258. Sidonie z Mchalovic oznamuje císaři proč před soud duchovní konsistoře se nepostavila, poněvadž stav panský a rytířský nemá k jiným soudům leč k zemskému a komornímu potahován býti.
1589, 23. května. - Ruk. souč. v knih. arcib. Praž. Acta boh. cons. utraq. ab a. 1589 - 1595.
Vejpis suplikací Sidonie z Michalovic.
Nejnepřemoženější velikomocný Římský císaři a nejjasnější Uherský a Český králi, pane, pane náš nejmilostivější! Milostivému VCMti sobě opět těchto dnův v příčině pana Vojtíka Bukovského z Hustiřan a na Žampachu učiněnému poručení, jehož datum na hradě Pražském v sobotu po Božím na nebe vstoupení léta tohoto 1589, přečetši je, nač se vztahuje, poddaně jsem porozuměla. A jest s nemalým podivením, že jak dotčený pan Bukovský tak konsistoř Pražská dolejší pod obojí přijímajících v neslušném svém proti mně předsevzetí zoumysla spokojiti se nechtíc, VCMt i mne zbytečně zaneprázdňuje. Poněvadž pak zřízení zemské, jimž se stavové království tohoto řídí, zjevné jest, že stav panský a rytířský mimo soud zemský a komorní k žádnejm jinejm soudům nižším potahován býti nemá, čehož se každému v tomto království dostávalo a dostává, a od žádného z JJMtí králův českých nikdá žádný mimo ty soudy k jiným potahován jest nebýval, já tolikéž podle stavu svého k témuž se hlásím a téhož užíti žádám.
Protož chce-li mne dotčený pan Bukovský z čeho buď před VCMtí neb na kterém z výš jmenovaných slavných soudův, k nimž náležím, zachovaje v tom pořad práva, viniti (ač z čeho slušně nemá neb mu ničímž povinna nejsem) chci mu ze všeho práva býti.
Proč jsem se pak na onen čas na obeslání pana administrátora a konsistoře dolejší před nimi nepostavila, poněvadž táž konsistoř bez toho býti nechce, protož, nic v tom VCMti ouřadu nezlehčujíc, oznámiti musím, že ta příčina toho byla, že jak pan administrátor tak i pan písař dotčené konsistoře od pana Joachyma z Těchenic jsouce zjevně nařčeni, že jsou (račte milostivě odpustiti) lotři a zjevní cizoložníci, a že nejsou hodni, aby kdo z dobrých a poctivých lidí před nimi co činiti neb se souditi měl, z toku se nevyvozují.
Protož jsem k VCMti té ponížené naděje, že mne při ohlášení a stavu mém svobodném, též - při pořadu práva, k kterémuž náležím, milostivě zůstaviti a mým milostivým pánem a císařem býti i zůstati ráčíte. V čemž se VCMti ve vší náležité pokoře poddaně poručena činím. Actum v outerý o Letnicích, 23. máje, léta 1589.