1589, 9. února. - Rukop. souč. v arch. města Prahy č. 410.

Jest VCMti poručení milostivé ve čtvrtek po svaté panně Dorotě 9. Februarii léta tohoto 89. nám dodáno na zprávu, kderak v městech VCMti Pražských mimo starobylý řád a spuosob při religí nyní se chová, řádové všickni starobylí že v chrámích vyprázdněni jsou a k tomu neřádní kněží se za děkany a faráře i na kollatury týmž městům přináležející přijímají, jiní pak, jestliže řádné kněze od biskupuov řádných svěcené mají, tehdy ti administrátorem a konsistoří VCMti pod obojí se nesrovnávají, lid rozpakují při náboženství pikhartskejm spuosobem a nekněžsky při religí se chovajíce, abychom se v příčině religí a náboženství, tak jakž jest léta etc. 75 nám i jiným městům VCMti od císaře Maximiliana, pana otce VCMti nejmilejšího, slavné paměti, poručeno bylo [Viz list Maximiliana II. ze dne 4. listopadu 1575 uveřejněný ve IV. d. Sněmů č.], z toho nevykračujíc, všelijak poslušně a poddaně chovali a v dobrým a starobylým řádu trvali etc., jakž milostivé poručení VCMti to v sobě šíře etc. I nejmilostivější císaři! VCMti poníženě a poddaně oznamujeme, že my na tento čas o tom žádné vědomosti nemáme, aby u nás v N. m. Pražském při religí mimo starobylý řád a spuosob v kostelích našich co se činiti mělo a z poručení a nařízení milostivého JMCské císaře Maximiliana, slavné svaté paměti, vykračovati mělo, nebo na fary u nás v N. m. P. faráři a kněží, kdeříž se konsistoří pod obojí přijímajících spravují, ty v čas potřeby jednoho každého záduší a kostela od administrátora a konsistoře VCMti a s volí i poručením jich se přijímají. A za jiné nemáme, než že oni podle svejch povinností všeliké řády starobylé znajíce je zachovávají, a my, abychom co proti nařízení a milostivému poručení, slavné svaté paměti, císaře Maximiliana, pana otce VCMti nejmilejšího, kdy učinili a z toho vykročili, ještě nikda do nás toho před VCMti stěžováno není, jsouce té poddané a ponížené vuole podle tohoto milostivého VCMti poručení poslušně a poddaně se chovati, za to přitom poníženě a poddaně žádajíce, jestliže by VCMti o nás v N. m. Pražském jaká taková zpráva dána byla, že tomu milostivě víry přikládati a milostivě tomu věřiti neráčíte. S tím se VCMti v milostivou ochranu poníženě a poddaně poručené činíme a že naši tuto poníženou a pokornou omluvu milostivě přijíti a naším milostivým císařem, králem a pánem milostivě zuostávati ráčíte, etc. Datum etc.

Připsáno: Připomenúti strany ordinování mládencuov na kněžství.