Berně z Prahy a z jiných měst královských.

Pražané a jiná města JMCské a JíMti císařové, jakožto králové České v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně k takové pomoci proti Turku JMCské dáti jsou se svolili na hotové sumě za jeden každý rok dvanácte tisíc pět set kop grošův českých až do vyjití těch dvou let pořád sběhlých, a to na dva terminy toho každého roku, totiž polovici toho na den (svatého Bartoloměje a druhou polovici na den) svatého Mikuláše potom příštího, aneb dvě neděle potom, najvyšším berníkuom zemským na hradě Pražském složiti mají. Však k té berni sbírku domovní z jednoho dílu lidí poddaných svých sobě ku pomoci obrátiti moci budou.

Berně z dědiníků a dvořáků.

Než což se dědiníkuov; nápravníkuov a dvořákuov dotýče, ti vedle šacuňkův svých předešlých z jednoho každého statku svého, z každé kopy grošuov po půl pátu penízi českém sberouce, na výš jmenovaný čas najvyšším berníkům na hrad Pražský s listy přiznávacámi odsýlati mají.

Berně z domuov panských a rytířských v městech.

Z domuov pak panských a rytířských, i všelijakých jiných osob, buď duchovních nebo světských, kteréž buď v městech Pražských aneb jiných městech královských, aneb na předměstích mají, ten každý pán aneb rytířský člověk, aneb osoba duchovní, po puol kopě grošuov českých na svrchu psané terminy dáti a vyplniti mají.

Vejminka o městech horních.

Města pak některá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění jsou přišla, jakožto Jochmstal, Slavkov, Šimfeld, Lautrpach, Přísečnice, Suniperk, [Bastianperk], Platná, Hengst, Abertham; a jestliže by se kde i to našlo, že při některých jiných horách dělníci a jiní, kteříž se tu při těch horách pro potřebu zdržují, domy k schráně své sobě zdělali a měli, v kderýchžto domích žádných by obchodů nevedli, než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni potahováni býti nemají.

Vejminka o pohořalých a těch, kterýmž by se jakžkoliv škoda stala.

Jestliže by se pak komu ohněm, krupami, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob sousedů svých stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob, se dožádati má, aby přijdouc takovou škodu spatřili, jak a na čem [se] stala, a ty osoby to pod pečeťmi svými najvyšším berníkům v známost uvésti mají, a ten komuž se jest taková škoda stala týž list s přiznávacím listem podle berně své najvyšším berníkům na hrad Pražský odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho komu na berni vyrážeti.

O Chebských.

Což se Chebských dotýče: stavové podle milostivé žádosti JMCské též osoby tímto sněmem jsou volili, totižto z stavu panského Kryštofa mladšího z Lobkovic na Tachově a Pátku, komorníka JMCské a najvyššího kommermejstra království Českého, z stavu rytířského Petra Kokořovce z Kokořova, a na Žluticích, kteřížto podle komissařuov neb komissaře JMCské při nich o pomoc podobnou jednati mají. A o tom stavové nepochybují, poněvadž té krajině a tomu městu nemalé pohodlí živnostem jich z tohoto království se děje, a tak jakž jsou se předešlých let vždycky podle možností svých v pomocích jmění srovnávali, že se ještě k JMCské, jako věrní poddaní, zachovají, složíc netoliko což nyní od nich svoleno bude, ale i to, což jsou při minulých letech dáti měli a zaseděli. Kterážto summa, jakážkoli při nich svolena bude, též v moci JMCské zuostati má.

O Loketských.

Panství pak Loketské, kteréž jest se až posavád nějakými privilejemi zastíralo, a podle snesení předešlého sněmu od JMCské obesláni býti měli na hrad Pražský k jistému dni, aby před JMCskou t svá privilegia složili a tomu vyrozumíno, nač se vztahují, býti mohlo: však poněvadž za jistými příčinami to se jest až posavad vykonati nemohlo a JMCské nemálo na tom, aby to k místu a konci s nimi přivedeno býti mohlo, záleží, stavové tímto sněmem soudu zemskému moc dávají, aby s JMCskou v to ve všecko nahlédnouti a to, buďto jednáním aneb právním rozeznáním, na místě postaviti mohli; a to mezi tímto časem a svatým Bartolomějem nejprvé příštím, prvé nežli by dávání berně prvního terminu přišlo.

