NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1587, 12. února. - Konc. v arch. míst. král. Česk. S. 15. sub 13.

JMt Římský císař, Uherský a Český král, pán náš nejmilostivější, ráčil jest těm rozdílným artikulům, kteréž jsou purkmistr a konšelé Starého města Pražského do komory české strany jminulý sněmem svolených sbírek naučení a vysvětlení, jakby se při tom zachováno býti mělo, podali, milostivě vyrozuměti.

A předně, kdež oznamují, kterak by ti, jenž. v vlně handlují, ze všech měst Pražských společně ohradu učinili, že z vln, kteréž kupují a zase prodávají, dávati povinni nejsou, poněvadž se sněm na ně nevstahuje, žádajíc, aby jim toho do budoucího soudu zemského shověno bylo, že chtí o to nejvyšším pánuom ouředníkům zemským suplikovati: i ačkoli ten artikul o vlně tak daleko vysvětlen není, však poněvadž jest o tom, jakž se jináče neví a oni Pražané Staroměstští neb vyslání jich v tom se upamatovati moci budou, od stavův v sněmě (vše pro přetržení toho škodlivého překupnictví) tak mluveno a rozjímáno bylo, kdožbykoli a kolikrátkoli prodal, aby z toho což náleží dávati povinnen byl, protož se té věci slušně tak při témž snešení až do budoucího soudu zemského a dalšího jim Pražanům o tom artikuli poručení a oznámení zůstavuje.

Druhé, kladou dotčení Pražané za nedostatek, že k těm sbírkám zvoleni vejběrčí ve všech věcech k vyrozuměni nebudou moci postačiti, poněvadž šacování věci kupeckých rozdílné jest, a kdo by jim z sousedův jich též obzvláště k zlatu a drahému kamení ku pomoci přidáni býti mohli i jináče se neví, než že jest Bartoloměj Stekhl pro tu samú příčinu za druhého vejběrčiho zvolen; avšak přes to nemohli-li by tíž vejběrčí ke všemu postačiti, budou Pražané jisté osoby, kteréž by těm věcem rozuměly, avšak v nich obchodu nevedly, vydadouc jim náležitú povinnost, obrati a k nim na pomoc přidati moci.

Co se zlata a stříbra taženého, růžiček, steftův, medají, knoflíkův zlatých i všech s drahým kamením klenotuov a zvláště těch neužitečných sklenných šmelcův, též sobolů a rysů dotýče, o tom jest v sněmě patrný artikul: avšak poněvadž se židé těch handlů předně a nejvíce ujímají, obchody své v tom vedou a těch věcí se sem skrze ně v tlumocích, filcích, na koních, kotčích i jinak v tichosti fortelně za mnoho tisíc dostává a kdež náleží neopovídá, bude o tom starším židům, jakby to mezi sebou a jinými židy vyhledávati a ty věci do ungeltu k spatření a šacování donášeti měli, poručeno.

V čtvrtém artikuli, poněvadž se v sněmě o řetězích a koflících žádné zmínky nečiní: toho JMCsk, při vysvětlení nejvyšších pánův ouředníkův zemských zůstavovati ráčí.

Že v instrukcí vejběrčích doloženo jest, aby což v jednom měsíci vyberou do rady odvozovali: to sněm v atikuli strany sbírky z obilí ukazuje, a toho se tolikéž při tom pro dobrý řád zanechává. Poněvadž šmelce sklenné do ungeltu nepřicházejí, nýbrž dle správy jich Pražan tejně od přespolních handlířův sem se vezou a těm, kdož jich k obchodům svým požívají, jako krumpířům, šmukýřům, krejčím a jiným prodávají: na to jest potřeba obzvláštní pozor míti, aby vejběrčí (ačkoli toho v instrukcí své doloženo nemají) ihned a potom vždycky každé dvě neděle k těm obchodníkům dohlídali, co těch šmelcův i jiných k tomu podobných a nahoře oznámených věcí najdou, spatřili, pošacovali a z toho v času určitém náležitou sbírku přijímali.

Dokládají toho také často psaní Pražané v šestém artikuli, že tolikéž ne všecky soboly do ungeltu přicházejí, neb že by mnozí, jedouce do cizích zemí na jarmarky, s sebou což na vobojky, k oděvům ženským a k karkulím potřebují, přivozovali: i vidí se, kdož by tak co toho pro svou potřebu, nehandlujíc v tom a zase toho neprodávajíc, koupil a přivezl neb přinesl, že z toho dáti povinnen není.

Kdež by se také překupování obili zde v městech Pražských nacházelo, nebo že by mnozí, kteříž v tom handlují, tiše sobě to vésti a mnoho i do domův panských se skládati a potom zase opatrně prodávati mělo: o tom jest v sněmě artikul zřetedlný, kdož by se toho dopustil, jakú za to pokutu očekávati má, načež nicméně vejběrčím, jako i na jiné všecky věci dle instrukci a povinnosti jim vydané, též vyměření sněmovního, pilný a bedlivý pozor držeti náleží.

Kraupníci, hrstníci a ti kteříž mlejnce své na Ioděch mají, poněvadž vedle jistých správ (ano i sám skutek to každodenně ukazuje) do roka do mnoha kop strychův obili skupují a na mouku semelíc po vůli své prodávají a v tom handlují: ať tolikéž vedle artikule sněmovního strany obili až do dalšího jim Pražanům při budoucím soudu zemském oznámení sbírku dávají.

Co se naposledy starých vín, o kteréž by veliké reptání a pomluva na ty, jenž jsou při sněmě z Pražan vysláni byli, býti mělo, dotejče: budou Pražané při budoucím soudu zemském o to jako i o jiné artikule, v kterýchž tak jaké nedostatky a nedorozumění mají, od nejvyšších pánův ouředníkův zemských naučení a vysvětlení žádati moci.

A toho jest jich JMCská zatím milostivě tejna učiniti neráčil. Decretum per dominum imperatorem in arce Pragensi 12. Februarii anno 1587.