1593, 26 března. Opis souč. t arch. města Prahy. MS. 6. 1080.

VMti vysoce urození páni páni, urození páni páni, urození a stateční rytíři etc. Není pochybné, že VMti v laskavých pamětech snášeti ráčíte, kterak při sněmích předešlých a to hned po vyhlášení a vyjití sněmu léta pominulého etc. 85 od stavu městského našeho, jakožto třetího v tomto království českém, strany artikule o čeledi častokráte na VMti vznášeno a rozličné těžkosti skrze týž artikul nastávající i již nastalé předkládány jsou byly, kterýmžto artikulem sněmovním vyměření takové se stalo, kdožbykoli ze všech tří stavuov království tohoto člověka poddaného, an by od pána svého nevyhoštěný byl, bez listu fedrovního za čeledína buďto k službě, nebo k jakékoli práci a potřebě vlastní přijal, aby ten každý pánu téhož čeledína nebo nádenníka sto kop míš. v pokutě propadl, jakž týž artikul siřeji o tom zní, při tom VMtí ve vší uctivosti zadavše, poněvadž by našemu stavu třetímu v takovém nebezpečenství a nesnesitedlném jhu a služebnosti zuostávati nikoli možné nebylo, anobrž abychom se sami o statečky své prvé chatrné a nuzné tudy připravovati měli, téměř by nepodobné bylo, protož aby z téhož artikule sjíti mohlo. Na kteréžto naše tak veliké a stížné předkládání a vznášení tehdáž od VMtí naděje laskavá nám učiněna byla tato: "Jestliže by se ten artikul potomně nám stížný býti poznával, že při budoucím sněmu k nápravě přiveden býti muože i má"; ale k tomu posavad netoliko přivedeno býti jest nemohlo, nýbrž v tom čase také mnohých těžkostí podle vyměření jeho mnozí pocejtiti jsou museli. A poněvadž pak všickni v našem stavu třetím městským to poznáváme, že dotčený artikul, na tak velikou pokutu se vztahující, témuž stavu našemu k znamenité a ne-snesitedlné stížnosti a těžkosti do dotčeného sněmu položený jest a, jakž dotknuto, již mnozí s dotčenou pokutou se potkavše veliké ublížení na statečcích svých prvé skrovných sou poznali a někteří také o své všeckno jmění dokonce jsou přišli: protož jak předešle tak i nyní u nás se snáší, že týž artikul netoliko k nějakému vzdělání se nevztahuje, ale čím dále a více k větší těžkosti a naposledy k zavedení nás všech v stavu třetím trvajících dokonce sloužiti musí a slouží. Nebo věc všem vůbec vědomá, že mnozí z stavu našeho, maje z požehnání božího jakouž takovouž živnůstku a statček skrovný, buďto na rolích, vinicech, zahradách, chmelnicech, lukách a jinak, jakož také veliký počet lidí potřebných předně a nejvíce při městech Pražských, potom i při jiných městech království tohoto na větším díle takovým obchodem, sloužíce vtom hospodářům, chleba sobě k živnosti dobejvá, dělníkův v drahném počtu téměř přes celý rok a zvláště, když potřeba pilná nastává, potřebovati anobrž, ne-ohlédaje se na nic, kde jedno koho na takové dílo z peněz jmíti muože, vzíti musí: pak nemoha týž hospodář čeledína nebo nádenníka s listem fedrovním jmíti, kdyby v takové nuzné a nevyhnutedlné potřebě jiného, ježto by mu se nahodil a z peněz jeho sloužiti chtěl, bez listu fedrovního vzal, aby hned tudy pokutou takovou ztížen býti a o statček svuoj přijíti měl, tehdy by žádný nikda pod takovým břemenem sebou s manželkou a dítkami svými, byť se jakkoli v tom ušetřovati hleděl, nikoli bezpečen býti nemohl. O jiných pak sprostnějších, buďto řemeslnících nebo obchodnících, obojího pohlaví, při nichž se žádná taková opatrnost