O Kladských.

Hrabství a panství Kladské, podle minulého uvolení svého, berni, tak jakž jsou léta tato pořád dávali, z lánu dvojnásobně dáti mají, tak jakž s nimi Kladskými o to snešení se stalo.

Berně aby se časně vyplňovaly.

A poněvadž toho zvláštní potřeba jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodlívání vycházely: i na tom jsou se všickni tři stavové snesli, aby na den nahoře jmenovaný jeden každý z obyvateluov království tohoto svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal, aneb ve dvou nedělích od týhož dne, jakž se nahoře jmenuje. A jestliže by pak po vyjiti toho dne a dvou nedělí pořád sběhlých kdo svou berni obmeškal, ji nedal a nevyplnil docela a zouplna, aneb se ne přiznal, tehdy ihned najvyšší berníci, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut dole psaných zachovati se mají; a zvláště našlo-li by se to, že by který z obyvatelů království tohoto od poddaných vybera berni, té časně na časy nahoře jmenované nedal, aneb za sebou ji zadržal, aneb k své potřebě vydal, budou se moci berníci, což by za tu berni dvénásob stálo, v ten statek s jedním komorníkem pražským od desk zemských uvázati a jej rok pořád, pokudžby v tom času berně i se všemi škodami a náklady na to vzešlými nedal a nevyplnil, držeti a z té summy za ten rok úrokův šest kop grošuov ze sta kop grošuov počítati. A chtěl-li by ten, číž to statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i s úroky a škodami, což proto vynaloženo bude, berníkům dáti: tehdy kdyby tak zouplna a docela i s ouroky a škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, v nějž by se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti. Pakli by ten, číž by statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci berníci takový statek, komuž se jim viděti bude, prodati, a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýž by tak rok pořád vydrželi a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komužbykoliv z stavův království tohoto prodali, jemu jej ve dsky zemské aby vložiti mohli. A berníci najvyšší mají přiznávacími listy jednoho každého z jednoho aneb více krajův pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati a té osobě, kteráž s berní přijde, ten aneb ty listy předložiti a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu aneb spletku nestalo. A co by za komorníka, kterýž by na uvázání jel, též dáváno býti mělo, pokudžby se berníci s komorníky o to snésti nemohli, to při uvážení a vyměření soudu zemského se zuostavuje. A za list obranní, kterýž od desk zemských vychází, nemá se víceji dávati než patnácte grošuov českých.

Najvyšší berníci z stavuov volení.

A tito najvyšši berníci z stavuov voleni jsou: z stavu panského Adam starší z Šternberka a na Sedlci, JMCské rada a hejtman Nového města Pražského; z stavu rytířského Vilém starší z Malovic a na Kolodějích; z stavu městského Brykci Zvonař z Cinperku, měštěnín Nového města Pražského. Kterýmžto berníkuom za práci jich do roka z berně dáno býti má osobě stavu panského tři sta a pětmecítma kop grošuov českých, osobě stavu rytířského půl třetího sta kop grošův českých, osobě stavu městského jedno sto a pětmecítma kop grošuov českých. A jestliže by pak v těch dva letech která osoba z nadepsaných berníků skrze smrt z světa sešla, tehdy stavové tímto sněmem soudu zemskému v moc dávají, aby na místo té umrlé osoby jinou opatřiti a dosaditi mohli. Ti pak berníci na větším díle všickni a při nejmenším jeden z nich, buďto z stavu panského aneb z stavu rytířského, zde v Praze podle třetího berníka při berni bejvati, tak aby zde v Praze při berni ustavičně dva berníci bývali, k písařům, aby ty věci řádně a věrně se konaly, přihlídati a při vykonání a dobývání berně pilně o to se starati mají, aby do vyjití roku celou berni sebrali a vyupomínali, žádných folkuov v tom žádnému nedávajíce, než každému z obyvateluov tohoto království, buďto že by přiznávacího listu, aneb berně své, v času v sněmě vyměřeném od sebe neodvedl, podle pokut tímž sněmem vyměřených se zachovati mají. A jestliže by jich zanedbáním toho roku berně svolené zouplna vyupomínány nebyly, tehdy ještě výše přes rok šest nedělí k dovyupomínání týchž berní najvyšším berníkům se přidává; v kterémžto času jestliže by tak jich nepilnosti co tu sešlo, k nim o to hledíno býti má. A takové berně ne jinde, než na hradě Pražském tu při berni se vyčítati mají. Jestliže by se pak trefilo, že by se berně zhusta vyčítaly a pokoj ten při berni lidem postačiti nemohl, tehdy nejvyšší berníci komoře zřízené v království Českém to ihned v známost uvésti mají, a komora s milostivým vědomím JMCské jistý pokoj k tomu berníkům obmysliti a ukázati má, tak aby lidé při vyčítání berní obmeškáni nebyli.

