73. Pražané Starého a Nového měst Pražských žádají rady, nejvyšší úředníky a soudce zemské při soudu zemském shromážděné za přímluvu k císaři v příčině zpustlých zdí městských, aby k spatření všelikých nepřípadností komisaři vypraveni byli a na opravu jich druhý díl odúmrtí jim darován byl; na duchovenstvích při klášteřích se usazující lidé, aby pod poslušenstvím a správou každého města Pražského jako jiní měšťané zůstávali.

Sine dato [1587 v únoru]. - Opis souč. v ruk. arch. města Prahy, č. 1080, f. 971.

Suplikací do soudu zemského o zdi městské.

VMti vysoce urozený pane, pane, urození páni, páni, urození a stateční páni rytíři, JMCské páni rady a nejvyšší páni úředníci a soudcové zemští, páni nám laskavě a dobrotivě přízniví. Jakož sme předešle nejednou na JMCskou, pána, pana našeho nejmilostivějšího, některé stížnosti Starého a Nového měst Pražských poníženě a poddaně vznášeli, za milostivé a brzké opatření, zvláště z strany spuštění zdi městských i jiných duoležitých potřeb k týmž městuom přináležejících, poníženě prosili: až posavad od JMCské milostivého opatření a odpovědi ve vší poníženosti očekáváme, uznávajíce toho velikou a duoležitou potřebu z strany opatření zdí a věží okolo měst Pražských, kteréž čím dáleji vždycky víceji a vejšeji scházejí, bořením k spuštění přicházejí, protože pan hejtman hradu Pražského, nerozumíme jakým právem, jich se ujímá, sobě správu i vladařství zdí městských přivlastňuje. A kdež za slavných a svatých paměti císaře Karla čtvrtého, též potomních králuov Českých, to nařízeno bylo, aby toliko na věžích při zdech městských střelci, kteříž by kuše a jiné potřeby k obhájení města i ku potřebám měšťanským řemeslné sami dělali, své obydlí beze všech a všelikých poplatkův měli a právem Starého a Nového měst Pražských se řídili a spravovali, i také v měšťanské poslušnosti a pod vochranou pánuov purkmistruov a rady zuostávali: již pak od nedávních časův, pod jménem vejš dotčených střelcuov, ledajacís lidé odjinud zběhli, kteříž by snad práva městského při městech Pražských dosáhnouti a živnosti jmíti nemohli, netoliko též věže při zdech městských, ale všecky zdi okolo Prahy sobě zvosobili, vnově chalupy, aby ke zdem žádného přístupu nebylo, do zdí se lámajíce, nastavěli, cestu při zdech zoužili a na zdech skrze nečistoty i jiné nezpuosoby znamenité škody dělati a vždy vejšeji a víceji k spuštěni přivozovati, ven z města průchodiště (rozumí se jakou příčinou) prodělávati nepřestávají. Ne jedno psaní žádostivé sme panu hejtmanovi hradu Pražského, aby se zdí měst Pražských ujímati a v ty lidi, kteříž jak na věžích, tak i při zdech, bydlejí, mnohých neřáduov s velikým nebezpečenstvím měst Pražských se dopouštějí, vkládati neráčil: nic toho při pánu přátelským během obdržeti nemuožeme. Neb jest proti rozumu to, aby obce městské, majíce zdi své pro ochranu města, nemohly jich opatrovati ani opravovati, pan hejtman aby jich užíval, lidi sobě k svému oužitku při těch zdech i na věžích osazoval, a ti aby svou vuoli provozovali, v řádu dobrém a poslušenství státi nechtěli, ještě což mohou na protimyslnost městuom Pražským činili, škůdce, osoby neřádné přechovávali, a my abychom na zdi náklad činili a je opravovali, věže spustlé a zbořené k jich pohodlí a užívání vzdělávali; a jako co jiného, to též potřebuje obzvláštního, pro mnohá nebezpečenství a zvláště ozdobu a bezpečnost města, kdež JMCská ráčí svou milostivou residenci jmíti, spěšného a brzkého opatření. VMti se vší náležitou uctivostí žádáme, že se k JMCské, aby k spatření těch zdí i jiných nezpůsobuov při těch zdech městských pány komisaře naříditi, kteříž by nás v tejchž stížnostech našich vyslyšeti a jak JMCské, tak také VMtem, dokonalou relaci učiniti ráčili, a podle toho aby JMCská pro budoucí zase vzdělání těch zdi a věží i jiných potřeb k městuom Pražským od druhého dílu odoumrti, kterejž JMCské k malému požitku jest, milostivě upustiti a nám jej z štědroty své císařské darovati ráčil, milostivě a laskavě za nás, jako i předešle, přimluviti i také skutečně VMtem města Pražská v té duoležité potřebě sobě poručena jmíti ráčíte.

A kdež v městech Pražských na duochovenstvích, jmenovitě při klášteře svaté Anežky na Františku a svatého Ducha v Starém městě Pražském, též při klášteřích Matky boží Sněžné, svatých Petra a Pavla na Starém Zderaze, v Slovanech, při kostele u sv. Apolinářiše v Novém městě Pražském nemalý počet lidi se vnově zosazovalo a domuov sobě nastavěti davše, jakás obzvláštní práva a soudy jim správcové těch klášteruov sami o své újmě vysadili, primasy a rychtáře i konšely nařídili, aby v poslušenství měšťanském ouřadu v každém městě od JMCské pořádně nařízenému nestáli a právu poddáni nebyli, osvobodili, kudy nemalé nebezpečenství městuom Pražským jest, že se v těch místech ledajacís lidé, ježto by též městského práva dosáhnouti nemohli, na škodu měšťanskou přechovávají a v neřádích i jiných svévolnostech pruochod jmíti, zbraňujíce rychtářuom našim městským do těch domuov choditi a neřády přetrhovati, však přes to ve všech živnostech městských, nečiníce žádných poplatkův ani povinnosti k městu, též berně JMCské nedávajíce, svobodu míti chtějí. I v té slušné potřebě města Pražská brzkého a spěšného opatření pro zachování řádu dobrého, bezpečenství potřebují, aby ti lidé, kteříž se tak v těch místech osazují, pod poslušenstvím a správou purkmistra a rady každého města Pražského, jako jiní měšťané, zuostávali, zvláště chtěli-li by s jinými v městě živnosti požívati. V tom ve všem se pánu Bohu, JMCské a VMtem v ochranu a brzké opatření poručena činíce milostivé odpovědi žádáme, VMstem v službách povolní

Pražané Starého a Nového měst Pražských i na místě vší obce.




Přihlásit/registrovat se do ISP