli mimo toto sněmovní nařízení se jinač stalo, ten podle uznání soudu zemského skutečně má trestán býti; a ty osoby nahoře psané, kteréž berníkuom od stavuov voleným přidány jsou, při každém soudu zemském o všem tom, jak se co řídí a vykonává, zprávu svou dáti a v čem by jaký nedostatek měly naučením soudu zemského se spraviti mají.

O placení lidu válečnému na hranicích Uherských.

Ta pak berně nahoře psaná, všecka k zemi složená, při zemi a v moci i v opatrování stavuov zuostati má; však placení lidu válečnému takto se konati má: když mustrher a colmistr náš s penězi na hranice markrabství Moravského přijedou, tehdy v nic jiného se vkládati a na se potahovati nemají než lid ten válečný, kterýž JMCská, jakožto král Uherský, pán náš, podle uznání potřeby a milostivé vuole JMti [jakož pak stavové JMCské v to nic nevkračují, nýbrž při milostivé vuoli JMti] [V hranaté závorce zavřená slova jsou v zápisu deskovém nedopatřením vynechána, doplnili jsme je z tištěných artikulů sněmovních.] toho zanechávají, buďto usazování na zámcích a pevnostech hejtmanuov aneb jiných lidí válečných naříditi a opatřiti ráčí, předně zmustrovati a potom jim, což by na díl království tohoto se dostalo, penězi hotovými platiti mají. Neb JMCská s stavy království tohoto milostivě jest se na tom snésti ráčil, poněvadž tu nemalý užitek strany záplaty lidu válečnému z mnohých příčin JMCské státi se bude moci, že ne tak, na díle sukny a na díle penězi, jako předešlého roku jim se platiti má, ale toliko penězi hotovými, čímž i týž lid válečný lépe spokojen a raději v službě trvati bude; a tak colmistr náš záplatu za rok minulý až do sv. Jiří nejprve příštího lidu válečnému zadržalou, v těch místech a tím zpuosobem jako roku předešlého, lidu válečnému vykonati má. A což by se tu při témž placení spravedlivě našlo a vyhledalo, že jest od JMCské témuž lidu válečnému, kdež jest colmistr náš roku loňského na hranicích I "latii na toto nyní budoucí svatojiřské placení zapůjčeno bylo, to zase od téhož colmistra našeho osobám od JMCské k tomu nařízeným zouplna dáno a navráceno býti má.

Volení mustrhera a colmistra na hranice Uherské.

Za mustrhera pak volili jsme Radslava Vchynského ze Vchynic a na Petrovicích, za colmistra Viléma staršího z Malovic, berníka království Českého, tak aby on vždy, když by toho potřeba bylo a od stavuov vypraven byl, mezi týž lid s penězi jel a což komu náležitého bude, zaplatil, a mimo potřebu, po vykonání toho, tam se na pomezi nezdržoval. A když by colmistr na pomezí Uherské vypraven býti k měl tehdy JMCská nejvyšším berníkuom o tom dva měsíce neb šest nedělí před tím milostivě oznámiti ráčí tak aby se časně všemi potřebami k tomu zásobiti a přihotoviti mohli. A což se služby a vejpravy mustrhera a colmistra dotyce, to se na tento čas při předešlém o tom s nimi srovnání zuostavuje, poněvadž ještě počet od colmistra se jest nepřijal a tomu se vyrozuměti nemohlo, co na ně a jaký náklad jest šel; však jestliže by se to vyhledalo, že by v tom nějaká nemírnost byla, a jinače k lepšímu království tohoto s nimi o to srovnáno a nařízeno býti mohlo, to svrchu psaným nejvyšším ouředníkuom zemským stavové poroučejí a v ruce dávají, a to aby při nejprve příštím soudu zemském s nimi na místě postaveno bylo.

O posudném.

