V PRAZE. 1587, 2. února. - Orig. v arch. Třeboňském.

VMti vysoce urozený, můj milostivý a na mne laskavý pane! Nikoli sem toho v své těžkosti pominouti nemohl, abych neměl VMt psaním svým navštíviti. A předkem, že JíMt paní manželka Mti a tak také JíMt paní stará se vším domem zdrávy býti ráčí, to VMti oznamuji, jakž pak tomu všemu z psaní JJMtí obšírněji vyrozuměti ráčíte. Já i manželka má nepřestáváme o to při JJMtech solicitovati, aby nám toliko rozkázati ráčily, jestli bychom v čem JJMtem sloužiti mohli, že to srdečně a rádi učiníme, znajíc v tom býti také naši povinnost, abychom se JJMtem té lásky a prokázaného dobrodiní, kteréž mně v mé této těžkosti prokázáno jest, odsluhovali.

Po odjezdu VMti mé věci tak v starém způsobu zůstávají, ačkoli nepřátelé moji nepřestávají vždy o neštěstí mé, nemoha svého zlostného srdce nasytiti, usilovati, o čemž na ten čas psáti pomíjím. Já pak, poněvadž sem všecku tuto těžkost svou pánu Bohu poručil, a tak, jakž o tom vím: "quod Deus agit per media", předkem božské jeho milosti, jakožto soudci spravedlivému, kterýž nejlépěji ví, jestli sem toho, sloužíc čtyřidceti let, zasloužil, potom pak JMti arciknížecí a VMti se těším, bude-li v tom vůle milého pána Boha, že k příjezdu JMti a VMti tato má těžkost bez ouhony, poctivosti a živnosti mé konec vezme, již tak podle uložení božího křiž svůj nesu, "sperando redemptionem Israel." Však poněvadž po pánu Bohu největší naději svou k JMti arciknížecí a k VMti mám, ačkoli nepochybuji, že na mne, na služebníka svého, milostivú paměť míti ráčíte, však vidělo mi se za dobré, abych skrze toto psaní, s kterýmž naschvál služebníka svého k VMti za tou příčinou vypravuji, VMti svého milostivého pána za to služebně a snažně prosil: poněvadž tomu rozuměti jest, že několiko dní JMt arcikníže ještě, prvé nežli sem vyjede, v Vídni zůstati ráčí, abyste VMti při dobré příležitosti při JMti věci mé fedrovati ráčili. A při tom, poněvadž VMti všecko dobře vědomé a známé jest, kudy a jak já k tomuto neštěstí, a již po přijaté milosti k jakému neslýchanému a téměř strašlivému pokutování přicházím, tak že kdybych i odsouzen byl, že by mne víc potkati nemohlo, tak aby JMt arciknížecí tomu všemu milostivě, komu se to k vůli děje, vyrozuměti ráčil, že JMt ráčíte v tom s dostatkem informovati. Jakož pak sem té k VMti veliké duověrnosti, že podle sobě od pána Boha vysokého rozumu propůjčeného k dobrému mému a dítek mých v tom pracovati sobě ztěžovati neráčíte; nebudu-li se já toho VMti moci s dítkami svými odsloužiti, pán Bůh bude hojnou odplatou zde i v nebeském království. Já že o to sám JMti nic nepíši, byla-li by toho také jaká potřeba, mne při JMti omluviti služebně prosím, že tak učiniti ráčíte. JíMt paní manželka VMti jest mi se v tom ráčila, i manželce mé, laskavě zakázati, že ráčí chtíti skrze své psaní při VMti mé věci fedrovati, čemuž se nemálo těším.

Dne včerejšího dostal sem od JMti arciknížete Ferdinanda psaní, ten také ex motu proprio ráčí mi se milostivě a velice zakazovati: pokudž bych v čem JMti potřeboval, že mne skutečně ráčí chtíti fedrovati a tak také i někteří jiní páni; což při shledání VMti ukáži, avšak já nemíním do příjezdu VMti žádnému z JMti odepsati, nýbrž všeho na příjezd VMti odložiti. Novin odsud nevím, mimo ty, o kterýchž JMt pan kanclíř VMti psáti ráčí, kteréž jest mi také ráčil ukázati, psáti, nežli jistě že s velikým žádáním příjezdu VMti, jak já tak mnozí jiní, očekáváme. Pán Bůh nebeský rač v tom své svaté božské požehnání dáti, abyste se šťastně v dobrém zdraví a s potěšením mezi nás navrátiti ráčili. A poněvadž mi se vidí, že bych zbytečně činil, kdybych mnohým a obšírnějším psaním VMt zaneprázdňovati měl, tím zavírám a v tom ve všem VMti, svému milostivému pánu, se důvěřuji a služebně poručena činím, a tu víru ku svému pánu Bohu mám, že pán Bůh všemohoucí to vnuknutí VMti dáti ráčí, abyste na mne, věrného služebníka svého, laskavou paměť míti ráčili, tak abych z požehnání božího této své těžkosti, kteréž pro lidi zlé trpím, prostředkem VMti, jako instrumentem božským mohl zproštěn býti a za to VMti, po pánu Bohu, se vším lidem svým povinen budu sloužiti. S tím etc. Datum v Praze 2. dne Februari léta 87. VMti služebník upřímný a povolný J. ze Vchynic.