O posudném.

A kdež také JMCská milostivě toho při stavích království tohoto žádati ráčí, aby JMCské posudné z piva bílého aneb ječného na prodaj vystaveného z jednoho každého věrtele po šesti groších bílých svolili: i ačkoliv o nemalých nedostatcích, v kterýchž stavové jsou, výš oznámeno jest, však z upřímné a poddané lásky a náchylnosti, kterouž stavové k JMCské mají, a zvláště vyrozuměvše od MCské milostivému JMti zakázání z strany bytnosti JMCské zde v tomto království, na takovou JMCské milostivou žádost na tom jsou se stavové snesli, aby, počnouce od pondělího po svatém Matěji, jeden každý z obyvateluov království tohoto z každého věrtele piva bílého neb ječného, kteréž na prodaj se vystavuje, šest grošův českých a z sudu, kterýž dva věrtele drží, dvojnásob tolik, to jest dvanácte grošuov českých, výběrčím, kteréž by sobě JMCská zříditi a vyhlásiti ráčil, JMCské k ruce až do dvou let pořád sběhlých dávali a odvozovali. Takové pak posudní na kvartály v městech krajských tím vším spůsobem, jakž předešle, se odvozovati má; první kvartál při času svatých Filipa a Jakuba, druhý kvartál při času nanebevzetí panny Marie, třetí při času obětování panny Marie a čtvrtý kvartál při času svatého Valentina léta etc. osmdesátého devátého, a tak dále při týchž kvartálích až do vyjití těch dvou let pořád sběhlých. Z kderéhožto posudního čtyři groše na pomoc vychování dvoru JMCské, dva groše na splacování ourokuov a pokudž možné i jistin hlavních obyvateluom království tohoto a ne jiným, podle milostivého ubezpečení JMCské stavuom učiněného, obrácena a vydávána býti má. Jestliže by pak kdo z obyvateluov tak při každém kvartálu výběrčím krajským posudního svého neodvedl, ani register pořádných s listem přiznávacím jim neodeslal, takového každého předně vejběrčí skrze psaní k spravení téhož zadržalého posudního napomenouti mají; a jestliže by pak vždy, jsa tak psaním napomenut, téhož posudního zadržalého spraviti obmeškal, takového každého mají vejběrčí krajští najvyšším berníkuom poznamenaného podati. A kohož by tak vejběrčí krajští najvyšším berníkům poznamenaného podali, buďto že by se nepřiznal k posudnímu, aneb, přiznaje se, že by posudného nedal a nespravil, na toho najvyšší berníci ihned zatykač od desk zemských vzíti mají, a takový zatykač do jeho domu a té osobě dodán býti má, kterýž on přijíti a vedle téhož zatykače, jakoby po rozsudku zatčen byl, se zachovati a ty škody pro nečasné spravení takového posudního, kteréž by proto vzešly, zase i s posudním spraviti a dáti povinen bude. Pakli by po dvou nedělích od dodání mu zatykače téhož posudního nespravil, aneb se toho pořádně neodsvědčil, tehdy má se osobně na hradě Pražském postaviti a dokudž by takového posudného nedal a registry pořádnými neodvedl aneb se neodsvědčil, že jest v tom čase nevařil, nemá takového zatčení prázen býti. A všickni tři stavové JMCské za to poddaně prosí, aby JMCská týmž spůsobem na zámcích a panstvích svých to naříditi poručiti ráčil, aby z pivovarů JMti a z pivovaruov poddaných na panstvích JMti posudné vejběrčím krajským odvozováno bylo. Neb jest se obávati, kdyby se toho nestalo, že by se mnozí z stavův na tom uráželi a takového posudního dávati se zbraňovali, a tudy by mohlo JMCské na tom nemálo sjíti. Však té ponížené naděje a důvěrnosti k JMCské stavové jsou, jestliže by tak veliká potřeba přišla, že by ten lid válečný, svrchu dotčený, vyzdvižen a v poli držán býti měl tak dlouho, že by berně domovní svolená k placení jim nevystačila, že JMCská netoliko posudním, nýbrž podle možnosti své stavův opouštěti neráčí, tak jakž jest se JMCská stavům milostivě zakázati ráčil.

