1587. 9. listopadu. - Rukop. souč. v archivu m. Prahy č. 410.

Jakož jest jménem JMCské psaní od VMtí těchto dnův nám opět učiněno, abychom bez meškání peněz posudních, co sme sobě na dědičném groši porazili, a mimo to ještě před rukami máme, pokudž nejvejš možné, do ouřadu rentmistrského zatím proti kvitancí, až by nám na to zase nové pojištěni učiněno bylo, odvedli etc., jakž psaní VMti v sobě to šíř obsahuje a zavírá. I majíce my VMti laškavé nám oznámení a předložení v paměti naši, to sme všelijak se vší snažností naší obmejšleli, abychom předně JMCské pána, p. našeho nejmilostivějšího poníženě a poddaně, též také i VMtí služebně ušetřiti mohli, jakož pak nikda na jiném sme nebyli a posavad nejsme, než vždycky k JMCské podle našich nejvyšších možností ve vší naší poddané poslušnosti všelijak hotově se ukázati a milostivou vuoli JMCské poslušně naplniti, i také na předložení VMtí se vší náležitou uctivosti všecko možné učiniti: ale abychom na tento čas peníze groše dědičného JMCské posudního u nás v Novém m. P. na zaplacení dluohuov našich a chudé obce naší, kderé za JMCské máme, podle znění jistot na tom nám ukázaného, co sme sobě porazili a mimo to před rukama máme, do ouřadu JMCské rentmistrského od sebe odvésti měli, to nám jest nemožné, neb takových peněz téhož groše dědičného posudního JMCské, což sme jich koli posavad na oznámený dluoh sobě porazili, před rukama nemáme. Ačkoli snad u VMti se vidí, že bychom takové ty peníze, což jich od nás již přijato jest, posavad na hotově před rukama míti měli: račte docela věřiti, že ani jediné kopy těch peněz před rukami není, nebo jak prvé sme VMtem oznamovali, vydluoživše se předkové naši na větším díle v tu sumu, na kderou jistoty od JMCské nám a chudé obci naší milostivě učiněny sou, a prvé také v nemalých dluozích zuostavše a úroky ustavičné každého roku z sum velikých platíce, pro polehčení placení takových úrokuov, od sebe odvésti sme musili, a nicméně, cožkoliv ještě za JMti dluohuov nám pozuostává, to také sami zcela a zouplna i více dluožni zuostáváme, a že na nás, než se nadějeme, věřitelé naši nastoupí, toho se obáváme, neb již do soudu nejvyššího purkrabství Pražského z pěti set kop gr. č. sme pohnáni, a ten puohon při nyní jminulém soudu purkrabství již jest vyhlášen, a tak znáti ráčíte, že k tomu pro zašlost chudé obce naší vystačiti nám jest nemožné. Za to VMti na místě JMCské, jakž nejvejš prošeno býti muože, žádáme, že nás při témž groši dědičném podle znění jistoty zanechati ráčíte. Jest také VMtem v předložení napřed oznámeném i to připomenuto, že bychom na jednání předně JMti nejvyššího pana kancléře království Českého v domě JMti v přítomnosti VMti k navrácení a zase odvedení, co jest od času obětování panny Marie léta etc. 86 téhož groše dědičného přijato a tolikéž jiné pojištěni na sumu 4.000 gr. č. přijíti se svoliti jměli; tomu my neodpíráme, však na ten zpuosob, že nám, jaké to ujištění by býti jmělo, když JMti nejvyšší páni úřednici zemští na hrad Pražský sjeti se ráčí, v kanceláři JMCské české v známost uvedeno bude, o čemž posavad žádné vědomosti nemáme. Při tom VMti tejna nečiníce, že ourokové z sum našich od času svatých Filipa a Jakuba až do na nebe vzetí panny Marie léta etc. 86 minulého již za pět kvartaluov a teď šestej vychází od na nebe vzetí panny Marie až do času též obětování panny Marie léta etc. 87 jest nám zadržáno, čehož učiní, tak naději máme, více než puol třetího sta kop grošuov českých: kdybyste ráčili s námi počet pořádný poručiti učiniti a podle toho takové úroky nám odvést, nad to vejše i to, což na hlavni sumě přes tisíce by přebíhalo, to také nám zaplatiti, že bychom ostatek, což by k doplněni zase zcela a zouplna 4.000 fß gr. č. se nedostávalo, doložiti, ačkoli s velikou těžkosti, proti tomu býti nechtěli, tak aby nám zase jistota na 4.000 fß gr. č. zcela a zouplna učiněná s úrokem polouletním do jistého času a na jisté věci táž suma nám ujištěna byla. Kdež VMti znajíce nad možnost na oznámení a předložení VMtí upřímou naši volnú hotovost, poněvadž ta věc mezi námi pořádným počtem vyhledána býti náleží, za to VMti služebně žádáme pro další a snadší té věci vší VMtem vyrozumění a naše i chudé obce naší také v tom spravedlivé opatřeni, že ráčíte to laskavě naříditi, aby pořádný počet s námi o to učiněn byl, neb my také k tomu z prostředku našeho vyslati nepomineme, z čehož ráčíte v skutku poznati, že tu zbytečně nic, než což spravedlivého jest na místě JMCské při VMtech služebně vyhledáváme, již nade všecku chudé obce naší možnost k tomu se svolujíce, a máme tu naději nepochybnou v tom, že nás také při VMtech omluvné jmíti laskavě ráčíte. Datum ff. II. post Leonhardi 9. Novembris a. 87.