I. A kdež také JMCská milostivě toho při stavích království českého žádati ráčil, aby JMCské takové posudní, totiž z každého sudu piva pět grošů bílých, jakž na předešlém minulém sněmu, a to od vyjití téhož posudního posledního terminu aneb kvartálu za jeden rok pořád zběhlý poddaně svolili: i na takovou milostivou JMCské žádost na tom jsou se stavové snesli, aby, počnouce od času svatého Jiří nejprve příštího, jeden každý z obyvatelův království tohoto z každého věrtele piva bílého aneb fe ječného, kteréž na prodaj se vystavuje, pět grošuov bílých, a z sudu, kterýž dva věrtele drží, dvojnásob tolik, to jest deset grošuov bílých, vejběrčím krajským k zemi dávali a odvozovali. Takové pak posudní na kvartály v městech krajských, tak jakž roku předešlého, tím vším zpuosobem se odvozovati má, kteréž se začíti má od času sv. Jiří nejprve příštího a trvati bude až do roka totiž do sv. Jiří, když se psáti bude léta osmdesátého třetího; a na tyto časy a roky aby v jednom každém kraji vybíráno bylo, totiž první termín a kvartál v pondělí po svatém Jakubu apoštolu [30. července] a druhý termín na: svatého Šimoniše a Judu [28. října], třetí v outerý po svatém Pavlu na víru obrácení [30. ledna] a čtvrtý poslední roku termín na svatého Jiří [23. dubna] léta osmdesátého třetího.

A z toho posudního, co by tři groše bílá vynesly, JMCské na pomoc vychování dvoru JMti od nejvyšších berníkuov při každém kvartálu vydáváno býti má, a z sumy ostatních dvou grošuov pozuostávajících obyvateluom království tohoto, kteříž by při JMCské dluhy pořádně půjčené měli a od JMCské psaní nejvyšším berníkuom o to přinesli, z těch sum, pokudžby vystačilo, ourokové platiti se mají. Jestliže by pak kdo z obyvateluov tak při každém kvartálu vejběrčím krajským posudního svého neodvedl, ani register pořádných s listem přiznavacím jim neodeslal, takového každého předně vejběrčí skrze psaní k spravení téhož zadržalého posudního napomenouti mají; a jestliže by pak vždy, jsa tak psaním napomenut, téhož posudného zadržalého spraviti obmeškával, takového každého mají vejběrči krajští nejvyšším berníkuom poznamenaného podati. A kohož by tak vejběrčí krajští nejvyšším berníkuom poznamenaného podali, buďto že by se nepřiznal k posudnímu anebo přiznaje se že by posudního nedal a nespravil, na toho nejvyšší berníci ihned zatykač od desk zemských vzíti mají a takový zatykač do jeho domu a té osobě dodán býti má, kterýž přijíti a vedle téhož zatykače, jakoby po rozsudku zatčen byl, se zachovati a ty škody pro nečasné spravení takového posudního, kteréž by proto vzešly, zase i s posudním spraviti a dáti povinen bude. Pakli by po dvou nedělích dodání mu zatykače téhož posudního nespravil aneb se toho pořádně neodsvědčil, tehdy má se sám osobně na hradě Pražském postaviti a í toho zatčení, dokudžby takové[ho] posudního nedal a s registry pořádnými neodvedl aneb se neodsvědčil ! že jest v tom času piva nevařil, nemá takového zatčení prázden býti. A všickni tři stavové JMCské za to poddaně prosí, aby JMCská týmž zpuosobem na zámcích a panstvích svých to naříditi poručiti ráčil, aby z pivovarův JMti a z pivovarův poddaných na panstvích JMti posudné vejběrčím krajským odvozováno bylo, neb jest se obávati, kdyby se toho nestalo, že by mnozí z stavuov na tom se uráželi a takového posudního dávati se zbraňovali, a tudy by mohlo JMCské na tom nemálo sjíti.

Jakž se také o tom zpráva dává, kterak by některé osoby z stavův piva vařiti dadouc a že nevaří toho se odsvědčovaly, a jiní někteří každý tejden vaříc toliko za kvartál z dvou nebo tří varů výběrčím krajským odsílali a posudné dávali: i na kohož by se to koli shledalo a našlo, že by se toho dopustil, takového každého nejvyšší berníci budou moci na soud zemský obeslati a ten se bude povinen postaviti; a več to jednomu každému od nejvyšších ouředníkuov a soudci zemských obráceno bude, tím se spraviti bude moci.

Za komorníky, listy obranní, kteréž by pro dobývání berní zemských od desk zemských vycházely, nemá se více dávati než za komorníka puol kopy grošův a za list obranní patnácte grošův českých, za zatykače patnácte grošův českých.

Vejběrčí posudného v krajích.