O vejběrčích posudného po krajích.

Vejběrčí pak posudného JMCská v krajích sám podle uznání potřeby zříditi poručiti a potom ta časněji skrze mandáty své po krajích vyhlásiti ráčí, aby jeden každý věděti mohl komu a v které místo posudné své odvozovati má.

Forma listu přiznávacího na posudné.

Já N. z N. vyznávám tímto listem, že jsem od N. až do N. v tom jednom kvartálu v pivovaře mém N. piva svařiti N dal: z kteréhož mi se vedle svolení sněmovního, z jednoho každého věrtele po šesti groších českých počítajíc, dáti dostalo, čehož se sejde v tom čase N. kop grošův českých, kteréž teď s registry a s listem přiznávacím vejběrčímu krajskýmu odsýlám. A že jsem více v tom času piva bílého ani ječného svařiti a na prodaj vystaviti nedal, jenž by z něho posudné dáno býti mělo mimo to, což tak odsýlám, to jest v pravdě tak, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu k tomuto listu pečeť svou vlastní jsem přitiskl, jehož datum N. A tak se jeden každý týmž spůsobem, jmenujíc jiné terminy, zachovati má.

A jakož jsou stavové při JMCské toho poníženě žádali, aby jim JMt pro potřeby jich obecni sněm jiný obzvláštní, co najdříve možné, milostivě položiti a rozepsati dáti ráčil: i na takovou jich poníženou žádost tak se jest JMCská s stavy milostivě snésti a v tom se konečně zamluviti ráčil, že po šťastném, dáli pán Buoh, JMti z sněmu říšského zase sem do tohoto království Českého příjezdu, ve dvou měsících pořád sběhlých sněm pro potřeby obecni a tohoto království vlastni položiti a rozepsati dáti chtíti ráčí.

Jakož jest Joachym Novohradský z Kolovrat a na Buštěhradě, purkrabě Karlštejnský, na stavy o některé potřeby zámku Karlštejna, kteréž brzkého opatření potřebují, vznesl: i aby takové potřeby časně opatřeny býti mohly, poněvadž na sněmě obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském v pondělí po svatém Martině léta etc. osmdesátého třetího, relací k přitištění pečeti zemské k listu a psaní, kteréž se učiniti má Joachymovi Novohradskému z Kolovrat etc. a Janovi Vchynskému ze Vchynic, tehdáž purkrabí Karlštejnskému, aby osoby od stavů volené na zámek Karlštejn do kaply aneb jiných pokojův, kdež by privilegia a svobody i jiné věci, což tak koliv na témž zámku Karlštejně potřebného jest, puštěny byly, tak aby též osoby vyslané to zinventovati a popsati daly a nicméně, což by jim týmž sněmem poručeno bylo, vše vyřídily a opatřily, stavové najvyšším ouředníkům a soudcuom zemským tímto sněmem moc dávají, aby komissaře prvním sněmem volené na Karlštejn vypraviti mohli, kteříž by to, což by k opatření téhož zámku potřebného bylo, spatřiti, uvážiti a soudu zemskému to v známost uvésti a což tak od soudu zemského potřebného k opatření téhož zámku uznáno bude, to aby naříditi mohli. Však poněvadž oprava střech a krovuov, též kaply, v kteréž se koruna, privilegia a jiné potřebné tohoto království věci chovají se dotýče, poněvadž to na tento čas spěšného opatření potřebuje, stavové tímto sněmem na takové opravy zámku Karlštejnského půl osma sta kop grošuov českých povolují. A jestliže by taková pomoc na opravy svrchu dotčené, i také skoupení některých braní na týž zámek, stačiti nemohla, tíž stavové soudu zemskému to v moc dávají, což by uznali vejše za potřebu býti, na tyž opravy zámku vynaložiti, i také aby osoby zříditi mohli k přijeti počtu od Jana staršího ze Vchynic z strany vynaložení peněz zemských na opravu Karlštejna.

