V SEDLCI. 1587, 13. února. - Orig. v arch. arcib. Pražsk. sub Recepta ab a. 1587.

VMt nejdůstojnější kníže, pane, pane arcibiskupe Pražský etc., pane a otče nám milostivě příznivý! etc. Při tom z důležité příčiny k VknMti se utíkáme, tak jakož jest na onen čas pole jiných pánův opatův v nepřítomnosti naší a obmeškání skrze posla jisté uložení se stalo, aby z důchodů klášterských JMCské pánu, panu nás všech nejmilostivějšímu, do šesti set tolarů shledáno a v jisté místo vyčteno a odvedeno bylo: vedle kteréhožto uložení bychme se rádi poslušně a poddaně zachovali, ale nedostatek veliký při nás se nachází, zvláště že sme v novotě vosazení našeho v dluzích nemalých po předcích našich zůstali a již z toho hospodářství do tří set kop grošů dluhu a spíš více vyplatili, v kteréž sme se my nedlužili, nýbrž za předka našeho, za jakou pak příčinou, toho my nevykládáme. Nadto vejše na některá stavení, kteráž k spuštění přicházela, veliký náklad sme učinili a k tomu positiv nový do kostela, za kterýž dobře přes půl druhého sta kop, ano také na některá roucha mešná do kostela náležitá a jiné potřeby pro ozdobení toho chrámu a vzdělání; pro budúcí památku, nechtíc služeb buožích opouštěti, čímž sme spravedlivě povinni, vynaložili a jiných mnoho nákladův, jakož to VknMti vše šíře v známost uvedeno jest, i také v dobré vědomosti VknMti jaká miseria při nás jest: A tak té sumy že nám není možné odkud opatřiti nevíme. Ani kdyby k tomu přijíti mělo a JMCská, pán, pan nás všech nejmilostivější, toho předce žádati ráčil, tehdy bychme, čímž sme spravedlivě povinni, nemohli tomu odpírati, ale všelijakou poslušnost proti JMti zdržeti a zachovati; ale za touto příčinou bez ublížení téhož důstojenství něco za někderý čas zastaviti, však by to vše se stalo s ublížením téhož chudého záduší, a to v tom, jestli by JMCská, pán, pan nás všech nejmilostivější, k tomu povoliti ráčil, aby něco k zástavě přišlo, ač té víry nejsme, tehdy kdož by koliv nač půjčil, chtěl by míti odtud vedle svolení sněmovního a zřízení zemského ouroky náležité, anebo užitky bráti, v čemž bychme nemohli než vejše a více hynouti.

I poněvadž zpráva naše tato pravdivá jest, za to pokorně prosíme, že nás při JMCské, pánu, panu nás všech nejmilostivějším, omluvna míti ráčíte, a ačkoliv vždy, aby naše poddaná poslušnost mohla shledána býti, s velikou prací a mnohejmi upřímnejmi žádostmi a obávajíce se, aby též záduší k další záhubě nepřišlo, jsouc povinni raději je vzdělávati, a majíc v paměti naše povinnosti, jimiž sme zavázáni, co sme koliv mohli sumy shromážditi, ouředníka našeho Jana Bradavičku vysýláme, davše jemu tři sta kop míš., tu kdež náleží, aby vyčetl a odvedl.

Za to pokorně vždy prosíme, že nás při JMCské, pánu, panu nás všech nejmilostivějším, v tomto našem nedostatku omluvna míti ráčíte a abychom k větší sumě, jakž JMCská žádati ráčí, jakž milostivé poručení v sobě zavírá, jehož datum na hradě Pražským ve čtvrtek po početí blahoslavené panny Marie léta 86, potahováni nebyli, laskavě se přimluviti ráčíte; což tak k našim poníženým prosbám laskavě učiniti ráčíte, máme víru ku pánu Buohu všemohoucímu, že to VknMti skrze požehnání svaté vynahraditi a za prodloužené časy zdraví popříti ráčí, a my se všelijak služebně toho VknMti na budoucí časy upřímně vysluhovati chceme. Vedle čehož se v další ochranu VknMti, že v svejch žádostech uslyšáni budeme, poroučíme a za brzké té věci vyřízení prosíme. Dán na klášteře Sedlci v pátek první v postě léta Páně etc. osmdesátého sedmého. VknMti ve všem poddaně poslušní kaplané