nenachází a nikoli najíti nemuože, co jiného smejšleti jest, než že by ti, neumějíce té takové opatrnosti užívati a čeládky jmíti nemohouce, ovšem docela od svých živností a obchoduov pustiti a tak v chudoby větší, an jim prvé nouze vzniku nedává, a těch města zvláště Pražská plna jsou, padati i dokonce k žebrotě přivedeni býti museli; jakož pak těchto drahých a těžkých let mnohým se již toho jest dostalo, kteřížto, nemajíce prvé odkud JMCské berně zemské ani jiných poplatkuov k městu náležitých dávati a vyplňovati, tudy na mizinu jsou přišli. Kterýmižto příčinami, anobrž nesnesitedlnými těžkostmi, my hnuti i puzeni jsouce k VMtem jak předešle, tak ještě nyní, ve vší náležité uctivosti a šetrnosti se utíkáme a snažně žádáme, že VMti tolikéž k dotčeným příčinám a těžkostem, na chudý a potřebný stav náš třetí nadepsaným artikulem sněmovním se vztahujícím, laskavě prohlídajíce i je k srdcím svým křesťanským připustíce, v tom stavu našeho městského, ježto čeledi všelijaké, jak přístavné tak nájemné, při městech nevyhnutedlné potřebuje a nikoli živností svých, z nichž berně a jiné poplatky dávati musí, bez ní vésti nemuože, křesťansky ušetřiti a tak od té ztížné a veliké pokuty upustiti, anobrž také takový nesnesitedlné a téměř nemožné břemeno, jho a služebnost z stavu našeho sníti a tudy při tomto obecném sněmu týž artikul k napravení přivésti i dále při předešlém starém zřízením zemském zuostaviti ráčíte, tak a na ten zpuosob, když by kdo z kterého stavu se dověděl, an by poddaný jeho obojího pohlaví u někoho službou zavázán byl, aby k němu buďto pro vydání jeho, nebo ujištění se s ním poslal a ten, by jednoho ani druhého nevykonal, aby tu teprva pokutou 15 kop míš. gr. povinen byl. Nebo poněvadž my v městech a zvláště Pražských znamenitý a téměř nesčíslný počet lidu nádenního, čeládky přístavné, zvláště pak chudých žebrákův, kteříž jakým zpuosobem do měst se dostávají, toho na ten čas se nevykládá, živíme: kdybychom takový lid, jehož ne na jeden nebo dva, ale množství tisícuov jest, každého času přebírati a od měst zvláště Pražských hnáti měli, může každý rozumný souditi, kudy a jakým zpuosobem by to se státi mohlo, anobrž bylo-li by možné toho co bez nějakého pozdvižení takové láje i nebezpečenství od ohňův a jinak též na silnicech dovésti; protož živíce my takový lid a jak jeho z měst vybývati nevědouce, kdybychom k tomu ještě za každého, zjednajíce jej buďto k službě, nebo dílu nádennímu na hodinu, dvě, tři, pokutu sto kop míš. dávati měli, nemohlo by na jiné přijíti, než že by města a obyvatelé v nich s živnůstkami svými, prvé dosti chatrnými a nuznými, teprva do vostatka zahynouti a v nic obráceni býti museli. Nad čímž aDy předně JMCská, pán pán náš nejmilostivější, též VMti zalíbení jmíti a toho na stav náš třetí dopustiti ráčili, té ponížené naděje nejsme, nýbrž té celé a nepochybné duověrnosti k VMtem jsme, že VMti pro zachování mezi všemi třmi stavy tohoto slavného království Českého lásky křesťanské a svornosti obecné od toho laskavě upustiti a stav náš městský, jakožto třetí svobodný, sobě dobrotivě poručena jmíti ráčíte; čehož my srdečně vděčni jsouce, toho VMtem všelijakými službami nám možnými s ochotností a ve vší uctivosti každého času se odměňovati hotovi jsme a budeme. K odpovědi laskavé VMti se připouštějíce. Datum F. 6 post anuntiationis beatae Mariae Virginia anno 1593.