A kdež jest také mezi týmiž Joachymem Novohradským z Kolovrat etc. a Janem Vchynským ze Vchynic etc. o některé nedostatky, jakoby se jedna ani druhá strana vedle vejpovědi JMCské z strany odvedení jisté summy peněz proti některým věcem, kteréž by se při zámku Karlštejnském nacházeti a odvésti měly, zachovati neměla, odpor vznikl: i JMCská oběma stranám k vyslyšení takových odporuov jistý den jmenovati ráčí. A když to mezi stranami vyslyšeno a na místě postaveno bude, což se koliv vyhledá, že se peněz od Joachyma Novohradského z Kolovrat Janovi Vchynskému ze Vchynic za tyž věci při Karlštejnu zůstávající odvede, v tom stavové jej Joachyma Novohradského z Kolovrat a dědice jeho opatřiti nepominou, kdyby v purkrabství Karlštejnském skrze smrt aneb odstoupením proměna se stala, jakby zase táž summa jemu nebo dědicuom jeho v moc uvedena býti měla.

Kdež jest také JMCská stavuov milostivě žádati ráčil, aby k tomu své povolení dali, kdyby se JMCská o prodání statku Bězdězi s kým smluviti mohl, aby to učiniti moci ráčil: i k takové milostivé JMCské žádosti stavové své povolení dávají.

A jakož jest léta etc. šedesátého pátého v sobotu po svatých Petru a Pavlu, apoštolích božích, od stavuov království tohoto JMti arciknížeti Ferdinandovi jistá berně svolena a ta od berníkův tehdáž nařízených, kteříž jsou již skrze smrt z světa sešli, dovyupomíná[na] není: a protož stavové nynějším berníkuom tu moc dávají, aby takovou nedodalou berni JMti arciknížeti k ruce vyupomínati mohli, a to pod těmi pokutami, jakž týmž sněmem nadepsaným jest vyměřeno bylo.

Přímluva o Rakovnické.

A jakož jest JMCská na snažné přímluvy všech tří stavův království tohoto a na ponížené prosby purkmistra a konšeluov i vší obce města Rakovníka tu milost učiniti a dotčené město Rakovník i s obyvately jeho, nynějšími a budoucími, k třetímu stavu městskému milostivě připojiti ráčil, i vzložili jsou dotčeni Rakovničtí poníženou žádost skrze suplikací na stavy, aby se za ně k JMCské přimluvili aby jim ta milost přijeti jich k třetímu stavu městskému majestátem JMti utvrzena byla: i na takovou žádost jich stavové se za ně Rakovnické k JMCské přimlouvají, aby JMCská jim takové připojení k stavu městskému majestátem svým císařským pro budoucí slavnou paměť milostivě utvrditi ráčil.

O památná při všech soudech království tohoto.

Co se pak památných při všech soudech v království tomto, buď při soudech zemských, dvorským, komorním a nejvyššího purkrabí Pražského, zadržalých dotýče: na tom jsou se všickni tři stavové království tohoto snesli, aby taková zadržalá památná, i také potomně kteráž by zadržána byla, tím spůsobem, jakž předešle o tom hejtmanu hradu Pražského poručeno bylo, upomínána byla; když by poznamenané osoby z prokuratorův, kteréž by taková památná dlužny byly, jemu v známost uvedeny byly, že týž hejtman hradu Pražského takovou každou osobu na hradě Pražském, aby z zámku dolů nescházel, obstaviti má a ten každý dolů z zámku scházeti nemá, pokudžby takového památného zouplna nedal a nespravil. A jestliže by který z prokuratorův co svého za koho dáti musil, bude moci zase z toho před ten soud, kdež by takový památný dáti musil, pohnati, a to jednomu každému po vyhlášení půhonův na tom každým pohnaným přisouzeno býti má.

Závěrek sněmu.

Avšak toto všech tři stavův království tohoto Českého dobrovolné snešení, kteréž se k milostivé žádosti JMCské, jakožto krále Českého, a z žádné povinnosti stalo, není a býti nemá k žádné ujmě, škodě a nějakému protržení privilejím, právům, svobodám a starobylým zvyklostem a pořádkům království tohoto, nyní i na časy budoucí a věčné. A JMCská, jakožto král Český, také stavuom na to jako i na předešlá sněmovní svolení, na kteráž od JMti [reversové ještě odvedeni nejsou], reversy dostatečný vydati míti ráčí.




Přihlásit/registrovat se do ISP