A tito v krajích za vejběrčí voleni sou: v kraji Bechynském Zikmund Malovec z Malovic a na Vejrči, v kraji Prachenském Bohuslav Vamberský z Bohatec, v kraji Plzeňském Jindřich Harant z Polžic a na Klenovém, v kraji Podbrdském Jan Ota z Losu a na Nížburce, v kraji Vltavském Mikuláš mladší Vojkovský z Milhostic a na Vosečanech, v kraji Rakovnickém Burian Nostvic z Nostic, v kraji Slánském Zikmund Sluzský z Chlumu a na Tuchoměřicích, v kraji Žateckém Vilém Vřesovec z Vřesovic, v kraji Litoměřickém Jiřík Oudrcký z Oudrče a na Střebiblicích, v kraji Boleslavském Albrecht Pětipeský z Chýš a z Egrberku a na Byšicích, v kraji Hradeckém Krištof Vácslav Kapaun z Svojkova, v kraji Chrudimském Ctibor Kapaun ze Svojkova a na Mikulovicích, v kraji Čáslavském Jan Vopršal z Jetřichovic, v kraji Kouřimském Filip Mošaur z Valdova; kterýmžto vejběrčím každému z nich za práci jich za tento rok služby dáti se má po padesáti kopách groších českých.

Vejběrčí posudného v městech Pražských.

Pražané pak k vybírání od nich takové pomoci toho posudného volili jsou za vejběrčí své v Starém městě Pražském Zikmunda Kapra z Kaprštejna, a v Novém městě Pražském Matouše Žlutického, s nimižto sami oni o službu narovnati mají; a ti vejběrčí jich povinni jsou ve všem se tak zachovati jako i před psaní vejběrčí krajští a to tak vyhledati a naříditi, aby v tom žádných obmyslův a forteluov se nedalo, než takové posudné vyberouc úplně a docela, bez zadržování nejvyšším berníkuom na hrad Pražský aby dodávali.

A kdež se zpráva dává, že se stav rytířský s stavem městským v hrabství Kladském o vejběrčího snésti nemohou: i protož nejvyšší berníci to naříditi mají, aby každý stav, pokudž by se o to narovnati nemohli, svého vejběrčího měli a takové berně a posudné podle vyměření sněmovního společně po týchž vejběrčích na hrad Pražský časně, bez zadržováni, nejvyšším berníkům odsílali, a nejvyšší berníci s nimi o službu srovnati mají.

Forma listu přiznavacího na posudné.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, že jsem ode dne sv. Jiří léta 82. až do pondělího po sv. Jakubu, apoštolu božím, téhož léta v tom jednom kvartálu v pivovaře mém N. piva svařiti N. dal, z kteréhož jest mi se vedle svolení sněmovního z jednoho každého věrtele počítajíc po pěti groších českých dáti dostalo, čehož se sejde v tom čase N. kop grošuov českých, kteréž teď s registry a s listem přiznavacím vejběrčímu krajskému odsílám. A že jsem více v tom čase piva bílého ani ječného svařiti na prodaj vystaviti nedal, jenž by z něho posudné dáno býti mělo, mimo to což tak odsílám, to jest Vpravdě tak, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu k tomuto listu pečeť svou vlastní pečeť přitiskl. Jehož jest datum etc.

A tak se každý jiný týmž zpuosobem, jmenujíc jiné terminy, zachovati má.

O sněmu říšském.

