54. Jan Vchynský ze Vchynic oznamuje Vilímovi z Rožmberka, že přímluvné za něho listy k nejvyššímu hofmistru Jiřímu st. Popelovi z Lobkovic a maršálkovi Čeňkovi z Lippého i panu Trautsonovi dobře působily; děkuje mu i budoucí jeho manželce paní z Pernštejna za příznivé ujímání se jeho osoby, i prosí za další podporu.

1587, 2. ledna. - Orig. v arch. Třeboň.

VMti vysoce urozený a můj milostivý a na mne laskavý pane etc. Podle toho VMti oznamuji, že sem psaní od VMti mně odeslané dne včerejšího nejvyššímu panu hofmistru a potom panu maršálkovi starému, pak panu Trautsonovi, nemohši včera k němu přístupu míti, této hodiny sem dodal. A předkem nemohu před VMtí toho tajiti: pan hofmistr ten že jest se jináč nenadál, nežli že sem já prvé, co to psaní v sobě zavírá, četl anebo věděl, a tak ihned při odvírání toho psaní jest pověděl, že je chce přede mnou přečísti, což jest se i stalo. Já pak, observirujíc všeho toho, sem ihned při tom seznal, že jest ve všem svůj oumysl změnil a po přečtení toho listu netoliko jest se vysoce a velice mně zakazoval, ale i také, jak bych panu maršálkovi a starému pánu při dodávání toho psaní se chovati měl, mne instruiroval a toho doložil, že on to, což mu psáti ráčíte, chce starému i mladému u Trautsonovi tak tulmačiti a v srdce vložiti, že nemá v tom žádného nedostatku býti. Což pán Bůh rač dáti, aby se tak stalo.

Pan maršálek po přečtení listu VMti, tak jakž sem tomu porozuměti mohl, také jest stilum mutiroval a hned toho doložil, co se dodávání listu starému pánu dotýče, že toho potřebu býti uznává, jej sám dodal, on že chce se panem otcem svým mluviti, aby mi jako dnes audienci dal. Což jest se pak i tak stalo, že jest starý pán pro mne dnes poslal a volně mne vyslyšel, a ačkoli jest byl paní VMti ještě nepřečetl, ale mám naději, že jest již byl od syna svého a od pana hofmistra, jak se mne ujímati ráčíte, zpraven; však tím jest zavřel, že podle VMti, pana hofmistra, chce v tom ve všem rád pracovati a což mu nejvýš možného v tom učiniti. K čemuž pán Bůh všemohoucí rač své svaté požehnání dáti. A tak na ten čas ty věci při tom zůstávají a toliko na příjezd VMti sem se očekává.

Já pak jiného nevím, nežli k tomu že se přiznávám před Bohem i před lidmi, že sem toho na VMti, nechci říci na JíMti paní z Pernštejna a JíMti budoucí pani manželce VMti nezasloužil, že ste VMt na přímluvu JíMti tak podstatně se osoby mé ujíti ráčili. Ale jakž jest koli, popřeje-li mi mil pán Bůh zdraví, budu pána Boha za to prositi, aby mi své svaté požehnání k tomu dáti ráčil, abych jak VMti tak také JíMti prokázané lásky mohl se bohdá vděčně i také platně odsluhovati, a což bych sám nemohl prestirovati, to pán Bůh VMti hojně vynahraditi ráčí, za to já s manželkou a dítkami svými pána Boha budem prositi; nad to nade všecko poctivost toho mezi všemi národy a poctivými lidmi míti ráčíte, když to pán Bůh dá, že mne in pristinum honorem et gradum autoritate sua restituirovati ráčíte. Za to toliko VMti, svého milostivého pána, prosím, račte ten tak dobrý a pamětihodný začátek, dokud železo jest horké, fedrovati, aby snad opět zlí lidé něco v tom nebrodili. O příjezdu VMti, prosím, že mi po služebníku mém napsati ráčíte a co VMti se (...) co bych já dále činiti měl, a nebylo-li by proti VMti chtěl bych zejtra k VMti sjeti. Tak předkem pánu Bohu, potom VMti se služebně poručena činím. Pán Bůh nebeský s VMti mého v dobrém zdraví šťastného hledání rač popříti. Datum pospěšně 2. dne Januarii léta 87. VMti věrný a upřímný služebník

 

J. ze Vchynic.






Přihlásit/registrovat se do ISP