1589, 3. března. - Kopiář souč. v arch. města Rakovníka.

Nejmilostivější císaři! etc. Jaká by správa VCMti o mnohých městech tohoto království Českého došla, kderak by se v nich mimo starobylý řád a spůsob při religii nyní chovalo, řadové všickni starobylí v chrámích že vyprázdněni sou a k tomu neřádní kněží se za děkany a faráře i na collatury týmž městům přináležející přijímají, jiní pak, jestliže řádné kněží od biskupův řádných svěcené mají, tehdy ti administrátorem a konsistoří VCMti pod obojí se nespravují, lid rozpakují, při náboženství pikhartským způsobem a nekněžským při religii se chovají, přísně poroučejíce, abychom se v příčině religií a náboženství, tak jakž jest léta etc. 75. nám i jiným městům VCMti od slavné a svaté paměti císaře Maximiliana, pana otce VCMti nejmilejšího, poručeno bylo, chovali a v ní trvali, konsistoří nám vysazenou se řídíce a spravujíce od ní kněží a faráře přijímali, tomu všemu z milostivého VCMti poručení, kderéhož datum na hradě Pražském v středu po sv. Třech králích léta tohoto etc. 89, sme poddaně porozuměli. Na kderéž VCMti tuto poddanú, a jak samo v sobě jest, správu činíme. Předně aby v městě našem při religii co se měniti mělo, toho nevíme, ale při spůsobu, kterejž v obci naší od drahně let zachováván byl, zuostávme. K tomu, abychom jakého neřádného kněze měli, toho není; neb ten, kderého máme, jest nám od administrátora a konsistoře arcibiskupství Pražského pod obojí způsobou přijímajících podán, neb sme my se nikdá konsistoře Pražské nestrhli. A když koliv nám pán Buoh bud skrze smrt děkana z tohoto světa povolati ráčil, anebo že sou se jinam z obce naší dostávali, vždycky sme k dotčené konsistoři o jiného své outočiště mívali, od kteréžto taky k nim podáváni a konfirmováni bývali. Jakož pak i na tento čas pana děkana našeho sobě od dotčené konsistoře arcibiskupství Pražského pod oboji přijímajících sobě podaného a konfirmovaného máme. A tak podle milostivého, slavné a svaté paměti, císaře Maximiliana, pana otce VCMti nejmilejšího, léta 75 prošlého poručení sme se poddaně chovali a posavad chováme.

Co se pak dotejče nového pikhartského náboženství a spůsobu, o tom my, aby v obci naší co toho od koho před se bráno buď zjevně nebo pokoutně býti mělo, nic nevíme. Ta jest, nejmilostivější císaři o spůsobu religí v obci naší celá správa, při kderéž, že nás VCMt milostivě zuostaviti ráčí, za to ve vší poníženosti poddaně prosíme. S tím VCMt milosti a ochraně všemohoucího pána Boha poručena činíme. Datum v pátek po neděli postní, jenž slove Reminiscere léta etc. 89.

(Současně připsáno: "Toto psaní není dodáno.")