A jakož jest JMCská v předložení JMti stavům také to milostivě oznámiti ráčil, že JMt toho konečného oumyslu býti ráčí, netoliko s stavy tohoto království a s jinými zeměmi JMti, ale tolikéž také i při stavích svaté říše o stálé a trvanlivé pomoci proti témuž nepříteli ukrutnému a krve křesťanské žíznivému a žádostivému Turku jednati, a k tomu že JMCská již i s JMtmi kurfiršty o jistý (a místo k držení sněmu říšského snésti se jest ráčil: což jsou stavové s vděčností rádi uslyšeli a JMCské z takové milostivé péče, kterou v tom netoliko o království toto a jiné země JMti, ale o všecko křesťanstvo míti ráčí, poníženě děkujíce, ty pak na předešlých pominulých sněmích veliké a důležité potřeby JMCské strany takového jednání o pomoc svaté říše také sobě připomenuvše, vždy poddaně za to prosí, aby JMt při takovém nejprve příštím sněmu říšském o to se starati a se vší bedlivou pilností jednati ráčil, poněvadž to zjevné a před očima jest, kterak JMCské s královstvími t zeměmi JMCské se všemi i nad možnost pomocmi a náklady takovému mocnému a krvavému nepříteli dostatečně odepříti a odolati možné není, a jich stavuov svaté říše v tom potřeby a opatření tak dobře se dotyce, aby JMCská takovou pomoc dostatečnou stálou a trvanlivou bohdá šťastně objednati a té dosáhnouti moci ráčil, nicméně také i o obzvláštní pomoc na vychování dvoru JMti, na kterýž dle důstojenství JMti, jako císaře Římského, znamenitý náklad jíti musí, a pomoci království a zemí JMti, pro jiná veliká proti výš dotčenému nepříteli vydávání, k tomu nijakž dostačovati nemohou; a jest stavuov ta dobrá naděje, že stavové svaté říše, znajíce dobře to jakého nákladu znamenitého JMt na dvůr JMti k zdržení duostojenství císařského potřebovati ráčí, v tom se k JMCské na takové jednání a milostivou žádost JMti povolně a hotově ukázati nepominou. A poněvadž na některých předešlých sněmích z uznalých příčin také; stavové osoby k vyslání na sněmy říšské jsou volívali a ty vypravovali, uznávajíce i na tento čas za dobré býti, aby také z tohoto království pro dobré JMCské některé osoby vypravili, kteréž by takové důležité potřeby království tohoto i jiných zemí JMti stavuom svaté říše přednésti a předložiti mohly, pokudžby také JMCská to milostivě oblíbiti a za dobré uznati ráčil: i na tomto jsou se všickni tři stavové snesli a k tomu osoby ze všech tří stavuov volili Bohuslava Felixa Hasištejnského z Lobkovic na Líčkově a Chomutově, nejvyššího komorníka království Českého, Jana Vchynského ze Vchynic na Nalžovech a Karlštejně, purkrabí Karlštejnského a Krištofa Vetengle, měštěnína Starého města Pražského. A stavové soudu zemskému tímto sněmem moc dávají, aby s osobami těmi o vejpravu a vychování se umluviti a urovnati, pokudž nejskrovněji možné, a z pomocí zemských jim vydávati naříditi mohli. A jiná naděje není, než že ty osoby pro dobré JMCské, jako milovníci vlasti své a z lásky křesťanské pro užitečné JMCské a všeho křesťanstva, na mírné a skrovné sumě ku pomoci outraty své se spokojiti dají.

Kdež také JMCská toho na všecky tři stavy království tohoto skrze předložení a instrukcí JMti podati ráčil, aby stavové JMti počet ze všech příjmuov a vydání těch pomocí svolených přijatý podali, co jest se těch pomocí svolených od léta minulého 79. až posavad sešlo a zase z těch peněz vydáno aneb ještě z té sumy před rukama jest, pokládajíc to JMt za slušné a náležité býti, aby JMt, jakožto král a pán jich stavuov, o tom vědomost míti ráčil: i JMCské to v milostivé vědomosti jest, pokudž jsou kdy které pomoci JMCské k rukám svolovány byly, ty vždycky v moc JMti jsou odvozovány, i také poctové z toho pořádní činěni a JMti dodáváni, a v to JMCské od stavuov v nic se jest vkládáno nebylo; než poněvadž od stavuov takové pomoci k obraně proti nepříteli Turku i také na vychování dvoru JMti, tolikéž k placení ourokuov obyvateluom tohoto království na jistý zpuosob jsou svoleny a v samé moci stavuov to všeckno zuostává, neuznávají toho stavové, aby se jak zvláště proti jistým o tom týmiž sněmy nařízením to trefiti mohlo, aby počet z toho ze všeho, jakožto jich vlastně a dobrovolného k zemi svolení JMCské podáván býti měl. A tak JMCské za to poddaně žádají, aby JMt stavuom toho se důvěřiti a na to ubezpečiti ráčil, že se v tom ve všem od stavuov k JMCské i také k zemi všelijak v upřímnosti chovají; jakož pak tak od stavuov nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským ta moc k volení osob a přijímání počtuov od nejvyšších berníkuov jest dána.




Přihlásit/registrovat se do ISP